Soustava národohospodářských plánů
Státní plány
Hospodářské plány

(1) Z hlediska délky plánovacího období se státní plány a hospodářské plány člení na
- dlouhodobé výhledy rozvoje národního hospodářství na období 10 až 20 let (dále jen „dlouhodobé výhledy“),
- střednědobé státní plány (zpravidla pětileté),
- prováděcí státní plány (zpravidla roční) a
- střednědobé a prováděcí hospodářské plány.

(2) Střednědobé a prováděcí státní plány a hospodářské plány obsahují zpravidla tyto části:
- plán výroby a výkonů ve všech výrobních a nevýrobních odvětvích,
- plán rozvoje vědy a techniky,
- plán investiční výstavby,
- plán projektových prací,
- plán materiálně technického zásobování,
- plán práce a mezd,
- plán finanční,
- plán vývoje cen,
- plán zahraničního obchodu,
- plán rozvoje životní úrovně.

(3) Střednědobé a prováděcí státní plány se ve stanoveném rozsahu vnitřně člení z hlediska
- přímé odpovědnosti, podle organizační podřízenosti,
- ekonomického, podle hlavních oblastí ekonomiky,
- odvětvového, popřípadě oborového, bez ohledu na organizační podřízenost,
- územního, podle umístění ekonomických procesů do území republik.

(4) Státní rozpočty a měnový plán upravují zvláštní předpisy.

(5) Tvorba národohospodářských plánů zahrnuje jejich přípravu, vypracování, projednání, volbu z navržených řešení, schválení a vyhlášení; je věcně a časově zkoordinovaným procesem tvůrčího úsilí pracujících a všech orgánů hospodářského řízení a socialistických organizací.

(1) Plány Československé socialistické republiky jsou hlavním integrujícím činitelem československé federace; tvoří závazný základ pro všechny ostatní národohospodářské plány.

(2) Plány Československé socialistické republiky stanoví cíle komplexního rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky i hospodářského rozvoje republik; k zabezpečení těchto cílů stanoví úkoly vládám republik a federálním ústředním orgánům. Usměrňují základní vztahy, které vznikají při rozdělování společenského produktu a národního důchodu a zabezpečují postupné vyrovnání hospodářských a sociálních rozdílů mezi Českou socialistickou republikou a Slovenskou socialistickou republikou, zejména stanovením cest, temp a opatření k vytváření stejných podmínek a možností pro tvorbu a užití národního důchodu. Plány Československé socialistické republiky zabezpečují plnění závazků z mezinárodních smluv a dohod.

(3) Plány republik stanoví cíle komplexního rozvoje hospodářství řízeného příslušnou vládou a ve svém územním průřezu obsahují též úkoly rozvoje a činnosti organizací (popřípadě jejich částí), které mají sídlo na území republiky a nejsou řízeny jejími orgány, jakož i formy a způsob zabezpečení tohoto rozvoje a činnosti z hlediska působnosti orgánů republiky. Stanoví v souladu s plánem Československé socialistické republiky úkoly pro ústřední orgány republik; přitom konkretizují cíle a úkoly plánu Československé socialistické republiky a stanoví další úkoly k zabezpečení rozvoje hospodářství republiky včetně rozvoje oblastí.

(4) Součástí plánů republik jsou oblastní (regionální) plány, které zajišťují zejména vytváření vyvážených hospodářských a sociálních oblastních proporcí a rozvoj jednotlivých oblastí v rámci republiky s ohledem na jejich zvláštní hospodářské a sociální podmínky a předpoklady.

(1) Dlouhodobý výhled Československé socialistické republiky stanoví základní cíle rozvoje hospodářství Československé socialistické republiky; je souborem základních koncepčních záměrů rozvoje rozhodujících oblastí národního hospodářství. Zaměřuje se zejména na rozvoj životní úrovně a životních podmínek, využití přírodních a jiných zdrojů, strukturální a kvalitativní změny výrobně-technické základny, především v souvislosti s rozvojem vědy a techniky, a na zvýšení efektivnosti rozvoje národního hospodářství v souvislosti s rozvojem mezinárodní dělby práce a socialistické ekonomické integrace.

(2) Dlouhodobý výhled Československé socialistické republiky je základnou pro stanovení hlavních cílů a úkolů střednědobých plánů a je závazný pro koncepční činnost ústředních orgánů v rozsahu určeném vládou Československé socialistické republiky.

(3) Z dlouhodobého výhledu Československé socialistické republiky vycházejí dlouhodobé výhledy republik, konkretizující a rozvíjející jej podle potřeb a podmínek rozvoje České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

(1) Střednědobý plán Československé socialistické republiky stanoví základní cíle a úkoly hospodářského a sociálního rozvoje v jeho podstatných vnitřních a vnějších souvislostech a způsob k jejich dosažení. Stanoví základní národohospodářské proporce a způsoby uskutečňování nejvýznamnějších potřeb společnosti; určuje zejména základní směry rozvoje životní úrovně a základní strukturální a kvalitativní změny v národním hospodářství.

(2) Střednědobý plán Československé socialistické republiky konkretizuje na dané období zásady státní hospodářské politiky včetně rámců a zásad pro uplatnění nástrojů plánovitého řízení národního hospodářství. Ve svých cílech a úkolech je závazný jednak pro střednědobé plány republik, jednak pro prováděcí plány Československé socialistické republiky.

(3) Střednědobé plány republik určují v souladu se střednědobým plánem Československé socialistické republiky odpovídající cíle rozvoje hospodářství republiky a způsob jejich dosažení. Ve svých cílech a úkolech jsou závazné pro prováděcí plány republik.

(1) Hospodářské plány orgánů středního článku řízení zabezpečují úkoly vyplývající ze státních plánů, státních rozpočtů, měnového plánu a oblastních plánů, respektují zásady státní hospodářské politiky a vyjadřují iniciativu a aktivitu socialistických organizací a odpovědnost za uspokojování potřeb společnosti výrobky a službami, které jsou předmětem jejich činnosti.

(2) Hospodářské plány orgánů středního článku řízení se vypracovávají na shodná plánovací období, ve shodných cenách a organizaci a podle stejných metodických zásad jako příslušný státní plán; mohou mít další vnitřní časové členění.

(3) Na dané období může mít orgán středního článku řízení pouze jediný platný hospodářský plán. Pokud má organizace nebo jejich části též na území druhé republiky, člení svůj hospodářský plán a jeho návrhy podle územního hlediska.

(4) Konkrétní forma a členění hospodářského plánu se řídí vlastními potřebami a problematikou orgánu středního článku řízení. Státní plánovací komise, popřípadě v dohodě s ní nadřízený ústřední orgán, může stanovit minimální náplň nebo určité povinné údaje tohoto plánu.

(1) Hospodářské plány socialistických organizací se vypracovávají vždy na shodné období, ve shodných cenách a organizací a podle stejných metodických zásad jako příslušný státní plán. Musí zabezpečovat úkoly vyplývající ze státního plánu, státního rozpočtu, měnového plánu, oblastního plánu a jejich rozpisů a respektovat zásady a pravidla státní hospodářské politiky.

(2) Hospodářský plán socialistické organizace je plánem komplexním, zahrnujícím všechny stránky činnosti. Nadřízený orgán může předepsat určitou formu a členění tohoto plánu.

(3) Prováděcí plán socialistické organizace musí být členěn nejméně na čtvrtletí, pokud nadřízený ústřední orgán v dohodě se Státní bankou československou, federálním ministerstvem financí a Státní plánovací komisí nepovolí výjimku. Prováděcí plán musí být rozpracován na vnitropodnikové útvary.

(4) Na dané období může mít socialistická organizace pouze jediný platný hospodářský plán. Pokud se části socialistické organizace nacházejí též na území druhé republiky, člení svůj hospodářský plán a jeho návrhy podle územního hlediska.

(5) Se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu může v rozpočtové organizaci nahradit funkci hospodářského plánu její rozpočet.

(1) Hospodářský plán národního výboru zajišťuje komplexní rozvoj hospodářství řízeného příslušným národním výborem a národními výbory jím řízenými, jakož i jeho vlastní činnost.

(2) Plány krajských národních výborů mají povahu plánů ústředních orgánů republik. K zajištění proporcionality rozvoje hospodářství na svém území vypracovávají krajské národní výbory oblastní plány.

(3) Pro plány okresních, místních a městských národních výborů, které řídí socialistické organizace, platí obdobně ustanovení § 10.

(4) Krajský národní výbor v dohodě s ministerstvem financí a ústředním plánovacím orgánem republiky může upravit formu a členění hospodářských plánů místních a městských, popřípadě i okresních národních výborů.

(5) Krajský národní výbor může zprostit místní nebo městský národní výbor povinnosti vypracovat střednědobý, popřípadě i prováděcí plán, nebo některé jeho části; funkci prováděcího plánu plní pak rozpočet.

(1) Oblastní plány zajišťují racionální rozložení výrobních sil, koordinovaný rozvoj oblastí a optimální využití jejich přírodních a ekonomických podmínek.

(2) Oblastní plány obsahují úkoly a ekonomické nástroje, diferencované podle podmínek odvětví, oborů a oblastí.

a) státní plány rozvoje národního hospodářství (dále jen „státní plány“), a to státní plány rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky (dále jen „plány Československé socialistické republiky“) a státní plány rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky (dále jen „plány republik“),

b) státní rozpočty, a to státní rozpočet federace a státní rozpočty České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky,

c) měnový plán Československé socialistické republiky, jehož součástí je devizový plán,

d) hospodářské plány, a to plány
- federálních ústředních orgánů a ústředních orgánů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky (dále jen „plány ústředních orgánů republik“),
- socialistických organizací,
- orgánů středního článku řízení,
- národních výborů,

e) plány oblastní (regionální).