STÁTNÍ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE V PRŮMYSLU A STAVEBNICTVÍ

Použití zisku nebo hrubého důchodu a odpisů v podnicích
Odvody podniků
Fondy podniků

Použití zisku nebo hrubého důchodu výrobní hospodářskou jednotkou

Ustanovení společná pro podniky a výrobní hospodářské jednotky

(1) Podniky vytvářejí finanční zdroje, z nichž se část odvádí formou daní a odvodů pro potřeby společnosti, část se ponechává pro potřeby podniků.

(2) Základním finančním zdrojem podniků, které jsou poplatníky daně ze zisku^**) nebo důchodové daně,^***) je zisk ve smyslu příslušných daňových zákonů.

b) pokud vláda ČSSR nestanoví jinak, připočítává se k hrubému důchodu přírůst k, popř. odečítá se úbytek stavu nedokončených výrobků, zásob polotovarů vlastní výroby, výrobků a zvířat a změny zůstatků časového rozlišení výnosů a materiálních nákladů;

c) podrobnou náplň jednotlivých složek tvorby hrubého důchodu podle písmen a) a b) stanoví předpisy o účetnictví^*);

(3) Základním finančním zdrojem podniků provádějících odvody z hrubého důchodu je hrubý důchod, který se vypočítává takto:

- materiálních nákladů (spotřeba materiálu, výkony výrobní povahy, odpisy základních prostředků včetně zůstatkové ceny při jejich vyřazení a odpisy z předmětů postupné spotřeby),
a) hrubý důchod podniku tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, ostatní výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky pevné odvody) a dotace zvyšující tržby po odečtení:
- nákladů na služby a výdajů nevýrobní povahy (včetně příspěvků oborovému ředitelství na úhradu nákladů vlastní činnosti oborového ředitelství);
- nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržby za prodané základní prostředky, přídělů do rizikového fondu podniků (v případech, kdy se rizikový fond tvoří z tržeb) a ostatních položek zkracujících tržby a výnosy,

d) za dotace zvyšující tržby se považují dotace k cenám a intervence k prodejním cenám. Dotace, intervence a příspěvky poskytnuté na základě faktur jsou součástí tržeb. Oborové ředitelství zahrnuje do ostatních výnosů též příspěvky od podniků na úhradu nákladů své činnosti.

(4) Základním finančním zdrojem podniků provádějících odvod ze zisku^**) je zisk, který tvoří hrubý důchod vypočtený podle odstavce 3 po odečtení mzdových a ostatních osobních nákladů.

(1) Podnik, který je poplatníkem daně ze zisku nebo důchodové daně, je povinen použít zisku nejprve ke splnění svých povinností, a to

a) především k úhradě daní a odvodů do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru,

b) k odvodům oborovému ředitelství,

c) ke splnění ostatních svých povinností.

(2) Po provedení úhrad podle odstavce 1 používá podnik zisku zejména k tvorbě a doplnění

c) obratového fondu,

a) rezervního fondu,

b) fondu výstavby,

e) fondu odměn,

f) dalších účelových fondů.

d) fondu kulturních a sociálních potřeb,

b) k úhradě pojistného,^***) poplatků, úroků, mank, škod a obdobných závazků, jakož i pokut, penále a jiných sankcí,

(1) Hrubého důchodu nebo zisku je podnik povinen použít nejprve ke splnění svých povinností, a to

a) především k odvodům do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru,

c) k úhradě závazků vyplývajících z úvěrů na mzdy,

d) k odvodům oborovému ředitelství.

c) obratového fondu,

b) fondu výstavby,

a) rezervního fondu,

(2) Po provedení úhrad podle odstavce 1 používá podnik hrubého důchodu nebo zisku zejména k tvorbě a doplňování

d) fondu kulturních a sociálních potřeb,

e) dalších účelových fondů,

f) fondu odměn (u podniků, které provádějí odvod ze zisku) nebo fondu pracujících a v jeho rámci fondu odměn (u podniků, které provádějí odvod z hrubého důchodu).

c) k odvodu pro přerozdělení prostředků podle § 24 a § 25.

a) k odvodu z odpisů základních prostředků (§ 12),

b) k přídělům do fondu výstavby (§ 18),

(1) Podniky, které jsou poplatníky daně ze zisku nebo důchodové daně, provádějí z vytvořeného zisku a z odpisů pouze tyto odvody:

c) odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (§ 14).

b) dodatkové odvody a odvody oborovému ředitelství (§ 13),

a) odvod z odpisů základních prostředků (§ 12),

b) odvod ze základních prostředků a ze zásob (§ 10),

c) stabilizační odvod (§ 11),

(2) Ostatní podniky provádějí z vytvořeného hrubého důchodu (§ 4 odst. 3) nebo ze zisku (§ 4 odst. 4) a z odpisů tyto odvody:

a) odvod z hrubého důchodu nebo ze zisku (§ 9),

e) dodatkové odvody a odvody oborovému ředitelství (§ 13),

f) odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (§ 14).

d) odvod z odpisů základních prostředků (§ 12),

(1) Základem pro výpočet odvodu z hrubého důchodu podle § 5 zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky (dále jen „zákon“) je hrubý důchod (§ 4) snížený o odvody ze základních prostředků a ze zásob, o odvod zemědělské daně, o placené pojistné^*), o odvody oborovému ředitelství do fondů technického rozvoje, geologických prací a škod a náhrad a o odvod za odnětí zemědělské půdy podle § 14 odst. 2, jakož i o odvody do silničního fondu.

b) objem veškerých výplat z fondu pracujících.

(2) V případech, kdy podnik provádí odvod ze zisku, je základem pro výpočet odvodu:

a) zisk (§ 4) snížený o příděly ze zisku do fondu odměn do stanovené minimální výše fondu a o odvody ze základních prostředků a ze zásob, o odvod zemědělské daně, o placené pojistné^*), o odvody oborovému ředitelství do fondů technického rozvoje, geologických prací a škod a náhrad a o odvod za odnětí zemědělské půdy podle § 14 odst. 2, jakož i o odvody do silničního fondu;

(3) Odvody z hrubého důchodu nebo ze zisku provádějí podniky zálohově měsíčně z hrubého důchodu nebo ze zisku dosaženého od počátku roku do konce předcházejícího měsíce po odečtení odvodů za předchozí měsíce, s výjimkou zálohy za leden; součástí odvodu ze zisku je též odvod vypočtený z úhrnu veškerých výplat z fondu pracujících, provedených od počátku roku do konce předcházejícího měsíce. V měsíci lednu odvede podnik zálohu ve výši odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku za leden minulého roku. Tyto zálohy se zúčtují podle ustanovení § 15.

(4) Odvody z hrubého důchodu nebo ze zisku platí podniky do státního rozpočtu.

(5) Součástí odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku je pojistné nemocenského pojištění.

(1) Odvody ze základních prostředků podle § 6 zákona provádí podnik ze zůstatkové ceny základních prostředků (včetně základních prostředků v rezervě), z ceny užívaných investic a z nedokončených investic, jejichž výstavby byla uložena jako státní úkol, které nebyly ve stanovené lhůtě ukončeny.

a) ze základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení^**) převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro rekreaci vlastních zaměstnanců (včetně pionýrské rekreace ROH) a pro závodní stravování a ubytování,

c) ze základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly a ze samostatných investic rozpočtového plánu a civilní obrany, pokud nejsou využívány při plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství,

(2) Podniky nejsou povinny provádět odvod:

g) ze základních prostředků pronajatých a použitých pro účely uvedené v písmenech a) až c).

f) ze silničních komunikací s veřejným provozem,

e) z pozemků,

d) ze základních prostředků v konzervaci,

b) ze samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti a k ochraně zdraví pracujících,

(3) Odvod ze zásob podle § 7 zákona provádí podnik ze všech zásob včetně zůstatkové ceny předmětů postupné spotřeby v používání a z nákladů příštích období.

(4) Odvod ze základních prostředků a odvod ze zásob provádí podnik měsíčně do státního rozpočtu ve výši jedné dvanáctiny procentní sazby stanovené pro roční odvod podle stavu k poslednímu dni předcházejícího měsíce.

(1) Stabilizační odvod podle § 8 odst. 1 a 2 zákona platí do státního rozpočtu podniky, které provádějí odvod z hrubého důchodu nebo odvod ze zisku.

(2) Průměrná roční mzda podle § 8 odst. 1 zákona se odvozuje z počtu pracovníků a z objemu tvorby mzdových prostředků (bez plánovaných ostatních osobních výdajů) vyplývajících z plánu podniku upraveného na základě rozpisu státního plánu a státního rozpočtu na rok 1966 k 31. prosinci 1965.

(3) Objemem vyplacených mezd podle § 8 odst. 1 a 2 zákona se rozumí úhrn všech prostředků skutečně vyplacených podnikem v běžném roce z fondu pracujících bez ostatních osobních výdajů.

(4) Ročním přírůstkem (úbytkem) počtu pracovníků podle § 8 odst. 2 zákona se rozumí rozdíl mezi skutečným průměrným počtem pracovníků v běžném a předcházejícím roce^*).

(5) Ze zvýšení (snížení) stabilizačního odvodu podle § 8 odst. 2 zákona se stanoví tyto odchylky:

a) pro určení ročního přírůstku (úbytku) počtu pracovníků podniku se nezapočítává přírůstek (úbytek) počtu pracovníků v oblastech stanovených vládou republiky a přírůstek (úbytek) počtu pracovníků se změněnou pracovní schopností;

b) ve stavební výrobě prováděné v místech soustředěné investiční výstavby a v úzkoprofilových oborech výroby stavebních hmot činí zvýšení stabilizačního odvodu 0,3 % objemu vyplacených mezd za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků;

c) v okresech s mimořádně nízkou intenzitou zaměstnanosti obyvatelstva stanovených vládou republiky činí zvýšení stabilizačního odvodu 0,5 % objemu vyplacených mezd za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků.

(6) Zvýšení stabilizačního odvodu podle § 8 odst. 2 zákona činí nejvýše 4 % a v případech, na které se vztahuje ustanovení odstavce 5 písm. b) a c), nejvýše 2 % objemu vyplacených mezd. Vláda ČSR nebo SSR může na návrh ministerstva financí ČSR nebo SSR projednaný s ústředním orgánem nadřízeným podniku zvýšit stabilizační odvod nad toto omezení u podniků, které neúměrně zvyšují zaměstnanost na úkor efektivnosti hospodaření nebo jinak v rozporu se společenským zájmem. U podniků řízených federálními orgány přísluší toto oprávnění vládě ČSSR na návrh federálního ministerstva financí projednaný s ústředním orgánem nadřízeným podniku.

(8) Orgán přímo nadřízený podniku může v dohodě s příslušnou finanční správou upravit průměrnou roční mzdu podle odstavce 2, popřípadě základ pro výpočet přírůstku (úbytku) počtu pracovníků podle odstavce 4, v případech odůvodněných podstatnými organizačními změnami.

(7) Podmínky stabilizačního odvodu pro nově budované velké podniky a velké závody stanoví vláda ČSR nebo SSR individuálně při schvalování projektového (investičního) úkolu na návrh příslušného ústředního orgánu s přihlédnutím k ekonomické efektivnosti nových kapacit, a to na dobu jejich uvádění do provozu. U nově budovaných velkých podniků a velkých závodů řízených federálními orgány přísluší toto oprávnění vládě ČSSR. Pro ostatní nově budované podniky a velké závody, u nichž vláda projektový (investiční) úkol neschvaluje, a při velkých rekonstrukcích a modernizacích stávajících závodů stanoví podmínky stabilizačního odvodu federální ministerstvo financí, jde-li o podniky a závody řízené federálními orgány, v ostatních případech ministerstvo financí ČSR nebo ministerstvo financí SSR, a to vždy na návrh příslušného ústředního orgánu.

(9) Stabilizační odvod se platí měsíčně zálohově (§ 15) ve výši jedné dvanáctiny plánované částky ročního odvodu. Orgán přímo nadřízený podniku může v dohodě s příslušným ministerstvem financí povolit změnu výše měsíčních záloh, zejména z důvodů sezónních výkyvů.

(1) Podnik odvádí na zvláštní účet státu částku odpisů základních prostředků ve výši výpočtené ze základu (odstavec 2) 1,5násobkem průměrné podnikové sazby odpisů v roce 1966, snížené o průměrnou sazbu odpisů připadající na generální opravy. Odvod se provádí v každém roce stejnou částkou, dokud celková částka odvedených odpisů nedosáhne základu; do této celkové částky se započítávají i odvody z odpisů provedené před účinností tohoto nařízení.

c) o zůstatkovou cenu základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly a samostatných investic rozpočtového plánu a civilní obrany, pokud nejsou využívány při plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství,

(2) Základem pro stanovení ročního odvodu je zůstatková cena základních prostředků a objem nedokončené výstavby podle stavu k 31. prosinci 1966 (v cenách a podle metodiky na rok 1966). Tento základ může podnik snížit:

f) o cenu pozemků, je-li v základu obsažena.

e) o zůstatkovou cenu základních prostředků pořízených z prostředků Revolučního odborového hnutí, podnikového fondu pracujících nebo pobídkového fondu bez ohledu na dobu pořízení a fondu kulturních a sociálních potřeb (do výše převodu z tohoto fondu do fondu obnovy, popř. oborové výstavby),

d) o zůstatkovou cenu základních prostředků v konzervaci, které se neodepisují; v případě zrušení konzervace po 1. lednu 1967 se zůstatková cena těchto základních prostředků připočte k základu pro stanovení ročního odvodu,

b) o zůstatkovou cenu k 31. prosinci 1966 (v cenách a metodice roku 1966) základních prostředků, převedených k 1. lednu 1967 do zásob,

a) o částku vynaloženou na investiční výstavbu v roce 1966 (u schválených experimentů i v roce 1965) do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku a z investičního úvěru,

(3) Odvod z odpisů základních prostředků provádí podnik měsíčně ve výši jedné dvanáctiny ročního odvodu.

(4) Při převodu základních prostředků zůstává předávajícímu podniku povinnost platit odvod z odpisů základních prostředků, pokud se s přejímající organizací nedohodne o převzetí této povinnosti.

(5) Podnik neprovádí odvod z odpisů základních prostředků, činí-li zůstatková cena jeho základních prostředků k 31. prosinci předcházejícího roku méně než 40 % jejich pořizovací ceny. Toto ustanovení se nevztahuje na povolené odklady odvodů z odpisů.

(6) Ministerstvo financí ČSR nebo SSR může v souladu se záměry státní hospodářské politiky na návrh příslušných ústředních orgánů nebo krajských národních výborů snížit, popř. prominout podniku povinnost platit odvod z odpisů základních prostředků; u podniků řízených federálními orgány přísluší toto oprávnění federálnímu ministerstvu financí.

(7) Podnik není povinen odvést částku odvodu z odpisů základních prostředků přesahující 95 % odpisů vytvořených v běžném roce. ustanovení odstavce 5 druhé věty platí obdobně.

c) odvody pro přerozdělení prostředků podle § 24 a § 25 a odvody do oborových fondů technického rozvoje, geologických prací a fondu škod a náhrad, pokud jsou tyto zřízeny;

b) odvod ve formě přirážky k odvodu ze zisku nebo z hrubého důchodu (přirážky k pojistnému nemocenského pojištění) podle zvláštních předpisů,^*) není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení závodů předpisům o bezpečnosti práce nebo předpisům zdravotnickým;

a) k odčerpání prostředků, které podnik získal porušením cenových předpisů; podrobnosti stanoví cenové předpisy;

(1) Podnikům mohou být uloženy pouze tyto dodatkové odvody:

g) odvod za překročení limitu mzdových prostředků uhrazovaný především z fondu odměn, popř. ze zisku nebo z hrubého důchodu; podrobnosti stanoví zvláštní předpisy.^***)

f) odvod stavebních podniků, který stanoví vláda ČSSR v procentech z jednotné základny, kterou pro tento účel určí;

e) odvod k úhradě nákladů na přeškolování a hmotné zabezpečení pracovníků, uvolňovaných a přemísťovaných v souvislosti s likvidací neefektivních provozů a s jinými racionalizačními opatřeními, před nástupem nového zaměstnání (§ 15 odst. 5);

d) odvod za výrobky s nedostatečnou jakostí nebo výrobky technicky zastaralé, a to podle zvláštních předpisů;^**)

(2) Podniky dále přispívají oborovému ředitelství na úhradu nákladů činnosti oborového ředitelství.

(3) Výši odvodů do oborových fondů podle odstavce 1 písm. c) a výši příspěvků podle odstavce 2 stanoví oborové ředitelství sazbami, které jsou jednotné pro všechny podřízené podniky, a to ze základu, podle pravidel a na dobu, které určí statut výrobní hospodářské jednotky.

(4) Odvody podle odstavce 1 písm. a), b), d) a g) se provádějí do státního rozpočtu, není-li stanoveno jinak.

(1) Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě^†) se platí odvod z investičních prostředků do fondů pro zúrodnění půdy,^††) a to ze stejných zdrojů, z kterých je financována příslušná stavba. Potřebné prostředky se zahrnují do jiných investic.

(2) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se odvádějí po dobu odnětí každoročně do fondů pro zúrodnění půdy částky podle zvláštních předpisů;^*) odvod se platí ze zisku nebo z hrubého důchodu podniku.

(3) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště platí odvod investor z investičních prostředků.

(4) Odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu zvyšuje pořizovací cenu stavby.

(1) Odvody do státního rozpočtu se platí na bankovní účty státního rozpočtu. Odvod z odpisů základních prostředků se platí na zvláštní účet státu.

(2) Měsíční odvody (zálohy na odvody) se provádějí nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce. Vypořádání těchto zálohových odvodů s celoroční povinností odvodu musí být provedeno tak, aby mohlo být zahrnuto ještě do ročního vyúčtování.

(3) Neprovede-li podnik, popř. oborové ředitelství, odvody podle odstavců 1 a 2 včas a v plné výši, zaplatí příjemci za každý den prodlení pokutu ve výši 1 ‰ z částky včas neodvedené. Z částek včas neodvedených oborovému ředitelství zaplatí podnik pokutu ve výši určené statutem výrobní hospodářské jednotky. Pokuta se neplatí za dobu, po kterou bylo zdržení proveditelné platby způsobeno peněžním ústavem.

(4) Výjimky u sezónních odvětví může povolit ministerstvo financí ČSR nebo SSR. Jde-li o podniky řízené federálními orgány, přísluší toto oprávnění federálnímu ministerstvu financí.

b) hospodářské organizace podřízené oborovému ředitelství tomuto oborovému ředitelství ve výši a lhůtě jím stanovené.

(5) Odvod podle § 13 odst. 1 písm. e) provádějí čtvrtletně:
Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.

a) oborová ředitelství a hospodářské organizace přímo řízené ústředním orgánem do zvláštního fondu zřízeného v ministerstvu financí ČSR nebo SSR jednorázovou částkou za každého uvolněného pracovníka v příslušném čtvrtletí ve výši 60 % průměrné měsíční mzdy dosažené ve výrobní hospodářské jednotce (hospodářské organizaci) za minulý rok, a to nejpozději do 25. dne po uplynutí čtvrtletí; oborová ředitelství a hospodářské organizace přímo řízené federálními ústředními orgány provádějí tento odvod do zvláštního fondu zřízeného ve federálním ministerstvu financí,

(2) Pokud rezervní fond nedosahuje minimální výše, může být jeho prostředků použito jen k zajištění úhrady mzdových a ostatních osobních nákladů, minimálního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb a u organizací provádějících odvod ze zisku též k zajištění výplaty prémií a odměn, s výjimkou odměn vedoucích hospodářských pracovníků, odměn při významných životních a pracovních jubilejích, věrnostních přídavků a stabilizačních odměn. Pouze částek, které převyšují minimální výši, může podnik použít i na ostatní účely, pokud vláda ČSSR nestanoví jinak.

(4) Pokud není zachována minimální výše rezervního fondu, nesmí podnik vyplácet podíly na hospodářských výsledcích.

(1) Ke krytí výkyvů v hospodaření je podnik povinen vytvořit si rezervní fond, jehož minimální výši stanoví vláda ČSSR.

(3) Použití rezervního fondu na účely, pro něž jsou zřízeny fondy podniků, se uskutečňuje převodem do těchto fondů, v ostatních případech dotací k výsledku hospodaření.

(1) Pro financování investiční výstavby, její projektové přípravy a jiných investic je podnik povinen zřídit si fond výstavby.

(2) Fond výstavby se tvoří přídělem z odpisů základních prostředků, přídělem ze zisku nebo z hrubého důchodu a dále z příjmů (tržeb) z prodeje základních prostředků a investic a z jiných zdrojů podle zvláštních předpisů. Může být doplněn příděly od nadřízených orgánů (včetně účelových dotací ze státního rozpočtu), příspěvky od jiných podniků a orgánů a převodem z jiných fondů.

(3) Prostředků fondu výstavby se používá též na splátky investičních úvěrů a půjček a na příspěvky a půjčky jiným investorům poskytované podle zvláštních předpisů.

(3) Fond kulturních a sociálních potřeb může být zvýšen převody prostředků z rezervního fondu a z fondu pracujících (fondu odměn). Převody prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb do jiných fondů a na jiné účely musí schválit příslušný orgán Revolučního odborového hnutí; nejsou dovoleny převody do fondu pracujících (fondu odměn) a do rezervního fondu.

(2) O použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb platí zvláštní předpis.^*)

(4) Pokud podnik neprovede stanovený minimální příděl ze zisku nebo z hrubého důchodu do fondu kulturních a sociálních potřeb, nesmí vyplácet podíly na hospodářských výsledcích.

(1) Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří přídělem ze zisku nebo z hrubého důchodu, a to minimálně ve výši stanovené vládou ČSSR. Dohodou mezi vedením podniku a příslušným orgánem revolučního odborového hnutí v kolektivní smlouvě může být tento příděl zvýšen; nesmí tím však být ohroženy úhrady jiných závazků a potřeb podniku.

(5) Podnik může přidělit ze zisku nebo z hrubého důchodu do fondu odměn (fondu pracujících) nejvýše částku stanovenou podle zvláštních předpisů. To platí obdobně pro tvorbu fondu odměn (fondu pracujících) z jiných zdrojů.

(1) V podnicích, které provádějí odvod z hrubého důchodu, se vytváří fond pracujících a v jeho rámci fond odměn. Zdrojem fondu pracujících a fondu odměn je ta část hrubého důchodu, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností a po tvorbě a doplnění ostatních fondů podle § 6.

(2) V rámci fondu pracujících se v podnicích, které provádějí odvod ze zisku (§ 9 odst. 2), vytváří fond odměn. Zdrojem fondu odměn je ta část zisku, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností a po tvorbě a doplnění ostatních fondů podle § 6.

a) do rezervního fondu,

b) po dosažení minimální výše rezervního fondu (§ 16) do všech ostatních fondů.

(3) V podnicích, které jsou poplatníky daně ze zisku nebo důchodové daně, se vytváří fond odměn, jehož zdrojem je ta část zisku, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností a po vytvoření a doplnění ostatních fondů podle § 5.

(8) Použití fondu pracujících a fondu odměn a postup v případě nesouladu mezi tvorbou prostředků na mzdy a jejich potřebou stanoví zvláštní předpisy, popřípadě kolektivní smlouvy.

(7) Z fondu pracujících (fondu odměn) podniků provádějících odvod z hrubého důchodu a z fondu odměn podniků, které jsou poplatníky daně ze zisku nebo důchodové daně, a podniků provádějících odvod ze zisku je možné uvnitř podniku po dohodě s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí převádět prostředky

(6) Prostředků fondu pracujících se používá na výplatu všech odměn za práci, a to v peněžní i naturální formě. Prostředků fondu odměn se používá na výplaty mezd, které se nezahrnují do nákladů podniku. Přímé výplaty odměn za práci z jiných fondů a zdrojů nejsou přípustné.

(4) Fond pracujících (fond odměn) v podnicích, které provádějí odvod z hrubého důchodu, a fond odměn podniků, které jsou poplatníky daně ze zisku nebo důchodové daně, a podniků provádějících odvod ze zisku může být doplněn odměnami ze socialistického soutěžení, příspěvky a účelovými dotacemi od nadřízených, popřípadě jiných k tomu zvlášť oprávněných orgánů, a převody z rezervního fondu. Převody z jiných fondů do fondu pracujících (fondu odměn) a převody mezi fondy pracujících (fondy odměn) podniků nejsou přípustné.

c) finančními prostředky poskytnutými k tomu účelu státem.

(2) Odmítne-li banka úvěr, je podnik povinen financovat oběžné prostředky vyloučené z úvěrování z vlastních zdrojů, popř. z prostředků poskytnutých oborovým ředitelstvím.

a) prostředky podniků provozní povahy (obratový fond, stálá pasíva, volné prostředky podnikových fondů, přechodně nerozdělený zisk nebo hrubý důchod a ostatní volné prostředky),

b) provozními úvěry,

(1) Oběžné prostředky podniků jsou kryty:

(4) Obratový fond slouží ke krytí trvalé potřeby oběžných prostředků a jeho zdrojem jsou příděly z vytvořeného zisku nebo hrubého důchodu (po splnění daňových a odvodových povinností) podniku, popřípadě dotace z centralizovaných zdrojů nadřízeného orgánu.

(3) Přírůstky trvalé potřeby oběžných prostředků proti stavu k 1. lednu běžného roku se kryjí vlastními prostředky podniků z rozdělení zisku nebo hrubého důchodu podle § 5 odst. 2 nebo § 6 odst. 2, a to přídělem do obratového fondu. Podniky jsou zproštěny povinnosti financovat přírůstek trvalé potřeby oběžných prostředků přídělem do obratového fondu, pokud jim tento přírůstek úvěruje Státní banka Československá podle zásad pro úvěrování schválených vládou.

(2) Ústřední orgány (krajské národní výbory) mohou stanovit minimální výši rezerv na technický rozvoj vytvářených podniky v nákladech.

(1) Náklady na výzkumné a vývojové práce a jiné výdaje na technický rozvoj pro potřeby podniku se zahrnují do výrobních nákladů podniku.

(1) Oborové ředitelství hospodaří odděleně:

c) s dalšími prostředky podle zvláštních předpisů.

a) s vlastními prostředky podnikového charakteru obdobně jako podniky; tyto prostředky vytváří jednak z tržeb a výnosů vlastních a přidružených činností, jednak z příspěvků podniků k úhradě nákladů činnosti,

b) s centralizovanými prostředky výrobní hospodářské jednotky vytvářenými z dodatkových, popř. jiných odvodů podniků a s prostředky získanými z přerozdělení mezi výrobními hospodářskými jednotkami (§ 25),

(2) Oborové ředitelství vytváří z centralizovaných prostředků oborový rezervní fond a oborový fond technického rozvoje; může též vytvářet (doplňovat) rizikový fond obdobně podle § 17 a další oborové účelové fondy. Nadřízený ústřední orgán může tvorbu určitého účelového oborového fondu uložit a stanovit pro něj způsob hospodaření. Nadřízený ústřední orgán může též stanovit minimální výši oborového fondu technického rozvoje.

(3) Oborové ředitelství, v jehož působnosti se těží nerostné suroviny, může vytvářet z centralizovaných prostředků, popř. z přídělu od nadřízeného orgánu, fond geologických prací. Tento fond slouží pro financování předběžného a podrobného geologického průzkumu ložisek včetně převodů prozkoumaných zásob do vyšších kategorií nebo jejich přehodnocení. Prostředky tohoto fondu nelze převádět do jiných fondů a na jiné účely. Pravidla pro tvorbu fondu geologických prací a pro jeho použití stanoví Státní plánovací komise v dohodě s příslušnými ústředními orgány.

(4) Oborová ředitelství po odvodu částky podle § 15 odst. 5 písm. a) hospodaří odděleně též s prostředky pro náhradu nákladů na přeškolování a hmotné zabezpečení pracovníků před nástupem nového zaměstnání, které jim odvádějí hospodářské organizace podle § 15 odst. 5 písm. b).

(5) S ostatními centralizovanými prostředky hospodaří oborové ředitelství podle svého rozhodnutí, a to v souladu s plánem. Nesmí však použít centralizovaných prostředků ke krytí své podnikové činnosti.

(1) Oborové ředitelství provádí plánované přerozdělení zisku, popř. hrubého důchodu, a odpisů v rámci výrobní hospodářské jednotky, a to tím způsobem, že centralizuje prostředky od podniků formou dodatkových odvodů a používá jich k poskytování dotací podnikům.

(2) Dodatkové odvody podniků se stanoví podle těchto zásad:

b) při propočtu plánovaných potřeb se kromě povinností vyplývajících z předpisů o daních a odvodech berou v úvahu dotace podnikových fondů ve stanovené minimální výši (u fondů kulturních a sociálních potřeb do povolené maximální výše), plánované splátky investičních úvěrů, dříve dohodnuté a v plánovaném roce splatné úhrady dlouhodobých provozních úvěrů, splátky dlouhodobých provozních úvěrů poskytnutých v plánovaném roce, přírůstek trvalé potřeby oběžných prostředků, použití vlastních finančních zdrojů na plánované investice a plánovaná dotace do fondu pracujících (fondu odměn),

a) stanoví se na základě propočtů plánovaných zdrojů a potřeb podniků,

c) při propočtu zdrojů se v odůvodněných případech po projednání s podnikem a po dohodě se Státní bankou československou mohou vzít v úvahu i volné finanční zdroje z minulých let,

e) dodatkový odvod se stanoví tak, aby se jím podniku v plánu odčerpaly nejvýše dvě třetiny zisku zbývajícího po úhradě daní a odvodů a zabezpečení plánovaných potřeb, pokud vláda ČSSR nestanoví jinak,

d) dodatkový odvod finančních zdrojů převyšujících plánované potřeby se po provedení propočtu stanoví u podniků podléhajících dani ze zisku procentní sazbou ze základny pro výpočet daně ze zisku, u podniků, které provádějí odvod ze zisku nebo z hrubého důchodu, způsobem, který stanoví nadřízený orgán; odvod z odpisů se stanoví absolutní částkou,

f) oborové ředitelství může vedle výše dodatkového odvodu stanovené procentní sazbou stanovit též jeho minimální výši, a to absolutní částkou.

(3) Centralizovaných zdrojů vytvořených z dodatkových odvodů podniků používá oborové ředitelství po provedení nutného přerozdělení k vytváření oborových fondů a k úhradě dodatkových odvodů v rámci přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami.

(4) Přerozdělením prostředků nesmějí být zastírány rozdíly mezi dobře a špatně hospodařícími podniky.

(5) Při přerozdělování prostředků uvnitř výrobní hospodářské jednotky s podniky na území obou republik jsou orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení povinny projednat návrhy na přerozdělení s příslušnými orgány druhé republiky.

(6) Dodatkové odvody a dotace z přerozdělení prostředků mohou být během roku změněny pouze tehdy, dojde-li k takové změně závazného úkolu nebo závazného limitu plánu, že je nutno provést změnu vztahu podniku k výrobní hospodářské jednotce.

(1) Přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami provádí nadřízený ústřední orgán.

(2) Výrobní hospodářské jednotky provádějí dodatkové odvody do příslušného státního rozpočtu (do rozpočtové kapitoly nadřízeného ústředního orgánu) a odtud jsou jim rovněž poskytovány potřebné dotace.

b) dodatkový odvod výrobní hospodářské jednotky se stanoví absolutní částkou.

(3) Dodatkové odvody výrobních hospodářských jednotek se stanoví obdobně podle zásad stanovených v § 24 odst. 2 a podle těchto dalších zásad:

a) při propočtu dodatkového odvodu se vezme v úvahu plánovaná centralizace zdrojů pro financování plánovaných oborových investic a plánovaná tvorba oborového rezervního fondu a oborového fondu technického rozvoje,

(4) Při přerozdělení prostředků nesmí být úhrnná výše dotací ze státního rozpočtu výrobním hospodářským jednotkám vyšší než úhrn jejich dodatkových odvodů do státního rozpočtu.

(5) Dotace mohou být výrobním hospodářským jednotkám poskytovány v zásadě pouze na plánované investice.

(6) Při přerozdělování prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami s podniky na území obou republik jsou orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení povinny projednat návrhy na přerozdělení s příslušnými orgány druhé republiky.

(7) Jinak platí pro přerozdělování prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami obdobně ustanovení § 24.

(8) Ústřední orgán může provádět přerozdělení prostředků obdobně podle ustanovení § 24 u přímo podřízených podniků.

(1) Zdrojem financování investiční výstavby jsou především vlastní prostředky podniků; dále bankovní úvěr, zdroje centralizované u nadřízených orgánů, prostředky státního rozpočtu, popř. jiné zdroje.

(2) Způsob financování investiční výstavby, pravidla výběrového řízení, zásady poskytování dotací na investice a zásady sdružování investičních prostředků a úvěrování investic stanoví zvláštní předpisy.

(1) Při vypracování roční závěrky zjistí podnik definitivní výši zisku nebo hrubého důchodu, provede zhodnocení výsledků hospodaření za uplynulé období, provede závěrečné vypořádání svých závazků a rozhodne o definitivním rozdělení zisku nebo hrubého důchodu. Stejně postupuje i oborové ředitelství za celou výrobní hospodářskou jednotku.

(2) Zůstatky finančních prostředků podniku a výrobní hospodářské jednotky se koncem roku převádějí do roku následujícího.