Služební kázeň a kázeňská pravomoc
Ukládání kázeňských trestů
§ 22
Služební kázeň
Služební kázeň záleží v důsledném plnění služebních povinností stanovených právními předpisy, služební přísahou, rozkazy a pokyny.
§ 23
Základní povinnosti příslušníků
§ 24
Základní povinnosti náčelníků a velitelů
Náčelníci a velitelé jsou dále ve vztahu k podřízeným příslušníkům zejména povinni
§ 25
Kázeňská pravomoc
Náčelníci a velitelé mohou podřízeným příslušníkům v rozsahu své pravomoci udělovat odměny a ukládat kázeňské tresty.
§ 26
Odměny
§ 27
Kázeňský přestupek
Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení služební povinnosti příslušníka, pokud není trestným činem, přečinem nebo přestupkem.
§ 31
Kázeňský trest nelze uložit, byl-li příslušník za týž skutek potrestán již soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.
(1) Příslušník je zejména povinen
b) vykonávat svědomitě a řádně službu podle svých sil, znalostí a schopností.
a) důsledně a přesně plnit úkoly vyplývající z oprávnění a společenského poslání Sboru národní bezpečnosti, uložené mu zákony, jinými právními předpisy a rozkazy a pokyny nadřízených,
(2) Ve vztahu ke Sboru národní bezpečnosti je příslušník zejména povinen
c) zvyšovat své odborné a politické znalosti,
b) zakročit, jestliže hrozí škoda a k jejímu odvrácení je třeba neodkladného zákroku; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení jiné osoby,
a) ohlásit svému nadřízenému závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby, a hrozící škodu,
d) dodržovat pravidla služební zdvořilosti a chovat se i mimo službu tak, aby neztratil důvěru potřebnou pro výkon služby.
(3) Domnívá-li se příslušník, že rozkaz nebo pokyn jeho nadřízeného je v rozporu s právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu nebo pokynu, je příslušník povinen jej splnit. Příslušník je povinen odepřít splnění rozkazu nebo pokynu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí bez zbytečného průtahu vyššímu nadřízenému.
(4) Pracovní poměr a dohodu o pracovní činnosti může příslušník uzavřít jen se souhlasem služebního orgánu.
c) vytvářet jim příznivé podmínky pro výkon služby,
a) organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby,
b) zabezpečovat, aby byli pro výkon služby náležitě politicky připraveni a odborně vyškoleni a vycvičeni,
d) vést je ke služební kázni, oceňovat jejich iniciativu a příkladné plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností.
c) udělení čestného odznaku,
(1) Odměnami jsou:
b) peněžitý nebo jiný dar,
a) písemná pochvala,
e) mimořádné povýšení do vyšší hodnosti.
d) mimořádné jmenování do důstojnické hodnosti,
(2) Odměna musí být úměrná záslužnému činu nebo příkladnému plnění služebních povinností, za které se uděluje. Odměnu podle odstavce 1 písm. d) lze udělit jen příslušníku vykonávajícímu funkci, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost.
a) písemná důtka,
d) snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu jednoho roku.
c) odnětí čestného odznaku,
b) snížení služebního příjmu až o 10 % na dobu nejvýše tří měsíců,
(1) Za kázeňský přestupek lze příslušníku uložit některý z kázeňských trestů, nepostačí-li k jeho nápravě a obnovení služební kázně jiné, mírnější výchovné prostředky (výtka, napomenutí, upozornění).
(2) Před uložením kázeňského trestu musí být vždy objektivně zjištěn skutkový stav; příslušníku musí být před uložením kázeňského trestu dána možnost se k věci vyjádřit a hájit se.
(3) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze kázeňského přestupku, k okolnostem, za kterých byl spáchán, k jeho následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu postoji příslušníka k plnění služebních povinností.
(1) Kázeňský trest lze uložit nejdříve příští den po spáchání kázeňského přestupku a jen do 30 dnů ode dne, kdy se o kázeňském přestupku příslušný náčelník nebo velitel dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne spáchání kázeňského přestupku. Je-li jednání příslušníka, v němž lze spatřovat porušení služební kázně, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 30 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se příslušný náčelník nebo velitel dověděl o výsledku tohoto šetření.
(2) Nedopustil-li se příslušník během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku, posuzuje se, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Příslušný náčelník nebo velitel může i před uplynutím jednoho roku rozhodnout, že se příslušník posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen, jestliže výkonem služby a chováním prokázal, že si toho zasluhuje; byl-li však uložen kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, může tak příslušný náčelník nebo velitel učinit jen zcela výjimečně, nejdříve po uplynutí šesti měsíců od jeho uložení, a jen zaslouží-li si to příslušník pro mimořádný záslužný čin.
(3) Doba, na kterou byl příslušníku uložen kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, se nezapočítává do doby výsluhy let v hodnosti [§ 10 odst. 1 písm. b)].
(4) Uložením kázeňského trestu není příslušník zbaven povinnosti nahradit škodu, kterou kázeňským přestupkem způsobil.