(1) Základním nástrojem řízení vývoje cen, závazným pro všechny orgány a organizace, je plán vývoje cen, který je součástí státních plánů.

(2) Plán vývoje cen konkretizuje státní cenovou politiku na období střednědobého státního plánu a prováděcího státního plánu na základě dlouhodobého výhledu. Jeho úkolem je určovat vývoj úrovně cen a změny cen jednotlivých výrobků v souladu s plánovaným vývojem základních hmotných a hodnotových proporcí a zajišťovat vzájemný soulad s ostatními nástroji řízení.

(3) Plánování vývoje cen a provádění změn cen zahrnuje

a) dlouhodobé cenové koncepce (prognózy) a výhledy zdokonalování cenové soustavy a vývoje cenových úrovní,

b) zásady pro zaměření vývoje a změn cen v plánovaném období a kritéria pro plánované změny cen a jiná cenová opatření (dále jen „cenová opatření“),

c) výběr cenových opatření podle stanovených zásad a kritérií,

d) směrnice pro plán vývoje cen, vymezující věcný obsah plánovaných cenových opatření,

e) plán vývoje cen, včetně způsobu promítnutí vzájemných cenových vlivů a propočtu důsledků cenových opatření ve státním plánu a ve státním rozpočtu,

f) cenová opatření k realizaci plánu vývoje cen.

(4) Změny cen se provádějí na základě plánu vývoje cen nebo podle § 1 odst. 2. Na základě zvláštních předpisů se mohou provádět změny cen za účelem cenového zvýhodnění nebo znevýhodnění výrobků, změny cen sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem a změny nesprávně stanovených cen.

(5) Způsob promítnutí plánovaných změn cen do ukazatelů státních plánů a státních rozpočtů se stanoví v dohodě s příslušnými orgány tak, aby tyto změny účinně působily na dodavatele i odběratele. Pro finanční vypořádání rozdílů z nového ocenění zásob se státním rozpočtem platí zvláštní předpis.⁹)