(1) U návrhů zákonů Federálního shromáždění, obecně závazných právních předpisů, vládních usnesení a jiných opatření federálních ústředních orgánů a u opatření federálních fondů musí být zváženy a v návrzích vyjádřeny také jejich důsledky hospodářské a finanční. Důsledky těchto opatření pro příjmy a výdaje státního rozpočtu federace, popřípadě státních rozpočtů republik a rozpočtů národních výborů musí být vyčísleny; pokud se zvyšují výdaje nebo snižují rozpočtové příjmy, je nutno zároveň navrhnout úhradu zvýšeného výdaje nebo náhradu úbytku příjmů. K návrhu těchto opatření je nutno připojit rozbor zatížení rozpočtů příštích let s návrhem opatření zdrojů úhrady. Při každém navrhovaném opatření je třeba zkoumat, zda jeho povaha připouští zavedení nových rozpočtových příjmů federace, popřípadě republik a v kladném případě tyto nové příjmy musí být navrhovány.

(2) Navrhovatelé projednají opatření uvedená v odstavci 1 předem s příslušnými ministerstvy financí a jejich stanovisko připojí k návrhu opatření. Opatření týkající se státních rozpočtů republik, rozpočtů národních výborů a státních účelových fondů republik, musí být s příslušnými orgány republik předem dohodnuta.

(3) Federální ministerstvo financí předkládá vládě Československé socialistické republiky stanoviska k návrhům opatření, která mají vztah ke státnímu rozpočtu federace; tato stanoviska předkládá i federálním orgánům k jejich návrhům.