(1) Řidič je povinen dbát při couvání zvýšené opatrnosti a dodržovat ustanovení zvláštních předpisů,^*) které při provozu mimo pozemní komunikace platí obdobně. V nutném případě (zejména při couvání bez pomocníka) musí řidič vystoupit a přesvědčit se o bezpečnosti couvání. Při snížené viditelnosti musí zapnout světlomet pro couvání, je-li vozidlo jím vybaveno.

(2) Řidič smí zajíždět k pískovým jámám, lomům, skládkám, staveništím a podobným místům jen tehdy, je-li cesta k nim dostatečně široká, pevná a sjízdná. Za snížené viditelnosti smí řidič zajet do pracovního prostoru nakládky a vykládky jen tehdy, je-li tento prostor dostatečně osvětlen. Vozidlo je povinen zastavit podle únosnosti půdy tak daleko od okraje lomů, násypů a skládek, aby nevzniklo nebezpečí zřícení nebo zasypání vozidla. Místa, kde je nutno zastavit, musí organizace provozující takové pracoviště vyznačit dobře čitelnými tabulkami, dopravními značkami a zábradlím a v noci červeným světlem; vyžadují-li to okolnosti, musí řidiče upozornit na situaci v místě.

(3) Na pracovištích, kde dochází k často opakovanému couvání vozidel bez závozníků (průvodčích), obzvlášť na autobusových nádražích, smyčkách městské hromadné dopravy, překladištích, staveništích a jiných podobných místech, je organizace provozující taková pracoviště povinna pověřit způsobilého a náležitě poučeného pracovníka, aby naváděl řidiče při couvání.

(4) Pověřený pracovník je povinen navádět řidiče při couvání znameními smluvenými mezi nimi tak, aby nedošlo k nedorozumění nebo záměně; je při tom povinen pohybovat se tak, aby byl stále v zorném poli řidiče. Ztratí-li ho řidič z dohledu, je povinen ihned zastavit; v couvání smí pokračovat jen na smluvené znamení pověřeného pracovníka.