(1) Kácet stromy rostoucí mimo les, na něž se nevztahují ustanovení zákona o rozvoji rostlinné výroby,*) lze pouze se souhlasem místního (městského) národního výboru (obvodního úřadu národních výborů). V sporných případech rozhodne okresní národní výbor.

a) v břehových porostech,

b) sloužící jako větrolamy,

c) určené k ochraně strží, svahů, slatin a rašelinišť,

d) registrované v zájmu, všeobecné ochrany přírody,

e) zvlášť chráněné podle předpisů o státní ochraně přírody,

f) patřící k některé kulturní památce,

g) v zátopovém území,**)

h) v jiných územích vyhrazených okresním národním výborem,

i) v oblastech vodohospodářsky státně důležitých, lze je vykácet pouze se souhlasem okresního národního výboru daným v součinnosti s uživatelem břehů [písmeno a)], s orgánem státní ochrany přírody [písmena d) a e)], popřípadě s orgánem státní památkové péče [písmeno f)]. Národní výbory zejména dbají, aby nebylo povoleno kácení stromů, které by způsobilo jejich nadměrnou těžbu nebo narušení vzhledu krajiny.

(2) Vlastníci stromů, jimž dal národní výbor souhlas k jejich vykácení a nerozhodl o ponechání dříví, jsou povinni nabídnout vytěžené dříví lesnímu závodu, a to do tří dnů po vykácení stromů.

(3) Lesní závod je povinen nejpozději do 14 dnů po přijetí nabídky (odstavec 2) vyrozumět vlastníka vytěženého dříví, zda a které dřevo vykoupí. Ve zprávě lesního závodu musí být uvedeno, jaký druh a množství dříví nebude vykoupeno; toto dříví může vlastník volně použít.

(4) Sblížení a odvoz vykoupeného dříví zajistí lesní závod v dohodě s vlastníkem dříví.

(5) Okresní národní výbor může k žádosti vlastníka surového dříví ponechat dříví ze stromů rostoucích mimo les pro vlastní potřebu vlastníka.