Schůze České národní rady
Účast vlády a dalších osob ve schůzích
Jednání ve schůzích
Udržování pořádku na schůzích
Hlasování
Postup při volbách příslušejících České národní radě
Interpelace a otázky
Jednání o důvěře vládě
Zápisy a těsnopisecké zprávy
§ 17
Schůze České národní rady svolává podle rozhodnutí jejího předsednictva předseda České národní rady.
(1) Schůze České národní rady se mohou účastnit členové vlády České socialistické republiky a generální kontrolor.
(2) Předsednictvo České národní rady může do schůze České národní rady pozvat i další státní představitele, a to jak Československé socialistické republiky, tak i České i Slovenské socialistické republiky, jakož i další osobnosti politického, hospodářského a kulturního života.
(1) Člen vlády České socialistické republiky a generální kontrolor je povinen dostavit se osobně do schůze České národní rady, jestliže se na tom Česká národní rada prostým hlasováním bez rozpravy usnese, nebo požádá-li o to předsednictvo České národní rady.
(2) Jinak může člena vlády České socialistické republiky zastupovat jiný člen vlády.
§ 20
Členům vlády a generálnímu kontroloři se udělí slovo, kdykoli o to požádají, a to i po skončení rozpravy.
§ 21
Předsedovi a členům vlády se udělí slovo i k prohlášením, která nesouvisejí s pořadem schůze. Na návrh předsednictva nebo kteréhokoliv z poslanců může se Česká národní rada prostým hlasováním bez rozpravy usnést, že se o prohlášení zahajuje rozprava. Rozprava se končí hlasováním, zda Česká národní rada prohlášení schvaluje či neschvaluje.
(1) Schůze České národní rady jsou zpravidla veřejné.
(2) Neveřejná schůze se koná výjimečně, usnese-li se na tom Česká národní rada na návrh svého předsedy nebo vlády České socialistické republiky nebo člena vlády, a to bez rozpravy prostým hlasováním.
(3) Usnese-li se Česká národní rada, že schůze bude neveřejná, mohou být ve schůzi České národní rady přítomni kromě poslanců pouze členové vlády, generální kontrolor a dále ti, s jejichž přítomností ve schůzi vysloví Česká národní rada prostým hlasováním bez rozpravy souhlas. Ve schůzi mohou být rovněž přítomni vedoucí Kanceláře České národní rady a pověření pracovníci Kanceláře České národní rady.
(4) Zápis o jednání, jakož i těsnopisecká zpráva o neveřejné schůzi se neuveřejňují, ledaže by se Česká národní rada prostým hlasováním bez rozpravy usnesla jinak.
§ 23
Pořad schůze České národní rady navrhuje předsednictvo České národní rady. Předsedající sdělí návrh pořadu při zahájení schůze. O pořadu i o námitkách proti němu rozhoduje Česká národní rada prostým hlasováním bez rozpravy.
(1) Návrhy týkající se pouze způsobu jednání, jakož i návrhy na konec rozpravy může podat každý poslanec. Česká národní rada se o nich usnáší prostým hlasováním bez rozpravy.
(2) Česká národní rada může v průběhu schůze prostým hlasováním bez rozpravy body pořadu jednání přesunout nebo sloučit rozpravu k dvěma nebo více bodům pořadu.
(3) Česká národní rada může jednání o projednávaném bodu pořadu přerušit a přistoupit k jednání o jiném bodu pořadu schůze. Přitom může vrátit věc předsednictvu nebo výboru s určitým příkazem a stanovit lhůtu, do níž jí má být o věci podána zpráva; zamítnutý návrh na přerušení jednání nelze během jednání o téže věci a v téže schůzi opakovat.
§ 25
Návrhy vedlejší a pozměňovací musí být vzneseny nejpozději hned po tom, kdy bylo usneseno rozpravu skončit nebo kdy předsedající prohlásí, že do rozpravy již není nikdo přihlášen. Předsedající si může vyžádat jejich písemnou formulaci.
(1) Řečníci se mohou hlásit o slovo již před schůzí u předsedy nebo v průběhu schůze u předsedajícího až do doby, dokud není rozhodnuto o ukončení rozpravy a dokud předsedající neudělí zpravodaji závěrečné slovo. Každý řečník může hovořit ve svém mateřském jazyce.
(2) Při zahájení rozpravy oznámí předsedající, kteří řečníci se přihlásili o slovo, a uděluje jim je zpravidla v pořadí, v jakém se přihlásili.
(3) Slova se smí ujmout jen ten, komu je předsedající udělí; mluví se z řečniště.
(4) Kdo není v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, přítomen v zasedací síni, ztrácí své pořadí.
(5) Česká národní rada může na návrh poslance prostým hlasováním bez rozpravy stanovit řečnickou lhůtu, a to ne kratší než 15 minut.
(6) Připomínky ke způsobu jednání, poznámky osobní a věcné nesmějí trvat déle než 5 minut.
(7) Chce-li se rozpravy zúčastnit předsedající, odevzdá řízení schůze.
§ 27
Nestanoví-li zákon jinak, mohou všechny návrhy podávat i jednotliví poslanci.
§ 28
Jednání o návrhu zákona
(1) Návrh zákona nebo jiný návrh, který byl projednán ve výborech, odůvodní ve schůzi České národní rady navrhovatel. Je-li navrhovatelem vláda České socialistické republiky, odůvodní návrh její člen, jehož tím vláda pověří. Je-li navrhovatelem skupina poslanců České národní rady, odůvodní návrh poslanec určený touto skupinou. Po navrhovateli vystoupí zpravodaj.
(2) Po skončení rozpravy a před hlasováním udělí předsedající závěrečné slovo zpravodaji, a jde-li o iniciativní návrh poslanců nebo výborů, tomu z navrhovatelů, kterého ostatní určí.
(3) Ujme-li se slova po skončení rozpravy člen vlády nebo generální kontrolor, je tím rozprava znovu zahájena.
§ 29
Písemná sdělení
Sdělení předsednictva České národní rady, vlády a výborů České národní rady týkající se zejména toho, které návrhy a zprávy došly a komu byly přiděleny, mohou být rozdána ve schůzi nebo rozeslána písemně, nejde-li o věci, o nichž jednací řád nařizuje hlasování.
§ 30
Poslanec, kterému bylo uděleno slovo, má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od projednávané věci nebo překročí-li stanovenou řečnickou lhůtu, může předsedající poslance na to upozornit.
§ 36
Volba předsedy České národní rady a předsedy Ústavního soudu České socialistické republiky a generálního kontroloře se koná tajným hlasováním.
§ 37
Jestliže se koná volba více členů téhož orgánu najednou, volí se na základě kandidátních listin. Hlasuje se podle obecných pravidel o způsobu hlasování (§ 34).
§ 39
Interpelace se podávají písemně; může je podávat jednotlivý poslanec nebo skupina poslanců.
§ 44
Návrh vlády na vyslovení důvěry projedná Česká národní rada, aniž byl předtím projednán v předsednictvu nebo ve výborech České národní rady.
§ 45
Návrh na vyslovení nedůvěry vládě nebo jejím jednotlivým členům zařadí předsednictvo České národní rady na pořad nejbližší schůze České národní rady.
§ 46
Pro hlasování platí ustanovení § 32 odst. 1 a § 34.
§ 47
O každé schůzi České národní rady se sepisuje zápis. V zápise je nutno uvést zejména, kdo řídil schůzi, kolik poslanců bylo přítomno, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili v rozpravě a jaký byl výsledek hlasování.
(1) Poslanci, který se odchyluje od projednávané věci, může předsedající po opětovném upozornění odejmout slovo.
(2) Překročí-li poslanec lhůtu k přednesení faktické poznámky (§ 26 odst. 6), popřípadě k odpovědi na faktickou poznámku, může mu předsedající odejmout slovo.
(3) O námitkách poslance, kterému bylo odňato slovo, rozhodne Česká národní rada prostým hlasováním bez rozpravy.
(1) Česká národní rada je schopna se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích poslanců. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.
(2) Usnesení, kterým se mění ústava nebo schvaluje ústavní zákon, vyžaduje ke své platnosti souhlasu třípětinové většiny všech poslanců České národní rady.
(1) Pořadí, v jakém se bude hlasovat o bodech denního pořadu, k nimž byla společná rozprava, stanoví po skončení rozpravy předsedající.
(2) Při hlasování o jednotlivých bodech hlasuje se nejprve o návrzích vedlejších a pozměňovacích.
(1) Předsedající navrhne způsob hlasování, není-li určen zákonem.
(2) Hlasovat je možno buď zdvižením ruky nebo hlasovacími lístky. Hlasovacími lístky se koná jak tajné hlasování, tak i hlasování podle jmen. Zpravidla se hlasuje zdvižením ruky.
(3) Předsedající požádá ověřovatele, aby sečetli hlasy, jsou-li pochybnosti o výsledku hlasování. Ověřovatelé rovněž sčítají hlasy, jestliže se hlasuje hlasovacími lístky.
(4) Předsedající vyhlásí výsledky hlasování tak, že sdělí počet hlasů odevzdaných pro návrh i proti návrhu. Výsledky voleb se vyhlašují tak, že se oznámí počty hlasů odevzdaných pro jednotlivé osoby i proti nim.
(1) Česká národní rada volí státní představitele a orgány, jejichž volby jí příslušejí, prostou většinou hlasů (§ 32 odst. 1).
(2) Návrhy na kandidáty pro volby podle odstavce 1 se podávají písemně a musí být opatřeny podpisy aspoň 20 poslanců. Nestane-li se tak, lze projednat i písemné návrhy jednotlivých poslanců.
(3) Návrhy musí být včas před volbou rozdány poslancům.
(1) Česká národní rada i jednotliví poslanci mohou vznášet na vládu nebo její jednotlivé členy interpelace a klást jim otázky ve věcech jejich působnosti.
(2) Na interpelace a otázky musí dotázaný odpovědět, bude-li třeba tedy v neveřejné schůzi (§ 22 odst. 2 až 4).
(1) Interpelace dá předsednictvo České národní rady vytisknout a rozešle je předem popř. rozdá všem poslancům i interpelovanému. Odpovědi na interpelace zařadí na pořad nejbližší schůze České národní rady, nelze-li věc projednat ještě v téže schůzi.
(2) O odpovědi na interpelaci koná Česká národní rada rozpravu a hlasováním zaujme stanovisko.
(1) Otázky mohou být písemné nebo ústní. Ústní otázky mohou být vzneseny ve schůzi České národní rady, jejího předsednictva nebo výborů.
(2) Na písemné otázky odpoví dotázaný písemně nebo ústně do jednoho měsíce.
(3) Na ústní otázku odpoví dotázaný zpravidla hned po položení otázky ústně. Může si vyhradit odpověď písemnou, neusnese-li se orgán, v jehož schůzi byla otázka položena, na odpovědi ústní. V tom případě odpoví dotázaný v příští schůzi.
(1) Každý poslanec může se dotázat předsednictva nebo předsedy České národní rady na jejich opatření.
(2) Otázka může být vznesena ústně nebo může být podána písemně v Kanceláři České národní rady.
(3) Předsedající na otázku odpoví buď ihned nebo v příští schůzi.
(4) Jestliže byla otázka podána písemně, předsedající ji v nejbližší schůzi přečte a dá na ni odpověď.
(1) Vláda České socialistické republiky může požádat Českou národní radu o vyslovení důvěry.
(2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě nebo jejím jednotlivým členům může podat aspoň jedna pětina poslanců České národní rady. Návrh se podává písemně předsedovi České národní rady.
(1) Kancelář České národní rady sepíše o každé schůzi České národní rady těsnopiseckou zprávu, podávající přesný průběh celého jednání.
(2) Každý řečník může během 24 hodin od proslovení svého projevu nahlédnout v Kanceláři České národní rady do přepisu těsnopiseckého záznamu své řeči. V téže lhůtě může podat předsednictvu České národní rady písemné námitky proti té části přepisu, která obsahuje jeho řeč, uvede-li, jaké omyly nebo nedostatky podle jeho názoru obsahuje.
(3) O námitkách rozhoduje předsednictvo České národní rady, které též může některé projevy nebo jejich části z tisku těsnopisecké zprávy vyloučit (§ 51 odst. 2 č. 8).
(4) Kancelář České národní rady dá těsnopiseckou zprávu vytisknout; rozdané sněmovní tisky jsou přílohami těsnopisecké zprávy.