Inventarizační rozdíly
§ 35
Skutečné stavy hospodářských prostředků se musí po zachycení v inventurních soupisech porovnat se zápisy o stavech těchto prostředků v účetnictví nebo v operativní evidenci. Jestliže se při tomto porovnání zjistí rozdíly, je třeba je vyčíslit v jednotkách množství a v peněžních jednotkách (inventarizační rozdíly); nevyjadřují-li se stavy hospodářských prostředků v jednotkách množství, vyčíslují se inventarizační rozdíly jen v peněžních jednotkách.
(1) Inventarizační rozdíly se písemně zachycují v inventurních soupisech, popř. v inventarizačních zápisech, ve zvláštních přehledech nebo při průběžných inventarizacích přímo v účetních dokladech, na jejichž podkladě se inventarizační rozdíly vyúčtují.
(2) Inventarizační rozdíly zjištěné u hospodářských prostředků vedených v účetnictví, pokud je nelze ihned po zjištění vyúčtovat s konečnou platností, se zachytí v příslušné analytické evidenci na zvláštním analytickém účtě nevypořádaných inventarizačních rozdílů, na němž se ponechají až do rozhodnutí o jejich vypořádání.
(1) Inventarizační rozdíly se vyjadřují v cenách použitých k ocenění hospodářských prostředků ke dni inventarizace v účetnictví nebo v operativní evidenci; nesmí být zkreslovány změnami v ocenění těchto prostředků.
(2) Inventarizační rozdíly nelze slučovat s rozdíly, které vyplývají ze snížení nebo odepsání ceny poškozených nebo znehodnocených zásob.
(1) Vznik inventarizačních rozdílů mohou způsobit buď manka (schodky), tj. chybějící hospodářské prostředky, nebo přebytky, tj. zjištěné hospodářské prostředky, které měly být, avšak nejsou evidovány.
(2) U všech mank a přebytků se musí pracovníci odpovědní za hospodářské prostředky vyjádřit k jejich vzniku. V návrzích na vypořádání inventarizačních rozdílů je třeba u zjištěných mank uvést, zda jsou zaviněná nebo nezaviněná; u zjištěných mank zásob je třeba dále uvést, zda jde o manka do norem přirozených úbytků zásob stanovených pro organizaci nebo nad tyto normy. Nejsou-li stanoveny normy přirozených úbytků zásob, posuzuje se celé zjištěné manko jako manko převyšující stanovené normy.
§ 39
Manka a přebytky zásob lze vzájemně vyrovnávat jen s povolením vedoucího organizace a jen v organizacích (v jejich útvarech), v nichž se zásoby evidují podle jednotlivých druhů a jde o manka a přebytky zásob, které se týkají téhož odpovědného pracovníka a vznikly ve stejném inventarizačním období neúmyslnou záměnou jejich jednotlivých druhů (např. v důsledku jejich podobného balení). Převyšuje-li při tomto vyrovnání částka mank částku přebytků, je třeba rozdíl posuzovat jako výsledné manko; převyšuje-li částka přebytků částku mank, posuzuje se rozdíl jako výsledný přebytek.