(1) Soudcům z lidu, kteří nejsou v pracovním poměru,*) hradí výdělek, který jim ušel vykonáváním soudcovské funkce, stát.
(2) Jsou-li soudci z lidu zaměstnáni v poměru obdobném pracovnímu poměru**) podle zákoníku práce nebo podle jiného zvláštního předpisu, patří jim náhrada ve výši průměrného výdělku.***)
(3) Soudcům z lidu, kteří nejsou v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, přísluší – pokud jsou výdělečně činní – náhrada ušlého výdělku ve výši stanovené podle průměrného ročního příjmu uplynulého kalendářního roku; jinak místo náhrady ušlého výdělku přísluší náhrada výdajů, které jim vznikly vzhledem k výkonu soudcovské funkce.