Závěrečná ustanovení
§ 84
Výklad některých pojmů
§ 85
Výjimky
(1) Nejvyšší konstrukční rychlost vozidla je nejvyšší rychlost určená konstruktérem nebo výrobcem vozidla; tato rychlost při seřízení vozidla předepsaném konstruktérem nebo výrobcem je zpravidla - pokud příslušný republikový orgán nestanoví jinak - nejvyšší dovolenou rychlostí vozidla. Zkouškou zjišťovaná skutečná nejvyšší rychlost vozidla se nesmí za předepsaných podmínek lišit od nejvyšší konstrukční rychlosti o více než ± 10 % u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 25 km/h a o ± 5 % u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 25 km/h.
(2) Celková hmotnost (dříve celková váha) vozidla je součet pohotovostní a užitečné hmotnosti.
(3) Pohotovostní hmotností (dříve pohotovostní vahou) vozidla se rozumí hmotnost kompletně vybaveného a vystrojeného vozidla, tj. s předepsaným nářadím, náhradními součástkami, s plnou zásobou paliva, maziv a chladící kapaliny; do pohotovostní hmotnosti se zahrnuje i hmotnost pomocných nebo pracovních zařízení k vozidlu trvale pevně připojených (např. navijáky, nakládací jeřáby apod.).
(4) Užitečnou hmotností (dříve užitečným zatížením) vozidla se rozumí hmotnost nákladu, osob a pomocného nebo pracovního zařízení přechodně i nepevně připojeného (např. snímatelná sněhová radlice u upravených běžných silničních vozidel pro dopravu po pozemních komunikacích, demontovatelné nástavné díly výložníků a protizávaží těžkých kolových samojízdných jeřábů, rypadel, automobilových jeřábů, automobilových rypadel apod.).
(5) Při stanovení užitečné hmotnosti se počítá s velikostmi hmotnosti:
(6) Přívěs je silniční vozidlo pro přepravu osob nebo nákladů, které nemá vlastní zdroj pohonu a připojuje se za motorové vozidlo.
(7) Návěs je nesamostatné silniční vozidlo pro přepravu osob nebo nákladů, které nemá vlastní zdroj pohonu a jehož přední část je upravena k nasazení na tažné motorové vozidlo, na které se přenáší i podstatná část celkové hmotnosti návěsu.
(8) Osobními automobily se rozumějí automobily pro dopravu jen sedících osob v počtu nejvýše 9 včetně řidiče a příslušných cestovních zavazadel. Mezi modifikace osobních automobilů patří osobní automobily s uzavřenou karosérií (dvoudveřové, čtyřdveřové, pětidveřové, osobní dodávkové, kupé s 2 až 3 místy k sezení v jedné řadě a s prostorem pro zavazadla nebo nouzovými sedátky za sedadly, mikrobusy pro 6 až 9 osob včetně řidiče), s měnitelnou karosérií (se skládací střechou) nebo s otevřenou karosérií (roadstery); k modifikacím osobních automobilů se nepočítají dodávkové automobily používající hlavních skupin osobních automobilů, určené pro přepravu nákladů o užitečné hmotnosti do 1,5 t (pick-up, valníkový a skříňový dodávkový automobil).
(9) „Vozidla uvedená do provozu ...“ jsou vozidla, jimž je poprvé přidělována státní poznávací značka, nebo vozidla neopatřená státní poznávací značkou, jichž jejich provozovatel poprvé použije k provozu na pozemních komunikacích.
(1) Příslušný republikový orgán může při schválení typu vozidla nebo pro typ vozidla stanovit další podmínky pro provoz vozidel dotčeného typu, jestliže to vyžaduje jejich určení, rychlost nebo zvláštní konstrukce; pro provoz jednotlivých vozidel (§ 3 odst. 1) může tyto další podmínky stanovit orgán, který schvaluje jejich technickou způsobilost.199)
(2) Příslušný republikový orgán může v odůvodněných případech při schválení typu vozidla nebo pro typ vozidla nebo pro provoz jednotlivých vozidel povolit výjimky z této vyhlášky. K zajištění nezbytné celostátní jednotnosti může federální ministerstvo dopravy po projednání s příslušnými republikovými orgány vydat zásady pro povolování těchto výjimek. Každé povolení výjimky musí být vyznačeno v technickém průkazu, popřípadě v technickém osvědčení vozidla, pokud není v povolení výjimky stanoveno jinak; týká-li se povolení výjimky typu vozidla, musí být oznámeno ve Věstníku dopravy.
(3) O povolování výjimek z § 12 a 14 pro provoz jednotlivých vozidel na pozemních komunikacích platí zvláštní předpisy.200) Povolení výjimky se vyžaduje i pro provoz strojů (§ 72), i když jejich šířka nepřesahuje 3 m, pokud nejde o jízdy na krátké přepravní vzdálenosti v rámci obvodu zemědělského nebo lesního závodu.
(4) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na zvláštní motorová vozidla ozbrojených sborů, která určí příslušná ministerstva a pro něž tato ministerstva stanoví zvláštní podmínky.
§ 86
Přechodná ustanovení
§ 87
Technická nezpůsobilost vozidel k provozu
(1) Neodpovídá-li vozidlo technickým podmínkám stanoveným pro jeho provoz v takové míře, že bezprostředně ohrožuje bezpečnost a plynulost provozu nebo bezpečnost osob a majetku nebo poškozuje pozemní komunikaci, musí být vyřazeno z provozu po dobu, pokud závady nejsou odstraněny.201)
(2) Za takové závady se pokládají zejména:
§ 88
Technické kontroly motorových a jejich přípojných vozidel
(1) Provádění kontrol technického stavu motorových a jejich přípojných vozidel, která byla již uvedena do provozu, upravují zvláštní předpisy.202)
(2) Při technických kontrolách motorových a jejich přípojných vozidel se kontrolují především ústrojí a funkce, jejichž nevyhovující technický stav může bezprostředně ohrozit bezpečnost a plynulost provozu nebo bezpečnost osob a majetku nebo způsobit poškození pozemní komunikace.
(3) Minimální rozsah a náplň pravidelných technických kontrol motorových a jejich přípojných vozidel ve stanicích technické kontroly jsou stanoveny v příloze této vyhlášky.
a) jedné dospělé osoby v autobusech městské dopravy 70 kg,
b) jedné dospělé osoby v osobních automobilech, jednostopých vozidlech a jejich vícestopých modifikacích a v ostatních autobusech 75 kg,
c) řidiče a obsluhy autobusů, nákladních automobilů a zvláštních motorových vozidel uvedených v části třetí 80 kg,
d) zavazadel pro jednu dospělou osobu
- 20 kg u autobusů dálkové dopravy (dálkových, turistických, cestovních autobusů),
- 5 kg u autobusů linkové dopravy,
e) jedné nedospělé osoby (dítěte ve věku do 15 let a jeho zavazadel) 50 % hodnot uvedených pod písmeny a), b) a d).
(1) Ustanovení této vyhlášky platí i pro silniční vozidla, která byla uvedena do provozu, vyrobena nebo dovezena, nebo jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem její účinnosti, pokud není v jednotlivých ustanoveních stanoveno jinak; v těchto případech musí vozidla splňovat podmínky stanovené dosavadními předpisy.
(2) Provozovatel vozidla je povinen provést nutné úpravy na vozidle vyplývající z této vyhlášky do jednoho roku ode dne její účinnosti, pokud v jednotlivých ustanoveních není stanovena jiná lhůta.
1. nedosahuje-li účinnost brzd stanoveného limitu;
2. je-li nutné opětovné sešlápnutí pedálu provozní brzdy před vyvoláním brzdného účinku;
3. závažné závady na převodech a příslušenství brzd;
4. vůle řízení převyšující povolenou maximální hodnotu;
5. zjevné deformace přední nápravy nebo dílů řídícího ústrojí, kmitání kol řídící nápravy;
6. podstatné snížení průhlednosti čelního skla;
7. převyšuje-li opotřebení nebo poškození pneumatik přípustnou mez;
8. poškozené pérování a tlumiče pérování;
9. zjevné unikání paliva nebo oleje;
10. převyšuje-li objemový obsah kysličníku uhelnatého (CO) ve spalinách benzínového motoru nebo stupeň kouřivosti naftového motoru povolenou hodnotu;
11. nesvítí-li tlumená, koncová, obrysová, brzdová nebo směrová světla nebo nesplňují-li předepsanou svítivost;
12. nemožnost tlumit dálková světla;
13. chybně seřízené nebo poškozené světlomety, tlumená světla a světlomety do mlhy způsobující oslnění a chybně zapojená jednotlivá světla;
14. použití jiného než schváleného bezpečnostního skla u vozidel vyráběných (dovážených) s těmito skly;
15. nadměrně poškozené, deformované nebo nevhodné ráfky a disky kol včetně připevňovacích elementů;
16. poškození nebo deformace rámu nebo karosérie, které mohou bezprostředně ohrozit bezpečnost provozu.