Způsob financování
Úkoly financované ze státních rozpočtů

Hospodaření s prostředky na úhradu faktur za řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky

Hospodaření s prostředky na úhradu faktur za řešení úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky

a) mezi rozpočtovými organizacemi bezúplatně,

b) v ostatních případech za úplatu a za ceny podle cenových předpisů.

b) z prostředků příslušného státního rozpočtu a zároveň z prostředků oborového fondu technického rozvoje, přičemž se výše prostředků státního rozpočtu stanoví částkou vyjadřující procentní podíl z nákladů plánovaných na řešení těchto úkolů (dále jen „úkoly financované podílově“). Prostředky státního rozpočtu se čerpají v procentní výši odpovídající stanovenému podílu z plánovaných nákladů, nejvýše však do částky stanovené ve státním rozpočtu.

a) z prostředků příslušného státního rozpočtu v plné výši, nebo

(1) Úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky a úkoly resortního plánu rozvoje vědy a techniky financované ze státních rozpočtů [§ 6 odst. 2 písm. b)] se financují

(2) Procentní výši podílového financování z nákladů plánovaných na řešení úkolů stanoví

b) u úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky financovaných ze státních rozpočtů nadřízený ústřední orgán.

a) u úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, popř. příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky na návrh nadřízeného ústředního orgánu,

(3) Řešení úkolů rozvoje vědy a techniky financovaných ze státních rozpočtů zajišťují organizace, které jsou koordinačními pracovišti (dále jen „koordinační pracoviště“) a jsou způsobilé koordinovat práce na úkolu též po stránce finanční a účetní.

(1) Podniky přímo podřízené ústředním orgánům se mohou účastnit na financování úkolů rozvoje vědy a techniky, které jsou financovány ze státních rozpočtů, a to úhradou faktur za řešení těchto úkolů do výše stanovené podle § 11 odst. 2. Přitom zahrnou do svých nákladů na technický rozvoj [§ 9 odst. 1 písm. c)] faktury vystavené koordinačním pracovištěm, které je předtím samo uhradilo spoluřešitelským organizacím. Koordinační pracoviště čerpá prostředky státního rozpočtu ve výši odpovídající procentnímu podílu prostředků státního rozpočtu z celkových prostředků určených na úhradu faktur za řešení úkolu v běžném roce.

(2) Koordinační pracoviště zúčtuje úhrady faktur spoluřešitelů a refakturované částky na účtě zvlášť pro tyto účely zřízeném a vedeném podle jednotlivých úkolů.

(1) Za úspěšně, urychleně a hospodárně provedené vyřešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky mohou být vypsány a z prostředků státních rozpočtů poskytnuty cílové prémie a mimořádné odměny.

b) ministerstva výstavby a techniky republik u úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky financovaných ze státních rozpočtů republik po projednání, popř. na návrh nadřízeného ústředního orgánu.

a) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj u úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky financovaných ze státního rozpočtu federace po projednání, popř. na návrh nadřízeného ústředního orgánu; u úkolů ze státních programů základního výzkumu na návrh Československé akademie věd,

(2) Cílové prémie a mimořádné odměny vypisují

(3) Cílové prémie a mimořádné odměny se poskytují hospodářským organizacím do fondu odměn, a rozpočtovým a příspěvkovým organizacím do mzdových prostředků.

(4) Cílové prémie se poskytují

a) v plné výši po splnění úkolu, jehož charakter nepředpokládá využití výsledků v provozu,

b) do výše 60 % po splnění úkolů, jehož charakter předpokládá následné využití výsledků v provozu; zbytek prémie se poskytne poté, kdy bylo započato s využíváním těchto výsledků v provozu.

(5) Mimořádné odměny se poskytují po splnění úkolu.

(1) Dotace poskytované ústředními orgány z resortního fondu technického rozvoje^*) jsou určeny

b) hospodářským organizacím k úhradě nákladů na některé činnosti v oblasti rozvoje vědy a techniky; poskytují se ve výši odpovídající buď podílu z celkových nákladů rozpočtovaných na činnost anebo celkovým rozpočtovaným nákladům.

a) oborovým ředitelstvím k úhradě nákladů na řešení úkolů oborového plánu technického rozvoje; poskytují se ve výši odpovídající podílu z nákladů plánovaných na řešení úkolu,

(2) Dotace poskytované oborovým ředitelstvím z oborového fondu technického rozvoje jsou určeny podřízeným podnikům k úhradě nákladů na řešení úkolů podnikového plánu technického rozvoje.

(3) Dotace se poskytují v termínech a za podmínek předem stanovených; nedodrží-li organizace podmínky, za kterých byly dotace poskytnuty, jsou povinny je vrátit.

(4) Hospodářským organizacím mohou být výjimečně poskytnuty ze státních rozpočtů neinvestiční dotace na technický rozvoj, a to na řešení úkolů a na činnosti vyplývající ze závažných potřeb plánovaného společenského a hospodářského rozvoje, zejména na činnosti spojené s funkcí vedoucích pracovišť vědeckotechnického rozvoje a s úkoly v oblasti vědeckotechnických informací. Dotace se poskytují jen na základě věcně zdůvodněných případů a písemně předem stanovených podmínek při současném zvážení finanční situace organizace; podmínkami musí být podrobně určeny zejména účel dotace a doba, po kterou má být dotace poskytována.

(1) Výsledky vyřešených úkolů rozvoje vědy a techniky, popř. jejich části, použitelné pro zavedení nových výrobků, nových výrobních technologií a pro zvýšení hospodárnosti se předávají jiné organizaci k dalšímu využití za úplatu, a to v dohodnuté výši a ve sjednaných lhůtách; jde-li o výsledky vyřešených úkolů financovaných ze státních rozpočtů, předává je koordinační pracoviště. Oborovým ředitelstvím podílejícím se na financování úkolů [§ 11 odst. 1 písm. b)] a podnikům hradícím faktury za řešení úkolů (§ 12 odst. 1) předává koordinační pracoviště výsledky bezúplatně.

(2) Organizace provádějí úplatu koordinačnímu pracovišti buď jednorázově anebo v ročních splátkách po dobu nejvýše tří let. Lhůta splatnosti začíná dnem předání výsledků.

b) u úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky financovaných ze státních rozpočtů nadřízeným ústředním orgánem.

(3) Koordinačnímu pracovišti, které samo řeší a využije výsledek nebo část vyřešeného úkolu financovaného v plné výši ze státního rozpočtu, může být stanovena výše úhrady do státního rozpočtu

a) u úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popř. příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky na návrh nadřízeného ústředního orgánu,

(4) Koordinační pracoviště odvádí úplaty (úhrady) podle odst. 1 a 3 nadřízenému ústřednímu orgánu na příjmový rozpočtový účet u Státní banky československé (dále jen „banka“); na platebním dokladu vyznačí v účelu platby číslo úkolu a pořadové číslo úkolu, jehož se úhrada týká. Ústřední orgány ve své evidenci člení úplaty (úhrady) podle pořadových čísel úkolů.

a) považují za dotaci k hospodářskému výsledku, jde-li o organizaci hospodářskou,

b) zahrnují do fondu kulturních a sociálních potřeb, jde-li o organizaci rozpočtovou nebo příspěvkovou.

(5) Nadřízený ústřední orgán může ponechat koordinačnímu pracovišti až 2 % z dosažených úplat, které se

(6) Úplaty za předané výsledky vyřešených úkolů podnikového plánu technického rozvoje jsou součástí výnosů podniku. Úplaty za předané výsledky vyřešených úkolů oborového, popř. podnikového plánu technického rozvoje, na něž byla poskytnuta dotace, tvoří příjem oborového fondu technického rozvoje, popř. součást celkových výnosů podniku.

(8) Výše úplaty (úhrady) se stanoví se zřetelem k celkovým prostředkům vynaloženým na řešení úkolu a k ekonomické efektivnosti realizace výsledků řešení.

(7) Úplaty za předané výsledky vyřešených úkolů financovaných ze státního rozpočtu podílově se odvádějí do státního rozpočtu v procentní výši, v níž byly úkoly ze státního rozpočtu financovány; zbývající část je součástí celkových výnosů oborového ředitelství nebo podniku. Úplaty za předané výsledky vyřešených úkolů financovaných nejprve ze státního rozpočtu a později z dalších zdrojů se odvádějí do státního rozpočtu a do těchto zdrojů v poměru, v jakém z nich byly úkoly financovány.

(10) Předávání výsledků vyřešených úkolů rozvoje vědy a techniky do zahraničí formou licenčních a jim podobných smluv upravují zvláštní předpisy.^*)

(9) Úplaty (úhrady) za výsledky vyřešených úkolů provádějí hospodářské organizace na vrub svých nákladů (mimo rezervu na technický rozvoj), a to buď běžného roku anebo časově rozlišovaných jako náklady příštích období.

(1) Organizace, která řešila úkoly rozvoje vědy a techniky, je povinna nejpozději do jednoho roku po splnění úkolu všechny zbylé předměty (prototypy, zkušební a pokusná zařízení, stroje, přístroje, materiál, stavby) aktivovat nebo převést na jinou organizaci.

a) hospodářská a příspěvková organizace do zásob,

(2) Předměty, které mají povahu základních prostředků a které může organizace sama využít, převezme do svých základních prostředků. Předměty, které nemají povahu základních prostředků, převezme

b) rozpočtová organizace jako bezplatně získaný materiál nebo drobné a krátkodobé předměty; finanční prostředky ve výši jejich ocenění váže jako trvalou finanční úsporu.

(3) Pokud organizace využije předměty již před splněním úkolu, postupuje obdobně podle předchozího odstavce.

(4) Prostředky získané využitím předmětů zbylých po splnění úkolů podnikového plánu technického rozvoje jsou součástí celkových výnosů podniku. Prostředky získané využitím předmětů zbylých po splnění úkolů oborového, popř. podnikového plánu technického rozvoje, na něž byla poskytnuta dotace, tvoří příjem oborového fondu technického rozvoje, popř. součást celkových výnosů podniku.

(5) Prostředky získané využitím předmětů zbylých po splnění úkolů financovaných ze státního rozpočtu se odvádějí do státního rozpočtu; jsou-li úkoly financovány podílově, odvádějí se prostředky v procentní výši, v níž byly úkoly ze státního rozpočtu financovány a zbývající část prostředků je součástí celkových výnosů oborového ředitelství nebo podniku. Prostředky získané využitím předmětů zbylých po splnění úkolů financovaných nejprve ze státního rozpočtu a později z dalších zdrojů se odvádějí do státního rozpočtu a do těchto zdrojů v poměru, v jakém z nich byly úkoly financovány.

a) reprodukční pořizovací ceny snížené o oprávky, jde-li o předměty, které převádějí do svých základních prostředků, nebo

(6) Organizace odvádějí nebo do svých výnosů zahrnují prostředky získané využitím předmětů zbylých po splnění úkolů rozvoje vědy a techniky, a to ve výši

b) ceny stanovené podle cenových předpisů (popř. i předpisů o dani z obratu), jde-li o předměty, které převádějí do zásob.

(7) Organizace odvádějí prostředky získané využitím předmětů zbylých po splnění úkolů odděleně od úplat za využití výsledků vyřešených úkolů.

(1) Prostředky státního rozpočtu na úhradu faktur za řešení úkolů ve výši vyplývající pro příslušný rok ze státního plánu rozvoje vědy a techniky si zajišťuje koordinační pracoviště

b) v návrhu rozpočtu, je-li organizací rozpočtovou nebo příspěvkovou.

a) v návrhu finančního plánu, je-li organizací hospodářskou,

(2) Nadřízený ústřední orgán stanoví koordinačnímu pracovišti na každý jednotlivý úkol roční rozpočtový limit k úhradě faktur. Je-li úkol financován podílově, stanoví limit ve výši odpovídající procentnímu podílu prostředků státního rozpočtu z celkových prostředků určených na úhradu faktur za řešení úkolu v příslušném roce.

(3) Ústřední orgán při předání limitu koordinačnímu pracovišti v souladu se státním plánem rozvoje vědy a techniky uvede

a) na přední straně „Oznámení limitu“ pořadové číslo úkolu před číslem výdajového rozpočtového účtu, název koordinačního pracoviště a název a číslo úkolu,

b) na rubu „Oznámení limitu“ lhůtu pro splnění úkolu a cenu za jeho řešení. Je-li úkol financován podílově, uvede též částku prostředků státního rozpočtu určenou na úhradu faktur a procentní výši, ve které budou tyto prostředky převáděny na zvláštní účet (§ 20 odst. 2 písm. b).

(1) Jestliže dojde v průběhu roku k vyšší potřebě prostředků v důsledku rychlejšího řešení úkolu, může nadřízený ústřední orgán zvýšit koordinačnímu pracovišti rozpočtový limit na úhradu faktur za podmínek, že

b) nebude překročen celkový objem prostředků určený v rozpočtu ústředního orgánu na úhradu faktur za řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky,

c) v případech, kdy úkol je financován podílově, bude zvýšení odpovídat nejvýše procentnímu podílu prostředků státního rozpočtu z celkových prostředků určených na úhradu faktur za řešení úkolu v příslušném roce a nebude překročena celková částka ze státního rozpočtu určená na financování úkolu.

a) nebude překročena cena za řešení úkolu,

(2) Jestliže dojde v průběhu roku k nižší potřebě prostředků na řešení úkolu, může nadřízený ústřední orgán upravit limity na další roky za podmínek uvedených v předchozím odstavci.

(3) Nadřízený ústřední orgán může provést změnu celkového limitu, dojde-li v důsledku schválené změny úkolu ke změně ceny za jeho řešení; v takovém případě může ústřední orgán provést i změnu ročního limitu.

(4) Nadřízený ústřední orgán zruší nepoužitou část limitu a možnost dalšího čerpání prostředků státního rozpočtu u každého úkolu nejpozději do dvou měsíců po lhůtě stanovené pro splnění úkolu ve státním plánu rozvoje vědy a techniky.

(1) Banka zřizuje na základě ročních rozpočtových limitů na úhradu faktur koordinačním pracovištím výdajové rozpočtové účty na úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky financované ze státního rozpočtu v plné výši i podílově.

(2) Koordinační pracoviště soustřeďuje na zvláštním účtě, který na jeho požádání otevře banka, prostředky oborového ředitelství podílejícího se na financování úkolu. Prostředky na tomto účtě nejsou zúročitelné, koncem roku nepropadají a nesmějí být použity k jiným účelům.

(3) Oborové ředitelství převádí své finanční prostředky na zvláštní účet koordinačního pracoviště v termínech dohodnutých s tímto pracovištěm, a to tak, aby bylo zajištěno plynulé financování úkolu.

b) vnitropodnikové faktury za úkoly vyřešené koordinačním pracovištěm; podmínkou je, že toto pracoviště je hospodářskou nebo příspěvkovou organizací a řeší samo celý úkol nebo jeho část.

(1) Koordinační pracoviště uhrazuje

a) faktury za úkoly vyřešené spoluřešitelskými organizacemi,

a) jestliže je úkol financován ze státního rozpočtu v plné výši, z výdajového rozpočtového účtu;

(2) Koordinační pracoviště uhrazuje faktury uvedené v předchozím odstavci takto:

b) jestliže je úkol financován podílově, ze zvláštního účtu; na tento účet současně převede částku z výdajového rozpočtového účtu ve výši odpovídající procentnímu podílu prostředků státního rozpočtu z celkových prostředků určených na úhradu faktur za řešení úkolu v příslušném roce.

(3) Řeší-li rozpočtové organizace celý úkol financovaný ze státního rozpočtu podílově a koordinačním pracovištěm je rozpočtová organizace, odvádí oborové ředitelství své prostředky odpovídající procentnímu podílu na financování úkolu koordinačnímu pracovišti; toto pracoviště je odvede nadřízenému ústřednímu orgánu na příjmový rozpočtový účet u banky.

(1) Koordinační pracoviště zajišťuje přehled o celkových zdrojích financování a prostředcích vynaložených na řešení úkolů. Je povinno vést analytickou evidenci vynakládaných prostředků podle jednotlivých úkolů a přehled o celkově vynaložených prostředcích na každý jednotlivý úkol po celou dobu jeho řešení.

(2) Koordinační pracoviště je povinno kontrolovat správnost faktur předkládaných spoluřešitelskými organizacemi. Kontrolu faktur si může vyhradit nadřízený ústřední orgán, oborové ředitelství podílející se na financování úkolu nebo podnik uhrazující stanovenou výši faktur za řešení úkolu; tím není dotčena kontrolní povinnost koordinačního pracoviště.

(3) Finanční kontrolu hospodaření s prostředky na řešení úkolů provádí nadřízený ústřední orgán v průběhu roku, nejméně však jedenkrát ke konci roku před schválením výsledků hospodaření organizace za uplynulé období.^*)

(4) K zabezpečení finanční kontroly provádí koordinační pracoviště, nadřízený ústřední orgán, oborové ředitelství podílející se na financování úkolu nebo podnik uhrazující stanovenou výši faktur za řešení úkolu operativně věcnou kontrolu plnění prací na úkolu.

(5) Při opakovaném zjištění nedostatků v čerpání prostředků státního rozpočtu a v odvádění úplat (úhrad) za předané výsledky vyřešených úkolů může nadřízený ústřední orgán zastavit koordinačnímu pracovišti další čerpání prostředků ze státního rozpočtu.