Rozehřívání živic
Všeobecně
Rozehřívání otevřeným plamenem

(1) Živice se musí rozehřívat pozvolna a jen na teplotu nutnou k uvedení živice do kapalného stavu potřebného pro čerpání nebo danou technologii.

(2) Nejvyšší teploty pro rozehřívání jednotlivých druhů živic stanoví organizace v technologickém postupu podle horních mezí jejich pracovních teplot uvedených v příslušných technických normách. Nejvyšší teploty pro rozehřívání se nesmějí překračovat a při každé změně druhu živice se musí znovu stanovit. O nejvyšších teplotách při rozehřívání živic vede organizace záznamy.

(3) Zařízení pro rozehřívání živic musí být taková, aby nemohlo dojít k přehřívání anebo k připalování živic.

(1) Při rozehřívání musí živice sahat alespoň 20 cm nad horní úroveň topných těles (trubek apod.). Klesne-li během provozu hladina živice pod tuto mez, musí se ihned přestat topit. Kontrola stavu hladiny živice musí být možná ze stanoviště obsluhujícího pracovníka.

(2) Dojde-li k pěnění (kypění) rozehřáté živice, musí se použít vhodného odpěňovacího nebo srážecího prostředku (např. silikonového oleje).

(1) Pokud se živice rozehřívají přímo v obalech (sudech apod.), musí se jejich uzávěry otvírat zvláštním klíčem a odstranit s otvoru, aby plyny mohly volně unikat. Obaly se musí zajistit, aby se nemohly převrátit nebo pootočit.

(2) Rozehřívat živice otevřeným plamenem přímo v obalech je zakázáno.

(1) Rozehřívat živice v železničních kotlových vozech (cisternách) je dovoleno jen parou topnými hady.^*)

(2) Při rozehřívání musí být víko otevřeno a musí se vhodným opatřením zabránit, aby živice nepřekypěla a aby do kotlového vozu nemohla vniknout voda.

(3) Obsluhující pracovníci nesmějí opustit pracoviště, pokud je zdroj páry zapojen.

(1) Rozehřívat živice otevřeným plamenem je dovoleno jen za přítomnosti nejméně dvou pracovníků a v nádobách k tomu určených, např. v cisternách bez topných hadů, v tavných vanách, kotlích, nádržích, pojízdných nádržích (dále jen „tavné nádoby“).

(2) Živice o bodu vzplanutí do 125 °C se nesmějí rozehřívat otevřeným plamenem.

(1) Každá tavná nádoba, v níž se rozehřívají živice otevřeným plamenem, musí být tak upravena, aby živičná hmota při vzkypění nemohla přijít do styku s ohněm (např. odtokové žlábky po celém obvodu nádoby se spádem směrem od ohniště). Stabilní nádoby musí být obezděny a opatřeny topeništěm zaústěným do komína.

(2) Topné zařízení (topeniště, hořáky apod.) musí být provedeno tak, aby plamen nemohl přijít do přímého styku se stěnou tavné nádoby.

(1) Pro plnění tavných nádob živicí ze sudů musí být na jejich horní části zřízena pracovní plošina nejméně 1 m široká a na volných okrajích ohrazená. Ohrazení se provede dvoutyčovým zábradlím o výšce nejméně 110 cm, přičemž spodní tyč musí být umístěna ve výši asi 50 cm, a při podlaze lištou 10 cm vysokou nebo plným ohrazením o téže výšce. Plošina musí být bezpečně přístupná po schůdcích nebo po pevném ocelovém žebříku se zábradlím nebo madlem. Plošina i výstup na ni se musí udržovat v čistotě.

(2) Za provozu je vstup na tavnou nádobu mimo pracovní plošinu zakázán.

(3) Tavná nádoba musí být uvnitř pod horním okrajem opatřena ocelovou ochrannou mříží proti pádu pracovníků nebo sudů do nádoby. Mříž musí být dostatečně únosná a její otvory nesmějí mít jeden z rozměrů větší než 8 cm. Nádoba se smí plnit jen tak, aby živice nemohla mříž zaplavit, a to ani při případném vykypění živičné hmoty.

(4) Pro dopravu sudů na plošinu tavné nádoby se musí používat vhodných a bezpečných zařízení.

(1) Před naplněním a rozehříváním živic se musí tavná nádoba uvnitř prohlédnout, zda není poškozená nebo zda v ní není voda, a výsledek prohlídky zaznamenat v revizní knize nebo v provozním deníku zařízení.

(2) Při zatápění v topeništi na tuhá paliva se nesmí používat k podpoře rozhoření hořlavých kapalin (např. petroleje, benzínu apod.).

a) průběžně kontrolovat funkci a stav teploměrů a jiných kontrolních přístrojů,

b) denně kontrolovat stav vyzdívek spalovacích komor,

c) zařízení chránit před znečištěním živicí,

d) podle potřeby čistit ohřívací potrubí od nečistot a spalin.

(1) Před zapálením hořáků se musí topeniště dobře provětrat a trysky hořáků pročistit speciální jehlou. Při zapalování je třeba dbát, aby palivo neodkapávalo do spalovací komory. Použije-li se zapalovače na tyči, musí být tyč alespoň 1 m dlouhá; obsluhující pracovník musí zapalovat hořák ze strany odkud vane vítr a musí si přitom chránit obličej.

(2) Plamen hořáků se musí seřídit tak, aby nedocházelo k nedokonalému spalování.

(3) Před zhasnutím hořáků se musí nejdříve uzavřít přívod paliva a pak přívod vzduchu, aby nenastal výbuch nebo požár. Po zhasnutí plamene se musí ohřívací potrubí vychladit proudem vháněného vzduchu.

(4) Pokud by vznikl požár, je nutno okamžitě uzavřít přívod paliva, pak přívod vzduchu a použít hasicích prostředků.

(1) Pro použití kapalných paliv platí zvláštní předpisy.^*)

(2) Doplňovat kapalné palivo a pohonné hmoty je dovoleno, jen není-li zařízení v provozu a jsou-li kohouty nádrží uzavřeny.

(3) Kapalná paliva (nafta, benzín, petrolej, topné oleje) se musí ukládat v prostorech k tomu určených. Nádoby s kapalným palivem a nádoby vyprázdněné se nesmějí ukládat poblíž topenišť.