(2) Není-li možno u soudců z lidu uvedených v § 1 odst. 3 z předloženého dokladu s ohledem na povahu jejich zaměstnání spolehlivě zjistit výši ušlého výdělku, může být náhrada přiznána s přihlédnutím k celkovým poměrům soudce z lidu, nejvýše však částkou 6 Kčs za hodinu a nejvýše částkou 48 Kčs za jeden pracovní den.