(1) Pravidelné povinné poučování řidičů z povolání provádí organizace, u níž je řidič v pracovním poměru, popřípadě družstevní organizace, jejímž je členem, v závodních (družstevních) školách práce; organizace se též mohou sdružit ke společnému provádění povinného poučování, pokud by pořádání samostatného povinného poučování nebylo pro ně hospodárné.

(2) Organizace uvedené v odstavci 1 se mohou dohodnout, je-li to účelné a hospodárné, o provádění povinného poučování s organizacemi oprávněnými k provádění výcviku řidičů (§ 1 odst. 1) nebo s jinými organizacemi, vykonávajícími povinné poučování řidičů z povolání jako hospodářskou činnost na základě zřizovací listiny, statutu nebo stanov nebo jiného organizačního opatření.*)

(3) Povinné poučování se provádí v rozsahu nejméně 32 hodin ročně a je zakončeno povinným přezkoušením z pravidel silničního provozu, které zajistí organizace. Doba povinného poučování a přezkoušení se započítává do pracovní doby řidiče a přísluší za ni mzda podle mzdových předpisů, vydaných příslušnými ústředními orgány. Neomluvená neúčast řidiče na povinném poučování nebo přezkušování se posuzuje jako neomluvené zameškání pracovní doby.

(4) Jednoho běhu povinného poučování se smí zúčastnit nejvýše 40 řidičů.

(5) O povinném poučování a přezkušování je organizace povinna vést přesnou evidenci a oznámit okresnímu dopravnímu inspektorátu Veřejné bezpečnosti řidiče, kteří neprospěli při přezkoušení.**)

(6) Řidiči, kteří zameškali více než 6 hodin povinného poučování v průběhu roku, jsou povinni zúčastnit se náhradního poučování o zameškané látce, a to popřípadě i u jiné organizace.