Zásady normování spotřeby práce

(1) Normy spotřeby práce, normativní podklady a jejich změny schvaluje a vyhlašuje, pokud nejsou stanoveny nadřízeným orgánem, vedoucí organizace, popřípadě jím zmocněný vedoucí závodu, provozu, cechu nebo dílny. Normy stanovené na základě schválených normativních podkladů se již neschvalují. Normativní podklady, popřípadě normy se širším rozsahem působnosti (podnikové, oborové, odvětvové) schvaluje vedoucí příslušné organizace nebo orgánu hospodářského řízení.

(2) Normativní podklady a normy, schválené orgánem hospodářského řízení jako závazné, nahrazují normativní podklady a normy používané v organizaci, pokud tyto normativní podklady a normy nejsou pokrokovější vzhledem k dosažené technickoorganizační úrovni výrobního a pracovního procesu. Uplatňují se dnem, který určí vedoucí organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

(3) O zavádění a změnách normativních podkladů a norem spolurozhoduje příslušný odborový orgán (závodní výbor nebo vyšší odborový orgán). Tam, kde nejsou normy určovány na základě předem stanovených normativních podkladů a přitom jde o výrobu s malou opakovatelností, stanoví se způsob spolurozhodování odborových orgánů po předchozím souhlasu příslušného ústředního výboru odborového svazu, a to zpravidla v kolektivní smlouvě. Normy určené podle předem schválených normativních podkladů, popřípadě normy předem schválené, jejichž správnost potvrdil vyšší odborový orgán, nevyžadují dalšího souhlasu odborového orgánu v organizaci. Tento odborový orgán však dbá, aby vedení organizace před uplatněním normativních podkladů a norem provedlo na pracovištích taková opatření, která zajistí, že veškeré technické a organizační podmínky budou v souladu s podmínkami, jež normativní podklady a normy předpokládají.

(4) Normy spotřeby práce a jejich změny musí být pracovníkům oznámeny vždy před zahájením práce a nesmějí být uplatněny se zpětnou platností. Počátek platnosti normativních podkladů se určuje tak, aby kolektivy pracovníků, jejichž práce se normativní podklady týkají, byly s nimi a s pracovními podmínkami seznámeny zpravidla nejméně dva týdny předem. Současně je nutno upravit včas technické a organizační podmínky.

(1) Při každé změně technických nebo organizačních podmínek vykonávané práce mající vliv na spotřebu času, zejména při změně v používaných strojích a zařízeních, nástrojích a přípravcích, materiálech, polotovarech a výrobcích nebo v organizaci a metodách práce, opakovatelnosti práce a výroby, popřípadě i v délce a rozdělení pracovní doby, musí být též změněna norma spotřeby práce. Změnu normy je nutné provést i tehdy, došlo-li při stanovení normy (normativních podkladů) k prokazatelné chybě, nebo jestliže norma (normativní podklady) byla prokazatelně nesprávně stanovena.

(2) Při změně spotřeby pracovního času na základě vynálezu nebo zlepšovacího návrhu pracovníka, který práci vykonává, stanoví se norma odpovídající novým podmínkám a pracovník se odmění podle příslušných předpisů;^*) obdobně se postupuje při realizaci návrhů na úsporu práce, které nebyly podány jako zlepšovací návrhy.

(3) Při zavádění nové výroby (činnosti), technologie a pracovních metod lze stanovit prozatímní normy s časově omezenou platností nepřesahující zpravidla dobu tří měsíců a u prací sezónního charakteru dobu sezóny nebo kampaně.

a) výkonové normy, normy obsluhy a početních stavů vyjadřovaly nutnou spotřebu pracovního času a objektivně určovaly výkon každého pracovníka, který má odpovídat plnému využití stanovené pracovní doby, průměrnému stupni pracovní zručnosti a intenzity, kvalifikaci a zapracovanosti, které jsou pro vykonávání práce potřeba, vlivům pracovního prostředí a ostatním podmínkám při zachování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, racionálním výrobním a pracovním postupům stanoveným pro výkon dané práce, požadované kvalitě výroby a práce a ostatním podmínkám, na nichž je závislá spotřeba práce a času,

b) normy spotřeby práce byly stanoveny metodami odpovídajícími charakteru výroby a práce, zejména s přihlédnutím k jejich požadované přesnosti a kvalitě, k hospodárnosti jejich výpočtu a k tomu, jak podrobně je technicky možné a ekonomicky účelné stanovit technologický a pracovní postup a zjišťovat množství práce a výkon pracovníka,

c) normování bylo důsledně spojováno s racionalizací práce, směřující k takovému uspořádání pracovního procesu, které zabezpečí, že za dané technické úrovně výrobního a pracovního procesu a ostatních podmínek bude dosaženo hospodárného využití pracovních sil při nejúčelnějším využití zařízení a materiálu, při žádoucí kvalitě výsledků práce a při současném zabezpečení vysoké kultury práce a pracovního prostředí,

d) stanovené a uplatněné normy spotřeby práce byly soustavně prověřovány, a to především u rozhodujících činností a pracovišť a na zaostávajících úsecích činnosti a aby při zjištění výrazného zkracování skutečné spotřeby času oproti normované bylo prověřováno a důsledně vyžadováno dodržování technologického a pracovního postupu, spotřeby materiálu, nástrojů a energie, předepsané kvality výrobků, předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a hygieně práce apod.