(1) Rozmnožování hospodářských zvířat se provádí technickým osemeňováním (dále jen „inseminace“) a přirozeným osemeňováním (dále jen „páření“). Páření lze používat se souhlasem plemenářské organizace jen u těch hospodářských zvířat, u nichž je inseminace neúčelná a nehospodárná.

(2) Inseminace a páření se zabezpečují podle připařovacích plánů. Připařovací plány stanoví zejména podmínky připařování plemeníků a plemenic v připařovacích obdobích a obvodech.