Smírčí řízení

(1) Smírčí řízení je zahájeno dnem podání návrhu komisi. Návrh může podat organizace nebo pracovník (bývalý pracovník) buď písemně nebo ústně do zápisu, který sepíše pověřený člen komise nebo pracovník organizace zmocněný k tomu komisí se souhlasem organizace.

(2) V návrhu je třeba uvést, kdo návrh podává (navrhovatel), co uplatňuje a proti komu návrh směřuje (odpůrce). Přitom je účelné uvést v návrhu i skutečnosti rozhodné pro jeho posouzení, a jak je možno je prokázat.

(3) Návrh podaný komisi se zaznamená do seznamu podaných návrhů. V záznamu se vždy musí uvést den podání návrhu, jméno a příjmení (název) navrhovatele a odpůrce a stručné označení předmětu řízení. Opis návrhu zašle komise odpůrci.

(4) Není-li komise příslušná k projednání návrhu, který jí byl doručen, zajistí neprodleně jeho doručení komisi, která je příslušná; vzniknou-li pochybnosti, určí příslušnou komisi organizace v dohodě se závodním výborem. I když byl návrh podán nepříslušné komisi, je nárok uplatněn dnem podání návrhu této komisi.

(5) Byl-li podán komisi návrh, jehož projednání nenáleží do pravomoci komisí, vrátí jej komise neprodleně navrhovateli.

(6) Navrhovatel může svůj návrh vzít zpět způsobem uvedeným v odstavci 1, dokud komise neschválila uzavřený smír.

(1) Místo a dobu jednání stanoví předseda komise, jeho zástupce nebo jiný člen předsedou k tomu pověřený (dále jen „předseda komise“) tak, aby jednání skončilo zpravidla nejpozději do 30 dnů od zahájení smírčího řízení. K jednání pozve včas oba účastníky sporu.

(2) Doba jednání má být stanovena tak, aby pokud možno nezasahovala do pracovní doby.

(3) Jednání řídí předseda komise. Komise může jednat, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K platnému usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů komise.

(4) Z účasti na jednání komise je vyloučen člen, u něhož se zřetelem na jeho poměr k projednávané věci nebo k účastníkům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. O tom, zda je člen komise vyloučen, rozhoduje komise; člen, o jehož vyloučení se jedná, se hlasování neúčastní.

(5) Komise může jednat o uzavření a schválení smíru, jsou-li přítomni oba účastníci nebo jejich zástupci. Nedostaví-li se bez omluvy k jednání navrhovatel, ačkoliv byl k němu řádně pozván, má se za to, že vzal svůj návrh zpět. Nedostaví-li se bez omluvy k jednání odpůrce, ačkoliv byl k němu řádně pozván, má se za to, že odmítá jednat o smíru.

(1) Při uzavírání smíru komise dbá, aby účastníci neutrpěli újmu z neznalosti práva. Předseda komise je povinen účastníkům přečíst znění navrhovaného smíru a vysvětlit jim jeho dosah dříve, než jim předloží k podpisu zápis o jednání. Komise po schválení smíru doručí opis zápisu o jednání, popřípadě jen té jeho části, ve které je uveden smír, účastníkům a zaznamená schválení smíru v seznamu podaných návrhů.

(2) Nebyla-li splněna ve stanovené lhůtě povinnost převzatá schváleným smírem, potvrdí komise na žádost účastníka vykonatelnost schváleného smíru.

(1) Vzal-li navrhovatel před schválením uzavřeného smíru svůj návrh zpět nebo odmítl-li odpůrce kdykoliv po zahájení smírčího řízení a před schválením uzavřeného smíru o smíru jednat, skončí smírčí řízení dnem, kdy se tak stalo. Komise o tom vyrozumí neprodleně účastníky.

(2) Nedošlo-li při jednání k uzavření smíru nebo k jeho schválení, skončí smírčí řízení usnesením komise. Komise o tom vyrozumí neprodleně účastníky.

(3) Skončení smírčího řízení zaznamená komise v seznamu podaných návrhů.