Hospodaření podle státního rozpočtu republiky

(1) Zásady hospodaření s rozpočtovými prostředky stanoví zákon Federálního shromáždění.^***)

(2) Ústřední orgány a organizace hospodařící s prostředky státního rozpočtu republiky jsou také povinny:

(1) Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může povolit uskutečnění výdajů nezbytných pro národní hospodářství a nezajištěných ve státním rozpočtu republiky, jestliže je není možno krýt z rozpočtu příslušného ústředního orgánu nebo z rozpočtu národního výboru, zabezpečí-li úhradu vyššími příjmy nebo úsporami na jiných výdajích státního rozpočtu republiky nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje. Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu republiky, jestliže toto snížení vyváží zvýšením jiného příjmu státního rozpočtu republiky nebo snížením jeho výdajů. O opatřeních podle tohoto odstavce informuje vláda Českou národní radu ve zprávách o hospodaření podle státního rozpočtu republiky.

(2) Ústřední orgány mohou překročit svůj rozpočet, jestliže na ně přešlo plnění úkolů od jiného orgánu, a to jen za předpokladu, že tento orgán vázal rozpočtové prostředky anebo převedl prostředky ve stanoveném rozsahu do státního rozpočtu republiky. Mohou však vždy překročit svůj rozpočet, jestliže zajistí, že překročení výdajů bude kryto překročením příjmů jejich rozpočtu v témže rozpočtovém roce. Ústřední orgány mohou provádět opatření uvedená v tomto odstavci jen v dohodě s ministerstvem financí.

(3) Rozpočtové organizace podřízené ústřednímu orgánu mohou překročit svůj rozpočet jen se souhlasem tohoto orgánu; stejně postupují příspěvkové organizace při překročení příspěvku z rozpočtu.

(1) Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace mohou výjimečně použít prostředky rozpočtů na jiný účel, než bylo určeno (dále jen „rozpočtový přesun“), jestliže na úhradu nutného výdaje nebyly v rozpočtu zajištěny dostatečné prostředky nebo na něj nebyla v rozpočtu zajištěna úhrada vůbec. K rozpočtovému přesunu použijí úspor ve výdajích rozpočtu. Tyto úspory jsou povinny ve svých rozpočtech vázat.

(2) Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace nemohou použít k rozpočtovému přesunu úspory na výdajích na investice a mzdové fondy; rozpočtové výdaje na investice a mzdové fondy je možno přesunem zvyšovat (snižovat) jen tehdy, jestliže jejich zvýšení (snížení) je prováděno v souladu se schválenými změnami v hospodářském plánu organizace.

(3) Ústřední orgány nemohou ve svých rozpočtech provádět vzájemné přesuny mezi rozpočtovými prostředky určenými pro rozpočtové organizace, příspěvkové organizace, státní hospodářské organizace a jiné organizace.

(4) Příspěvkové organizace nemohou provádět přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivými druhy příspěvků s výjimkou případů, že jde o přesun nutný k zajištění souladu rozpočtu se schválenými změnami v hospodářském plánu organizace.

(5) Ústřední orgány mohou stanovit, které další rozpočtové přesuny nemohou jimi řízené rozpočtové a příspěvkové organizace provádět.

(6) Ministerstvo financí může upravit podrobnosti přesunového řízení, určit další omezení přesunů a ze závažných důvodů povolit výjimky z ustanovení odstavců 1 až 4.

(1) Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace musí ve svých rozpočtech vázat rozpočtové prostředky, jestliže:

(2) Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace nesmějí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu na přesuny ani na zajišťování rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který o jejich vázání rozhodl.

(3) Ministerstvo financí může k zabezpečení plynulého hospodaření a řádného plnění závazků organizacemi povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. b) a d), a nejde-li o rozhodnutí vlády, také z ustanovení odstavce 2. Dále může určit, v kterých dalších případech je nutno rozpočtové prostředky vázat a stanovit podmínky, za kterých je možno tyto prostředky použít.

(1) Rozpočtové prostředky je možno použít jen do konce rozpočtového roku, a to jen k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku. Úhrada výdajů, které mají být uskutečněny ze státního rozpočtu republiky v běžném rozpočtovém roce, nesmí být odsunuta k tíži státního rozpočtu republiky na příští rozpočtový rok.

(2) Tvořit rezervy z rozpočtových prostředků není přípustné, s výjimkou rezervy, kterou si mohou tvořit ústřední orgány a národní výbory při rozpisu schváleného rozpočtu (§ 18 a § 26 odst. 3), vládní rozpočtové rezervy (§ 19), fondu rezerv a rozvoje u národních výborů (§ 29) anebo rezerv, které lze tvořit podle zvláštních předpisů.^*)

(3) Ministerstvo financí může povolit výjimky z ustanovení odstavců 1 a 2 nutné k zabezpečení plynulého hospodaření a řádného plnění závazků organizacemi.

(1) Při návrzích zákonů, zákonných opatření předsednictva České národní rady, nařízení a usnesení vlády, vyhlášek a jiných opatření ústředních orgánů, jakož i při návrzích nařízení a usnesení národních výborů a jejich rad, musí navrhovatelé zvážit a v návrzích vyjádřit také finanční důsledky navrhovaných opatření, a to nejen pro běžný rok, ale i pro léta příští. Při každém navrhovaném opatření musí se zkoumat, zda jeho povaha umožňuje zavedení nových příjmů státního rozpočtu republiky a v kladném případě musí navrhovatelé takovýchto opatření nové příjmy navrhnout.

(2) Při všech opatřeních uvedených v odstavci 1, kterými se zvyšují výdaje nebo snižují příjmy státního rozpočtu republiky nebo rozpočtů národních výborů a státních fondů republiky, musí být zároveň navržena úhrada zvýšených výdajů nebo náhrada úbytku příjmů, a to jak pro běžný rok, tak pro příští léta.

(3) Navrhovatelé projednají opatření uvedená v odstavci 1 a 2 předem s ministerstvem financí, a dotýkají-li se tato opatření rozpočtů národních výborů, též s krajskými národními výbory nebo jinými národními výbory řízenými přímo vládou (dále jen „krajské národní výbory“); jestliže mají opatření uvedená v odstavci 1 a 2 za následek změnu finančních vztahů rozpočtů národních výborů ke státnímu rozpočtu republiky nebo k rozpočtu národního výboru vyššího stupně, projednají je krajské národní výbory s ministerstvem financí a národní výbory nižšího stupně s národními výbory vyššího stupně. Stanoviska příslušných orgánů musí být připojena k návrhu opatření.

(1) Vláda odpovídá České národní radě za hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky v oboru své působnosti; podává jí zprávy o hospodaření podle státního rozpočtu republiky.

(2) Ministři, vedoucí ústředních orgánů a orgány vykonávající správu státních fondů republiky odpovídají v oboru své působnosti za to, že se výdaje rozpočtu nepřekročí s výjimkami přípustnými podle tohoto zákona, za zajištění hospodárného plnění úkolů a za včasné plnění rozpočtových příjmů nejméně v rozsahu stanoveném rozpočtem nebo zvláštními předpisy.

(1) Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může, došlo-li k porušení finančních nebo rozpočtových předpisů anebo zásad pro poskytování dotací a subvencí, snížit nebo vázat ústředním orgánům, státním fondům republiky a organizacím v oboru jejich působnosti rozpočtové prostředky poskytované jim ze státního rozpočtu republiky, popřípadě jim nařídit vrácení těchto prostředků do státního rozpočtu republiky; národním výborům může ze stejných důvodů snížit souhrnný finanční vztah nebo účelové subvence poskytované jim ze státního rozpočtu republiky anebo nařídit vrácení rozpočtových prostředků do státního rozpočtu republiky.

(2) Orgány vykonávající správu státních fondů republiky mohou obdobně podle odstavce 1 snížit nebo vázat prostředky poskytované ze státních fondů republiky (dále jen „fond“), popřípadě nařídit jejich vrácení do těchto fondů.

a) zabezpečovat včasné plnění příjmů státního rozpočtu republiky, navrhovat, popřípadě zavádět nové zdroje příjmů,

b) dbát, aby se přednostně zajistily výdaje vyplývající z právních předpisů a aby se plnily plánované a jiné nezbytně nutné úkoly.

a) o vázání rozpočtových prostředků rozhodla vláda,

b) v rozpočtu měly zabezpečenu úhradu výdajů na úkoly, jejichž plnění přešlo na jiné orgány nebo na úkoly hospodářského plánu, jejichž realizace byla odsunuta,

c) o vázání rozpočtových prostředků rozhodlo ministerstvo financí nebo organizaci nadřízené orgány, zejména v souvislosti s porušením rozpočtových nebo jiných právních předpisů,

d) prostředky byly použity v přesunovém řízení.