Společná ustanovení
Vyměření daně a příspěvku na sociální zabezpečení
Placení daně a příspěvku na sociální zabezpečení

(1) Nepřesahuje-li základ daně ze zisku 80 000 Kčs, činí sazba daně ze zisku 20 % (včetně přirážky podle § 11 odst. 4 a zvýšení podle § 17 odst. 4) pro všechny poplatníky, pokud je pro ně výhodnější.

(2) Poplatníkům se poskytuje sleva na dani ze zisku na výchovu učňů v tuzemsku takto:

	pro preferované činnosti	pro ostatní činnosti
	ročně Kč
na každého učně v 1. roce výuky
při internátní výuce mimo podnik	5 000	3 000
při soustředěné výuce v podniku	3 000	2 000
při individuální výuce	2 000	1 000
na každého učně v 2. roce výuky (při tříleté učební době)
při internátní výuce mimo podnik	3 000	2 000
při soustředěné výuce v podniku	2 000	1 500
při individuální výuce	1 500	1 000.

(3) Pro družstva invalidů nebo podniky invalidů a společenské organizace (jejich podniky a hospodářská zařízení) se daň ze zisku snižuje o 30 %. Tohoto ustanovení nelze použít v případech uvedených v odstavci 1.

(4) U vybraného okruhu poplatníků s převážně neobchodní činností s výjimkou společenských organizací (jejich podniků a hospodářských zařízení) se daň ze zisku připadající na tržby za vybrané činnosti (služby) snižuje o 40 %; při meziročním růstu tržeb za vybrané činnosti (služby) se procento slevy na dani ze zisku zvyšuje, a to až do 70 %.

(1) Správu důchodové daně (dále jen „daň“), jejíž výnos plyne

a) do rozpočtu národních výborů, vykonávají orgány pověřené příslušnými ústředními orgány republik;^*)

b) do státního rozpočtu federace, vykonávají finanční správy.^**)

(2) Správu příspěvku na sociální zabezpečení vykonávají orgány příslušné pro správu daně.

(1) Daňová povinnost a povinnost odvodu příspěvku na sociální zabezpečení vzniká dnem zahájení dani podrobené činnosti.

(2) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) vzniká daňová povinnost dnem, kdy začali v tuzemsku vykonávat hospodářskou činnost, popřípadě kdy jsou jim vypláceny anebo k jejich dobru připisovány příjmy podrobené dani.

(3) Poplatník je povinen začátek a ukončení dani podrobené činnosti oznámit do 15 dnů místně příslušným orgánům, které spravují daň a příspěvek na sociální zabezpečení.

(1) Poplatník je povinen podat přiznání k dani a příspěvku na sociální zabezpečení u orgánu vykonávajícího správu daně (§ 23), v jehož obvodu měl sídlo 31. prosince zdaňovacího období, a to do 15. února po uplynutí zdaňovacího období (§ 25) a připojit k němu účetní závěrku a další doklady stanovené příslušným ministerstvem financí.

(2) Poplatník je povinen v přiznání si daň a příspěvek na sociální zabezpečení sám vypočítat a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem v korunách.

(3) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání k dani a příspěvku na sociální zabezpečení za uplynulou část roku.

(4) V případě likvidace organizace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání k dani a příspěvku na sociální zabezpečení až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část roku a v přiznání k dani ze zisku uvést též likvidační přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu daně ze zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena.

(5) Nebylo-li přiznání podáno včas, může být vyměřená daň a příspěvek na sociální zabezpečení zvýšena až o 10 %.

(1) Daň a příspěvek na sociální zabezpečení vyměří orgán vykonávající správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení po uplynutí zdaňovacího období.

(2) Daň se nevyměří, pokud činí méně než 100 Kčs.

(3) Základ daně a základ příspěvku na sociální zabezpečení se zaokrouhluje na celé 100 Kčs nahoru; daň, zvýšení (§ 26 odst. 5) a penále se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(1) O vyměření daně a příspěvku na sociální zabezpečení vyrozumí orgán vykonávající správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení poplatníka platebním výměrem.

(2) Proti platebnímu výměru může poplatník podat do 15 dnů odvolání u orgánu, který platební výměr vydal.

(3) Odvolání nemá odkladný účinek.

(1) Poplatník je povinen nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy na daň ze zisku takto:
Zálohy se zaokrouhlují na celé tisíce Kčs dolů.

a) v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční daňové povinnosti;

b) počínaje únorem se výše zálohy vypočítá z bilančního zisku skutečně dosaženého v předcházejícím měsíci. Je-li takto vypočtená záloha daně na běžný měsíc vyšší nebo nižší než záloha splatná v předcházejícím měsíci, zúčtuje poplatník rozdíl při placení zálohy na běžný měsíc;

c) po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) vypočte poplatník, kolik činí daň ze zisku vypočtená ze základu skutečně dosaženého za dobu od začátku roku. Rozdíl, o který je vypočtená daňová povinnost vyšší nebo nižší než součet splatných záloh na daň ze zisku, poplatník zúčtuje s měsíční zálohou na tuto daň v prvním měsíci následujícího čtvrtletí. Na žádost poplatníka může být přeplatek zúčtován na příspěvek na sociální zabezpečení nebo jeho nedoplatek, popřípadě může být vrácen;

d) ve výši jedné dvanáctiny plánované roční daňové povinnosti v případě, že není povinen předkládat výkaz o výsledku hospodaření měsíčně. Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) se postupuje podle písmena c).

(2) Činila-li daň ze zisku za uplynulý kalendářní rok:

a) 100 000 Kčs až 400 000 Kčs, platí se zálohy na daň ze zisku jen čtvrtletně, a to ze základu skutečně dosaženého od počátku roku po odečtení záloh již dříve splatných. Zálohy jsou (s výjimkou posledního čtvrtletí) splatné nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení čtvrtletí;

b) méně než 100 000 Kčs, neplatí se zálohy na daň ze zisku. Celoroční daňovou povinnost vyrovná poplatník ve lhůtě pro podání přiznání k dani.

(3) Příspěvek na sociální zabezpečení, který si poplatník sám vypočte, je splatný v měsíčních zálohách nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce, a to ve výši jedné dvanáctiny celoroční povinnosti vypočtené z objemu mzdových prostředků plánovaných na příslušný rok a u poplatníků s rozdílnou výší příspěvku podle druhu činností a jejich plánované skladby. Po uplynutí každého čtvrtletí upravuje se výše příspěvku na sociální zabezpečení podle skutečně zúčtovaného objemu mzdových prostředků za uplynulé období a u poplatníků s rozdílnou výší příspěvku podle skutečně dosažených tržeb v jednotlivých druzích činností. Je-li takto vypočtený příspěvek na sociální zabezpečení vyšší než odvedené zálohy, je poplatník povinen rozdíl zaplatit za prvé až třetí čtvrtletí se zálohou splatnou v prvém měsíci následujícího čtvrtletí a za čtvrté čtvrtletí ve lhůtě stanovené pro podání přiznání k dani a příspěvku na sociální zabezpečení. Vznikne-li za prvé až třetí čtvrtletí přeplatek, odvede poplatník o tento rozdíl při nejbližší záloze příspěvku na sociální zabezpečení méně.

(4) Poplatník je povinen předložit orgánu vykonávajícímu správu daně a správu příspěvku na sociální zabezpečení nejpozději do 29. ledna výpočet plánované roční povinnosti daně a příspěvku na sociální zabezpečení.

(5) Jestliže daň a příspěvek na sociální zabezpečení vypočtené v přiznání jsou vyšší než zaplacené zálohy na daň a na příspěvek na sociální zabezpečení, je poplatník povinen zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání přiznání. Jsou-li zaplacené zálohy na daň a na příspěvek na sociální zabezpečení vyšší než daň a příspěvek na sociální zabezpečení vypočtené v přiznání, zúčtuje se přeplatek za uplynulé zdaňovací období na zálohy daně a příspěvku na sociální zabezpečení v běžném roce nebo se na žádost vrátí poplatníkovi.

(6) Jestliže daň a příspěvek na sociální zabezpečení stanovené platebním výměrem jsou vyšší než daň a příspěvek na sociální zabezpečení vypočtené v přiznání, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do 15 dnů po doručení platebního výměru.

(7) Orgán vykonávající správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení může poplatníkům stanovit zálohy jinak.

(8) Ustanovení o výkonu rozhodnutí v daňovém řízení^*) platí pro všechny poplatníky této daně a příspěvku na sociální zabezpečení; použije se obdobně i při úhradě dlužných částek z účtů u ostatních peněžních ústavů.

(1) Daň ze zisku z příjmů uvedených v § 4 odst. 8 písm. a), b) a c), kterou jsou povinni platit poplatníci se sídlem v cizině, se vybírá srážkou. Srážku je povinen provést dlužník, který má bydliště nebo sídlo v tuzemsku (dále jen „dlužník“) ve výši uvedené v § 21 odst. 2 písm. a), b) a c).

(2) Dlužník je povinen sraženou daň ze zisku odvést příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně nejpozději do 15 dnů po dni, kdy poplatníku (věřiteli) vyplácí nebo připisuje dlužné částky ve prospěch, a současně oznámit příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně částku, kterou poplatníku (věřiteli) vyplácí nebo připisuje ve prospěch, a právní důvod svého závazku.

(3) Neprovede-li dlužník srážku daně ze zisku nebo sraženou daň neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.

(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy uvedené v § 4 odst. 8 písm. a), b) a c), se považuje za splněnou zaplacením daně ze zisku srážkou.

(5) Federální ministerstvo financí může i v jiných případech stanovit, že daň ze zisku, kterou jsou povinni platit poplatníci se sídlem v cizině, se vybírá srážkou, jestliže je to v zájmu zajištění daně, a současně stanovit výši daňové srážky.

(1) Nebyla-li daň nebo příspěvek na sociální zabezpečení, popřípadě zálohy na ně zaplaceny včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z dlužné částky. Penále ve stejné výši je povinen platit i dlužník, neodvedl-li včas daň vybíranou srážkou (§ 30).

(2) Uvede-li poplatník v přiznání daň nebo příspěvek na sociální zabezpečení nižší částkou, než bude stanovena platebním výměrem, zvýší orgán vykonávající správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení daň nebo příspěvek o 10 % tohoto rozdílu.

(1) Daň a příspěvek na sociální zabezpečení nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani a příspěvku na sociální zabezpečení.

(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, popřípadě k vymáhání příspěvku na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.

(1) Orgán vykonávající správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení prověřuje správnost a úplnost daňových přiznání a včasnost, správnost a úplnost placení daně a příspěvku na sociální zabezpečení.

(2) Poplatníci případně dlužníci, kterým je uložena povinnost srážet daň ze zisku (§ 30 odst. 1), jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazy o skutečnostech rozhodných pro vyměření daně a příspěvku na sociální zabezpečení a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.

(1) Pro řízení ve věcech daně a příspěvku na sociální zabezpečení platí předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků,^*) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Orgán vykonávající správu daně může poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 1 písm. h) stanovit jinak lhůtu oznamovací povinnosti (§ 24 odst. 3), zdaňovací období (§ 25) i odchylnou lhůtu pro podání daňového přiznání (§ 26 odst. 1).