POSLANCI

a) místní nebo městský národní výbor měl nejméně:

9 poslanců v obcích do	300 obyvatel,
11 poslanců v obcích do	600 obyvatel,
17 poslanců v obcích do	1 500 obyvatel,
25 poslanců v obcích do	5 000 obyvatel,
40 poslanců v obcích do	10 000 obyvatel,
60 poslanců v obcích do	20 000 obyvatel,
80 poslanců v obcích do	50 000 obyvatel,
85 poslanců v obcích nad	50 000 obyvatel;

b) okresní národní výbor měl nejméně

60 poslanců v okresech	do 80 000 obyvatel,
80 poslanců v okresech	s větším počtem obyvatel;

c) krajský národní výbor měl nejméně 80 poslanců;

d) Národní výbor města Brna měl nejméně 100, Národní výbor města Ostravy nejméně 100 a Národní výbor města Plzně nejméně 80 poslanců;

e) obvodní národní výbory v městech Brně, Ostravě a Plzni měly nejméně:

30 poslanců v obvodech	do 5 000 obyvatel,
40 poslanců v obvodech	do 10 000 obyvatel,
60 poslanců v obvodech	do 20 000 obyvatel,
80 poslanců v obvodech	nad 20 000 obyvatel.

a) předkládat návrhy národnímu výboru a jeho komisím a podněty jeho radě a odborům;

b) vznášet dotazy na radu, na její jednotlivé členy a na předsedy komisí,a to i mimo zasedání národního výboru nebo komise; odpověď na tyto dotazy musí být dána neprodleně, nemůže-li se tak stát, nejpozději do 30 dnů;

c) požadovat od vedoucích odborů vysvětlení vztahující se na činnost odborů; vysvětlení může požadovat i od vedoucích organizací národního výboru; vysvětlení musí být podáno bezodkladně;

d) doporučovat vedoucím organizací opatření k odstranění nedostatků, v závažnějších případech se obrátit na národní výbor, aby organizaci uložil v mezích své působnosti vhodná opatření k nápravě;

e) účastnit se s poradním hlasem zasedání národního výboru nižšího stupně;

f) účastnit se vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů vztahujících se na činnost národního výboru, jeho orgánů a organizací.

a) aktivně pracovat mezi voliči, radit se s nimi o návrzích závažných opatření, které bude národní výbor projednávat, uplatňovat oprávněné zájmy občanů v národním výboru a seznamovat je s prací národního výboru, především s jeho závažnými opatřeními, s novými zákony, s opatřeními vlády a s usneseními Komunistické strany Československa;

b) podávat voličům zprávy o své práci v národním výboru a o vyřízení jejich podnětů a připomínek

c) udržovat stálý styk se společenskými organizacemi, které působí v jeho obvodu;

d) uplatňovat ve veškeré své práci zkušenosti a podněty občanů;

e) úzce spolupracovat s národními výbory nižších stupňů a uplatňovat jejich podněty a zkušenosti v práci národního výboru.

(1) Poslanec národního výboru nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech ani na nárocích vyplývajících z pracovního nebo obdobného poměru (člena družstva). Organizace, jejímž je poslanec pracovníkem, je povinna umožnit mu výkon funkce a poskytnout mu za tím účelem potřebné pracovní volno; to platí i o členech komisí národních výborů, kteří nejsou poslanci.

(2) Poslanci, který je pro výkon funkce uvolněn ze zaměstnání, se zachovává pracovní poměr. Místo mzdy (jiné odměny za práci) obdrží od národního výboru přiměřenou odměnu. Ostatní poslanci a členové komisí, kteří nejsou poslanci, obdrží od národního výboru náhradu ušlého výdělku; vláda stanoví, ve kterých případech mohou od národního výboru obdržet ještě odměnu za výkon funkce. Náhrada skutečných výdajů, které jim vzniknou v souvislosti s výkonem funkce, jim náleží podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru.

(3) Podrobnější úpravu odměn a náhrad stanoví vláda.