POVINNOSTI ORGANIZACÍ A OSOB PŘI OCHRANĚ STÁTNÍHO TAJEMSTVÍ
Určování osob pro styk se státním tajemstvím
Povinnosti organizace
Povinnosti určených osob
(1) Se státním tajemstvím se může seznamovat pouze osoba, která splňuje stanovené předpoklady a je k tomu zvlášť určena vedoucím organizace (dále jen „určená osoba“).
(2) Určenou osobou může být občan České a Slovenské Federativní Republiky, který svými charakterovými a osobními vlastnostmi poskytuje záruku, že státní tajemství nebude ohroženo.
(3) Organizace je povinna si vyžádat před určením osoby ke styku se státním tajemstvím vyjádření federálního ministerstva vnitra nebo Federální bezpečnostní informační služby k této osobě, zda mu nejsou známy překážky, které by tomuto určení bránily.
(4) Zjistí-li organizace, že určená osoba již stanoveným předpokladům nevyhovuje, je povinna učinit ihned potřebná opatření.
§ 10
Cizinec a osoba bez státní příslušnosti se může seznamovat se státním tajemstvím jen v souvislosti s přípravou, uzavíráním a plněním mezinárodních smluv a dohod; v ostatních případech jen se souhlasem federálního ministerstva vnitra.
(1) Organizace je povinna zabezpečit, aby určená osoba byla seznámena s povinnostmi a omezeními podle tohoto zákona a v rozsahu zastávaného pracovního místa (funkce) též s ostatními předpisy upravujícími ochranu státního tajemství včetně příslušných seznamů skutečností tvořících předmět státního tajemství.
(2) O seznámení podle předchozího odstavce se pořídí písemný záznam, který určená osoba vlastnoručně podepíše; záznam se založí do osobního spisu určené osoby.
§ 12
Organizace je povinna vést evidenci určených osob, které jsou u ní v pracovním (služebním) nebo členském poměru nebo s ní uzavřely dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to ještě tři roky po skončení tohoto poměru.
§ 13
Určená osoba je povinna učinit vše, aby se státní tajemství nestalo známým nepovolané osobě. Zejména je povinna
§ 16
Zprošťování mlčenlivosti
(1) Má-li být určená osoba dotazována v řízení před státním orgánem o skutečnostech tvořících předmět státního tajemství, může být na žádost tohoto orgánu zproštěna mlčenlivosti. O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje vedoucí organizace, v níž byla tato osoba ke styku se státním tajemstvím určena. Jde-li o věc, kterou projednávají orgány zákonodárných sborů, může o zproštění mlčenlivosti rozhodnout předsednictvo tohoto sboru.
(2) Vedoucí organizace nebo předsednictvo zákonodárných sborů odepře zproštění mlčenlivosti podle odstavce 1, byla-li by tím státu způsobena vážná škoda.
(3) Předchozími odstavci není dotčeno ustanovení trestního řádu a dalších předpisů.
a) zachovávat mlčenlivost o státním tajemství, s nímž přichází do styku při výkonu funkce (práce), a to i po skončení pracovního (služebního) poměru,
b) zajišťovat, aby materiály obsahující státní tajemství byly při dopravě a úschově zabezpečovány podle předpisů k tomu vydaných,
c) dbát, aby nedocházelo k vyzrazení státního tajemství technickými prostředky (telefon, telegraf, dálnopis apod.).