Tvorba fondu
§ 2
Státní hospodářské organizace
§ 3
Rozpočtové organizace
§ 5
Veškeré příděly do fondu rozpočtových a příspěvkových organizací ze všech přípustných zdrojů mohou činit nejvýše 2 % z ročního objemu mzdových prostředků; do tohoto přídělu se nezapočítávají výnosy z prodeje základních prostředků a jiných předmětů pořízených z fondu, případný zisk ze závodního stravování, odměny za rozvoj iniciativy, splátky z půjček, úroky z uložených a půjčených prostředků fondu.
(1) Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen „fond“) zřizují státní hospodářské organizace, rozpočtové organizace a příspěvkové organizace.
(2) Malé rozpočtové a příspěvkové organizace mohou se za účelem vytvoření a využívání fondu sdružovat.
(1) Ve státních hospodářských organizacích tvoří se fond přídělem ze zisku, a to ve výši 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků.*)
(2) Příděl fondu může být dohodou mezi vedením organizace a příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí v kolektivní smlouvě zvýšen až do 2 % ročního objemu mzdových prostředků, splní-li organizace rozpisem státního plánu a státního rozpočtu stanovenou tvorbu zisku (nepřekročí plánovanou ztrátu), splní-li stanovený podíl celkových nákladů na 1 Kčs výkonů a plánovanou tvorbu realizovaných výkonů. Resortní ministr může v dohodě s ústředním výborem příslušného odborového svazu ze závažných důvodů stanovit v rámci rozpětí 0,8 % až 2 % jinou horní hranici pro hospodářské organizace v oboru své působnosti. Zvýšením přídělu do fondu v důsledku splnění všech stanovených ukazatelů nesmějí být ohroženy úhrady jiných závazků a potřeb organizace. Příslušné ministerstvo financí může v jednotlivých zvlášť odůvodněných případech mimořádně povolit v dohodě s Ústřední radou ČS ROH zvýšení přídělu fondu nad 2 % pro potřebu poskytování půjček na družstevní bytovou výstavbu.
(3) Do horní hranice pro příděl do fondu se nezapočítávají výnosy z prodeje základních prostředků a jiných předmětů pořízených z fondu, případný zisk ze závodního stravování, odměna k Rudému praporu, splátky z půjček, úroky z uložených a půjčených prostředků fondu.
(4) Organizace je povinna provést příděl fondu ve výši 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků i tehdy, nevykazuje-li zisk, nebo vykazuje ztrátu.
(5) Fond může být zvýšen také převodem prostředků z rezervního fondu příslušného nadřízeného orgánu, u národních výborů převodem z fondu rezerv a rozvoje; v obou případech za předpokladu, že bude zabezpečena dlouhodobá potřeba pracujících podřízené hospodářské organizace, a to především při výstavbě jeslí, mateřských škol, kulturních zařízení a rekreačních zařízení v ČSSR. Příděl do fondu včetně v předchozí větě uvedených převodů, může činit nejvýše 2 % z objemu mzdových prostředků. Ustanovení odstavce 2 - věty druhé - platí obdobně.
(6) Převody prostředků z fondu do fondu výstavby organizace, popřípadě převody do fondu výstavby jiné organizace při sdružování prostředků, musí schválit členská schůze nebo konference delegátů základní organizace Revolučního odborového hnutí; nejsou dovoleny převody do fondu odměn, jakož i do podpůrných a jiných obdobných fondů.
(1) V rozpočtových organizacích tvoří se fond
(2) Zdrojem fondu jsou též výnosy z prodeje základních prostředků a jiných předmětů pořízených z fondu, případný zisk ze závodního stravování, splátky z půjček, úroky z uložených a půjčených prostředků fondu.
a) příspěvkem z jejich rozpočtu, a to ve výši 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků;**)
b) nejvýše 25 % podílem z vlastních rozpočtových úspor neinvestičních výdajů ústředně řízených organizací a z nevyčerpaných neinvestičních výdajů národních výborů a jimi řízených rozpočtových organizací, které nejsou účelově subvencovány a dotovány ze státního rozpočtu, popřípadě ze zdrojů národního výboru vyššího stupně (jiného národního výboru), nebo které nejsou účelově určeny, a to po odpočtu nevyčerpaných mzdových prostředků, úspor z kooperační činnosti, úspor na výdajích na civilní obranu a úspor na plánovaných stipendiích. U ústředně řízených organizací nejsou zdrojem fondu neinvestiční prostředky, k jejichž úspoře došlo v souvislosti se zrušenými úkoly a úspory vzniklé neplněním plánovaných úkolů. Základem pro výpočet podílů u národních výborů jsou neinvestiční výdaje, které národní výbor realizuje přímo a nikoliv prostřednictvím podřízených organizací nebo v jejich prospěch, s výjimkou neinvestičních výdajů financovaných z účelových subvencí a dotací ze státního rozpočtu nebo prostředků národního výboru vyššího stupně (jiného národního výboru), úvěrů a přechodných výpomocí, ze sdružených prostředků a jiných účelově určených zdrojů;
c) nejvýše 25 % podílem z příjmů dosažených nad schválený rozpočet po odpočtu výdajů, o které byl překročen rozpočet.***) Předpokladem pro přiznání tohoto podílu je, že budou odvedeny do státního rozpočtu příjmy určené schváleným rozpočtem. Příjmy, které nejsou zdrojem fondu, stanoví rozpočtová skladba pro příslušné organizace na běžný rok. Zdrojem fondu nejsou dále příjmy z činnosti v CO, účelově určené příjmy vymezené v rozpočtové skladbě, jakož i další příjmy, které určí bezprostředně nadřízený orgán (řídící národní výbor vůči rozpočtovým organizacím, které řídí, a národní výbor vyššího stupně vůči národnímu výboru nižšího stupně). Základem pro výpočet podílů u národních výborů jsou příjmy nad schválený rozpočet, které národní výbor realizuje přímo a nikoliv prostřednictvím podřízených organizací nebo v jejich prospěch. Nadřízený orgán, který schvaluje podřízené organizaci podíl do fondu, přiměřeně přihlíží i k výdajům, které byly vynaloženy na práce, jež vedly k získání nadplánového příjmu. U národních výborů jsou základem pro výpočet podílu nadplánové příjmy, dosažené v oddíle „Příjmy rozpočtových organizací“ a na správních poplatcích;
d) příspěvky poskytnutými podle rozhodnutí národního výboru z jeho fondu rezerv a rozvoje;
e) dalšími případnými zdroji dohodnutými nadřízeným ústředním orgánem, popř. krajským národním výborem, s příslušným ministerstvem financí.
a) příspěvkem z rozpočtu organizace, a to ve výši 0,8 % ročního objemu mzdových pro středků;*)
b) nejvýše 30 % podílem na zlepšeném hospodářském výsledku proti v rozpočtu schválenému příspěvku na provoz nebo proti stanovenému odvodu. Od zlepšeného hospodářského výsledku nutno předem odečíst úspory na příspěvku na výdaje CO, úspory z nesplněných plánovaných úkolů a úspory ze zrušených úkolů. Pokud rozpočet organizace neobsahuje ani příspěvek na provoz ani odvod do státního rozpočtu a organizace docílí zlepšeného hospodářského výsledku, může jí být příslušným nadřízeným orgánem, který rozhoduje o přídělu do fondu, přiznán podíl do fondu nejvýše do 30 % z tohoto zlepšeného hospodářského výsledku. U organizací řízených národními výbory může řídící národní výbor při schvalování závěrečného účtu a finančního vypořádání tento podíl v souvislosti s neplněním úkolů přiměřeně snížit nebo nepřiznat.