57. Za § 62 se pod nadpisem „Justiční čekatelé“ vkládají § 62a až 62d tohoto znění:
㤠62a
(1) Justiční čekatelé se připravují na budoucí výkon soudcovské činnosti. Jsou oprávněni vykonávat pod dozorem soudce z povolání jednoduché úkony vyhrazené samosoudci, které určí ministr spravedlnosti příslušné republiky (ministr národní obrany).
(2) Justiční čekatelé jsou povinni, a to i po skončení praxe, zachovávat mlčenlivost ve věcech, o kterých se dozvěděli při výkonu své činnosti, ve stejném rozsahu jako soudci. Osvobodit od této povinnosti je může předseda krajského soudu z důvodů uvedených v § 49.
(3) Justičním čekatelem u vojenského soudu se může stát pouze voják v činné službě.
(4) Justiční čekatel skládá při nástupu do práce stejný slib jako soudce (§ 42).
Praxe justičních čekatelů
Účelem praxe je vyškolit justiční čekatele pro jejich budoucí činnost. Praxe justičních čekatelů trvá zpravidla tři roky. Ministr spravedlnosti příslušné republiky, popřípadě ministr národní obrany může na žádost justičního čekatele zcela nebo zčásti započítat do praxe dobu právnické činnosti v jiném pracovním nebo obdobném poměru, jestliže čekatel získal za jejího trvání zkušenosti potřebné pro výkon budoucí činnosti soudce.
Odborná justiční zkouška
Po skončení praxe jsou justiční čekatelé povinni podrobit se odborné justiční zkoušce, jejímž účelem je zjistit, zda má justiční čekatel potřebné vědomosti a je dostatečně připraven na to, aby mohl zastávat soudcovskou funkci. Výjimečně je možno justičního čekatele připustit k odborné justiční zkoušce již před uplynutím přípravné služby, jestliže se v dosavadní praxi zvlášť osvědčil.
(1) Na justiční čekatele se vztahují přiměřeně obdobná ustanovení § 56 a 56a.
(2) Podrobné předpisy o praxi justičních čekatelů a odborné justiční zkoušce vydá ministr spravedlnosti příslušné republiky a ministr národní obrany.“