SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Vztah k občanskému zákoníku

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Zrušovací ustanovení a účinnost zákona

(1) Právo na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušujícího rozhodnutí.

(2) Nejpozději se toto právo promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

(3) Je-li třeba nárok předběžně projednat u ústředního orgánu (§ 9 odst. 1), promlčecí doba ode dne podání žádosti do skončení projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců, neběží.

(1) Právo státu na úhradu podle § 12 a 19 se promlčí za rok ode dne, kdy byla zaplacena náhrada škody.

(2) Právo státu na úhradu podle § 13 odst. 2 se promlčí za rok ode dne, kdy byla zaplacena náhrada škody, nikoli však dříve než za rok ode dne, kdy nabylo právní moci trestní rozhodnutí nebo kárné (kázeňské) opatření.

(3) V dobách uvedených v odstavci 2 se promlčí právo státního orgánu nebo ústředního orgánu společenské organizace na úhradu podle § 13 odst. 1. Promlčecí doba počíná běžet ode dne, kdy byla zaplacena úhrada státu.

(1) Za škodu způsobenou rozhodnutím odpovídá podle tohoto zákona Československá socialistická republika, jestliže rozhodnutí vydal státní orgán Československé socialistické republiky; v ostatních případech odpovídá Česká socialistická republika nebo Slovenská socialistická republika. Totéž platí, jde-li o škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

(2) V právních vztazích upravených v tomto zákoně vystupuje jménem státu ústřední orgán uvedený v § 9 odst. 1.

(1) O nárocích na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě a trestu vydaným do dne účinnosti tohoto zákona se rozhodne podle dosavadních předpisů o odškodnění za vazbu a trest (§ 371 až 374 trestního řádu a § 46 odst. 2 zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci).

(2) Podle dosavadních předpisů (§ 421 občanského zákoníku) se rovněž rozhodne o nárocích na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, k němuž došlo před počátkem účinnosti tohoto zákona.

(1) Do dne, kdy nabude účinnosti ústavní zákon Federálního shromáždění o soudech a prokuratuře, odpovídá podle tohoto zákona za škodu způsobenou rozhodnutím soudů, státních notářství a prokuratur Česká socialistická republika nebo Slovenská socialistická republika podle toho, kde má sídlo orgán, jenž rozhodl v prvním stupni; jde-li však o rozhodnutí vojenských soudů a prokuratur, odpovídá Československá socialistická republika.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí též, jde-li o škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

(1) Generální prokurátor je povinen podat stížnost pro porušení zákona proti rozhodnutí vydanému po účinnosti tohoto zákona v občanském soudním řízení, v řízení trestním, jakož i v řízení před státním notářstvím, dá-li k tomu podnět ten, kdo má právo na náhradu škody podle tohoto zákona, a zjistí-li generální prokurátor, že rozhodnutí je nezákonné. Jestliže neshledá podnět důvodným, je povinen vyrozumět o tom toho, kdo jej podal.

(2) Stejné povinnosti má krajský prokurátor v případech uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, a v § 39 odst. 2 zákona č. 38/1961 Sb., o místních lidových soudech, jakož i okresní prokurátor v případě uvedeném v § 39 odst. 1 zákona č. 38/1961 Sb.

a) ustanovení § 426 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.,

b) ustanovení § 371 až 374 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu), a

c) ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci.