Inventurní soupisy

(1) Skutečné stavy hospodářských prostředků, u nichž se provádí fyzická inventura, se zachytí — s výjimkou uvedenou v § 32 — v inventurních soupisech.

(2) Hospodářské prostředky se uvádějí v inventurních soupisech s označením podle používaných číselníků, ceníků, jednotných klasifikací apod., v jednotkách množství a podle potřeby i v ocenění, a to v souladu se způsobem vedení těchto prostředků v účetnictví nebo v operativní evidenci.

(3) Inventurní soupisy se vyhotovují odděleně podle pracovníků odpovědných za hospodářské prostředky a podle míst, kde prostředky jsou. Hospodářské prostředky, které jsou ve správě (vlastnictví) jiné organizace (§ 2 odst. 3), se zapíší do zvláštních inventurních soupisů odděleně podle jednotlivých organizací, jimž se zašle jedno vyhotovení inventurního soupisu.

(4) Při dokladových inventurách se zachycují v inventurních soupisech alespoň skutečné stavy pozemků, materiálu a zboží na cestě, nákladů příštích období, výdajů příštích období, výnosů příštích období a u pohledávek sporné, nedobytné, popř. zaniklé pohledávky.

(1) Inventurní soupisy se vyhotovují buď současně při provádění fyzických inventur nebo bezprostředně po jejich ukončení, a to ze záznamů při nich pořízených. K těmto záznamům lze použít i magnetofonových pásek.

(2) Jestliže se inventurní soupisy vyhotovují ze záznamů pořízených při fyzických inventurách, je třeba zajistit, aby v těchto záznamech nemohlo docházet dodatečně ke změnám a aby jejich údaje byly do inventurních soupisů správně převzaty.

(1) Inventurní soupisy se musí uspořádat tak, aby jejich zápisy umožňovaly snadné porovnání skutečných stavů hospodářských prostředků se zápisy o stavech těchto prostředků v účetnictví (v operativní evidenci).

(2) Inventurní soupisy lze upravit tak, aby se jich mohlo použít při více inventurách; mohou být též spojeny s jinými písemnostmi. Jako inventurních soupisů lze používat také různých přehledů (sestav) předem opatřených označeními, jednotkami množství a cenami za jednotku množství, popř. jinými údaji potřebnými k provedení inventury.

(3) Inventurní soupisy lze vyhotovovat pomocí prostředků výpočetní techniky (formou sestav apod.).

§ 30

V inventurních soupisech základních prostředků a předmětů postupné spotřeby v používání je nutno uvádět i ocenění těchto předmětů nebo jejich souborů, jestliže se inventurních soupisů použije jako kontrolních soupisek k přezkoušení číselné shody údajů syntetických účtů základních prostředků a předmětů postupné spotřeby v používání s údaji jejich analytických účtů.

(1) Porovnávají-li se skutečné stavy základních prostředků, zjištěné fyzickou inventurou, na místě s údaji v sestavách, na inventárních kartách nebo v inventární knize, postačí zapsat do inventurního soupisu jen inventární čísla, popř. jen ta inventární čísla, u nichž byly zjištěny nesrovnalosti (rozdíly). Stejnorodé základní prostředky (podle typu, konstrukce apod.) se mohou v inventurních soupisech zapisovat a popisovat podle skupin s uvedením počtu těchto předmětů a jejich inventárních čísel.

(2) U předmětů postupné spotřeby v používání, pokud jsou opatřeny čísly a jsou o nich vedeny spolehlivé záznamy podle těchto čísel, lze postupovat podle předchozího odstavce.

(1) Při průběžných inventarizacích se zjištěné skutečné stavy materiálu, polotovarů, výrobků a zboží porovnávají na místě s účetními stavy na skladních kartách, popř. v záznamech nahrazujících skladní karty, a v inventurních soupisech se zachycují jen ty zjištěné skutečné stavy uvedených zásob, které se liší od stavů účetních.

(2) Odchylně od ustanovení předchozího odstavce není třeba vyhotovovat inventurní soupisy, jestliže se zjištěné skutečné stavy materiálu, polotovarů, výrobků a zboží, které se liší od stavů účetních, zaznamenají spolu s těmito účetními stavy přímo v účetních dokladech, na jejichž podkladě se vyúčtují rozdíly vyplývající z porovnání skutečných stavů se stavy účetními. Tyto účetní doklady podpisuje vedoucí inventarizační komise a musí se z nich vyhotovit přehled nebo sestava.

(3) Na skladní kartě (popř. v záznamu nahrazujícím skladní kartu) inventarizovaného druhu materiálu, polotovarů, výrobků a zboží, potvrdí pracovník odpovědný za analytickou evidenci těchto zásob ke dni provedení inventury v rámci průběžné inventarizace svým podpisem, že jde o poslední správný účetní stav. Vedoucí inventarizační komise nebo jiný člen této komise poznamená u posledního účetního stavu příslušného druhu zásob, ke kterému dni byla provedena jeho fyzická inventura, a současně potvrdí provedení inventury svým podpisem; u účetního stavu uvede správný skutečný stav zjištěný inventurou jen tehdy, liší-li se skutečný stav od stavu účetního.

(1) Inventurní soupisy podpisuje vedoucí inventarizační komise, která inventuru provedla. Jednotlivé části inventurních soupisů podpisují vždy ti členové inventarizační komise, kteří zjistili v nich uvedené skutečné stavy hospodářských prostředků.

(2) Pracovník odpovědný za hospodářské prostředky potvrdí v jejich inventurním soupise (nebo v příslušném inventarizačním zápise), že fyzická inventura všech hospodářských prostředků, za které je odpovědný, byla provedena za jeho účasti a že žádné hospodářské prostředky nezatajil.

(1) Inventurní soupisy, pokud se nevyhotovují pomocí prostředků výpočetní techniky, se vyplňují čitelně inkoustem, inkoustovou tužkou, propisovací tužkou nebo strojem.

(2) Jednotlivé stránky inventurních soupisů, a kde je to potřebné i jednotlivé řádky těchto soupisů, se pořadově číslují. Vyžaduje-li vyhotovení inventurního soupisu o provedené inventuře zásob více stránek, je třeba na každé stránce sečíst a zapsat číselné údaje o zjištěných stavech a tyto úhrny běžně převádět narůstajícím způsobem na další stránky inventurního soupisu, popř. provést jejich rekapitulaci na samostatné stránce inventurního soupisu.

(3) Počet vyhotovení inventurních soupisů stanoví vedoucí inventarizační komise; inventurní soupisy se vyhotovují nejméně dvojmo průpisem, z toho jedno vyhotovení pro potřeby účetnictví.