OPATŘENÍ K OCHRANĚ PŘED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM
Způsobilost pracovníků
Výstavba, vybavení a provoz pracovišť se zdroji záření
Oprávnění k výrobě zdrojů záření
Oprávnění k odběru a používání zdrojů záření

(1) Podniky, družstva a jiné organizace (dále jen „organizace“) jsou bez újmy ostatních povinností stanovených touto vyhláškou povinny

(2) K soustavnému dohledu nad dodržováním požadavků ochrany před ionizujícím zářením jsou organizace povinny určit odborně způsobilé pracovníky (dále jen „dohlížející pracovníci“). Tito pracovníci současně pomáhají vedoucím pracovníkům při plnění povinností organizací, upozorňují je na zjištěné nedostatky a podávají jim návrhy na jejich odstranění.

(1) Práci v kontrolovaných pásmech smějí vykonávat jen osoby, které dovršily 18. rok věku, jsou pro tuto práci tělesně i duševně způsobilé a vyhovují i ostatním podmínkám stanoveným touto vyhláškou. Osoby starší 16 let, pokud nedosáhly věku 18 let, mohou pracovat v kontrolovaných pásmech jen v rámci specializované výuky.

(2) V kontrolovaných pásmech nesmějí pracovat těhotné ženy, a pokud se v těchto pásmech používá otevřených zářičů, nesmějí v nich pracovat ani matky do konce 9. měsíce po porodu.

(1) Pracovník přímo řídící práce se zdroji záření a dohlížející pracovník jsou povinni prokázat před zahájením práce, že složili zkoušku před odbornou komisí nebo že tato komise od přezkoušení upustila. Členy komise jmenuje krajský hygienik, a jde-li o přezkoušení pracovníků organizací, v nichž vykonává dozor hlavní hygienik Slovenské socialistické republiky (dále jen „hlavní hygienik“), jmenuje členy komise hlavní hygienik. Komisi předsedá určený odborný pracovník hygienické služby a jejími dalšími členy jsou zástupci orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce a odborníci z praxe. Komise upustí od provedení zkoušky u osob, které absolvovaly školu nebo kursy poskytující podle vyjádření hlavního hygienika dostatečné znalosti v ochraně před zářením.

(2) Ostatní pracovníci musí před zahájením práce se zdroji záření a dále pravidelně, nejméně jednou za rok prokázat zkouškou dohlížejícímu pracovníku odbornou způsobilost v bezpečném zacházení se zdroji záření při plánovaném způsobu jejich používání. O zkoušce se provede záznam, který musí být uložen na pracovišti.

(3) Má-li orgán provádějící odborný dozor (§ 20 a 21) pochybnosti o odborné způsobilosti osob pracujících se zdroji záření, může jim uložit, aby se podrobily přezkoušení před komisí uvedenou v odstavci 1.

(4) Zkouškami uvedenými v odstavcích 1 a 2 se zjišťuje, zda pracovníci jsou obeznámeni se způsoby ochrany proti druhu užívaného nebo vznikajícího ionizujícího záření při práci, s bezpečnými způsoby zacházení se zdroji záření, s předpisy pro ochranu před ionizujícím zářením na pracovišti, s pracovním řádem a se zásadami ochrany okolí pracoviště i postupu v nepředvídaných případech.

(1) Při výstavbě a provozu pracovišť se zdroji záření musí být dodrženy obecné hygienické požadavky stanovené pro výstavbu, provoz a udržování průmyslových podniků a požadavky pro ochranu před ionizujícím zářením.**)

(2) Stavební materiál, konstrukce stěn, zástěn a krytů, vybavení a vnitřní rozmístění pracoviště musí být voleny tak, aby při plánovaném způsobu práce se zdroji záření (včetně předvídatelných nehod) byla zajištěna dostatečná ochrana osob na pracovišti a osob pobývajících v blízkosti pracoviště a aby podle povahy pracoviště byla umožněna co nejrychlejší a nejúčinnější očista pracoviště a osob od radioaktivních látek.

(3) Pracoviště musí být vybaveno všemi potřebnými pomůckami pro ochranu před ionizujícím zářením a dostatečným množstvím vhodných přístrojů pro měření dávek nebo dávkových příkonů všech druhů záření, jež se při práci mohou vyskytnout. Pracoviště s otevřenými zářiči musí být mimoto vybaveno přístroji pro měření radioaktivní kontaminace povrchů pracovišť a osob, popřípadě i přístroji pro měření objemové aktivity radioaktivních látek v ovzduší pracovišť, v odpadních vodách a v exhalacích.

(4) Projektová dokumentace pracovišť se zdroji záření musí být v rozsahu nezbytném pro posouzení všech okolností souvisících s ochranou pracovníků a okolí pracoviště předložena ke schválení orgánům hygienické služby, které si v případě potřeby vyžádají vyjádření příslušného orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce. Typové projekty pracovišť se zdroji záření nesmějí být vydány bez kladného posudku hlavního hygienika.

(5) Při rozhodování o výstavbě závodů a zařízení, jež při plánovaném provozu uvádějí nebo v případě nehod mohou uvést do životního prostředí radioaktivní látky, se musí zhodnotit též důsledky tohoto provozu nebo nehod pro obyvatelstvo v jejich okolí. Proto je nutno předložit orgánům rozhodujícím o takové výstavbě podklady o rozsahu expozice obyvatel při provozu nebo v důsledku možných nehod.

(6) Organizace, při jejichž činnosti může být okolí v důsledku nehody ohroženo rozptylem radioaktivních látek, jsou povinny před zahájením provozu vypracovat plán účinných opatření k rychlému odstranění následků takové nehody a předložit jej k vyjádření orgánům hygienické služby.

(1) Pracoviště se zdroji záření se smějí uvést do provozu až po skončení všech stavebních a instalačních prací, po dokonalém úklidu a po zabezpečení všech podmínek pro nezávadnou práci se zdroji záření. Tato pracoviště smějí být zrušena jen tehdy, jestliže zdroje záření byly z pracoviště odstraněny a byla provedena dekontaminace povrchů pracoviště.

(2) Pracoviště se zdroji záření se smějí uvést do provozu nebo zrušit jen se souhlasem orgánů hygienické služby. U pracovišť určených pro práce pouze na předem vymezenou krátkou dobu (přechodná pracoviště) je takový souhlas nutný, jen jde-li o práce s otevřeným zářičem; zřízení nebo zrušení přechodných pracovišť s ostatními zdroji záření musí být neprodleně oznámeno krajskému hygienikovi.

(1) Kontrolovaná pásma a zevní povrch zařízení nebo obalů, v nichž jsou mimo kontrolovaná pásma užívány zdroje záření, musí být označeny předepsaným varovným symbolem.*)

(2) Na pracovištích se zdroji záření musí být uloženy a nadřízeným orgánům i orgánům provádějícím dozor (§ 20 a 21) na vyžádání předloženy tyto doklady a záznamy:

(3) Organizace jsou povinny uschovávat po dobu 30 let od skončení pracovního poměru pracovníků záznamy:

(4) Na pracovištích se zdroji záření musí být na přístupném místě vyvěšen pracovní řád a pokyny o postupu při nehodě (§ 12 odst. 1).

(1) Radioaktivní zářiče musí být přepravovány v pevných a nepropustných obalech zabraňujících úniku obsahu za předvídatelných okolností. Otevřené zářiče musí být přepravovány nejméně ve dvou bezpečně uzavřených obalech. Při přepravě otevřených tekutých zářičů musí být mezi oběma ochrannými obaly umístěna náplň z vhodného materiálu, který je schopen absorbovat veškeré množství přepravované radioaktivní látky. Obaly a dopravní prostředky, v nichž jsou radioaktivní zářiče přepravovány, musí být vhodně označeny varovným symbolem (§ 10 odst. 1).

(2) Nejsou-li přepravovány radioaktivní zářiče mezi místně odloučenými pracovišti prostředky hromadné dopravy, musí být přepravovány motorovým dvoustopým vozidlem tak vybaveným, aby byl za přepravy vyloučen pohyb nebo ztráta přepravovaného obalu se zářičem. Na povrchu vozidla nesmí dávkový příkon v žádném místě překročit 200 mrem za hodinu.

(3) Podrobnosti týkající se přepravy radioaktivních látek prostředky hromadné přepravy upravují zvláštní předpisy.*)

(1) Dojde-li na pracovišti k neplánovanému zvýšení dávkového příkonu nebo k rozptylu radioaktivních látek anebo hrozí-li při ztrátě kontroly nad zdrojem záření nebezpečí, že k takovým důsledkům dojde, je nutno:

(2) Orgány hygienické služby mohou povolit další expozici a určit podmínky pro další práci pracovníků, kteří v důsledku odchylky od plánovaného provozu nebo při záchranných pracích obdrželi vyšší dávky nebo přijali radioaktivní látky způsobující dávkové úvazky vyšší, než jsou přípustné. U pracovníků, kteří obdrželi dávky nebo přijali radioaktivní látky způsobující dávkové úvazky převyšující dvojnásobek ročních nejvyšších přípustných dávek, mohou tak učinit až po lékařské prohlídce.

(3) Nastane-li při nehodě rozptyl radioaktivních látek do okolí pracoviště, musí se postupovat podle plánu účinných opatření (§ 8 odst. 6) a takové nehody se musí neprodleně hlásit orgánům hygienické služby a Veřejné bezpečnosti; pokud dojde nebo by mohlo dojít ke znečištění vod, též příslušnému vodohospodářskému orgánu.

(1) Organizace nesmějí bez souhlasu orgánů hygienické služby ukládat do půdy radioaktivní zářiče a radioaktivní odpady nebo je vypouštět do ovzduší. Souhlas k ukládání těchto zářičů a odpadů do půdy vydávají orgány hygienické služby v dohodě s vodohospodářskými orgány, souhlas s vypouštěním těchto odpadů do ovzduší v dohodě s orgány Státní technické inspekce ochrany ovzduší. Odstraňovat radioaktivní odpady vypouštěním do vod lze jen se souhlasem vodohospodářských orgánů vydaným v dohodě s orgány hygienické služby.**)

(2) Radioaktivní odpady vznikající při těžbě a úpravě radioaktivních surovin a při provozu jaderných reaktorů odstraňují organizace, ve kterých tyto odpady vznikají.

(3) Radioaktivní odpady, které se neodstraní podle odstavce 1 nebo uskladněním na pracovišti, musí organizace upravit pro odvoz do ústředního odklidiště. Odvoz a uskladnění radioaktivních odpadů v ústředním odklidišti zajišťuje organizace pověřená k tomu Československou komisí pro atomovou energii.***) Způsob úpravy a podmínky převzetí radioaktivních odpadů stanoví tato organizace se souhlasem hlavního hygienika.

(1) Zařízení obsahující radioaktivní zářiče a zařízení, při jejichž používání vzniká ionizující záření, smějí být sériově vyráběna, jen byl-li jejich prototyp kladně posouzen hlavním hygienikem. Toto ustanovení se vztahuje i na zařízení, kterých se používá k práci se zdroji záření a jejichž konstrukce může ovlivnit stupeň ochrany před zářením.

(2) Uzavřené zářiče smějí vyrábět a opravovat organizace, kterým k tomu dá oprávnění Československá komise pro atomovou energii v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.

(3) Organizace oprávněná k výrobě uzavřených zářičů musí provést kontrolu těsnosti a kontaminace obalu u všech vyráběných zářičů a vést evidenci o prováděných zkouškách.

a) používat zdrojů záření jen v míře nezbytně nutné,

b) přejímat zdroje záření, jen jsou-li vytvořeny předpoklady pro jejich zdravotně nezávadnou přepravu a skladování, a používat jich, jen je-li zajištěno jejich zdravotně nezávadné používání, popř. zneškodňování,

c) na pracovištích, kde se používá zdrojů záření, vymezovat a označovat kontrolovaná pásma a dbát na to, aby do těchto pásem měly přístup jen oprávněné osoby; vymezení kontrolovaného pásma schvalují orgány hygienické služby na návrh organizace,

d) řádně udržovat zdroje zářeni, jakož i ochranná zařízení, pomůcky a měřicí přístroje,

e) zajistit soustavný dohled na dodržování opatření k ochraně před ionizujícím zářením na pracovištích a v jejich okolí,

f) provádět měření potřebná pro kontrolu expozice pracovníků a v rozsahu stanoveném orgány hygienické služby i měření nebo jiná šetření potřebná pro kontrolu expozice v okolí; přehled o získaných údajích za rok zasílat do konce prvního čtvrtletí následujícího roku orgánům hygienické služby,

g) zaměstnávat při práci se zdroji zářeni jen pracovníky plně k tomu způsobilé (§ 6 a 7) a pečovat o zvyšováni jejich kvalifikace potřebné k této práci, zejména je instruovat o správných způsobech práce a o konkrétních opatřeních na ochranu před ionizujícím zářením,

h) dbát na to, aby se pracovníci v kontrolovaných pásmech podrobovali předepsaným preventivním vstupním, periodickým, mimořádným a výstupním lékařským prohlídkám,**) umožňovat jim na nich účast a uskutečňovat závěry z nich vyplývající; jsou také povinny informovat zdravotnická zařízení provádějící tyto prohlídky o expozici pracovníků,

i) poskytovat pracovníkům — podle seznamů vydaných ústředními orgány — ochranné pracovní prostředky proti ionizujícímu záření a umožňovat jim řádnou osobní očistu po skončení práce s radioaktivními látkami,

j) odstraňovat povrchovou kontaminaci podle zásad stanovených v příloze 2, která je součástí této vyhlášky,

k) vyžádat si souhlas orgánů hygienické služby k provedení prací spojených s překročením stanovených čtvrtletních nejvyšších přípustných dávek (příloha 1),

l) neprodleně uvědomit orgány hygienické služby o všech případech, kdy byly překročeny nejvyšší přípustné dávky a dávkové úvazky,

m) vyloučit z další práce se zdroji záření pracovníky, kteří závažnějším způsobem porušují předpisy o ochraně zdraví před ionizujícím zářením; k tomu jsou oprávněny i orgány provádějící dozor,

n) neprodleně hlásit orgánům hygienické služby a orgánům Veřejné bezpečnosti ztrátu nebo odcizení zdroje zářeni.

a) znát a dodržovat předpisy o hygienické ochraně při práci a o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména předpisy o používání zdrojů záření,*)

b) postupovat při práci tak, aby oni sami, jejich spolupracovníci i ostatní obyvatelé byli co nejméně ohroženi ionizujícím zářením, a důsledně používat přidělených ochranných pracovních prostředků,

c) zacházet se zdroji záření, s ochrannými pomůckami a zařízeními a s měřicími přístroji opatrně a správným způsobem,

d) soustavně zvyšovat svou kvalifikaci pro práci se zdroji záření a prohlubovat si znalosti způsobů ochrany před ionizujícím zářením,

e) oznamovat dohlížejícímu pracovníkovi, popřípadě vedoucímu pracoviště skutečnosti, které mění jejich zdravotní způsobilost k práci se zdroji záření, jakož i všechny závady ohrožující ochranu před ionizujícím zářením,

f) podrobovat se předepsaným preventivním vstupním, periodickým, mimořádným a výstupním lékařským prohlídkám.

a) povolení k odběru a používání zdrojů záření,

b) záznam o souhlasu dozorčích orgánů s uvedením pracoviště do provozu, jakož i rozhodnutí vydaná v rámci dozoru na pracoviště,

c) provozní záznamy o používání, popřípadě o pohybu zdrojů záření a osvědčení používaných zářičů,

d) záznamy o odstraňování radioaktivních odpadů,

e) doklady o provedení předepsaných lékařských prohlídek pracovníků a o zkouškách odborné způsobilosti (§ 7),

f) záznamy o pobytu osob, které navštívily kontrolované pásmo.

a) o charakteru práce s ionizujícím zářením,

b) o způsobech prováděných měření v kontrolovaných pásmech i mimo ně,

c) o expozici jednotlivých pracovníků v kontrolovaných pásmech,

d) o výsledcích lékařských prohlídek pracovníků v kontrolovaných pásmech.

a) uvědomit o tom ihned dohlížejícího pracovníka a vedoucího pracoviště,

b) ihned uzavřít nebo ohradit prostor, kde byly rozptýleny radioaktivní látky, a zamezit k němu přístup nepovolaným osobám; osobám určeným pro dekontaminační práce se povolí přístup na toto místo, jen jsou-li dodržena potřebná opatření a dohlíží-li na ně pracovník zajišťující ochrannou dozimetrii,

c) prošetřit, zda mohlo dojít k vnitřní kontaminaci pracovníků radioaktivními látkami; nelze-li vnitřní kontaminaci spolehlivě vyloučit, provádět opatření pro poskytnutí první pomoci při nehodě se zdroji záření a současně uvědomit o takové nehodě neprodleně nejbližší zdravotnické zařízení a orgány hygienické služby,

d) uvědomit nejbližší zdravotnické zařízení v případech, kdy byl překročen dvojnásobek nejvyšší přípustné dávky za rok (příloha 1),

e) zachovávat pokyny, které podle povahy pracoviště vydalo vedení organizace se souhlasem orgánů hygienické služby,

f) o nehodě a její likvidaci provést zvláštní záznam, který ověří vedoucí pracoviště a dohlížející pracovník.

(1) Uzavřený zářič musí být opatřen značkou a výrobním číslem a provázen osvědčením, pokud v případech uvedených v odstavci 3 není toto označení a osvědčení nahrazeno osvědčením hromadným; není-li vyhověno těmto podmínkám, je považován za zářič otevřený.

a) evidenční číslo osvědčení,

(2) Osvědčení o uzavřeném zářiči obsahuje:

c) údaj o druhu radionuklidu,

b) číslo a značku zářiče,

j) datum vystavení osvědčení, razítko organizace, která osvědčení vystavila, a podpis jejího odpovědného zástupce.

g) údaj o rozměrech obalu zářiče, jeho materiálu, síle stěn a způsobu uzavření,

e) údaj o chemické a fyzikální formě radioaktivní látky,

h) údaj o druhu a výsledku provedených zkoušek na těsnost a kontaminaci obalu,

ch) dobu platnosti osvědčení,

i) adresu odběratele,

f) údaj o rozměrech radioaktivní látky,

d) údaj o aktivitě uzavřeného zářiče s uvedením dne, ke kterému se udaná aktivita vztahuje, včetně údaje o maximálním obsahu základního radionuklidu, popř. o expoziční vydatnosti*) v R m² s^-1 s uvedením dne, ke kterému se vztahuje,

(3) Uzavřené zářiče, které z technických důvodů nemohou být opatřeny značkou a výrobním číslem, musí mít hromadné osvědčení. Toto hromadné osvědčení se vystavuje pro všechny zářiče téhož typu a téže velikosti, které obsahují stejné množství téže radioaktivní látky a jsou ve správě téže organizace. Hromadné osvědčení obsahuje údaje uvedené v odstavci 2, přičemž namísto údajů o výrobním čísle a značce zářiče se uvádí počet jednotlivých zářičů, pro které je toto osvědčení vystaveno.

(4) Osvědčení o uzavřeném zářiči vydává organizace oprávněná k výrobě uzavřených zářičů (§ 14 odst. 2). Tato organizace vede také evidenci o vydaných osvědčeních. Jde-li o dovezené uzavřené zářiče, je dovážející podnik zahraničního obchodu povinen opatřit u zahraničního dodavatele údaje pro vystavení osvědčení uvedené v odstavci 2 písm. b) až h).

(1) K odběru radioaktivních zářičů a k používání zdrojů záření je třeba povolení krajského hygienika.**) Hlavní hygienik může platnost povolení k používání zdrojů záření rozšířit pro všechny kraje.

(2) Povolení podle odstavce 1 musí mít i organizace, které bylo uděleno oprávnění k výrobě radioaktivních zářičů. Toto povolení nepotřebují organizace pro výzkum a výrobu zdrojů záření, pro jaderný výzkum a pro výzkum jaderných paliv, které určí hlavní hygienik v dohodě s Československou komisí pro atomovou energii.***)

a) pevných stínicích materiálů obsahujících přírodní nebo ochuzený uran nebo thorium,

b) přírodních léčivých vod obsahujících radioaktivní látky přírodního původu,

c) hodinek a palubních přístrojů, jakož i jiných podobných výrobků obsahujících radioaktivní zářič nebo přístrojů, při jejichž provozu vzniká ionizující záření, které s ohledem na nízký stupeň ohrožení pří užívání vyhlásí hlavní hygienik.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na odběr a používání:

(4) Organizace jsou povinny zaznamenávat údaje o příjmu a použití radioaktivních zářičů s výjimkou těch, které jsou uvedeny v odstavci 3, a o odstranění radioaktivních odpadů.

(5) Organizace, které hromadně skladují výrobky uvedené v odstavci 3 písm. c), jsou povinny toto hromadné skladování hlásit do 30 dnů krajskému hygienikovi.

(6) Organizace, které mají povolení podle odstavce 1, smějí předat radioaktivní zářiče jiné oprávněné organizaci jen po předchozím uvědomění krajského hygienika, který povolení podle odstavce 1 vydal.

(7) Působnost krajského hygienika stanovenou v předchozích odstavcích vykonává v závodech uranového průmyslu hlavní hygienik.

(1) Povolení k odběru radioaktivních zářičů smí být vydáno jen tehdy, je-li zaručena jejich bezpečná přeprava a bezpečné uskladnění. V povolení musí být uveden druh, množství a forma odebíraných radioaktivních látek, jakož i označení a přesná adresa organizace a jména osob, které za odběr a skladování radioaktivních zářičů odpovídají.

(2) Povoleni k používání zdrojů záření smí být vydáno jen tehdy, jsou-li splněny všechny podmínky pro bezpečné zacházení s nimi. V povolení musí být stanoveno, k jakému účelu, za jakých podmínek a na jakou dobu se vydává, a jde-li o radioaktivní zářič, též druh, forma a aktivita radioaktivních látek a označení místa použití.

(3) Povolení podle § 16 odst. 1 může být odňato, jsou-li zjištěny závažné nedostatky ve skladování, v používání nebo v evidenci zdrojů záření. Povolení pozbývá platnosti, jestliže se změní podmínky, za kterých bylo uděleno.

(1) Otevřený zářič musí mít při předávání průvodní list.

c) údaj o chemické formě radioaktivní látky,

b) údaj o druhu radionuklidu,

(2) Průvodní list otevřeného zářiče obsahuje:

a) evidenční číslo,

g) adresu odběratele,

h) datum vystavení a razítko organizace, která průvodní list vystavila, a podpis jejího odpovědného zástupce.

d) údaj o úhrnné a měrné aktivitě radioaktivní látky s uvedením dne, popř. hodiny, k níž se údaj vztahuje,

e) údaj o chemické a radiochemické čistotě,

f) údaj o druhu obalu radioaktivní látky,

(3) Průvodní list otevřeného zářiče vystavuje organizace, která otevřený zářič předává; tato organizace vede také evidenci o předaných otevřených zářičích. Jde-li o dovezené otevřené zářiče, je dovážející podnik zahraničního obchodu povinen opatřit u zahraničního dodavatele údaje pro vystavení průvodního listu uvedené v odstavci 2 písm. b) až f).

(1) Organizace zahraničního obchodu smí dovážet radioaktivní zářiče jen pro organizaci, která je pověřena Československou komisí pro atomovou energii k vystavování osvědčení a průvodních listů pro dovážené radioaktivní zářiče.*) Zařízení obsahující uzavřený zářič může být dovezeno i pro jiného tuzemského odběratele, který podle § 16 má povolení k odběru nebo takové povolení nepotřebuje; v takovém případě je však tuzemský odběratel povinen obstarat u pověřené organizace osvědčení uzavřeného zářiče. K požadavku na dovoz výrobků uvedených v § 16 odst. 3 písm. c) si musí odběratel vyžádat souhlas hlavního hygienika.

(2) Dovážející organizace zahraničního obchodu musí vést záznamy o dovozu a předávání radioaktivních zářičů.