ZÁSADY ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH
Podíly na hospodářských výsledcích
Normování spotřeby práce

(1) Nástrojem centrálního řízení mzdové politiky, který zabezpečuje ekonomicky odůvodněnou diferenciaci mezd, je tarifní soustava. Zásady tarifní soustavy, obsahující zejména způsob hodnocení prací, zařazení typických povolání (pracovních činností) a funkcí, základní stupnice mzdových tarifů, příplatky k nim, a zásady pro přiznávání osobních platů a mzdových preferencí, stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí, které rovněž koordinuje jejich provedení ve mzdových předpisech.

(2) Na základě zásad uvedených v odstavci 1 vydávají ústřední orgány České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ústřední orgány Slovenské socialistické republiky v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky katalogy povolání a funkcí, v nichž se určí základní kvalifikační předpoklady pro výkon pracovních činností. Pro některé činnosti (povolání a funkce) vyskytující se ve většině odvětví může federální ministerstvo práce a sociálních věcí vydat jednotné katalogy. Katalogy jsou závazným podkladem pro přiznávání kvalifikačních tříd jednotlivým pracovníkům a pro zařazování prací do tarifních tříd.

(3) Mzdové tarify pro jednotlivá odvětví, druhy prací, skupiny pracovníků a příplatky k tarifům schvalují na základě zásad stanovených podle odstavce 1 ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

(4) Pracovníkům s mimořádnými schopnostmi a vynikajícími pracovními výsledky lze přiznat osobní platy převyšující až o 50 % příslušné mzdové tarify, a jde-li o tarify stanovené rozpětím sazeb, jejich horní hranici. Konkrétní podmínky stanoví mzdové předpisy.

(1) O formě mzdy a způsobu jejího uplatnění rozhoduje organizace podle § 113 odst. 2 zákoníku práce a dalších ustanovení této vyhlášky. Vychází přitom z výsledků technickoekonomických rozborů pracovních podmínek a docilovaných výsledků práce na jednotlivých pracovištích.

(2) K správnému uplatňování základních mzdových forem, prémií, odměn a podílů na hospodářských výsledcích vydávají podle potřeby orgány hospodářského řízení, popřípadě ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky metodická doporučení; ústřední orgány národních republik mohou k tomuto účelu vydat též závazné pokyny. Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit zásady k zajištění jednotného postupu.

(3) Podmínky pro poskytování prémií, odměn a podílů na hospodářských výsledcích vedoucím (ředitelům) státních organizací určí v rámci mzdových předpisů přímo nadřízený orgán a vedoucím jiných organizací orgán oprávněný k tomu podle zvláštních předpisů.

(4) Organizace musí soustavně prověřovat účinnost mzdových forem s cílem zvyšovat jejich pobídkovost a přizpůsobovat je potřebám technického rozvoje a změnám technickoorganizační úrovně výrobního a pracovního procesu. Nepůsobí-li mzdová forma nebo způsob jejího uplatnění ekonomicky žádoucím směrem anebo není-li v souladu se záměry vývoje mezd, musí být změněna, popřípadě nahrazena jinou.

(1) Na pracovištích, na kterých je možno předem určit pracovní postup, stanovit normy spotřeby práce, sledovat množství a kvalitu vykonané práce a kde jsou splněny i ostatní předpoklady, zejména kde je zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při práci, se používá individuální nebo kolektivní úkolové mzdy.

(2) Při používání úkolové mzdy musí organizace dbát, aby míra závislosti výdělku na plnění norem spotřeby práce byla stanovena zejména se zřetelem na kvalitu těchto norem a potřeby mzdové diferenciace.

(3) Časové mzdy se používá k odměňování prací, u nichž nejsou splněny předpoklady pro uplatnění úkolové mzdy podle odstavce 1, nebo u nichž je výkon určen chodem provozního (výrobního) zařízení, technologickým procesem a organizací práce, popřípadě u nichž by bylo uplatnění úkolové mzdy nehospodárné.

(4) K zabezpečení žádoucích proporcí mezi kvantitativními a kvalitativními výsledky práce může organizace používat účelné kombinace základních forem mzdy s prémiemi a odměnami.

(5) Na pracovištích, kde jsou pro to vytvořeny předpoklady, zejména v organizacích zabezpečujících obchodní činnost a služby obyvatelstvu, lze s ohledem na provozní potřebu a lepší uspokojování potřeb obyvatelstva určit pracovníkům mzdu nebo její část procentním podílem z tržeb, popřípadě z jiných ukazatelů vyjadřujících výsledky jejich práce (podílová a smíšená mzda), a to za podmínek stanovených ve mzdových předpisech.

(1) Organizace může poskytovat prémie za výsledky práce, které lze vyjádřit předem stanovenými technickými nebo ekonomickými ukazateli a které pracovníci ovlivňují nebo za jejichž splnění odpovídají.

(2) Výše prémie a její průběh musí být závislé na plnění stanovených ukazatelů a úměrné dosaženému ekonomickému přínosu a vytvářeným zdrojům.

(3) Konkrétní podmínky prémiování se upravují prémiovými řády, které vydá vedoucí (ředitel) organizace.

(1) Za mimořádné pracovní výsledky a za úspěšné a iniciativní plnění pracovních úkolů mohou organizace poskytovat pracovníkům odměny.

(2) Vedoucí (ředitelé) organizací mohou zmocnit vedoucí (ředitele) závodů a provozů, mistry, popřípadě jiné vedoucí pracovníky, aby z prostředků organizace (z tzv. fondů vedoucích) operativně poskytovali odměny za mimořádné pracovní výsledky a za mimořádné práce provedené ve prospěch příslušného útvaru.

(3) Konkrétní podmínky pro poskytování odměn a zřizování a používání fondů podle předcházejícího odstavce určí vedoucí (ředitel) organizace.*)

(1) Hospodářské organizace mohou pracovníkům poskytovat podíly na hospodářských výsledcích, a to jako podíly na celkových hospodářských výsledcích organizace, popřípadě též jako podíly na hospodářských výsledcích vnitropodnikových útvarů uvedených v § 21 odst. 2.

(2) Dojde-li ke skončení pracovního poměru před uplynutím období, za které se podíly poskytují, náleží pracovníku poměrná část podílu jen tehdy, došlo-li k rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany organizace podle § 46 odst. 1 písm. a) až d) nebo ze strany pracovníka výpovědí podle § 51 odst. 1 nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 54 zákoníku práce anebo dohodou z důvodů uvedených v těchto ustanoveních.

(1) Podíly na celkových hospodářských výsledcích organizace lze poskytovat všem pracovníkům, kteří se svou dobrou prací o ně zasloužili.

(2) V organizacích, ve kterých lze spolehlivě zjišťovat výsledky hospodaření jednotlivých závodů a hospodářských středisek, lze poskytovat pracovníkům vedle podílů podle odstavce 1 též podíly na hospodářských výsledcích těchto útvarů.

(1) Výše podílů na hospodářských výsledcích se stanoví na základě zhodnocení hospodářských výsledků za uplynulý rok. Podíly na hospodářských výsledcích hospodářských středisek mohou být stanoveny na základě výsledků zjištěných za kratší období.

(2) Podíly na hospodářských výsledcích se mohou vyplácet, jen má-li organizace potřebný zdroj (fond pracujících nebo fond odměn) na jejich výplatu a splní-li za období, za které se podíly poskytují, tyto podmínky:

(3) Podíly na hospodářských výsledcích musí organizace částečně krátit, popřípadě je neposkytuje, nesplní-li závazné úkoly (včetně mimořádných závazných úkolů)††) a nedodrží-li kromě závazného limitu mzdových prostředků další závazné limity.††)

(4) Organizace je povinna prokázat peněžnímu ústavu před výplatou podílů na hospodářských výsledcích, že splnila podmínky uvedené v odstavci 2.

(5) Výše podílů na hospodářských výsledcích jednotlivých pracovníků se určí diferencovaně podle jejich odpovědnosti a zásluh o dosažené hospodářské výsledky.

(6) Podrobné podmínky pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích se upravují v kolektivních smlouvách; v nich se zejména určí vzájemný poměr výše podílů pracovníků zainteresovaných na celkových hospodářských výsledcích organizace i na výsledcích vnitropodnikových útvarů, stanoví se způsob určení výše podílů, a ve kterých případech a z jakých důvodů se podíly krátí nebo neposkytují. V organizacích, ve kterých nejsou uzavřeny kolektivní smlouvy, určí podrobné podmínky vedoucí (ředitel) organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

a) dodrží závazný limit,

b) zachová stanovenou minimální výši rezervního fondu,**)

c) provede stanovený minimální příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb,***)

d) provede krácení podílů o částky, které odpovídají nesplněným povinnostem organizace při financování oběžných prostředků.†)

a) výkonové normy, normy obsluhy a početních stavů byly určovány jako normy zdůvodněné, stanovené objektivními metodami pro racionální organizaci pracovního procesu a na základě rozboru technickoorganizačních podmínek tak, aby vyjadřovaly nutnou spotřebu pracovního času,

b) normování bylo důsledně spojováno s racionalizací práce, směřující k takovému uspořádání pracovního procesu, které zabezpečí, že za dané technické úrovně výrobního a pracovního procesu a ostatních podmínek bude dosaženo hospodárného využití pracovních sil při nejúčelnějším využití zařízení a materiálu, při žádoucí kvalitě výsledků práce a současném zabezpečení vysoké kultury práce a pracovního prostředí,

c) pracovní operace a normy byly soustavně prověřovány se zaměřením na rozhodující činnosti a pracoviště, na organizačně zaostávající úseky činnosti a aby nezdůvodněné normy byly nahrazovány normami zdůvodněnými,

d) při rozboru plnění stanovených norem bylo prověřováno, zda k úsporám času nedochází porušováním zásad bezpečnosti a hygieny práce, předepsané technologie a kvality nebo na úkor spotřeby materiálu a nástrojů apod.

(1) Při změně spotřeby pracovního času na základě vynálezu nebo zlepšovacího návrhu pracovníka, který práci vykonává, stanoví se norma odpovídající novým podmínkám a pracovník se odmění podle příslušných předpisů;*) obdobně se postupuje při realizaci návrhů na úsporu práce, které nebyly podány jako zlepšovací návrhy.

(2) Při zavádění nové výroby (činnosti), technologie a pracovních metod, popřípadě u prací sezónního charakteru se stanoví prozatímní normy s časově omezenou platností, zpravidla na dobu nepřesahující 3 měsíce, popřípadě na dobu sezóny nebo kampaně.