(1) Právo přednosti přísluší přihlašovateli od doby, kdy uveřejnil podstatu objevu; došlo-li k vyjádření objevu poprvé v přihlášce objevu, přísluší mu právo přednosti od doby, kdy přihláška objevu došla Úřadu.
(2) Změní-li přihlašovatel během projednávání podstatu předmětu přihlášky objevu, přísluší mu právo přednosti až do doby, kdy podání obsahující tuto změnu dojde Úřadu.