Předsednictvo Federálního shromáždění
Předseda Federálního shromáždění
Předsednictvo sněmovny
Výbory sněmovny

(1) Předsednictvo Federálního shromáždění vykonává v době, kdy Federální shromáždění nezasedá, působnost Federálního shromáždění podle čl. 58 ústavního zákona.

(2) Předsednictvo Federálního shromáždění dále zejména

(3) Předsednictvo Federálního shromáždění předkládá opatření učiněná podle čl. 58 ústavního zákona sněmovnám ke schválení na nejbližším zasedání Federálního shromáždění. Podává jim též zprávy o své ostatní činnosti.

(1) Schůze předsednictva Federálního shromáždění svolává předseda Federálního shromáždění. Navrhne-li to alespoň třetina členů předsednictva, je předseda povinen svolat schůzi neprodleně.

(2) Schůze předsednictva jsou neveřejné, neusnese-li se předsednictvo, že schůze je veřejná. Předsednictvo Federálního shromáždění může do svých schůzí zvát předsedy výborů; na těchto schůzích mají předsedové výborů hlas poradní.

(3) Předsednictvo Federálního shromáždění může zřizovat ze svých členů stálé nebo dočasné komise.

(4) O účasti členů vlády Československé socialistické republiky ve schůzích předsednictva platí ustanovení čl. 49 odst. 2 a 3 ústavního zákona.

(1) Předseda Federálního shromáždění:

(2) Předseda Federálního shromáždění podává předsednictvu Federálního shromáždění zprávu o opatřeních, která učinil.

(1) Sněmovna volí ze svého středu své předsednictvo, které se skládá z předsedy, místopředsedů, ověřovatele a dalších členů předsednictva sněmovny. Má nejvíce 6 členů. Předsednictvo sněmovny působí i v době, kdy Federální shromáždění nezasedá.

(2) Předsednictvo Sněmovny národů se skládá ze stejného počtu členů zvolených v České socialistické republice a členů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

(3) Předsednictvo sněmovny je voleno na dobu celého volebního období sněmovny.

(1) Předsednictvo sněmovny

(2) Předsednictvo sněmovny může do svých schůzí zvát předsedy výborů, projednávají-li se věci, které se činnosti výborů týkají, nebo požádá-li o to výbor. Na těchto schůzích mají předsedové výborů hlas poradní.

(1) Předseda sněmovny:

(2) Předseda sněmovny podává předsednictvu sněmovny zprávu o opatřeních, která učinil.

(3) Předsedu sněmovny zastupují místopředsedové, a jsou-li zaneprázdněni, další členové předsednictva podle usnesení předsednictva sněmovny.

(1) Sněmovna zřizuje ze svých poslanců mandátový a imunitní výbor a další výbory.

(2) Výbory ve Sněmovně národů mají být složeny ze stejného počtu poslanců zvolených v České socialistické republice a poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice.

(1) Výbory působí po dobu celého volebního období sněmovny jako její iniciativní a kontrolní orgány. Působí i v době, kdy Federální shromáždění nezasedá.

(2) Výbory projednávají věci, které jim byly přikázány [§ 61 odst. 1 písm. f), § 64 odst. 1 písm. c) a § 65 odst. 1 písm. d)], a věci, které jsou obsaženy v jejich plánu práce; zejména projednávají návrhy zákonů, zákonných opatření a mezinárodních smluv a zjišťují, zda zákony, zákonná opatření a předpisy vydané k jejich provedení jsou uplatňovány v souladu s cíli sledovanými jejich vydáním nebo zda se nedostaly do rozporu s potřebami rozvoje společnosti; dále jednají o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky, o zprávách resortů o plnění jejich úkolů, o podnětech poslanců z volebních (pracovních) obvodů a o dalších věcech, na jejichž projednávání se usnesou na návrh některého svého člena.

(3) Výsledky svého jednání výbory předkládají sněmovně, popřípadě jejímu předsednictvu, nebo je zasílají přímo příslušným federálním ústředním orgánům.

(4) Požádá-li o to alespoň jedna třetina přítomných členů výboru, která nevyslovila souhlas se závěry výboru, výbor předloží sněmovně písemnou zprávu o stanovisku těchto členů výboru.

a) svolává zasedání a prohlašuje je za skončené podle čl. 32 odst. 3 a čl. 33 odst. 2 ústavního zákona,

b) usnáší se na svolání společné schůze obou sněmoven v případech podle čl. 34 ústavního zákona a navrhuje jejich denní pořad,

c) rozhoduje podle čl. 52 ústavního zákona,

d) koordinuje plán práce sněmoven a jejich orgánů,

e) koordinuje práci výborů a projednává, je-li to potřebné, jejich stanoviska a zprávy; může navrhnout, aby se výbory věcí znovu zabývaly, nebo sdělit příslušnému orgánu stanovisko vlastní; o svém rozhodnutí informuje předsednictvo sněmovny,

f) schvaluje plán zahraničních styků Federálního shromáždění a rozhoduje o přijímání a vysílání delegací Federálního shromáždění; přihlíží přitom k rovnoprávnému zastoupení sněmoven,

g) schvaluje návrh rozpočtu Federálního shromáždění,

h) určuje, v jakém rozsahu a v jakém pořadí místopředsedové zastupují předsedu Federálního shromáždění,

ch) rozhoduje o plném, popřípadě o částečném nebo dočasném uvolnění ze zaměstnání poslanců, u nichž to vyžaduje výkon jejich funkce,

i) jmenuje vedoucího Kanceláře Federálního shromáždění,

j) vyhlašuje volby podle čl. 44 odst. 5 a čl. 59 ústavního zákona,

k) zjišťuje, že souhlasná usnesení obou sněmoven (čl. 29 odst. 3 a čl. 44 odst. 1 ústavního zákona) se stala usnesením Federálního shromáždění nebo že uplynula tříměsíční lhůta podle čl. 44 odst. 1 ústavního zákona a že usnesení jedné sněmovny se stalo usnesením Federálního shromáždění,

l) vyhlašuje zákony Federálního shromáždění (čl. 45 odst. 3 ústavního zákona).

a) zastupuje Federální shromáždění navenek,

b) řídí společné schůze obou sněmoven,

c) podepisuje zákony, usnesení Federálního shromáždění a zákonná opatření předsednictva Federálního shromáždění,

d) svolává schůze společného výboru pro dohodovací řízení,

e) rozhoduje po projednání s předsedy sněmoven o tom, kdy lze výjimečně upustit od předložení zásad a politickoekonomického rozboru (§ 38 odst. 4),

f) přikazuje výborům po projednání s předsedy sněmoven návrhy zákonných opatření a jiné návrhy,

g) zajišťuje styk s vládou Československé socialistické republiky a s národními radami.

a) připravuje schůze sněmovny a usnáší se na jejich svolání, nejde-li o společné schůze obou sněmoven, a podává jí zprávy o své činnosti a o činnosti jejích orgánů,

b) projednává otázky týkající se vnitřních organizačních poměrů sněmovny a podrobnějších pravidel jejího jednání,

c) přikazuje výborům k projednání návrhy zákonů a mezinárodních smluv a jiné návrhy, pokud k tomu nezmocní předsedu sněmovny,

d) projednává, je-li to potřebné, stanoviska a zprávy výborů a předkládá je předsednictvu Federálního shromáždění, popřípadě s vlastním vyjádřením,

e) určuje, v jakém pořadí zastupují předsedu sněmovny ostatní členové předsednictva,

f) rozhoduje v disciplinárním řízení proti poslancům sněmovny.

a) zastupuje sněmovnu navenek,

b) řídí schůze sněmovny, nejde-li o společnou schůzi obou sněmoven,

c) podepisuje usnesení sněmovny,

d) přikazuje výborům k projednání návrhy zákonů a mezinárodních smluv a jiné návrhy, je-li k tomu předsednictvem sněmovny zmocněn.

(1) Ustavující schůzi výboru svolá předseda výboru.

(2) Výbor zvolí na ustavující schůzi jednoho nebo více místopředsedů a ověřovatele výboru.

(1) Schůze výboru svolává a řídí jeho předseda. Místopředseda svolá a řídí schůzi výboru, je-li předseda zaneprázdněn nebo jestliže ho tím předseda pověří. Jsou-li předseda i místopředseda (místopředsedové) zaneprázdněni, svolá a řídí schůzi výboru jeho člen, jehož tím předseda pověří.

(2) Předseda je povinen svolat schůzi, stanoví-li to sněmovna, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů výboru nebo navrhne-li to předsednictvo sněmovny nebo předsednictvo Federálního shromáždění.

(3) Předseda navrhuje pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu.

(4) Každý člen výboru může navrhnout změny pořadu jednání.

(1) Schůze výboru jsou zpravidla veřejné.

(2) Z důvodů ochrany státního tajemství nebo důležitého zájmu státu se výbor může usnést, že schůze nebo její část je neveřejná.

(3) Na schůzi výboru nebo na části schůze, která byla prohlášena za neveřejnou, mohou být přítomni poslanci Federálního shromáždění, kteří nejsou členy výboru, a členové vlády Československé socialistické republiky. Takové schůze nebo její části se může dále zúčastnit i vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění. Další pracovníci Kanceláře Federálního shromáždění a jiné osoby se mohou zúčastnit takové schůze nebo její části jen se souhlasem výboru.

(1) Výbor sněmovny je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.

(2) Poslanci Federálního shromáždění, kteří nejsou členy výboru, mají ve schůzi výboru poradní hlas.

(3) Jinak platí pro jednání výboru obdobně ustanovení § 12, 13, 14, 17 a 18.

(1) Členové vlády Československé socialistické republiky se mohou účastnit všech schůzí výborů sněmovny; udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají, a to i k prohlášením, která nesouvisí s pořadem schůze.

(2) Výbory sněmovny mají právo zvát do svých schůzí členy vlády i představitele jiných státních orgánů Československé socialistické republiky a vyžadovat od nich informace a zprávy.

(3) Členové vlády Československé socialistické republiky jsou povinni dostavit se do schůze výboru sněmovny, jestliže je o to výbor požádá.

(4) Členové vlády Československé socialistické republiky se mohou dát ve schůzích výborů sněmovny zastupovat jinými členy vlády a výjimečně svými náměstky, pokud výbor netrvá na osobní účasti příslušného člena vlády. Členové vlády, popřípadě ti, kdož je zastupují, si mohou do schůzí výborů sněmovny, jichž se zúčastní, přibrat odborníky svého úřadu a předseda výboru jim může udělit slovo.

(1) Představitelé všech federálních orgánů jsou povinni dostavit se do schůze výboru a podat požadované vysvětlení.

(2) Výbory sněmovny mohou přizvat k projednávání důležitých otázek též vědecké pracovníky a jiné pracovníky hospodářského a kulturního života. Může jim být uděleno slovo.

(3) Vyžaduje-li to potřeba řádného posouzení projednávaných otázek, může výbor provádět průzkumy a jednání na místě samém s vědomím příslušné národní rady.

(1) Výbory sněmovny mohou zřizovat své stálé nebo dočasné komise složené z poslanců.

(2) Práci komise řídí vždy člen výboru.

(3) Výbory mohou zřizovat též společné komise.

(4) Zřízení společné komise výborů sněmovny může navrhnout i předsednictvo sněmovny.

(5) Komise mohou přizvat k svému jednání odborníky vědy a praxe.

(1) Výbory sněmovny mohou konat společné schůze a předkládat společné návrhy. V řízení společných schůzí výborů se jejich předsedové střídají.

(2) V případě společné schůze hlasují výbory odděleně.

(1) Výbory Sněmovny lidu a výbory Sněmovny národů mohou konat na základě svých usnesení společné schůze a předkládat společné zprávy a návrhy. Pro řízení společných schůzí platí ustanovení § 76.

(2) V případě společné schůze hlasují výbory odděleně.

(3) Výbory obou sněmoven mohou zřizovat společné komise.

(1) Mandátový a imunitní výbor zkoumá, zda jednotliví poslanci byli platně zvoleni.

(2) Mandátový a imunitní výbor zkoumá, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní nebo kárné stíhání poslanců, pro jejich vzetí do vazby nebo k jejich zadržení. Výbor provede urychleně nutná šetření a poskytne poslanci možnost, aby se vyjádřil.

(3) Výbor podá zprávu s příslušným návrhem sněmovně, popřípadě předsednictvu Federálního shromáždění, které rozhodnou usnesením.

(4) Výbor provádí též šetření v disciplinárním řízení a své návrhy předkládá předsednictvu sněmovny.

(5) Jednání výboru mandátového a imunitního je vždy neveřejné.

(1) Sněmovny mohou zřizovat své stálé nebo dočasné komise složené z poslanců.

(2) Komise sněmoven mohou přizvat k svému jednání odborníky vědy a praxe.