PŮSOBNOST ZÁKONÍKU PRÁCE
§ 1
Při účasti občanů na společenské práci vznikají mezi občany a socialistickými organizacemi pracovněprávní vztahy. Tyto vztahy upravuje především zákoník práce.
(1) Na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce, k níž byli občané povoláni pracujícím lidem, se zákoník práce vztahuje, pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní předpisy, popřípadě stanovy společenských organizací a usnesení vydaná podle nich ústředními orgány těchto organizací.
(2) Pokud je veřejná funkce vykonávána v pracovním poměru, řídí se tento pracovní poměr zákoníkem práce.
(1) Pracovní vztahy členů výrobních družstev se řídí zákoníkem práce v rozsahu stanoveném v dalších ustanoveních.
(2) Pracovní vztahy členů jednotných zemědělských družstev a občanů, kteří v družstvu trvale pracují podle pracovních příkazů orgánů družstva a nejsou dosud ani jeho členy, ani v pracovním poměru k družstvu, se posuzují podle zákoníku práce, jen pokud to tento zákoník výslovně stanoví nebo pokud to určují zvláštní předpisy nebo stanovy.
(3) Pokud jednotná zemědělská družstva a výrobní družstva mohou podle stanov nebo podle zvláštních předpisů sjednávat pracovní poměry s nečleny družstva nebo pokud uzavírají dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 232 a násl.), řídí se tyto pracovněprávní vztahy zákoníkem práce.
(4) Zákoník práce se vztahuje také na učně jednotných zemědělských družstev a výrobních družstev.
§ 4
Na příslušníky ozbrojených sil v činné službě, na příslušníky Sboru národní bezpečnosti, na příslušníky Sborů nápravné výchovy a na prokurátory a vyšetřovatele prokuratury se zákoník práce vztahuje, jen pokud to výslovně stanoví nebo pokud to určují zvláštní předpisy.
§ 5
Na žáky a studenty při jejich práci ve výrobě a při provozní praxi, na vědecké (umělecké) aspiranty a na členy krajských sdružení advokátů se zákoník práce vztahuje, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.
§ 6
Pracovněprávní vztahy mezi občany a cizozemskými organizacemi, jakož i mezi cizinci pracujícími na území Československé socialistické republiky a tuzemskými organizacemi se řídí zákoníkem práce, pokud předpisy o mezinárodním právu soukromém nestanoví jinak.
§ 7
Cizinci a osoby bez státní příslušnosti smějí být přijati do pracovního poměru, jen jestliže jim bylo uděleno povolení k pobytu na území Československé socialistické republiky.