Přijímání do řádného studia
A
Denní studium
B
Studium při zaměstnání

(1) Pro přijetí v témže školním roce může uchazeč podat jen jednu přihlášku, v níž uvede zvolený studijní obor, příslušnou fakultu a vysokou školu.

(2) Přihlášky ke studiu na vysoké školy podávají žáci škol poskytujících střední vzdělání na předepsaných tiskopisech ředitelům škol do 15. března, na vysoké školy uměleckého směru do 31. prosince předešlého roku. Ředitelé škol je zasílají děkanátům nejpozději do 31. března, na vysoké školy uměleckého směru nejpozději do 15. ledna. Ostatní uchazeči zasílají přihlášky přímo děkanátům nejpozději do 31. března, na vysoké školy uměleckého směru do 15. ledna.

(3) K přihlášce musí uchazeč připojit lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti pro vysokoškolské studium s přihlédnutím ke zvláštním požadavkům jednotlivých oborů a k výkonu povolání, pro které získá kvalifikaci vysokoškolským studiem. Uchazeči o studium tělesné výchovy a sportu předloží lékařské vysvědčení oddělení pro tělesnou výchovu krajského ústavu národního zdraví. Uchazeči se změněnou pracovní schopností předloží lékařské potvrzení okresní posudkové komise sociálního zabezpečení.

(4) V případech, kdy přijímací zkouška nebude součástí přijímacího řízení nebo může odpadnout [§ 3 odst. 1 písmena e) a c)], vyzve děkanát uchazeče, aby ve lhůtě odpovídající termínům maturitních zkoušek předložil v originále nebo v ověřeném opise maturitní vysvědčení a výroční vysvědčení z posledního ročníku střední školy. Děkanát si může od uchazeče vyžádat i další podklady a údaje potřebné pro posouzení předpokladů pro vysokoškolské studium.

(5) Má-li přihláška formální nedostatky, vyzve děkanát uchazeče, aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Projde-li tato lhůta marně nebo nevyhovuje-li přihláška ostatním podmínkám stanoveným v § 1 a 2, může děkan přihlášku odmítnout.

(1) Při přijímání uchazečů ke studiu lze postupovat tak:

(2) Způsob přijímání určí předem pro příslušný školní rok děkan, který rovněž stanoví kritéria zmíněná v předchozím odstavci v bodě c).

(1) Účelem přijímacích zkoušek je na základě přímého poznání posoudit schopnosti a znalosti uchazeče potřebné ke studiu zvoleného oboru; účelem talentové zkoušky je přímým poznáním uchazečova projevu, popř. i předložených prací, posoudit jeho talent.

(2) Přijímací zkouška má zpravidla část písemnou a ústní a podle potřeby také část praktickou. Na oborech uměleckého charakteru je částí přijímací zkoušky talentová zkouška. Náplň, rozsah, části a termíny přijímacích zkoušek stanoví děkan tak, aby uchazeči mohli být včas informováni. O termínu zkoušek děkanát uvědomí uchazeče aspoň 14 dní předem. Zkoušky se mohou konat až po maturitních zkouškách, pouze na vysokých školách uměleckého směru mohou začít už 1. února.

(3) Uchazeči předloží při přijímací zkoušce občanský průkaz (vojáci základní vojenské služby vojenský průkaz totožnosti), výroční vysvědčení z posledního ročníku a maturitní vysvědčení (s výjimkou uchazečů o studium na vysokých školách uměleckého směru).

(4) Nemůže-li se uchazeč dostavit k přijímací zkoušce z vážných důvodů, zejména pro nemoc, stanoví mu přijímací komise na žádost, kterou je třeba podat nejpozději do stanoveného dne zkoušky, náhradní termín.

(5) Přijímací zkoušky připravují a provádějí zkušební komise, které jsou nejméně tříčlenné; jejich předsedu a členy jmenuje děkan z učitelů fakulty.

(6) O přijímacích zkouškách vede každá zkušební komise protokol, ve kterém se zaznamenávají podstatné skutečnosti charakterizující průběh a výsledky zkoušky a celkový závěr vyjadřující, zda a v jaké míře projevil uchazeč při zkoušce předpoklady pro studium zvoleného oboru. Tento závěr slouží jako podklad pro rozhodnutí přijímací komise a zkušební komise jej uchazeči nesděluje.

(1) Vlastní přijímání organizuje a o přijetí uchazečů rozhoduje přijímací komise. Komise je nejméně tříčlenná, jejího předsedu a členy jmenuje děkan z učitelů fakulty. Členy přijímací komise jsou též předsedové jednotlivých zkušebních komisí (§ 4 odst. 5). Komise rozhoduje většinou hlasů všech svých členů; v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. O svém rozhodnutí uvědomí uchazeče písemně nejpozději do 15 dnů. Zamítavé rozhodnutí musí být odůvodněno a musí obsahovat poučení o opravných prostředcích.

(2) Přihlášky uchazečů, kteří nebyli přijati ke studiu, postoupí děkanát na jejich žádost té fakultě, na které jsou ještě volná místa. Přijímací komise fakulty, jíž byla přihláška postoupena, může v tomto případě upustit od nové přijímací zkoušky. Žádost uchazeče o převod přihlášky má účinky vzdání se odvolání.

(3) Rozhodnutí o přijetí na vysoké školy uměleckého směru, pokud jde o uchazeče, kteří dosud nesložili maturitní zkoušku, je (s výjimkou uchazečů uvedených v § 1) podmínečné. Nepředloží-li uchazeč maturitní vysvědčení nejpozději do zápisu na příslušné fakultě, nemůže být zapsán ke studiu.

(1) Pro přijímání do studia při zaměstnání (pokud je na příslušném oboru realizováno) platí ustanovení § 1 až 6 této vyhlášky s těmito změnami a doplňky:

(2) Do studia při zaměstnání může být přijat i uchazeč, jemuž organizace, u níž je v pracovním poměru, souhlas ke studiu neudělila.*)

(3) Podmínky pro přijetí k doplňujícímu nebo rozšiřujícímu studiu upravují zvláštní předpisy.

a) že se přijmou všichni uchazeči, kteří maturitním vysvědčením prokáží ukončené úplné střední vzdělání nebo tak,

b) že výsledky studia dosaženého na škole poskytující úplné střední vzdělání se zhodnotí spolu s výsledky přijímací zkoušky, které se musí každý uchazeč podrobit nebo tak,

c) že se přijmou bez přijímací zkoušky ti uchazeči, kteří prokazují maturitním vysvědčením, případně i dalšími vysvědčeními ze střední školy v předmětech rozhodných pro zvolený obor určitý minimální prospěch; ti kteří stanoveným kritériím nevyhoví, podrobí se ještě přijímací zkoušce.

a) ke studiu při zaměstnání mohou být přijati jen uchazeči, kteří splnili základní vojenskou službu, pokud jí podléhají,

b) při rozhodování o přijetí se přihlíží též k praxi uchazeče, a to zejména k praxi odpovídající zvolenému oboru studia. V oborech, které pro svou povahu vyžadují předchozí praxi, stanoví její druh a požadovanou délku děkan.