(1) Za přírodní léčivé zdroje vod lze prohlásit dostatečně vydatné zdroje přirozeně se vyskytujících vod, jestliže

(2) Za vody podle odstavce 1 písm. a) se považují vody, které se podstatně liší od jiných vod

a) mají vzhledem ke svému chemickému složení nebo fyzikálním vlastnostem stálé vědecky prokázané léčivé účinky,

b) vyhovují potřebným hygienickým požadavkům,

c) jsou použivatelné k léčebným účelům ve stavu, v jakém se vyskytují v přírodě, nebo po úpravě, která nenaruší jejich léčivé účinky, a

d) je v celospolečenském zájmu, aby jich bylo používáno k účelům léčebně preventivní péče.

a) teplotou nad 25 °C nebo

b) obsahem rozpuštěných neústrojných tuhých sloučenin (nejméně 1 g v 1 litru vody) nebo

c) obsahem plynů, např. kysličníku uhličitého (nejméně 1 g v 1 litru vody), sirovodíku (nejméně 1 mg v 1 litru vody) a radiové emanace (nejméně 37 n/Ci/litr) nebo

d) obsahem jiných součástí, které se v obyčejných vodách nevyskytují nebo se v nich vyskytují v menším množství, např. jodu (nejméně 5 mg v 1 litru vody), arsenu (nejméně 0,7 mg v 1 litru vody) a železa (nejméně 10 mg v 1 litru vody), anebo

e) obsahem jiných součástí s farmakodynamickými účinky.