(1) Základem odvodu ze zisku je vytvořený bilanční zisk z veškeré činnosti organizace a z hospodaření s veškerým majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen „připočitatelné položky“), a snížený o položky, které lze odpočítat (dále jen „odpočitatelné položky“). V případě, že organizace nevykáže zisk, je základem odvodu ze zisku částka připočitatelných položek, převyšující odpočitatelné položky; vykáže-li organizace ztrátu, je základem tohoto odvodu částka připočitatelných položek, převyšující součet ztráty a odpočitatelných položek. Provádí-li generální ředitelství odvod ze zisku za celou výrobní hospodářskou jednotku, platí pro stanovení základu odvodu ze zisku obdobně předchozí ustanovení tohoto odstavce s tím, že připočitatelné položky a odpočitatelné položky tvoří jejich úhrn za všechny organizace výrobní hospodářské jednotky.

(2) Vláda Československé socialistické republiky může určit organizace provádějící zahraniční obchodní činnost, u nichž se do základu pro odvod ze zisku nezahrnují hospodářské výsledky z dohodnutých cen a ze zahraničních přímých obchodních nákladů. Z těchto hospodářských výsledků se provádí odvod do státního rozpočtu na základě podmínek, které stanoví federální ministerstvo financí podle zásad schválených vládou Československé socialistické republiky.

(3) U státních hospodářských organizací, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem, se bilanční zisk nezvyšuje o připočitatelné položky a nesnižuje o odpočitatelné položky.