Část I
ODBORNÍ PRACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ
Hlava 1
Zdravotničtí pracovníci
Oddíl1
Kategorie a obory zdravotnických pracovníků
§ 1
Lékaři
Lékaři vykonávají činnost vyžadující vysokoškolské lékařské vzdělání, zejména provádějí vyšetřovací výkony, určují diagnózu, stanoví léčebný plán i plán hygienických a protiepidemických opatření, provádějí léčebné výkony, dozírají na vytváření a zabezpečování zdravých životních a pracovních podmínek, provádějí výběr osob, které mají být zařazeny do soustavné dispenzární péče, ukládají izolaci a karanténní opatření, vydávají posudky a předepisují léky.
§ 2
Farmaceuti
(1) Farmaceuti vykonávají činnost vyžadující vysokoškolské farmaceutické vzdělání, zejména vykonávají takovou činnost při přípravě, výrobě, výdeji, distribuci a kontrole léčiv a při speciálních laboratorních pracích.
(2) Farmaceuti v lékárnách zejména přijímají recepty a posuzují je, zda odpovídají příslušným předpisům, připravují léky, vydávají léky po provedení konečné kontroly a kontrolují farmaceutické suroviny pro přípravu léků.
§ 3
Dentisté
Dentisté poskytují ambulantní léčebně preventivní péči o chrup. Přitom jsou oprávněni ošetřovat chrup konzervačně a proteticky, provádět jednoduché extrakce zubů a kořenů a ošetřovat chronické záněty dásní. Zjistí-li, že je třeba lékařského zákroku, jsou povinni předat ošetřovaného k dalšímu odbornému ošetření, popřípadě mu toto ošetření zajistit.
§ 4
Střední zdravotničtí pracovníci
(2) Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v těchto oborech: zdravotní sestra, dětská sestra, ženská sestra, dietní sestra, rehabilitační pracovník, asistent hygienické služby, zdravotní laborant, farmaceutický laborant, radiologický laborant, zubní laborant a oční optik.
(1) Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost vyžadující úplné střední zdravotnické vzdělání, a to podle povahy vykonávané práce buď samostatně nebo podle pokynů lékaře, farmaceuta, popřípadě jiného vedoucího pracovníka.
§ 5
Nižší zdravotničtí pracovníci
(1) Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají podle pokynů lékaře nebo farmaceuta a pod vedením středních zdravotnických pracovníků odbornou činnost vyžadující střední zdravotnické vzdělání, popřípadě jiné zdravotnické vzdělání.
(2) Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v těchto oborech: ošetřovatelka, pěstounka, zubní instrumentářka, masér, dezinfektor, laboratorní pracovník, pitevní laborant-preparátor.
§ 6
Pomocní zdravotničtí pracovníci
(2) Pomocní zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v oborech sanitáři a sanitářky pro jednotlivé úseky zdravotnických služeb stanovené ministerstvem zdravotnictví.
(1) Pomocní zdravotničtí pracovníci vykonávají pod vedením výše kvalifikovaných odborných pracovníků odbornou činnost vyžadující krátkodobé zdravotnické vzdělání.
§ 7
Náplně činnosti jednotlivých kategorií a oborů zdravotnických pracovníků stanoví zvláštní předpis.
Oddíl2
Způsobilost k výkonu zdravotnických povolání
Způsobilost k výkonu povolání středního zdravotnického pracovníka
§ 8
Způsobilost k výkonu povolání lékaře
(2) Lékaři-absolventi lékařské fakulty hygienické mají způsobilost k výkonu povolání především v hygieně a epidemiologii a lékaři-absolventi fakulty dětského lékařství a fakulty všeobecného lékařství-dětského směru k výkonu povolání především v péči o děti. Lékaři-absolventi fakulty všeobecného lékařství-stomatologického směru mají způsobilost k výkonu povolání v péči o chrup, dutinu ústní a orgány s ní související.
(1) Lékaři získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia a složením předepsaných zkoušek na příslušných lékařských fakultách.
(3) Organizace může podle kádrové situace výjimečně převést lékaře-absolventy lékařské fakulty hygienické, fakulty dětského lékařství a fakulty všeobecného lékařství-dětského směru k výkonu lékařského povolání v jiném úseku zdravotnických služeb po předchozím vyžádání si závazného stanoviska ministerstva zdravotnictví.
§ 9
Způsobilost k výkonu povolání farmaceuta
Farmaceuti získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia a složením předepsaných zkoušek na farmaceutické fakultě.
§ 10
Způsobilost k výkonu povolání dentisty
Povolání dentisty mohou vykonávat zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu tohoto povolání podle dřívějších předpisů.*)
§ 11
(1) Střední zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia a složením maturitních zkoušek předepsaných pro jednotlivé obory na střední zdravotnické škole.**)
(2) Povolání zdravotního laboranta jsou oprávněny vykonávat též osoby, které absolvovaly nejméně čtyři semestry studia na lékařské fakultě, a povolání farmaceutického laboranta osoby, které absolvovaly nejméně čtyři semestry studia na farmaceutické fakultě.
§ 12
(1) Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost v oborech, pro které získali způsobilost k výkonu povolání.
(2) Střední zdravotničtí pracovníci oborů zdravotní sestra, dětská sestra a ženská sestra mohou pracovat ve všech těchto oborech bez rozšíření způsobilosti k výkonu povolání v dalším oboru s výjimkou úseků práce stanovených v příloze č. 1. Přitom jsou zdravotní sestry a ženské sestry vykonávající činnost v oboru dětských sester povinny absolvovat kurs psychologie a pedagogiky dítěte.
(3) Střední zdravotničtí pracovníci oborů zdravotní sestra, dětská sestra, ženská sestra, asistent hygienické služby a radiologický laborant mohou pracovat trvale v jiném oboru, než pro který získali způsobilost k výkonu povolání, v úsecích práce stanovených v příloze č. 2, jestliže do dvou let ode dne převedení na takový úsek práce vykonají na střední zdravotnické škole externí zkoušky z předmětů uvedených v této příloze.
§ 13
Způsobilost k výkonu povolání nižšího zdravotnického pracovníka
(1) Nižší zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání v oboru ošetřovatelka, pěstounka a zubní instrumentářka ukončením studia a složením předepsaných zkoušek na zdravotnické odborné škole.*) V ostatních oborech získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním dlouhodobého kursu podle osnov vydaných ministerstvem zdravotnictví a složením předepsaných zkoušek.
(2) Povolání nižšího zdravotnického pracovníka jsou oprávněny vykonávat též osoby, které absolvovaly část studia na střední zdravotnické škole, a to tři ročníky čtyřletého denního studia nebo pětiletého studia při zaměstnání, dva ročníky čtyřletého studia při zaměstnání nebo tříletého studia při zaměstnání pro absolventy středních škol anebo jeden ročník dvouletého studia pro absolventy středních škol.
§ 14
Způsobilost k výkonu povolání pomocného zdravotnického pracovníka
Pomocní zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním kursu podle osnov vydaných ministerstvem zdravotnictví a složením předepsaných zkoušek.
Hlava 2
Jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví
§ 15
Úkoly ve zdravotnictví plní podle zásad účelné dělby práce vedle zdravotnických pracovníků též jiní odborní pracovníci, zejména z oboru pedagogiky, psychologie, přírodních a technických věd.
§ 16
Způsobilost k výkonu povolání získávají jiní odborní pracovníci působící ve zdravotnictví studiem na školách poskytujících vysokoškolské nebo úplné střední odborné vzdělání jiného než zdravotnického směru.
Část II
DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ
Hlava 1
Společná ustanovení
§ 17
(1) Další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví zahrnuje:
a) nástupní praxi středních zdravotnických pracovníků,
b) specializační průpravu lékařů, farmaceutů a středních zdravotnických pracovníků,
c) další zdokonalování znalostí jak všech zdravotnických pracovníků, tak i jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví.
(2) Základní formou dalšího vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví je samostatné studium a získávání znalostí a dovedností pod vedením kvalifikovaného pracovníka.
§ 18
(1) Odborní pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni prohlubovat a zdokonalovat své odborné znalosti a zkušenosti po dobu výkonu svého povolání.
(2) Vedoucí pracovníci ve zdravotnictví na všech stupních jsou povinni:
a) zajistit pod vedením zkušeného pracovníka zaškolení odborných pracovníků na pracovišti (oddělení), kontrolovat a hodnotit jeho průběh; zaškolení se provádí zpravidla během prvních tří měsíců po nástupu a jeho součástí je též získání speciálních znalostí z provozu a z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
b) vést své spolupracovníky k všestrannému zdokonalování odborných znalostí, k zvyšování ideové a odborné úrovně jejich práce a k dodržování morálky socialistického zdravotníka;
c) řídit další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví a navrhovat je na odpovídající školicí akce organizované Institutem pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (dále jen „Institut“) nebo Ústavem pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků (dále jen „Ústav“), popřípadě zdravotnickými zařízeními v příslušném kraji.
Hlava 2
Další vzdělávání zdravotnických pracovníků
Oddíl1
Organizace a řízení
§ 19
(1) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství řídí další vzdělávání zdravotnických pracovníků a stanoví pro ně hlavní zásady v souladu s rozvojem lékařských, farmaceutických, popřípadě jiných věd a v souladu s potřebami zdravotnických služeb.
(2) Podle zásad stanovených ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství organizují další vzdělávání zdravotnických pracovníků krajské národní výbory, v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a v organizacích řízených jinými resorty příslušné ústřední orgány nebo orgány jimi pověřené.
§ 20
Ministerstvo zdravotnictví vykonává svou působnost na úseku dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků za odborné pomoci nebo prostřednictvím Institutu a Ústavu.
§ 21
Institut, Ústav i krajské ústavy národního zdraví vzájemně úzce spolupracují na úseku dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků; spolupracují přitom s příslušnými lékařskými fakultami a farmaceutickou fakultou.
§ 22
Specializační průprava lékařů, farmaceutů a středních zdravotnických pracovníků se koná zpravidla na pracovištích těchto pracovníků, pokud vyhovují požadavkům pro tyto účely. Je-li toho třeba, doplňuje se na zvlášť kvalifikovaných pracovištích vybraných pro tento účel v rámci kraje a školicími akcemi v Institutu nebo Ústavu.
Oddíl2
Specializační průprava lékařů
Délka specializační průpravy a rozsah znalostí
Získávání specializací ve zvláštních případech
§ 23
Obecné ustanovení
(2) Absolvování specializační průpravy pro specializaci I. stupně je pro lékaře vykonávající činnost v oborech uvedených v § 24 povinné. Zařazování do specializační průpravy pro specializaci vyššího stupně se provádí výběrově na základě komplexního hodnocení lékaře. Přitom se přihlíží především ke společenským potřebám zdravotnictví a ke zvláštním schopnostem a předpokladům uchazečů.
(1) Specializační průpravou získává lékař hlubší znalosti k výkonu odborné činnosti, popřípadě k výkonu specializované činnosti vyššího stupně v některém ze stanovených specializačních oborů.
(3) Do specializační průpravy zařazují lékaře krajské národní výbory, lékaře pracující v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a lékaře pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.
§ 24
Specializace I. a II. stupně
(2) Specializaci I. a II. stupně mohou získat lékaři v těchto oborech:
otorinolaryngologie
oftalmologie
stomatologie
dermatovenerologie
klinická biochemie
anesteziologie a resuscitace
psychiatrie
neurologie
ortopedie
urologie
hygiena a epidemiologie
chirurgie
lékařská mikrobiologie
radioterapie
patologická anatomie
gynekologie a porodnictví
interní lékařství
radiodiagnostika
pediatrie
otorinolaryngologie
oftalmologie
stomatologie
dermatovenerologie
klinická biochemie
anesteziologie a resuscitace
psychiatrie
neurologie
ortopedie
urologie
hygiena a epidemiologie
chirurgie
lékařská mikrobiologie
radioterapie
patologická anatomie
gynekologie a porodnictví
interní lékařství
radiodiagnostika
pediatrie
(1) Lékaři mohou získat specializaci I. stupně v oboru všeobecného lékařství.
§ 25
hygiena práce a nemoci z povolání
nukleární medicina
lékařská genetika
alergologie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
tuberkulóza a respirační nemoci
hematologie a transfúzní služba
poruchy látkové přeměny a výživy
gastroenterologie
endokrinologie
tělovýchovné lékařství
dorostové lékařství
revmatologie
kardiologie
přenosné nemoci
Interní lékařství
Po dosažení specializace I. stupně mohou lékaři získat nástavbovou specializaci v těchto oborech:
Nástavbová specializace
Chirurgie
dětská chirurgie
alergologie
dětská tuberkulóza a respirační nemoci
hematologie a transfúzní služba
thorakochirurgie
neurochirurgie
ústní, čelistní a obličejová chirurgie
plastická chirurgie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
nukleární medicina
Ortopedie
endokrinologie
tělovýchovné lékařství
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
Neurologie
dětská neurologie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
Psychiatrie
dětská psychiatrie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
Stomatologie
ústní, čelistní a obličejová chirurgie
parodontologie
čelistní ortopedie
dětská stomatologie
Otorinolaryngologie
foniatrie
dorostové lékařství
dětská otorinolaryngologie
Radioterapie
dětská kardiologie
přenosné nemoci
nukleární medicina
Patologická anatomie
soudní lékařství
Pediatrie
Lékařská mikrobiologie
lékařská virologie
lékařská parazitologie
Hygiena a epidemiologie
hygiena všeobecná a komunální
hygiena práce a nemoci z povolání
hygiena dětí a dorostu
hygiena výživy a předmětů běžného užívání
hygiena záření
epidemiologie
lékařská genetika
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
dětská neurologie
dětská psychiatrie
hygiena dětí a dorostu
nukleární medicina
Gynekologie a porodnictví
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
dorostové lékařství
hygiena práce a nemoci z povolání
Všeobecné lékařství
lékařská genetika
alergologie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
tuberkulóza a respirační nemoci
hematologie a transfúzní služba
poruchy látkové přeměny a výživy
gastroenterologie
endokrinologie
tělovýchovné lékařství
dorostové lékařství
revmatologie
kardiologie
přenosné nemoci
Interní lékařství
Po dosažení specializace I. stupně mohou lékaři získat nástavbovou specializaci v těchto oborech:
Nástavbová specializace
Chirurgie
dětská chirurgie
alergologie
dětská tuberkulóza a respirační nemoci
hematologie a transfúzní služba
thorakochirurgie
neurochirurgie
ústní, čelistní a obličejová chirurgie
plastická chirurgie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
nukleární medicina
Ortopedie
endokrinologie
tělovýchovné lékařství
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
Neurologie
dětská neurologie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
Psychiatrie
dětská psychiatrie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
Stomatologie
ústní, čelistní a obličejová chirurgie
parodontologie
čelistní ortopedie
dětská stomatologie
Otorinolaryngologie
foniatrie
dorostové lékařství
dětská otorinolaryngologie
Radioterapie
dětská kardiologie
přenosné nemoci
nukleární medicina
Patologická anatomie
soudní lékařství
Pediatrie
Lékařská mikrobiologie
lékařská virologie
lékařská parazitologie
Hygiena a epidemiologie
hygiena všeobecná a komunální
hygiena práce a nemoci z povolání
hygiena dětí a dorostu
hygiena výživy a předmětů běžného užívání
hygiena záření
epidemiologie
lékařská genetika
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
dětská neurologie
dětská psychiatrie
hygiena dětí a dorostu
nukleární medicina
Gynekologie a porodnictví
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
dorostové lékařství
hygiena práce a nemoci z povolání
Všeobecné lékařství
§ 26
Po dosažení specializace I. stupně mohou lékaři získat další specializaci v oborech organizace a řízení zdravotnictví a posudkového lékařství.
Další specializace
Další specializace
§ 27
Příprava pro výkon funkce obvodního lékaře
(2) Lékaři, kteří získali specializaci I. stupně v některém z oborů uvedených v § 24 odst. 2 a vykonávají v den počátku účinnosti této vyhlášky funkci obvodního lékaře, mohou do 5 let od tohoto dne získat způsobilost k výkonu této funkce podle dosavadních předpisů.
(1) Funkci obvodního lékaře mohou vykonávat lékaři, kteří získali specializaci I. stupně v oboru všeobecného lékařství s označením „odborník všeobecného lékařství“.
§ 28
(2) Do specializační průpravy lze započítat jen dobu výkonu lékařského povolání v pracovním poměru v ČSSR. Ministerstvo zdravotnictví může v jednotlivých případech započítat práci lékaře v zahraničí.
(1) Specializační průprava pro specializaci I. stupně trvá tři roky, v oboru urologie čtyři roky. Pro specializaci II. stupně, nástavbovou a další specializaci trvá tři až pět let; její délka je blíže určena ve specializačních náplních.
§ 29
Základní rozsah odborných znalostí v jednotlivých specializačních oborech včetně znalostí potřebných z hlediska obrany státu, jakož i rozsah znalostí společensko-vědních a jazykových stanoví specializační náplně, které vydává ministerstvo zdravotnictví.
§ 30
Kvalifikační atestace
(2) Lékaře ke kvalifikačním atestacím doporučují krajské národní výbory, lékaře pracující v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a lékaře pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.
(1) Znalosti lékařů získané v průběhu specializační průpravy se ověřují kvalifikační atestací před zkušební komisí Institutu, který určuje místo, termín a způsob kvalifikační atestace.
(3) Po úspěšně složené kvalifikační atestaci vydává Institut diplom o specializaci.
§ 31
Institut
c) vydá po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru diplom o specializaci bez kvalifikační atestace lékaři, který ke dni počátku účinnosti vyhlášky pracuje úspěšně nejméně deset let v oboru, pro nějž je touto vyhláškou zavedena specializace II. stupně, nástavbová specializace nebo další specializace, a vykonává vedoucí funkci.
b) vydá lékaři diplom o specializaci po vykonání kvalifikační atestace pro nástavbovou nebo další specializaci v oborech zavedených touto vyhláškou bez specializační průpravy, aniž získal příslušnou specializaci I. stupně, jestliže ke dni počátku účinnosti vyhlášky úspěšně pracuje v takovém oboru nejméně sedm let;
a) výjimečně zařadí lékaře do specializační průpravy pro získání nástavbové nebo další specializace, i když získal specializaci I. stupně v jiném oboru, než u kterého je nástavbová nebo další specializace zavedena;
§ 32
Ministerstvo zdravotnictví může
c) v odůvodněných případech zhodnotit postgraduální vzdělání lékařů získané podle dřívějších předpisů a přiznat na jeho základě specializaci, popřípadě stanovit jiný termín nebo způsob vykonání kvalifikační atestace.
a) povolit zařazení lékařů do specializační průpravy v oborech, v nichž lze získat nástavbovou specializaci, přímo do specializační průpravy v těchto oborech, pokud v nich trvá nedostatek lékařů; krajské národní výbory zajistí před kvalifikační atestací pro nástavbovou specializaci doplnění znalostí z příslušného oboru specializace I. stupně a vykonání kvalifikační atestace pro tuto specializaci;
b) výjimečně přiznat po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru specializaci lékařům ve zvlášť úzkém oboru, i když není uveden ve specializační soustavě stanovené touto vyhláškou;
§ 33
Universitním profesorům a docentům, u nichž obor, v němž získali vědecko-pedagogický titul, odpovídá některému oboru, v němž lze získat specializaci II. stupně, nástavbovou nebo další specializaci, náleží specializace v tomto oboru. Diplom o specializaci vydá na základě oznámení o získání titulu Institut.
§ 34
Přerušení činnosti ve specializačním oboru
(1) Jestliže lékař nevykonává po dobu delší než pět let odbornou činnost v oboru, ve kterém získal specializaci, může dále pracovat jako specialista v tomto oboru jen po předchozím doplnění znalostí a jejich ověření kvalifikační atestací.
(2) Doplnění znalostí zajistí krajské národní výbory, u lékařů pracujících v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a u lékařů pracujících mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.
Oddíl3
Specializační průprava farmaceutů
§ 35
farmaceutická technologie
výroba biologických léčiv
farmaceutická analýza
lékárenství
Farmaceuti mohou získat specializaci I. a II. stupně v těchto oborech:
Specializace I. a II. stupně
farmaceutická analýza
lékárenství
Farmaceuti mohou získat specializaci I. a II. stupně v těchto oborech:
Specializace I. a II. stupně
§ 36
řízení a ekonomika lékárenské služby
farmakodynamika
Lékárenství
Po dosažení specializace I. stupně mohou farmaceuti získat nástavbovou specializaci v těchto oborech:
Nástavbová specializace
Farmaceutická technologie
biologické kontrolní metody
Výroba biologických léčiv
biologické kontrolní metody
biochemická a toxikologická analýza
Farmaceutická analýza
biologické kontrolní metody
Lékárenství
Po dosažení specializace I. stupně mohou farmaceuti získat nástavbovou specializaci v těchto oborech:
Nástavbová specializace
Farmaceutická technologie
biologické kontrolní metody
Výroba biologických léčiv
biologické kontrolní metody
biochemická a toxikologická analýza
Farmaceutická analýza
biologické kontrolní metody
§ 37
Oddíl4
Nástupní praxe a pomaturitní specializační studium středních zdravotnických pracovníků
Délka pomaturitního specializačního studia a rozsah znalostí
Získávání specializací ve zvláštních případech
§ 38
(2) Nástupní praxe se koná na pracovištích zdravotnických zařízení, výzkumných ústavů a ústavů sociální péče, která poskytují středním zdravotnickým pracovníkům možnost uplatnění v základní odborné činnosti, pro kterou byli vychováni studiem na střední zdravotnické škole (základní pracoviště).*)
(1) Další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků začíná povinnou nástupní praxí, která umožňuje absolventům středních zdravotnických škol prohloubit a upevnit znalosti získané studiem.
(3) Nástupní praxe trvá šest až dvanáct měsíců. Její délku určí vedoucí pracoviště individuálně, a to podle osobních vlastností, školního prospěchu a výsledků práce absolventa v průběhu šestiměsíční nástupní praxe.
§ 39
(1) Do pomaturitního specializačního studia**) mohou být zařazeni střední zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání v příslušném oboru a mají tříletou praxi, popřípadě mohou pracovat v jiném oboru nebo úseku práce, než pro který získali tuto způsobilost (§ 12 odst. 2 a 3), a mají tříletou praxi v úseku práce, v němž hodlají získat specializaci.
(2) Střední zdravotnické pracovníky zařazují do pomaturitního specializačního studia krajské národní výbory, střední zdravotnické pracovníky v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a střední zdravotnické pracovníky pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední, popřípadě orgány jimi pověřené.
§ 40
Ženská sestra
ošetřovatelská péče
péče o chrup
zdravotní výchova obyvatelstva
sociální služba
výchovná péče
anesteziologie, resuscitace a intenzívní terapie
dětská psychiatrická péče
instrumentování na operačním sále
anesteziologie, resuscitace a intenzívní terapie
sociální služba
zdravotní výchova obyvatelstva
Dietní sestra
zdravotní výchova obyvatelstva
Rehabilitační pracovník
léčebná tělesná výchova
léčba prací
Asistent hygienické služby
instrumentování na operačním sále
ošetřovatelská péče
Dětská sestra
hygiena všeobecná a komunální
hygiena práce
péče o chrup
hygiena výživy a předmětů běžného užívání
hygiena dětí a dorostu
hygiena záření
epidemiologie
zdravotní výchova obyvatelstva
Zdravotní laborant
nukleární medicina
zdravotní výchova obyvatelstva
biochemie
sociální služba
hematologie a transfúzní služba
anesteziologie, resuscitace a intenzívní terapie
vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii
psychiatrická péče
instrumentování na operačním sále
ošetřovatelská péče
Zdravotní sestra
Střední zdravotničtí pracovníci jednotlivých oborů mohou získat pomaturitním specializačním studiem specializaci v těchto úsecích práce:
histologie
Specializace středních zdravotnických pracovníků
laboratorní vyšetřovací metody v hygieně
laboratorní vyšetřovací metody v hygieně práce
nukleární medicina
Farmaceutický laborant
lékárenství
farmaceutická analýza
zásobování zdravotnickými potřebami
Radiologický laborant
radiodiagnostika
radioterapie
nukleární medicina
Zubní laborant
čelistní ortopedie
fixní náhrady
snímatelné náhrady
péče o chrup
Oční optik
optometrie
péče o chrup
zdravotní výchova obyvatelstva
sociální služba
výchovná péče
anesteziologie, resuscitace a intenzívní terapie
dětská psychiatrická péče
instrumentování na operačním sále
anesteziologie, resuscitace a intenzívní terapie
sociální služba
zdravotní výchova obyvatelstva
Dietní sestra
zdravotní výchova obyvatelstva
Rehabilitační pracovník
léčebná tělesná výchova
léčba prací
Asistent hygienické služby
instrumentování na operačním sále
ošetřovatelská péče
Dětská sestra
hygiena všeobecná a komunální
hygiena práce
péče o chrup
hygiena výživy a předmětů běžného užívání
hygiena dětí a dorostu
hygiena záření
epidemiologie
zdravotní výchova obyvatelstva
Zdravotní laborant
nukleární medicina
zdravotní výchova obyvatelstva
biochemie
sociální služba
hematologie a transfúzní služba
anesteziologie, resuscitace a intenzívní terapie
vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii
psychiatrická péče
instrumentování na operačním sále
ošetřovatelská péče
Zdravotní sestra
Střední zdravotničtí pracovníci jednotlivých oborů mohou získat pomaturitním specializačním studiem specializaci v těchto úsecích práce:
histologie
Specializace středních zdravotnických pracovníků
laboratorní vyšetřovací metody v hygieně
laboratorní vyšetřovací metody v hygieně práce
nukleární medicina
Farmaceutický laborant
lékárenství
farmaceutická analýza
zásobování zdravotnickými potřebami
Radiologický laborant
radiodiagnostika
radioterapie
nukleární medicina
Zubní laborant
čelistní ortopedie
fixní náhrady
snímatelné náhrady
péče o chrup
Oční optik
optometrie
§ 41
Další specializace středních zdravotnických pracovníků
Střední zdravotničtí pracovníci mohou po dosažení specializace podle § 40 získat ještě další specializaci v úseku práce organizace a řízení práce středních zdravotnických pracovníků, a to:
c) dětské sestry po dosažení specializace v úsecích práce dětské psychiatrické péče nebo výchovné péče,
b) zdravotní sestry po dosažení specializace v úseku práce psychiatrické péče,
d) asistenti hygienické služby po dosažení specializace v některém ze stanovených úseků práce,
a) zdravotní sestry, dětské sestry a ženské sestry po dosažení specializace v úsecích práce ošetřovatelské péče nebo anesteziologie, resuscitace a intenzívní terapie,
e) zdravotní sestry, dětské sestry a ženské sestry, které vykonávají odbornou činnost v ústavech sociální péče, po dosažení specializace v úseku práce sociální služby.
§ 42
(2) Do pomaturitního specializačního studia lze započítat jen dobu výkonu povolání středního zdravotnického pracovníka v pracovním poměru, a to v úseku práce odpovídajícím zvolené specializaci.
(1) Pomaturitní specializační studium středních zdravotnických pracovníků trvá zpravidla dva roky. Jeho délka v jednotlivých úsecích práce je blíže určena ve specializačních náplních.
§ 43
Základní rozsah odborných znalostí v jednotlivých úsecích práce, jakož i znalostí společenskovědních a jazykových stanoví specializační náplně, které vydává ministerstvo zdravotnictví.
§ 44
Specializační zkoušky
(3) Po úspěšně vykonané specializační zkoušce vydává Ústav osvědčení o specializaci.
(1) Znalosti středních zdravotnických pracovníků získané v průběhu pomaturitního specializačního studia se ověřují zkouškou před zkušební komisí Ústavu.
(2) Střední zdravotnické pracovníky doporučují ke specializačním zkouškám krajské národní výbory, střední zdravotnické pracovníky v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a střední zdravotnické pracovníky pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.
§ 45
Ústav vydá po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru osvědčení
b) učitelům zdravotnických škol starším 45 let, kteří mají způsobilost k výkonu povolání středního zdravotnického pracovníka, o specializaci v některých úsecích práce stanovených touto vyhláškou za předpokladu, že splnili podmínku doplňkového pedagogického studia,*) úspěšně pracují jako učitelé alespoň pět let a mají deset let odborné, popřípadě pedagogické praxe v příslušném úseku práce.
a) středním zdravotnickým pracovníkům starším 45 let o specializaci v některém z nově zavedených úseků práce, jestliže úspěšně pracují v tomto úseku práce po získání způsobilosti k výkonu povolání alespoň deset let, z toho pět let ve vedoucí funkci;
§ 46
Ministerstvo zdravotnictví může
a) výjimečně přiznat po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru specializaci středním zdravotnickým pracovníkům pracujícím ve zvlášť úzkém úseku práce, i když není uveden ve specializační soustavě stanovené touto vyhláškou,
b) zhodnotit v odůvodněných případech specializační průpravu, popřípadě odborné vzdělání středních zdravotnických pracovníků získané podle dřívějších předpisů a přiznat jim na jejich základě specializaci, popřípadě stanovit jim jiný termín nebo způsob vykonání závěrečné zkoušky.
Oddíl5
Jiné formy dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků
§ 47
Seminární školení zdravotnických pracovníků
(2) Účast zdravotnických pracovníků na seminárním školení je povinná a z hlediska pracovně právního se považuje za překážku v práci z důvodu školení.*)
(1) K průběžnému zvyšování znalostí zdravotnických pracovníků se pravidelně pořádá seminární školení.
§ 48
Krátkodobé školicí akce pro zdravotnické pracovníky
(1) Ke zdokonalování znalostí zdravotnických pracovníků se pořádají tématické kursy, školení na školicích místech a jiné školicí akce k jejich seznámení se speciálními a novými metodami práce, s aktuálními úkoly ve zdravotnických službách a k přípravě pro výkon funkcí.
(2) Školicí akce pořádá Institut nebo Ústav, popřípadě krajský ústav národního zdraví zpravidla podle tématických plánů Institutu a Ústavu.
§ 49
Cyklické doškolování zdravotnických pracovníků
(2) Pro vybrané zdravotnické pracovníky pořádá kursy cyklického doškolování o nejnovějších poznatcích v jednotlivých oborech Institut a Ústav.
(1) K zajištění pravidelného a všestranného doplňování znalostí zdravotnických pracovníků v jednotlivých oborech a úsecích práce se provádí cyklické doškolování.
§ 50
Pro střední zdravotnické pracovníky pořádá Ústav dlouhodobé školicí akce, jimiž se tito pracovníci připravují pro činnost, popřípadě pro výkon funkcí ve speciálních úsecích práce, zejména v audiologii, elektroencefalografii, elektrokardiografii, v dialyzačních stanicích a ve vyšetřování plicních funkcí. Školicí akce se zakončují zkouškou, o níž vydává Ústav osvědčení.
Příprava středních zdravotnických pracovníků pro speciální úseky práce a funkce
Příprava středních zdravotnických pracovníků pro speciální úseky práce a funkce
Hlava 3
Další vzdělávání jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví
§ 51
Jiní odborní pracovníci, kteří vykonávají činnost ve zdravotnictví, jsou povinni kromě soustavného dalšího zvyšování kvalifikace ve svém oboru osvojit si pod vedením a podle pokynů vedoucích pracovníků nezbytné zdravotnické znalosti.
§ 52
(1) Podle potřeby se jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví zúčastňují seminárního školení, popřípadě dalších školicích akcí společně se zdravotnickými pracovníky.
(2) Institut nebo Ústav může pro tyto odborné pracovníky pořádat zvláštní školicí akce.
Část III
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 53
(1) Způsobilost k výkonu zdravotnických povolání a specializace zdravotnických pracovníků získané podle dřívějších předpisů v kategoriích a oborech uvedených v této vyhlášce zůstávají nedotčeny.
(2) Lékaři, farmaceuti a střední zdravotničtí pracovníci, kteří jsou zařazeni v den počátku účinnosti této vyhlášky do specializační průpravy (pomaturitního specializačního studia) v oborech, které se touto vyhláškou mění, mohou vykonat kvalifikační atestaci (specializační zkoušku) podle dřívějších předpisů, a to do osmnácti měsíců ode dne počátku účinnosti této vyhlášky.
§ 54
(1) Způsobilost k výkonu povolání farmaceutického laboranta (radiologického laboranta) mají pracovníci, kteří získali podle dřívějších předpisů způsobilost k výkonu povolání lékárenského laboranta (rentgenového laboranta).
(2) Způsobilost k výkonu povolání zdravotní sestry podle této vyhlášky mají také pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání zubní sestry.
§ 55
Způsobilost k výkonu povolání nižšího zdravotnického pracovníka podle této vyhlášky mají také
a) pěstounky, zubní instrumentářky, maséři a desinfektoři, kteří absolvovali podle dřívějších předpisů školení nižších zdravotnických pracovníků,
b) pracovníci, kteří vykonávali činnost pomocných středních zdravotnických pracovníků podle dřívějších předpisů.
§ 56
(1) Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci I. stupně v oboru hygieny nebo v oboru epidemiologie, mají specializaci I. stupně v oboru hygieny a epidemiologie.
(2) Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci II. stupně v oboru hygieny, mají nástavbovou specializaci v oboru hygieny všeobecné a komunální nebo specializaci II. stupně v oboru hygieny a epidemiologie.
(3) Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci II. stupně v oboru epidemiologie, mají nástavbovou specializaci v oboru epidemiologie nebo specializaci II. stupně v oboru hygieny a epidemiologie.
(4) Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v oboru mikrobiologie, mají specializaci v oboru lékařské mikrobiologie.
(5) Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v oboru sociálního lékařství, mají specializaci v oboru organizace a řízení zdravotnictví.
(6) Lékaři, kteří mají podle dřívějších předpisů nástavbovou specializaci v oboru fyziatrie-balneologie, mohou získat nástavbovou specializaci v oboru fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace po doplňkovém školení zakončeném politicko-odborným pohovorem.
(7) Diplom o specializaci podle odstavců 2 a 3 vydá Institut na žádost lékaře a po vyjádření krajského národního výboru.
§ 56a
Lékaři, kteří získali způsobilost k výkonu funkce obvodního lékaře podle dosavadních předpisů, mají specializaci I. stupně v oboru všeobecného lékařství.
§ 57
(1) Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v oboru ústavního lékárenství, mají specializaci v oboru lékárenství.
(2) Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů nástavbovou specializaci v oboru technologie biologických léčiv, mají specializaci I. stupně v oboru výroby biologických léčiv.
(3) Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v oboru farmakognosie, mají specializaci I. stupně v oboru farmaceutické analýzy, jestliže pracují ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv, nebo specializaci I. stupně v oboru farmaceutické technologie, jestliže pracují ve zdravotnické výrobě.
(4) Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v oboru ústavního lékárenství a zastávají funkci vedoucího lékárenského oddělení krajského ústavu národního zdraví nebo okresního lékárníka, mají nástavbovou specializaci v oboru řízení a ekonomiky lékárenské služby.
§ 58
(1) Střední zdravotničtí pracovníci, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v úseku práce rentgenové diagnostiky, mají specializaci v úseku práce radiodiagnostiky.
(2) Farmaceutičtí laboranti, kteří absolvovali podle dřívějších předpisů kvalifikační kursy v Ústavu, mají specializaci v úseku práce lékárenství, jestliže absolvovali kurs technologie léčiv, v úseku práce farmaceutické analýzy, jestliže absolvovali kurs pro kontrolu léčiv, a v úseku práce zásobování zdravotnickým materiálem, jestliže absolvovali kurs zásobování zdravotnickým materiálem.
(3) Zdravotní laboranti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v úseku práce mikrobiologie a virologie, mají specializaci v úseku práce vyšetřovacích metod v lékařské mikrobiologii.
(4) Zdravotní laboranti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v úseku práce hygienických vyšetřovacích metod, mají specializaci v úseku práce laboratorních vyšetřovacích metod v hygieně a v úseku práce laboratorních vyšetřovacích metod v hygieně práce.
(5) Zdravotní sestry, dětské sestry a ženské sestry, které absolvovaly podle dřívějších předpisů v Ústavu dvouletou přípravu pro vedoucí funkce, mají specializaci v úseku práce organizace a řízení práce středních zdravotnických pracovníků.
(6) Střední zdravotničtí pracovníci, kteří absolvovali vysokoškolské studium psychologie-péče o nemocné, mají specializaci v úseku práce organizace a řízení práce středních zdravotnických pracovníků.
Část IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 59
(1) Tato vyhláška se vztahuje i na zdravotnické pracovníky vykonávající zdravotnické povolání mimo zdravotnická zařízení a orgány řízené a spravované národními výbory a ministerstvem zdravotnictví s výjimkou dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků teoretických oborů a lékařů-učitelů na vysokých školách.
(2) Zvláštní předpisy stanoví, které orgány plní v jiných odvětvích úkoly, jež podle této vyhlášky příslušejí ministerstvu zdravotnictví a národním výborům.
(3) Pro zdravotnické služby v oboru ozbrojených sil a bezpečnostních sborů platí tato vyhláška, pokud příslušní ministři nestanoví jinak.
§ 60
Zrušují se:
2. směrnice č. 1/1968 Věst. MZ, o podmínkách pro rozšíření způsobilosti středních zdravotnických pracovníků k výkonu povolání v dalším oboru a jejich dalším vzdělávání.
§ 61
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1971.
k vyhl. č. 72/1971 Sb.
Úseky práce, na nichž nemohou pracovat střední zdravotničtí pracovníci oborů zdravotní sestra, dětská sestra a ženská sestra bez rozšíření způsobilosti k výkonu povolání v dalším oboru (§ 12 odst. 2):
Úseky práce, na nichž nemohou pracovat střední zdravotničtí pracovníci oborů zdravotní sestra, dětská sestra a ženská sestra bez rozšíření způsobilosti k výkonu povolání v dalším oboru (§ 12 odst. 2):
a) Na porodním sále a pracovištích intenzívní péče ženských oddělení nemocnice s poliklinikou nemohou pracovat zdravotní sestry a dětské sestry;
b) na pracovištích, na nichž se poskytuje péče o nedonošené děti, novorozence a kojence, a na pracovištích intenzívní péče dětských oddělení nemocnice s poliklinikou nemohou pracovat zdravotní sestry a ženské sestry;
c) na pracovištích intenzívní péče ostatních oddělení nemocnice s poliklinikou nemohou pracovat dětské sestry a ženské sestry.
k vyhl. č. 72/1971 Sb.
Úseky práce, v nichž mohou pracovat střední zdravotničtí pracovníci, jestliže do dvou let ode dne převedení na takový úsek práce vykonají na střední zdravotnické škole zkoušky z uvedených předmětů (§ 12 odst. 3):
Úseky práce, v nichž mohou pracovat střední zdravotničtí pracovníci, jestliže do dvou let ode dne převedení na takový úsek práce vykonají na střední zdravotnické škole zkoušky z uvedených předmětů (§ 12 odst. 3):
| Z oboru: | Do oboru: | Na úseku práce: | Externí zkoušky z předmětů: |
|---|---|---|---|
| Zdravotní sestra | rehabilitační pracovník | úsek fyzikální terapie rehabilitačního oddělení nemocnice s poliklinikou (dále jen NsP) a odborných léčebných ústavů | fyzikální terapie |
| asistent hygienické služby | odd. protiepidemická hygienických stanic (dále jen HS) | epidemiologie právní nauky | |
| odd. hygieny práce HS | hygiena práce právní nauky | ||
| odd. hygieny výživy a předmětů běžného užívání | hygiena výživy právní nauky | ||
| odd. hygieny dětí a dorostu HS | hygiena dětí a dorostu právní nauky | ||
| radiologický laborant | všechna rtg odd. NsP po zaškolení v odborném minimu | radiologická fyzika radiodiagnostické vyšetřovací metody | |
| Dětská sestra | rehabilitační pracovník | úsek fyzikální terapie rehabilitačního odd. NsP a odborných léčebných ústavů | fyzikální terapie |
| asistent hygienické služby | odd. protiepidemická HS | epidemiologie právní nauky | |
| odd. hygieny výživy a předmětů běžného užívání HS | hygiena výživy právní nauky | ||
| odd. hygieny dětí a dorostu HS | hygiena dětí a dorostu právní nauky | ||
| Ženská sestra | rehabilitační pracovník | úsek fyzikální terapie rehabilitačního oddělení NsP a odborných léčebných ústavů | fyzikální terapie |
| Dietní sestra | asistent hygienické služby | odd. hygieny výživy a předmětů běžného užívání HS | hygiena výživy právní nauky |
| Asistent hygienické služby | zdravotní laborant | laboratoře HS | mikrobiologie |
| Radiologický laborant | zdravotní sestra | všechna odborná poliklinická pracoviště | choroby vnitřní péče o nemocné |
| asistent hygienické služby | radiační hygieny HS | hygiena práce právní nauky |