(1) Limitem mzdových a ostatních osobních nákladů (§ 4 odst. 1) se určuje podíl těchto nákladů na výkonech, popřípadě absolutní výše mzdových a ostatních osobních nákladů.

(2) Při rozpisu limitu mzdových a ostatních osobních nákladů se použije ukazatele výkonů, z něhož se vychází ve státních plánech. Jiného ukazatele (výjimečně i několika ukazatelů pro jednu organizaci), jestliže z hlediska společenských zájmů lépe zajišťuje plánovaný vývoj mezd a umožňuje jeho účinnější kontrolu, mohou použít orgány hospodářského řízení,

(3) Nejsou-li pro rozpis závazného limitu, stanoveného formou podílu mzdových a ostatních osobních nákladů na výkonech vhodné podmínky, může orgán hospodářského řízení stanovit organizaci objem mzdových a ostatních osobních nákladů v absolutní výši.

(4) Orgán hospodářského řízení stanoví organizacím k limitu, určenému formou podílu mzdových a ostatních osobních nákladů na výkonech, přepočítací koeficient vyjadřující poměr, ve kterém se zvyšuje (přepočítává) v průběhu realizace plánu plánovaný objem mzdových a ostatních osobních nákladů při překročení plánovaných výkonů. Přepočítací koeficient musí být nižší než jedna; při jeho stanovení se vychází především z podílu mezd závislých na výkonech z celkového objemu mzdových a ostatních osobních nákladů.

a) jde-li o organizace řízené federálními orgány, po projednání se Státní plánovací komisí a federálním ministerstvem práce a sociálních věcí,

b) jde-li o ostatní organizace, po projednání s Českou plánovací komisí nebo Slovenskou plánovací komisí a s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí.