Průmyslové vzory
Základní ustanovení o průmyslových vzorech
Osvědčení na průmyslový vzor
Patent na průmyslový vzor
(1) Průmyslovým vzorem je vyřešení vnější úpravy výrobku, plošné nebo prostorové, které je nové a použitelné v průmyslové výrobě.
(2) Vnější úprava výrobku spočívá zejména ve zvláštním vnějším vzhledu, tvaru, obrysech, kresbě, barvě nebo ve zvláštním uspořádání barev nebo v kombinaci těchto znaků.
(3) Průmyslový vzor je použitelný v průmyslové výrobě, jestliže se podle něho mohou opakovaně vyrábět výrobky průmyslovým způsobem.
(4) Průmyslovým vzorem není vyřešení vnější úpravy výrobků, které je v rozporu se společenskými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a socialistickou morálkou.
§ 78
Je-li předmět přihlášky průmyslového vzoru vytvořen užitím díla chráněného podle autorského zákona, vztahují se na užití takového průmyslového vzoru pouze předpisy o průmyslových vzorech.
(1) Předmět přihlášky průmyslového vzoru je nový, nebyl-li před dobou, od níž přísluší přihlašovateli právo přednosti, znám v Československé socialistické republice nebo v zahraničí z veřejně dostupných pramenů, zejména:
(2) Překážkou novosti není zveřejnění shodné nebo obdobné vnější úpravy, které se týká výrobků jiného druhu nebo je-li starší padesáti let.
(3) Předmět přihlášky průmyslového vzoru je obdobný s jiným průmyslovým vzorem, je-li nepodstatnou změnou vnější úpravy, která je zjistitelná při zvláštní pozornosti.
(1) Úřad uděluje na průmyslové vzory osvědčení nebo patenty.
(2) V přihlášce průmyslového vzoru může přihlašovatel žádat u Úřadu o udělení osvědčení nebo patentu.
(3) V přihlášce průmyslového vzoru musí být uvedeno, kdo je autorem průmyslového vzoru.
§ 81
Přihláška průmyslového vzoru může obsahovat i více vnějších úprav téhož výrobku, které mohou být i navzájem obdobné.
§ 82
Výhradně osvědčení na průmyslový vzor se uděluje na průmyslový vzor, který jeho autor nebo některý ze spoluautorů vytvořil:
§ 83
Úřad podrobí přihlášku průmyslového vzoru průzkumu, zda její předmět splňuje podmínky stanovené pro udělení osvědčení nebo patentu.
§ 84
Osvědčení ani patent se neudělí, jestliže předmět přihlášky průmyslového vzoru je shodný nebo obdobný s předmětem jiné přihlášky průmyslového vzoru podané v Československé socialistické republice s dřívějším právem přednosti.
(1) Právo přednosti přísluší přihlašovateli od doby, kdy přihláška průmyslového vzoru došla Úřadu.
(2) Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce průmyslového vzoru a do tří měsíců toto své právo prokázat.
(3) Změní-li přihlašovatel během projednávání podstatu předmětu přihlášky průmyslového vzoru, přísluší mu právo přednosti až do doby, kdy podání obsahující tuto změnu dojde Úřadu.
§ 86
Úřad může přiznat pro předměty vystavované na výstavách pořádaných na území Československé socialistické republiky od doby, kdy byly tyto předměty vneseny do výstavy, právo přednosti (výstavní priorita) pod podmínkou, že vystavovaný předmět bude přihlášen jako průmyslový vzor u Úřadu do tří měsíců po ukončení výstavy.
§ 87
Na vyzvání Úřadu je přihlašovatel povinen sdělit, ve kterých zemích podal přihlášku stejného průmyslového vzoru, jaké námitky byly v těchto zemích vzneseny a k jakému výsledku projednání přihlášky vedlo.
§ 88
Úřad může vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky průmyslového vzoru prokázal jeho použitelnost v průmyslové výrobě; neprokáže-li to přihlašovatel bez vážného důvodu, má se za to, že přihlašovaný předmět není v průmyslové výrobě použitelný.
(1) V průběhu projednávání přihlášky průmyslového vzoru Úřad může po předchozím uvědomění přihlašovatele zveřejnit popis a vyobrazení předmětu přihlášky a toto zveřejnění oznámit ve Věstníku.
(2) U zveřejněných přihlášek může kdokoliv podat námitky proti udělení osvědčení nebo patentu ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy zveřejnění bylo oznámeno ve Věstníku.
§ 90
Požádá-li Úřad některou organizaci, do jejíhož předmětu činnosti náleží předmět přihlášky průmyslového vzoru, o jeho posouzení, je tato organizace povinna vyjádřit se bezplatně k dosahovanému účinku a hospodářské využitelnosti uvedeného předmětu, a to ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem. Zároveň sdělí organizace podle svých možností a znalostí své stanovisko k novosti a uskutečnitelnosti předmětu přihlášky průmyslového vzoru.
§ 100
U přihlášky průmyslového vzoru vytvořeného za podmínek uvedených v § 82 předkládá příslušná organizace Úřadu zprávu o výsledcích předběžného průzkumu novosti, použitelnosti v průmyslové výrobě a hospodářské využitelnosti předmětu přihlášky průmyslového vzoru.
§ 103
Státní organizace, která spravuje průmyslový vzor, je povinna pečovat o jeho plánovité všestranné využívání a nakládat s ním v souladu se zájmy státu a národního hospodářství; zejména je povinna průmyslový vzor rozšiřovat, ve spolupráci s autorem dbát o jeho ochranu a pečovat o ochranu oprávněných zájmů autora.
§ 104
V případě závažného společenského zájmu může Úřad na žádost příslušného ústředního orgánu u určitého průmyslového vzoru stanovit, že výkon práva státu k jeho využití přísluší výjimečně po určitou dobu omezenému počtu organizací.
§ 105
Přihlášku průmyslového vzoru, v níž se žádá o udělení patentu, je oprávněn podat autor průmyslového vzoru, jeho dědic nebo ten, na něhož bylo toto právo převedeno.
§ 110
Patent na průmyslový vzor zanikne:
a) nebyl-li zobrazen nebo popsán ve zveřejněných tiskovinách;
b) nebyl-li veřejně využíván, nebyl-li vystaven, přednesen nebo předveden.
a) v pracovním poměru k organizaci nebo za její hmotné podpory;
b) na základě smlouvy s organizací.
(1) Splňuje-li předmět přihlášky průmyslového vzoru stanovené podmínky, Úřad udělí osvědčení nebo patent a udělení oznámí ve Věstníku.
(2) Nejsou-li stanovené podmínky splněny, Úřad přihlášku průmyslového vzoru zamítne.
(1) Úřad zruší úplně nebo částečně osvědčení nebo patent, zjistí-li, že nebyly splněny podmínky stanovené pro jeho udělení.
(2) Zrušení má zpětnou účinnost ode dne, kdy osvědčení nebo patent nabyly platnosti.
(1) Průmyslového vzoru využívá, kdo jeho předmět při své hospodářské činnosti vyrábí nebo s ním obchoduje.
(2) Využívající organizace vyznačují na výrobcích, že byly vyrobeny podle průmyslového vzoru.
(1) Osvědčení nebo patent nepůsobí proti tomu, kdo před podáním přihlášky využíval průmyslového vzoru nezávisle na autoru nebo majiteli patentu nebo k tomu vykonal prokazatelná opatření.
(2) Přísluší-li autoru nebo majiteli patentu právo přednosti podle ustanovení mezinárodní smlouvy, je pro vznik práva předchozího uživatele rozhodující doba vzniku tohoto práva přednosti.
(3) Předchozí uživatel může požadovat po udělení osvědčení na autoru průmyslového vzoru nebo po udělení patentu na jeho majiteli, aby jeho právo uznal.
(1) Na žádost toho, kdo osvědčí právní zájem, Úřad určí, zda vnější úprava výrobku v žádosti popsaná spadá do rozsahu určitého osvědčení nebo patentu.
(2) Soudy i ostatní státní orgány a organizace jsou vázány určením vydaným Úřadem. Soudy nemohou toto určení řešit ani jako předběžnou otázku.
(1) Úřad přepíše přihlášku průmyslového vzoru nebo osvědčení nebo patent na průmyslový vzor na osobu, o níž se prokáže, že je autorem (spoluautorem) průmyslového vzoru.
(2) Byl-li zahájen spor o autorství k průmyslovému vzoru nebo domáhá-li se autorství k průmyslovému vzoru jiná osoba než autor uvedený v přihlášce, pokračuje Úřad v řízení o přihlášce, avšak rozhodnutí o ní vydá až po předložení pravomocného rozhodnutí soudu.
(1) Průmyslové vzory vytvořené v Československé socialistické republice a průmyslové vzory vytvořené československými státními občany zdržujícími se v zahraničí mohou být přihlášeny do zahraničí až po přihlášení v Československé socialistické republice a jen se souhlasem Úřadu, pokud Úřad nepovolí výjimku nebo pokud nebude jinak stanoveno mezinárodní smlouvou.
(2) Souhlasu Úřadu je rovněž třeba k odvolání přihlášky průmyslového vzoru podané v zahraničí a k upuštění od udržování patentu uděleného v zahraničí.
(1) Osvědčením na průmyslový vzor se uznává předmět přihlášky za průmyslový vzor, stvrzuje se autorství a právo přednosti k průmyslovému vzoru a stvrzují se ve vzájemném souladu práva státu a autora průmyslového vzoru.
(2) Autoru průmyslového vzoru přísluší právo na odměnu za využití, právo na účast při rozpracování, zkoušení a zavádění průmyslového vzoru a na další výhody stanovené zákonem.
(3) Práva z osvědčení platí ode dne podání přihlášky průmyslového vzoru, v případě ustanovení § 85 odst. 3 ode dne, kdy podání obsahující změnu podstaty předmětu přihlášky průmyslového vzoru došlo Úřadu. Uvedená práva nejsou časově omezena.
(1) Přihlášku průmyslového vzoru se žádostí o udělení osvědčení je oprávněn podat autor nebo jeho dědic; řízení o přihlášce průmyslového vzoru se žádostí o udělení osvědčení a udělené osvědčení osvobodí ministr financí Československé socialistické republiky od správních poplatků ve smyslu zákona č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích.
(2) Autor, který vytvořil průmyslový vzor v pracovním poměru k organizaci nebo za její hmotné podpory anebo na základě smlouvy s organizací, je povinen uvědomit o tom bezodkladně organizaci. Organizace jsou povinny soustavně sledovat průmyslové vzory takto vytvořené.
(3) Organizace uvedená v odstavci 2 je povinna podat přihlášku průmyslového vzoru jménem autora, jestliže autor nepřihlásil průmyslový vzor ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy organizaci o vytvoření průmyslového vzoru vyrozuměl nebo kdy to organizace sama zjistila.
(4) Osvědčení na průmyslový vzor se uděluje na jméno autora.
(1) Organizace, u níž je autor v pracovním poměru, je povinna na žádost autora bezplatně spolupůsobit při vypracování a podání přihlášky jeho průmyslového vzoru a zajistit jeho zastupování v řízení o přihlášce průmyslového vzoru, který náleží do předmětu její činnosti, a v níž se žádá o udělení osvědčení.
(2) Pomoc v rozsahu uvedeném v předcházejícím odstavci poskytne organizace i autoru, který není k organizaci v pracovním poměru, s výjimkou případu, kdy je patrné, že nejde o průmyslový vzor prospěšný pro národní hospodářství.
(1) Průmyslové vzory vytvořené autorem nebo některým ze spoluautorů v pracovním poměru ke státní organizaci nebo za její hmotné podpory nebo na základě smlouvy spravuje tato organizace. Průmyslové vzory vytvořené autorem nebo některým ze spoluautorů v pracovním poměru k družstevní, společenské nebo jiné socialistické organizaci nebo za její hmotné podpory nebo na základě smlouvy s takovou organizací spravuje Úřad, který může tyto organizace pověřit výkonem všech nebo některých práv nebo povinností, vyplývajících ze správy; Úřad může též po projednání se státní organizací a příslušným ústředním orgánem převést správu takových průmyslových vzorů na tuto organizaci.
(2) Ostatní průmyslové vzory, na něž bylo uděleno osvědčení, spravuje státní organizace, do jejíhož předmětu činnosti náleží předmět průmyslového vzoru a kterou určil správcem Úřad na návrh příslušného ústředního orgánu.
(1) Patent se uděluje přihlašovateli průmyslového vzoru nebo jeho právnímu nástupci (majiteli patentu); v listině o udělení patentu se uvede jméno autora.
(2) Patentem se uznává předmět přihlášky za průmyslový vzor, stvrzuje se autorství a právo přednosti k průmyslovému vzoru.
(3) K využití průmyslového vzoru chráněného patentem je třeba souhlasu majitele patentu.
(6) Dobu platnosti patentu lze na žádost prodloužit jen jednou o dalších pět let.
(5) Práva z patentu na průmyslový vzor platí pět let ode dne podání přihlášky průmyslového vzoru; v případě ustanovení § 85 odst. 3 ode dne, kdy podání obsahující změnu podstaty předmětu přihlášky průmyslového vzoru došlo Úřadu.
(1) Majitel patentu na průmyslový vzor je oprávněn:
a) dát souhlas k využívání průmyslového vzoru (licenci) organizaci nebo převést patent na ni;
b) dát souhlas k využití průmyslového vzoru (licenci) zahraničnímu subjektu nebo naň převést patent.*)
(2) Licence k patentu i převod patentu vyžadují písemnou formu a nabývají účinnosti zápisem do rejstříku patentů na průmyslové vzory.
(1) Úřad může na žádost organizace povolit nucenou licenci, jestliže majitel patentu nevyužíval průmyslového vzoru vůbec nebo ho využíval nedostatečně a mezi organizací a majitelem patentu na průmyslový vzor se nedosáhlo dohody o poskytnutí licence. Tuto nucenou licenci nelze povolit, jestliže neuplynuly tři roky od podání přihlášky průmyslového vzoru nebo dva roky od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později. Nucená licence se rovněž nepovolí, ospravedlní-li majitel patentu svou nečinnost řádnými důvody.
(2) Úřad může povolit na žádost organizace nucenou licenci i před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1, má-li průmyslový vzor pro stát mimořádný význam a mezi organizací a majitelem patentu se nedosáhlo dohody o poskytnutí licence.
(3) Nedojde-li mezi organizací a majitelem patentu na průmyslový vzor k dohodě o výši úplaty za nucenou licenci, rozhodne o ní na žádost majitele patentu soud.
(1) Přihlašovatel má právo během řízení o přihlášce průmyslového vzoru změnit žádost o udělení patentu na žádost o udělení osvědčení.
(2) Úřad změní na žádost majitele patentu, podanou v prvních třech letech platnosti patentu, udělený patent na osvědčení.
(3) Ustanovení odstavce 2 nelze použít, jestliže majitel patentu již poskytl licenci k využívání průmyslového vzoru, pokud Úřad nepovolí výjimku. Úřad může povolit výjimku, jen nejsou-li dotčena práva z poskytnuté licence.
c) nezaplatí-li se včas správní poplatek.
b) vzdá-li se ho jeho majitel; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu;
a) uplynutím doby platnosti;