Společná ustanovení

§ 22

Slevy na dani ze zisku

§ 23

Vznik daňové povinnosti a povinnosti odvodu příspěvku na sociální zabezpečení

(1) Nepřesahuje-li základ daně ze zisku 80 000 Kčs, činí sazba daně ze zisku 20 % (včetně zvýšení podle § 17 odst. 4) pro všechny poplatníky, pokud je pro ně výhodnější.

(2) Poplatníkům se poskytuje sleva na dani ze zisku na výchovu učňů v tuzemsku takto:

pro preferované činnosti pro ostatní činnosti
ročně v Kčs
na každého učně v 1. roce výuky
při internátní výuce mimo podnik 5 000 3 000
při soustředěné výuce v podniku 3 000 2 000
při individuální výuce 2 000 1 000
na každého učně v 2. roce výuky (při tříleté učební době)
při internátní výuce mimo podnik 3 000 2 000
při soustředěné výuce v podniku 2 000 1 500
při individuální výuce 1 500 1 000.

(3) Pro družstva nebo podniky invalidů a společenské organizace (jejich podniky a hospodářská zařízení) se daň ze zisku snižuje o 30 %.

(4) Poplatníkům s převážně neobchodní činností s výjimkou společenských organizací (jejich podniků a hospodářských zařízení) se daň ze zisku připadající na tržby za vybrané činnosti snižuje o 40 %.

(1) Daňová povinnost a povinnost odvodu příspěvku na sociální zabezpečení vzniká dnem zahájení dani podrobené činnosti.

(2) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) vzniká daňová povinnost a povinnost odvodu příspěvku na sociální zabezpečení dnem, kdy začali v tuzemsku provozovat hospodářskou činnost, popřípadě kdy jsou jim vypláceny nebo k jejich dobru připisovány příjmy podrobené dani.

(3) Poplatník je povinen počátek a ukončení této činnosti oznámit do 15 dnů místně příslušným orgánům, které spravují důchodovou daň a příspěvek na sociální zabezpečení.

§ 24

Zdaňovací období a daňové přiznání

(1) Zdaňovacím obdobím je běžný kalendářní rok.

(2) Podkladem k zjištění základu daně a daňové povinnosti je daňové přiznání, ve kterém je poplatník povinen uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem.

§ 25

Promlčení

(1) Daně podle tohoto zákona nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani.

(2) Příspěvek na sociální zabezpečení nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen tento příspěvek odvést.

(3) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, popřípadě k vymáhání příspěvku na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.