TVORBA CEN

ÚVODNÍ USTANOVENÍ O TVORBĚ CEN

VYJÁDŘENÍ PODMÍNEK VÝROBY V CENÁCH

Kalkulace pro tvorbu ceny

Způsoby tvorby cen vyjadřující podmínky výroby

VYJÁDŘENÍ PODMÍNEK REALIZACE V CENÁCH

Způsoby vyjádření podmínek realizace

Technicky pokrokové a technicky zastaralé výrobky

Výrobky zařazené do prvního a třetího stupně jakosti

Zvýhodnění a znevýhodnění ceny ve vztahu k cenovému limitu

Módní novinky a výrobky luxusního provedení

Doprodej výrobků

PŘIRÁŽKY A SRÁŽKY
Odbytové přirážky a odbytové srážky

CENOVÉ LIMITY

CENY DOVOZU A VÝVOZU

CENY V INVESTIČNÍ VÝSTAVBĚ

NÁKUPNÍ CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ

TARIFY V DOPRAVĚ A SPOJÍCH

MALOOBCHODNÍ CENY

TVORBA CEN VÝROBKŮ V PŮSOBNOSTI NÁRODNÍCH VÝBORŮ

ZVLÁŠTNOSTI TVORBY CEN U NĚKTERÝCH VÝROBKŮ

ÚSPORY MATERIÁLU, PŘEVODY VÝROBY A CENY V HOSPODÁŘSKÝCH SMLOUVÁCH

(1) Ceny se tvoří pro výrobky vymezené podstatnými kvalitativními a dodacími podmínkami, a to podle potřeby pro

a) jednotlivé nové výrobky nebo jejich části,

b) skupiny přesně určených výrobků v případech, kdy jde o výrobky širokého sortimentu, které mají obdobné kvalitativní a dodací podmínky a které se vyrábějí obvykle stejnou technologií při minimálních rozdílech ve výrobních nákladech, a v případech, kdy tak stanoví příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor,

c) souhrny různých výrobků a prací tvořících zpravidla funkčně ucelenou dodávku.³)

(2) Pro výrobek, který lze podle jeho podstatných kvalitativních a dodacích podmínek, popřípadě dalších vymezených podmínek, zařadit do skupiny výrobků, pro níž cena byla již stanovena, platí tato cena.

(1) Tvorba cen zahrnuje

a) zpracování návrhu ceny,

c) stanovení a vyhlášení ceny.

b) projednání návrhu ceny s hlavními odběrateli,

(2) Cena nového výrobku se tvoří na základě podmínek jeho výroby a oběhu; ve zdůvodněných případech se cena upraví s přihlédnutím k podmínkám realizace.

(3) V případech, kdy se cena upravená podle podmínek realizace stanoví na omezenou dobu, stanoví se současně i cena odpovídající podmínkám výroby a oběhu (dále jen „základní cena“).

(4) Ceny stanovené podle ustanovení této vyhlášky se posuzují jako ceny odpovídající platné úrovni cen.

(5) Při tvorbě cen nových výrobků patřících do oboru (skupiny), u něhož se budou měnit velkoobchodní ceny podle plánu vývoje cen nebo jiného opatření cenových úřadů, je nutné v době od schválení změny cen do počátku její platnosti stanovit velkoobchodní ceny nových výrobků v dosavadní i nové úrovni, budou-li nové výrobky dodávány před platností změny ceny i po ní. Podrobnosti upravuje rozhodnutí cenových úřadů.⁷⁴)

(1) Novým výrobkem pro účely této vyhlášky se rozumí výrobek, který svým novým řešením a zdokonalením užitných vlastností uspokojuje společenské potřeby, které dosud nebyly uspokojovány, popřípadě je uspokojuje jinak nebo umožňuje zhospodárnění výroby, nebo zvyšuje efektivnost jeho používání u odběratele.

b) má stanovenou přechodně platnou cenu, jejíž platnost končí, nebo má cenu sjednanou dohodou a má být stanovena cena příslušným orgánem nebo organizací,

(2) Za nový výrobek se dále považuje výrobek, který

c) má stanovenou cenu, ale jeho výrobu zavádí jiná organizace, pro niž ve smyslu vyhlášky neplatí jednotnost cen,

a) má cenu stanovenou pro podmínky kusové výroby a nadále bude vyráběn opakovaně,

d) má stanovenou maloobchodní cenu podle § 129 odst. 1 písm. ch) nebo odst. 7 a jeho prodej zavádí organizace státního nebo družstevního obchodu.

(3) Novému výrobku podle odstavce 1 musí odpovídat nové vymezení podstatných kvalitativních a dodacích podmínek.

(4) Za nový se nepovažuje výrobek, který se od dosud dodávaného výrobku liší jinými než podstatnými kvalitativními a dodacími podmínkami, nebo u kterého nelze odlišnost podstatných podmínek dostatečně přesně vyjádřit, dále výrobek s vlastnostmi, které již měl mít podle podstatných podmínek, za nichž byla stanovena cena dosud vyráběného výrobku (odstranění vad dodávaných výrobků) a výrobek s nežádoucími změnami podstatných kvalitativních a dodacích podmínek.

(5) Za nežádoucí změny podstatných kvalitativních a dodacích podmínek se považují změny, které nebyly předepsaným způsobem dohodnuty s hlavními odběrateli, s výjimkou změn stanovených státní nebo oborovou normou.

b) označení výrobku,

c) vliv úspory nebo záměny na náklady na přímý materiál (úspora na jeden výrobek v absolutní hodnotě a v procentech k nákladům na přímý materiál),

d) procento plánovaného zisku výrobku (ze zpracovacích nákladů, popřípadě z jiné základny stanovené cenovým orgánem) včetně vlivu úspory podle písmena c).

a) rok zahájení dodávek,

Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na případy, kdy rozhodnutím příslušného cenového úřadu o způsobu tvorby cen nebo o postupu při záměně a úspoře přímého materiálu je nový výrobek vymezen jinak.
(6) Novým výrobkem rovněž není výrobek, u něhož se ve srovnání s porovnatelným výrobkem nebo dosud vyráběnými výrobky, dosáhlo úspor nebo záměn přímého materiálu označeného jako podstatná kvalitativní podmínka, aniž se zhoršily ostatní podstatné kvalitativní podmínky výrobku. Dodržení ostatních podstatných kvalitativních podmínek se prokazuje souhlasem odběratele (hlavních odběratelů) a u opakovaně dodávaných výrobků také písemným vyjádřením buď státní zkušebny, anebo odborně příslušné organizace určené dohodou dodavatele s odběratelem, že úspora nebo záměna přímého materiálu nezhoršuje zejména jakost, funkční vlastnosti a životnost výrobku pro odběratele. O těchto výrobcích vede organizace evidenci v tomto členění:

(7) Pro výrobky uvedené v odstavci 6, i když je zachováno jejich dosavadní označení (název), potvrdí orgán nebo organizace oprávněné stanovit cenu nového výrobku platnost dosavadní ceny v rozhodnutí vydaném podle § 98 odst. 4. Jako způsob tvorby cen uvede, že jde o převzatou cenu dosavadního výrobku s uvedením čísla výměru nebo rozhodnutí, jímž byla cena stanovena. Pro tyto výrobky neplatí ustanovení § 77.

(1) Podmínky výroby a oběhu se vyjadřují v ceně

b) nových výrobků nebo jejich částí, které nejsou porovnatelné s dosud vyráběnými výrobky, na základě individuální kalkulace.

a) nových výrobků nebo jejich částí, které jsou porovnatelné s dosud vyráběnými výrobky (částmi), některým ze způsobů cenového porovnání,

(2) Cenovým porovnáním se zabezpečuje, aby cena nového výrobku, popřípadě části výrobku, byla k ceně porovnatelného výrobku (části výrobku) maximálně v takovém poměru, v jakém jsou náklady nutné na výrobu a oběh nového výrobku (části výrobku) k nákladům nutným na výrobu a oběh výrobku (části výrobku) porovnatelného.

b) cenové normativy,

(3) K cenovému porovnání se používá zejména těchto způsobů:

g) kombinace způsobů podle písmen a) až f).

f) propočet efektivnosti použití nového výrobku,

e) zahraniční cenové relace,

d) stavebnicový způsob,

c) parametrické způsoby,

a) kalkulační porovnání,

(4) Cenové normativy a parametrické způsoby je nutno použít pro tvorbu cen, jestliže byly schváleny příslušným cenovým úřadem, popřípadě příslušným národním výborem. Je-li některý z ostatních způsobů tvorby cen nebo jejich kombinace rozpracován na podmínky jednotlivých výrob (obor, skupina výrobků) a schválen příslušným cenovým úřadem, popřípadě příslušným národním výborem, musí být závazně používán všemi organizacemi, pro něž platí jednotnost cen (dále jen „závazný způsob tvorby cen“), pokud rozhodnutím cenového orgánu není rozsah jeho platnosti omezen.

b) s několika porovnatelnými výrobky při použití parametrického způsobu tvorby cen.

(1) Nový výrobek nebo jeho část se porovnává

a) s jediným porovnatelným výrobkem nebo jeho částí, které mají již stanovenou cenu (dále jen „porovnatelný výrobek“),

c) má stejné nebo obdobné kvalitativní vlastnosti z hlediska odběratele a je vyráběn stejnou nebo obdobnou technologií v případě, že neexistuje výrobek uvedený v písmenu a) ani b),

a) má stejné nebo obdobné kvalitativní vlastnosti z hlediska odběratele a stejné nebo obdobné technické řešení a je vyráběn stejnou nebo obdobnou technologií,

(2) Porovnatelným je výrobek plně nebo zčásti zaměnitelný, který

b) má stejné nebo obdobné kvalitativní vlastnosti z hlediska odběratele a stejné nebo obdobné technické řešení v případě, že neexistuje výrobek uvedený v písmenu a),

d) je vyráběn stejnou technologií v případech, kdy se používá jediné technologie a kdy neexistuje výrobek uvedený v písmenu a), b) a c).

(3) Splňuje-li podmínku uvedenou v odstavci 2 několik výrobků a nelze-li porovnatelný výrobek vybrat podle stupně přiblížení kvalitativních vlastností, určí se jako porovnatelný ten výrobek, jehož rentabilita v době vypracování návrhu ceny nového výrobku je nejbližší rentabilitě příslušného oboru výroby ve výrobní organizaci, a pokud je více takových výrobků, určí se jako porovnatelný ten výrobek, jehož cena byla stanovena nejpozději.

(4) Porovnatelný výrobek se určuje bez ohledu na územní a organizační příslušnost výrobní organizace, s výjimkami podle odstavce 6.

(5) Při tvorbě cen podle § 23 až 26 lze porovnávat jen základní ceny porovnatelného a nového výrobku. Porovnání se neprovádí u prací průmyslové povahy, pokud příslušný cenový orgán nerozhodne jinak.

f) s výrobky vyráběnými jen pro speciální účely,

g) s výrobky, na něž jsou stanoveny zvláštní ceny podle § 5,

h) s výrobky, jejichž ceny byly sjednány dohodou.

(6) Nový výrobek nelze porovnávat

a) s dováženými výrobky, pokud výrobcem nového výrobku je organizace se sídlem v Československé socialistické republice; ceny dovážených výrobků, jakož i ceny na zahraničních trzích lze použít pro porovnání v případech, kdy se cena tvoří podle § 26a a podle § 28 odst. 2 písm. b),

b) s výrobky, pro které je vyhláškou stanovena nebo umožněna nejednotnost cen mezi organizacemi dodávajícími nový a porovnatelný výrobek,

c) s výrobky vyráběnými před poslední změnou úrovně cen příslušného oboru, skupiny výrobků apod., jejichž cena nebyla v rámci této změny upravena nebo v návrhu ceny nového výrobku není převedena na platnou úroveň způsobem stanoveným pro příslušnou změnu cen,

d) u opakovaně vyráběných výrobků s výrobky, jejichž ceny jsou stanoveny pro podmínky kusové výroby nebo jejichž ceny jsou platné pro menší než minimální výrobní množství,

e) s výrobky, jejichž ceny byly vytvořeny individuální kalkulací a nejsou dosud ověřeny,

(7) Dodavatelé porovnatelných výrobků jsou povinni na požádání bezplatně poskytnout dodavatelům nových výrobků podklady o porovnatelném výrobku potřebné pro vypracování návrhu ceny nového výrobku.

(2) Způsob určení výše nákladů zahrnovaných do jednotlivých položek cenové kalkulace se stanoví v § 15 až 22. Ustanovení týkající se jednotlivých nákladů jsou závazná i v případě, kdy se podle platných oborových kalkulačních vzorců některé náklady zahrnují do jiných kalkulačních položek.

(1) Výchozím podkladem pro stanovení a změnu velkoobchodních cen je kalkulace sestavená podle předpisů federálního ministerstva financí pro kalkulace cen výkonů,⁴) jež se upravuje, pokud jde o výši nákladů zahrnovaných do jednotlivých kalkulačních položek, podle ustanovení této vyhlášky (dále jen „cenová kalkulace“).

(3) Cenová kalkulace se nesestavuje, jestliže se cena nového výrobku odvozuje způsoby uvedenými v § 25 a v § 26 odst. 2 písm. a), při provádění změn cen ve větším rozsahu a v případech, kdy tak stanoví příslušný cenový úřad.

(1) Spotřeba přímého materiálu se kalkuluje podle platných cenových normativů materiálové spotřeby, pokud je jejich použití pro tvorbu ceny nového výrobku stanoveno; v ostatních případech se kalkuluje podle platných celostátních nebo oborových technickohospodářských norem, a nejsou-li, kalkuluje se na základě podnikových spotřebních materiálových norem. Při tvorbě ceny kalkulačním porovnáním se do spotřeby přímého materiálu promítají úspory a záměny dosažené u porovnatelného výrobku a vyjádřené v jeho operativní kalkulaci nebo v jiném druhu kalkulace vlastních nákladů a dalších složek ceny (dále jen „kalkulace“),⁶⁵) jehož používání pro tvorbu cen je stanoveno příslušným cenovým úřadem. Bude-li u nového výrobku dosaženo dalších úspor a záměn, které nebyly promítnuty do cenové kalkulace porovnatelného výrobku, postupuje se podle § 23 odst. 6 písm. b) a odst. 8.

(2) Přímý materiál se oceňuje platnými velkoobchodními cenami nebo odbytovými cenami stanovenými podle § 45 odst. 5; velkoobchodními cenami s daní z obratu nebo maloobchodními cenami se přímý materiál oceňuje v případech, kdy je organizace povinna nakupovat za tyto ceny. Použití jiných druhů cen a cen základních v době, kdy jsou platné zvýhodněné nebo znevýhodněné ceny, se řídí rozhodnutím příslušného cenového úřadu. Za podmínek uvedených v odstavci 4 se přímý materiál oceňuje plánovanými cenami podle platných odvětvových, oborových nebo vnitropodnikových ceníků. Cenové úřady mohou rozhodnout, ve kterých případech se přímý materiál oceňuje jinak než platnou cenou.⁷⁵)

(6) V cenové kalkulaci se nepřipouští průměrování cen přímého materiálu, nejde-li o průměrování zahrnuté ve vnitropodnikových, oborových, popřípadě odvětvových cenících nebo průměrování podle odstavce 3. Příslušný cenový úřad může stanovit jiný postup.

(5) K platným velkoobchodním cenám, odbytovým cenám podle § 45 odst. 5, velkoobchodním cenám s daní z obratu, popřípadě maloobchodním cenám nelze připočítávat a do plánovaných cen vnitropodnikových ceníků materiálů nelze zahrnovat podíl zásobovací režie, ani jiné náklady pořízení (odbytové přirážky, náklady na přepravu, nakládání, vykládání apod.), které se kalkulují zpravidla do nepřímých nákladů, s výjimkou případů schválených federálním ministerstvem financí v dohodě s Federálním cenovým úřadem.

(4) Plánované ceny podle vnitropodnikových ceníků materiálů je možno použít, pokud byly sestaveny v souladu s předpisy o účetnictví a pokud v účetnictví zjištěné rozdíly mezi těmito cenami a cenami skutečnými, zvýšenými výjimečně o náklady pořízení podle odstavce 5, nepřesahují v uplynulém kalendářním roce 1,5 %; je-li rozdíl vyšší, upraví se vnitropodnikový ceník materiálů. Rozdíl 1,5 % se posuzuje za celkovou spotřebu materiálu v organizaci. Do tohoto rozdílu se u dováženého materiálu nezapočítávají rozdíly mezi kupní a velkoobchodní cenou, na jejichž úhradě se podílí státní rozpočet a dále rozdíly vznikající u materiálů a výrobků, které se do cen nových výrobků kalkulují za ceny stanovené podle § 53 odst. 2 písm. a) nebo b). Úprava vnitropodnikového ceníku materiálů v případech, kdy rozdíl bude vyšší než 1,5 %, musí být provedena nejpozději do 30. června roku následujícího po vzniku rozdílu s tím, že nový vnitropodnikový ceník platí od tohoto data pro oceňování přímého materiálu v cenových kalkulacích nových výrobků dodávaných po 1. lednu dalšího roku. Organizace, které používají oborové nebo odvětvové ceníky materiálů, oznamují rozdíly vyšší než 1,5 % cenovému úřadu, který ceník schválil. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na kalkulace upravené zvláštním předpisem.⁶⁵)

(3) Jestliže lze použít ke stejnému účelu rozdílné, ale zaměnitelné přímé materiály s rozdílnou výší cen a tyto materiály nejsou podstatnou kvalitativní podmínkou, započítají se do cenové kalkulace nového výrobku ty ceny přímých materiálů, které jsou používány při výrobě porovnatelného výrobku v době sestavení návrhu ceny nového výrobku. Materiály, které nejsou používány u porovnatelného výrobku nebo nové materiály použité u výrobků, jejichž ceny se tvoří individuální kalkulací, se započítávají v ceně propočtené váženým průměrem z cen platných v době zpracování návrhu ceny a struktury nákupu plánovaného nejméně pro prvý rok výroby. Tyto ceny se současně zahrnou do vnitropodnikových ceníků materiálů.

(8) Vedlejší výrobky, neplnohodnotný materiál a odpad, použité jako přímý materiál při výrobě, se v cenové kalkulaci oceňují stanovenou cenou. Není-li tato cena stanovena, oceňují se

(9) Při poddodávkách se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 6.

a) cenou plnohodnotného materiálu, jestliže použití neplnohodnotného materiálu nebo odpadu nezhoršuje podstatné kvalitativní podmínky výrobku proti podmínkám dosahovaným při použití plnohodnotného materiálu, nebo

b) nižší cenou⁶⁷) než je cena plnohodnotného materiálu, přičemž nutné zvýšení nákladů spojené s jejich použitím lze promítnout do zpracovacích nákladů; tímto postupem nesmí dojít k vyšším vlastním nákladům výroby než při ocenění podle písmena a).

(7) Vedlejší výrobky,⁶⁶) neplnohodnotný materiál a odpad vznikající při výrobě výrobku se v jeho cenové kalkulaci oceňují cenou možného použití. Cena možného použití se určí z ceny pro převažující způsob použití těchto materiálů, snížené o případné náklady na jejich potřebnou úpravu, dopravu apod. U vedlejších výrobků se kromě toho odečítá jejich kalkulovaný zisk.

(2) Příslušný cenový úřad může stanovit, že v cenové kalkulaci se polotovary vlastní výroby oceňují jednotně velkoobchodními cenami.

(1) Spotřeba polotovarů vlastní výroby se kalkuluje podle ustanovení § 15 odst. 1.

(2) Prémie a odměny, pokud jsou podle platného kalkulačního vzorce zahrnovány do přímých mezd, se kalkulují ve stanovené výši, pokud není stanovena, kalkulují se podle porovnatelného výrobku a při použití individuální kalkulace podle skutečnosti minulého kalendářního roku.

(1) Přímé mzdy se kalkulují podle platných cenových normativů, pokud je jejich použití pro tvorbu ceny nového výrobku stanoveno; v ostatních případech se kalkulují na základě platných norem a normativů spotřeby práce,⁵) tarifních kvalifikačních katalogů a stupnic mzdových tarifů.

b) podle procentních sazeb a základny pro jejich výpočet stanovených příslušným cenovým úřadem (zejména náklady na technický rozvoj, na přípravu a záběh nových výrobků a nových výrobních technologií, na odpisy speciálních přípravků, na technologicky zdůvodnitelné ztráty ze zmetků, na záruční opravy), nejsou-li pro příslušné položky nákladů stanoveny celostátní normativy, ceny nebo sazby podle písmena a),

(2) Náklady související s licencemi, vynálezy, průmyslovými vzory, ochrannými známkami, zlepšovacími návrhy a další položky nákladů, u nichž předpisy o účetnictví umožňují provedení odpisu do 4 let, se rozvrhují na množství výroby předpokládané na dobu 4 let, s výjimkou případů, kdy výroba příslušného výrobku má skončit dříve, nebo kdy byla výjimečně stanovena delší doba pro rozvrhování těchto nákladů. Odepsání takto rozvržených nákladů v uvedených lhůtách nezakládá povinnost snížit cenu, jestliže se výrobek dále vyrábí. Při kalkulování nákladů na vynálezy a licence nelze do ceny zahrnovat náklady na technický rozvoj pro stejný účel.

a) podle celostátních normativů, platných cen a sazeb (zejména příspěvky na sociální zabezpečení, spotřeba technologického paliva a energie, odpisy základních prostředků, cestovní výdaje),

(1) Ostatní přímé náklady se kalkulují podle platných cenových normativů, pokud je jejich použití pro tvorbu ceny nového výrobku stanoveno; v ostatních případech se jednotlivé položky nákladů, pokud jsou podle příslušných kalkulačních vzorců zahrnovány do ostatních přímých nákladů, kalkulují takto:

c) dělením celkové prokazatelné výše těchto nákladů na odpovídající množství výroby v případech, kdy nelze postupovat podle písmena a) a není stanoven postup podle písmena b).

a) podle procentních sazeb a základny pro jejich výpočet stanovených příslušným cenovým úřadem, popřípadě národním výborem; příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, stanoví současně platnost sazeb pro skupiny (obory) výrobků nebo pro organizace a pro jednotlivé způsoby tvorby cen (kalkulační porovnání, cenové normativy, individuální kalkulace),

b) ve stejné procentní výši podle kalkulace porovnatelného výrobku, nejsou-li stanoveny sazby podle písmena a).

(2) Základnou pro kalkulování zisku jsou zpracovací náklady, jimiž se rozumějí přímé mzdy, ostatní přímé náklady, nepřímé náklady a popřípadě přímé odbytové náklady, pokud příslušný cenový orgán nestanoví jinou základnu.

(1) Zisk se kalkuluje

b) ve stejné procentní výši podle porovnatelného výrobku (zisk, popřípadě ztráta), nejsou-li sazby zisku stanoveny podle písmena a).

a) podle procentní sazby stanovené příslušným cenovým úřadem, popřípadě národním výborem, pro skupiny (obory) výrobků nebo pro organizace a pro jednotlivé způsoby tvorby cen,

(1) Normativy, normy a sazby použité pro určení výše nákladů v cenové kalkulaci u sériově a hromadně vyráběných výrobků musí odpovídat podmínkám plně osvojené výroby, s výjimkou případů, kdy platnost ceny je předem časově omezena na počáteční dobu výroby nebo na určené množství výrobků (přechodně platná cena).

(6) Do cenových kalkulací nelze započítat zvýšení nákladů výroby, vyplývající z překročení rozpočtových nákladů nebo z nedodržení projektovaných parametrů staveb, které by znamenalo zvýšení úrovně cen nových výrobků. Pokud jsou součástí ceny náklady na záruční opravy, lze je do cenové kalkulace zahrnovat jen sazbou stanovenou příslušným cenovým úřadem, popřípadě národním výborem.

b) v důsledku ekonomického zastarání platných sazeb, a to buď jednorázově pro všechny obory (skupiny) v rámci organizace, anebo postupně, například v souvislosti se zpřesněním (konkretizací) způsobu tvorby cen.

(7) Sazby uvedené v § 18 až 20 lze stanovit nebo aktualizovat jen při dodržení platné úrovně cen organizace nebo výrobní hospodářské jednotky nebo celého oboru a v případech podle odstavce 8 písm. a) při dodržení schválené změny úrovně cen.

a) v souvislosti se změnami cen

b) duplicitně stejné náklady.

a) náklady a výdaje nekalkulovatelné podle předpisů o účetnictví, rozpočetnictví a kalkulaci,

(8) Aktualizace sazeb se provádí

(9) Cenové úřady stanoví podrobnější podmínky a způsob tvorby nových sazeb a jejich aktualizace.

2. v ostatních oborech, jejichž ceny se nemění, ale do kterých vlivy změn cen dopadají, pokud dodržení úrovně cen oboru nebude zabezpečeno jiným způsobem,

1. v oborech (skupinách), jejichž ceny se mění, s výjimkou úprav, kdy půjde o změny jednotlivých cen, jejichž vliv na celkovou úroveň cen oboru je zanedbatelný,

(5) Přímé materiálové a mzdové náklady musí být v cenové kalkulaci podrobně doloženy buď přímým rozpisem nebo odvoláním na cenové normativy nebo na technickohospodářské normy. Nevyplývá-li výše přímých materiálových a mzdových nákladů ze schválených normativů, je nutné jejich výši zdůvodnit v cenovém návrhu souhrnnými ukazateli vhodnými pro jednotlivá odvětví (obory) výroby.

(4) Do cenové kalkulace nelze zahrnovat

(3) Pokud tak příslušné cenové úřady stanoví, je nutno výši odpisů upravit na určenou míru využití základních prostředků.

(2) Sazby stanovené cenovými úřady, popřípadě národními výbory, pro kalkulaci výše nepřímých nákladů, zisku, popřípadě ostatních přímých nákladů, nelze použít, pokud by jejich uplatněním došlo ke změně úrovně cen (např. v důsledku zvýšení stanovené základny pro rozvrhování ostatních přímých nákladů, nepřímých nákladů, zisku nebo jiných technických, ekonomických a metodických vlivů). Příslušné organizace jsou povinny předložit neprodleně příslušnému cenovému orgánu návrh na úpravu těchto sazeb.

(4) Jestliže dochází k výraznému zvýšení výrobního množství u nového výrobku proti výrobku porovnatelnému, zejména realizací integračních procesů v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci, prováděním specializace výroby a rozvojem nosných programů, vyjádří se v cenové kalkulaci snížení vlastních nákladů odpovídající zvýšení výrobního množství. Do ceny nového výrobku může být započten podíl prokazatelných úspor podle § 23 odst. 6 a 8.

a) kusové výroby; jí se rozumí samostatná výroba jednoho výrobku včetně případů, kdy výroba jednoho kusu se postupně opakuje (rozhodující je rozpočtení přípravných časů výroby na jeden výrobek),

b) sériové a hromadné výroby; přitom není rozhodující, zda se výroba uskutečňuje jednorázově, nepřetržitě, v jedné nebo více výrobních dávkách.

(1) V případech, kdy nový výrobek bude dodávat více výrobců, sestavuje se cenová kalkulace

(2) Náklady na výrobek se v cenové kalkulaci vypočítávají buď na celkové plánované (předpokládané) množství výroby, nejméně však na průměrné množství roční výroby (po plném osvojení výroby), nebo na zdůvodněný rozsah série výroby, popřípadě výrobní dávky, s výjimkou nákladů, které se započítávají sazbou, nebo pro které je stanoven jiný způsob propočtu.

(3) Výše ceny z hlediska výrobního množství musí být odchylná pro podmínky

b) se souhlasem příslušného cenového úřadu, popřípadě národního výboru, na základě reprezentativně zvolených podmínek, zejména technologie a organizace výroby.

a) na základě váženého průměru nákladů a zisku výrobců v příslušném odvětví s vyloučením okrajových výrobců s extrémními náklady a těch, pro které neplatí jednotnost cen, nebo

e) propočte a doplní se výše zisku v kalkulaci nového výrobku podle odstavce 8,

(1) Kalkulačním porovnáním se rozumí vytvoření ceny nového výrobku na základě porovnání kalkulace nového a porovnatelného výrobku.

(2) Při tvorbě ceny kalkulačním porovnáním se postupuje takto:

a) určí se porovnatelný výrobek a jeho kalkulace podle odstavce 3,

b) zabezpečí se shodnost ocenění kalkulací nového a porovnatelného výrobku podle odstavce 4,

c) stanoví se výše přímých nákladů nového výrobku podle § 15 až 18 a podle odstavce 5, 6 a 7 tohoto paragrafu,

d) propočte a doplní se výše nepřímých nákladů v kalkulaci nového výrobku podle § 19,

f) zjistí se výše ceny nového výrobku odpovídající podmínkám výroby a oběhu součtem jednotlivých položek kalkulace.

(3) U porovnatelného výrobku se používá kalkulace operativní a v případech, kdy se operativní kalkulace v souladu s předpisy nebo rozhodnutím příslušného ústředního orgánu nesestavují, používá se kalkulace plánová; není-li ani operativní ani plánová kalkulace, použije se kalkulace výsledná. V případech, kdy se cenová kalkulace nového výrobku sestavuje podle § 22 odst. 1, použije se u porovnatelného výrobku kalkulace cenová.

(4) Shodnost ocenění jednotlivých položek kalkulace nového a kalkulace porovnatelného výrobku se zabezpečuje

(5) Rozdíly mezi náklady na přímý materiál a přímé mzdy u nového výrobku a porovnatelného výrobku musí být úměrné nutnému zvýšení nebo snížení spotřeby materiálu a mezd, tj. musí odpovídat rozdílům v podstatných kvalitativních a dodacích podmínkách nového a porovnatelného výrobku. Tyto rozdíly se ověřují porovnáním ukazatelů charakterizujících výši nákladů v příslušné položce, zjištěním, zda náklady na stejné části obou výrobků jsou kalkulovány ve shodné výši, nebo se prokazují shodností použitých technickohospodářských spotřebních norem; pro ověřování je možno použít funkční a výkonové parametry výrobků jen v případech, kdy je možno prokázat vztah nákladů v dané kalkulační položce k jednomu parametru a jejich použití schválí příslušný cenový úřad.

(6) Pokud z výsledku ověření vyplývá

b) průkazná úspora nákladů na přímý materiál nebo úspora nákladů na přímé mzdy z důvodů zcela nového řešení výrobku nebo výrazného zvýšení výrobního množství proti porovnatelnému výrobku, která není kompenzována zvýšením v jiné položce přímých nebo nepřímých nákladů, se započítává podílem stanoveným v odstavci 8 do zisku nového výrobku, s výjimkou případů, kdy kalkulace porovnatelného výrobku je upravena podle odstavce 4 písm. b) a c), nebo kdy příslušný cenový orgán stanoví odchylný postup.

b) úpravou ocenění kalkulace porovnatelného výrobku podle podmínek ocenění nového výrobku, není-li splněna podmínka podle písmena a),

a) především použitím časově blízkých kalkulací, tj. operativní nebo plánové kalkulace za období nejbližší vypracování návrhu ceny nového výrobku a výsledné kalkulace porovnatelného výrobku za poslední kalendářní rok,

c) přepočtem kalkulace porovnatelného výrobku, převzatého z jiné výrobní organizace, na podmínky technologie a organizace výroby dodavatele nového výrobku v případech, kdy kalkulace porovnatelného výrobku je přebírána z jiné výrobní organizace; přepočet kalkulace není nutno provádět, jestliže správnost celkových nákladů nového výrobku lze prokazatelně zdůvodnit porovnáním k celkovým nákladům porovnatelného výrobku, nebo lze-li shodnost ocenění prokázat jiným způsobem. Souhrnný výsledek těchto úprav provedených v ocenění jednotlivých položek kalkulace porovnatelného výrobku a úprav podle písmena b) se promítne jako zvýšení nebo snížení položky zisku porovnatelného výrobku.

(8) Zisk v ceně nového výrobku propočtený podle § 20 a popřípadě upravený podle odstavce 4 může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, dále zvýšit v případech podle odstavce 6 písm. b) o 70 % úspory přímého materiálu a přímých mezd nebo o 50 % těchto úspor v případech, kdy o realizaci úspor se zasloužil též odběratel, nejvýše však o 20 % propočtové ceny nového výrobku, tj. ceny bez započtení podílu z úspory do zisku.

(7) Ostatní přímé náklady, pokud nejsou započítávány do cenové kalkulace podle § 18 odst. 1 písm. a) a b), se upravují na výši podle porovnatelného výrobku.

a) zvýšení přímých nákladů proti porovnatelnému výrobku, které není plně zdůvodněné a průkazné, musí se tyto náklady snížit na zdůvodněnou výši,

(1) Cenové normativy jsou soubory naturálních a hodnotových norem spotřeby materiálů, výkonů, ostatních přímých nákladů, sazeb nepřímých nákladů členěných podle podmínek příslušné technologie výroby, a zisku. Cenovými normativy se v souladu se stanoveným pracovním postupem nového výrobku oceňují jednotlivé položky cenové kalkulace a zjišťuje se cena odpovídající podmínkám výroby nového výrobku.

(2) Cenové normativy se uplatňují pro tvorbu cen ve skupině výrobků se stále se opakujícím technologickým postupem výroby, jestliže v rámci skupiny dochází jen k obměnám dílčích operací, základního materiálu apod.

a) kalkulační položky, na které jsou stanoveny cenové normativy, se ocení podle platných sazeb,

(3) Na vypracování a stanovení cenových normativů se vztahují ustanovení § 14 až 22 uplatněná na podmínky výchozího období stanoveného příslušným cenovým úřadem.

(4) Při použití cenových normativů se cena tvoří takto:

(5) Vyžaduje-li nový výrobek doplnění soustavy platných cenových normativů, lze spojit návrh na stanovení cen nového výrobku s návrhem na stanovení doplňujících normativů při dodržení podmínek podle odstavce 3.

b) pokud pro některé položky nejsou normativy stanoveny, započítávají se do ceny podle způsobů tvorby cen uvedených v § 23 nebo 27.

(1) Parametrickými způsoby se rozumí odvození ceny nového výrobku na základě prokazatelné závislosti výše ceny nebo výrobních nákladů na velikosti technických parametrů užití, zjištěné u více porovnatelných výrobků. K těmto způsobům tvorby cen patří zejména

c) bodovací způsob.

b) cenové ukazatele,

a) cenové řady,

(2) Cenovou řadou se odvozuje cena nového výrobku na základě závislosti výše ceny na velikosti základního parametru. Tato závislost se vyjadřuje matematicky nebo graficky pro řadu druhově a typově shodných výrobků a výrobků vyráběných stejnou nebo obdobnou technologií.

c) určí se způsob vyjádření závislosti cen reprezentantů k určenému parametru a s přihlédnutím k případným výrazným rozdílům ve výrobním množství jednotlivých výrobků v cenové řadě se stanoví typ matematické funkce nebo způsob grafického vyjádření, vyjadřující průběh cenové řady (křivka, přímka) a meze její platnosti; pokud výrazné rozdíly ve výrobním množství jednotlivých výrobků nelze vyjádřit pomocí cenové řady, je nutné stanovit cenu nového výrobku jiným způsobem tvorby cen,

(3) Cenové řady lze použít za předpokladu, že

(4) Při vytváření cenové řady se postupuje takto:

(5) Cena nového výrobku se zjistí dosazením velikosti určeného parametru do příslušné matematické funkce nebo přímo na křivce grafu při grafickém vyjádření.

(6) Cenovými ukazateli se odvozuje cena nového výrobku (jeho části) na základě závislosti výše ceny na několika technických parametrech užití nového výrobku. Tato závislost se určuje na základě rozboru vztahu ceny nebo výrobních nákladů a parametrů u takového počtu porovnatelných výrobků, jakého je pro danou skupinu výrobků třeba. Cenové ukazatele lze použít,

(7) Bodovacím způsobem se rozumí ohodnocení jednotlivých vlastností nového výrobku pomocí stanoveného systému bodování a jeho ocenění k vyjádření vztahu vlastností nového výrobku a vlastností výrobků porovnatelných.

a) jde o výrobky funkčně shodné a stejného provedení, u kterých výši ceny je možno určit ze závislosti na jednom parametru (např. výkon, rozměr apod.),

b) u jednoho druhu nebo typu je tolik výrobků lišících se velikostí určeného parametru, kolik je třeba pro vytvoření cenové řady, nejméně však čtyři včetně nového výrobku.

a) zvolí se výrobky určující cenovou řadu (reprezentanti), a pokud nemají ceny již stanoveny, vytvoří se některým z ostatních způsobů tvorby cen,

b) určí se parametr rozhodný pro sestavení cenové řady,

d) určí se způsob extrapolace cenové řady.

a) jestliže jde o výrobky, u kterých je možné výši ceny stanovit v závislosti na několika technických parametrech kvalitativně shodných pro nové i porovnatelné výrobky, nebo

b) jestliže je možno určit závislost výše ceny nebo výrobních nákladů na jednotlivých parametrech, tj., lze-li určit v jaké výši se jednotlivé parametry podílejí na ceně (výrobních nákladech) porovnatelných výrobků.

(2) Stavebnicový způsob tvorby cen se uplatňuje v případech, kdy

(1) Stavebnicovým způsobem se cena nového výrobku tvoří na podkladě součtu (rozdílu) cen nebo ocenění jeho jednotlivých částí (komponentů, prvků).

a) cena nového výrobku se tvoří součtem cen jeho jednotlivých částí, včetně cen montáže, pokud tvoří nedílnou součást nového výrobku; tento způsob se používá u výrobků, které se skládají z různě kombinovaných částí, používaných ve více porovnatelných výrobcích,

b) cena nového výrobku se tvoří z ceny porovnatelného výrobku, ke které se připočítávají nebo od níž se odpočítávají platné ceny, popřípadě náklady na výrobu přibývajících nebo ubývajících částí (komponentů, prvků) zvýšených (snížených) o příslušný podíl zisku (ztráty); tímto způsobem se postupuje v případech, kdy jde o úpravy základního výrobku, zejména o změny v rozsahu vybavení, příslušenství, zlepšení některých technických parametrů apod., pokud ve svém celkovém objemu nepřesahují 30 % podílu z ceny nového výrobku.

b) ocenění na základě nákladů na výrobu a příslušným podílem zisku (ztráty) podle odstavce 2 písm. b) lze použít jen u prvků, které nemohou být nebo nebudou samostatně dodávány; nepřímé náklady a zisk, popřípadě ostatní přímé náklady, se kalkulují stanovenými sazbami a nejsou-li stanoveny, kalkulují se v relativně stejné výši podle porovnatelného (základního) výrobku.

(3) Při tvorbě ceny stavebnicovým způsobem platí, že

a) k ocenění jednotlivých částí výrobku se používá platných cen; ceny částí, které nemají stanovenou cenu, se tvoří některým z ostatních způsobů tvorby cen,

(1) Způsobem tvorby cen pomocí zahraničních cenových relací se rozumí odvození ceny nového výrobku z cen existujících minimálně na dvou rozhodujících zahraničních trzích. Vychází se z relací cen mezi dvěma zahraničními výrobky, z nichž jeden je obdobný novému tuzemskému výrobku, jehož cena se má stanovit a druhý je obdobný tuzemskému výrobku, který má stanovenou velkoobchodní cenu nebo jehož cenu lze vytvořit způsobem podle § 24 nebo 25.

(2) Ceny tvořené podle individuální kalkulace podléhají ověření. Postup a způsob ověřování a vypořádání zjištěných rozdílů stanoví příslušné cenové úřady.

(1) Tvorbou ceny podle individuální kalkulace se rozumí vytvoření ceny nového výrobku (jeho části) na základě cenové kalkulace sestavené podle ustanovení § 14 až 22 s použitím sazeb platných pro individuální kalkulaci.

(2) Zahraniční ceny zahraničních výrobků se používají v měně příslušných zemí (rozhodujících trhů) a zjišťují se buď na základě informací organizací zahraničního obchodu nebo z jiných vhodných informací o zahraničních cenách.

(6) Příslušná organizace zahraničního obchodu je povinna na požádání organizace, která zpracovává návrh ceny, bezplatně poskytnout, popřípadě obstarat, základní údaje, a to nejpozději do 30 dnů od doručení požadavku, není-li mezi nimi dohodnut delší termín. Základními údaji jsou minimálně údaje o rozhodujících technickoekonomických parametrech zahraničních výrobků, o cenách platných na zahraničních trzích v příslušné zahraniční měně a označení druhu informace. Ceny obou zahraničních výrobků musí být vždy z téhož zahraničního trhu a přibližně ze stejného časového období. V případě, že příslušná organizace zahraničního obchodu neposkytne zpracovateli návrhu ceny tyto údaje, projedná z podnětu zpracovatele potřebná opatření jeho nadřízený orgán s federálním ministerstvem zahraničního obchodu. Pokud zpracovatel návrhu neobdrží do doby potřebné pro stanovení ceny požadované údaje, může bez souhlasu cenového orgánu stanovit prozatímní cenu, nejde-li o výrobek, pro nějž se stanoví i maloobchodní cena.

i) výrobky, jejichž ceny stanoví národní výbory, pokud příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, nestanoví jinak,

h) přirážky a srážky za odchylky od kvalitativních a dodacích podmínek výrobků,

g) nestandardní obaly,

f) výzkumné a vývojové práce s cenou nižší než 1 mil. Kčs,

e) nestandardní výrobky⁶) s cenou nižší než 10 tis. Kčs a výrobky dodávané obyvatelstvu na zakázku v ceně nižší než 3 tis. Kčs,

d) práce průmyslové povahy,

c) opravy, pokud není stanoveno jinak,

b) náhradní díly,

a) přechodně platné ceny a na ceny stanovené po přechodně platných cenách,

b) se předpokládá vyvézt alespoň 30 % objemu jeho celkových dodávek, přičemž návrh ceny je vypracován způsobem podle § 23, popřípadě § 26 odst. 2 písm. b).

a) je v tuzemsku cenově neporovnatelný a cena se vytváří podle § 27, avšak v zahraničí je v obdobném provedení vyráběn, nebo

(3) Povinnost ověřovat ceny tvořené individuální kalkulací se nevztahuje na

(5) Jestliže cena nového výrobku odvozená ze zahraničních cenových relací je nižší než cena vytvořená podle § 23, § 26 odst. 2 písm. b) nebo § 27, může pověřená organizace stanovit vyšší cenu jen po její registraci příslušným cenovým úřadem. Bez registrace může stanovit jen cenu nižší.

(4) Zahraničními cenovými relacemi je nutno zdůvodnit návrh ceny v případech, kdy tak rozhodnou cenové úřady nebo kdy nový opakovaně dodávaný výrobek

(3) Cena nového výrobku se vytvoří z ceny tuzemského porovnatelného výrobku a průměru použitých údajů o zahraničních cenových relacích.

j) evidenční velkoobchodní ceny vývozu.

(6) K propočtu efektivnosti použití nového výrobku je odběratel povinen poskytnout na žádost dodavatele potřebné podklady do 30 dnů od doručení žádosti, nedohodnou-li organizace delší termín, nebo se vyjádřit k propočtu efektivnosti předkládanému dodavatelem s návrhem ceny. V rámci cenového řízení může odběratel předložit vlastní propočet efektivnosti.

f) v dalších případech na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu.

(1) Propočet efektivnosti použití nového výrobku slouží k vyjádření vlivu navrhované ceny, vytvořené některým ze způsobů podle § 23, 26 a 27, na náklady výroby u odběratelů.

(2) Propočet efektivnosti se vypracovává

(3) Propočty efektivnosti u výrobků uvedených v odstavci 2 písm. a), b) a e) se provádějí způsoby stanovenými zvláštními předpisy nebo rozhodnutím.⁷⁶) V případech podle odstavce 2 písm. c) se u provozních souborů vychází z propočtů vypracovaných v souvislosti s přípravou a projektováním těchto souborů.⁷⁷) V případech podle odstavce 2 písm. d) je propočet ekonomické efektivnosti součástí ekonomického vyhodnocení podle zvláštního předpisu.⁷⁸)

(4) Propočet efektivnosti použití nového výrobku se v případech podle odstavce 2 neprovádí, jestliže

(5) Pokud propočet efektivnosti nového výrobku prokáže

c) u souhrnných cen provozních souborů a provozních jednotek technologického zařízení, popřípadě cen dodávek skládajících se ze souhrnu jednotlivých strojů a zařízení (základních jednotek), vytvářejících funkčně samostatnou část umožňující propočet efektivnosti,

b) u strojů a zařízení opakovaně dodávaných do tuzemska pro výrobní spotřebu a investice, jejichž navrhovaná cena nevede ke snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího parametru ve srovnání se stanovenou cenou dosud vyráběného výrobku se stejnou velikostí parametru a není-li vyráběn, výrobku s nejbližší nižší velikostí parametru; za rozhodující se považuje především parametr vyjadřující výkonnost stroje a zařízení (výkon, kapacita, výrobnost apod.); dodavatelská organizace může propočet vypracovat i u spotřebních strojírenských výrobků,

a) u výrobků vyráběných na základě státního, resortního nebo oborového plánu technického rozvoje,

a) navrhovaná cena je vytvořena podle § 24 nebo 25 nebo jiným obdobným způsobem schváleným příslušným cenovým úřadem, jehož uplatnění vede k jednoznačné výši cen nových výrobků,

b) návrh ceny je zdůvodněn podle § 26a.

a) úsporu u odběratele nebo zachování dosavadní výše jeho nákladů, stanoví se cena v navrhované výši,

b) zvýšení nákladů u odběratele, může pověřená organizace stanovit navrhovanou cenu jen po její registraci příslušným cenovým úřadem; bez registrace může stanovit jen cenu, která nezvyšuje náklady odběratele.

e) u výrobků určených pro výrobní spotřebu a investice, jejichž velkoobchodní cena je předmětem cenového sporu řešeného příslušným cenovým úřadem podle § 99,

d) u návrhů souhrnných cen stavebních objektů,

(2) Podmínky realizace se při tvorbě ceny nového výrobku uplatňují především

b) v zájmu zvýhodnění výroby a ovlivnění spotřeby některých výrobků, zejména při náhradě výlučného dovozu tuzemskou výrobou,

c) v případech, kdy cenu nelze zjistit některým ze způsobů podle § 23 až 27, s podmínkou schválení příslušným cenovým úřadem, popřípadě národním výborem.

(1) Cena nového výrobku zjištěná některým ze způsobů podle § 23 až 27 může být upravena s ohledem na podmínky realizace tak, aby správně působila na rozvoj výroby u dodavatele a na plynulou spotřebu u odběratele.

a) k docílení potřebné relace ceny nového výrobku k cenám výrobků zaměnitelných,

(4) Rozdílné ceny téhož výrobku pro dodavatele a odběratele (zpravidla pomocí zdanění nebo dotace), popřípadě pro různé dodavatele nebo odběratele, lze stanovit v případech, kdy

a) nelze jednotnou cenou působit společensky žádoucím směrem současně na dodavatele i odběratele,

b) je zájem na jednostranném působení podmínek realizace buď na dodavatele nebo na odběratele.

(3) Při změně podmínek realizace může být stanovená cena snížena, a to i pod výši odpovídající způsobu tvorby podle § 23 až 27; zejména může být snížena s cílem znevýhodnit výrobu nebo vytvořit podmínky pro lepší prodejnost výrobku.

(5) Podmínky realizace se vyjadřují v ceně způsobem uvedeným v § 29 až 40. Odchylnou cenu na základě podmínek realizace od ceny vytvořené podle § 23 až 27 může stanovit jen příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, s výjimkami podle § 38 a 40.

(1) Vytvoření potřebných cenových relací nového výrobku k cenám výrobků již vyráběných je nutné zejména

e) k využívání cen pro vytvoření souladu zdrojů a potřeb u spotřebních výrobků v zájmu obměny sortimentu v žádoucí struktuře, jakosti a provedení, s výjimkou výrobků představujících základní životní potřeby.

d) k vytvoření zájmu dodavatele i odběratele na zhromadnění výroby, zvláště pomocí vnitřní i mezinárodní specializace a kooperace tak, aby cena vyvolávala zainteresovanost u takového okruhu odběratelů, který zajistí odbyt specializované výroby,

c) kdy při jediném technologickém procesu současně nebo postupně vzniká několik různých výrobků, nebo kdy nový výrobek vzniká jako nutný vedlejší produkt technologického postupu výroby jiného výrobku, nebo kdy při uplatnění rozdílné technologie nebo při použití různých surovin a materiálů vzniká stejný výrobek,

b) k podpoře společenských záměrů pro ovlivnění spotřeby, zvýšení ochrany a bezpečnosti práce, zajištění politickovýchovných, zdravotních, kulturních a jiných obdobných potřeb,

a) k dosažení souladu působení cen se záměry státního plánu rozvoje národního hospodářství, zvláště s plánovaným vývojem hmotných proporcí základních surovin, materiálů a výrobků, potřebou jejich vzájemné zaměnitelnosti a částečné nebo plné náhrady dovozu tuzemskou výrobou,

(2) Cenové zvýhodnění se uplatňuje

(11) Termíny přechodu z platné velkoobchodní ceny výrobku na cenu znevýhodněnou se stanoví na 1. leden a ze zvýhodněné ceny na základní velkoobchodní cenu na 1. leden nebo 1. červenec; maloobchodní ceny je nutno upravit nejpozději do tří měsíců od platnosti změn velkoobchodních cen, pokud z ustanovení § 31 až 40 nebo z rozhodnutí příslušného orgánu nevyplývá jiný termín nebo jiný postup.

(10) Cenové zvýhodnění a znevýhodnění uplatněné ve velkoobchodních cenách se promítá v relativně stejném poměru v maloobchodních cenách, pokud výjimečně příslušné ústřední orgány nestanoví jinak.

(1) Cenové zvýhodnění se uplatňuje tak, aby bylo dosaženo vzájemně výhodné ceny pro dodavatele i odběratele, umožňující dodavateli dosáhnout relativně vyšší rentability (poměr zisku ke zpracovacím nákladům) než je rentabilita porovnatelného výrobku a odběrateli snížit náklady nebo jinak efektivněji uspokojit potřeby.

d) výrobky, které nebyly dodány v době platnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do třetího stupně jakosti nebo v době, kdy jsou technicky zastaralé, ačkoliv měly být dodány podle plánu odbytu, nebo není-li sestaven v potřebném členění, podle dodávkových hospodářských smluv.

c) výrobky technicky zastaralé, pro něž výrobní organizace nenavrhla snížení ceny podle § 33 odst. 1,

b) výrobky zařazené do třetího stupně jakosti patřící do odvětví potravin a pochutin, spotřební výrobky ostatních odvětví pokud mají stanovenou maloobchodní cenu a jsou dodávány též do tržních fondů, dále krmné směsi a krmné bílkovinné koncentráty označené podle zvláštních předpisů za krmivo se sníženou jakostí,

a) u technicky pokrokových výrobků podle § 32,

b) u výrobků zařazených při hodnocení do prvního stupně jakosti podle § 34,

c) u výrobků dosahujících úspory proti stanovenému cenovému limitu podle § 36,

d) u módních novinek a výrobků luxusního provedení podle § 38,

e) u výrobků efektivních při vývozu a u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu.

a) u technicky zastaralých výrobků podle § 33,

b) u výrobků zařazených při hodnocení do třetího stupně jakosti nebo označených za krmivo se sníženou jakostí podle § 35,

c) u výrobků, jejichž cena překračuje cenový limit podle § 36,

d) u výrobků těžko prodejných, zařazených do doprodeje podle § 40,

e) u výrobků, které při vývozu nejsou dostatečně efektivní a u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu.

a) vyvážené výrobky, na něž se vztahuje cenové znevýhodnění,

(9) Cenové znevýhodnění lze uplatnit jak při tvorbě cen nových výrobků, tak během jejich prodeje.

(8) Cenové zvýhodnění podle odstavce 2 písm. a), b) a c) a cenové znevýhodnění podle odstavce 6 písm. a), b) a c) se neuplatňuje u výrobků, na které jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu a u dovážených výrobků. Cenové znevýhodnění se dále neuplatňuje u dodávek výrobků pro vývoz, jestliže velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny vývozu nejsou vyšší než jejich kupní ceny dosažené při vývozu nebo jestliže tak v zájmu podpory plnění vývozních úkolů rozhodne ústřední orgán nadřízený výrobci po projednání s příslušnou plánovací komisí a ministerstvem financí a s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.

(7) Cenové znevýhodnění se uplatňuje tak, aby se výrobci snížila rentabilita výrobku ve srovnání s rentabilitou výrobků porovnatelných při současném snížení ceny pro odběratele. Cenové znevýhodnění podle odstavce 6 písm. a) a e) se uplatňuje formou slevy z velkoobchodní ceny a snížené maloobchodní ceny, u výrobků podle odstavce 6 písm. b) formou slevy z cen, u výrobků podle odstavce 6 písm. c) a d) se uplatňuje formou snížených cen. V případech podle odstavce 6 písm. a), b) a e) může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor zejména na návrh dodavatele nebo odběratele, jejich nadřízeného ústředního orgánu, popřípadě příslušné státní zkušebny⁷⁹), místo snížení cen nebo slevy stanovit dodatkový odvod ve stejné výši.⁸) Tento dodatkový odvod provádí organizace místo slevy nebo snížení ceny bez rozhodnutí příslušného cenového úřadu, popřípadě národního výboru vždy, jde-li o

(6) Cenové znevýhodnění se uplatňuje

(5) Cenové zvýhodnění podle odstavce 2 písm. a) až c) a e) se uplatňuje formou stanovené přirážky k základní velkoobchodní ceně a formou stanovené zvýhodněné maloobchodní ceny, u výrobků podle odstavce 2 písm. d) formou zvýhodněné velkoobchodní a maloobchodní ceny sjednávané dohodou dodavatele s odběratelem. Kromě přirážky za cenové zvýhodnění nebo zvýhodněné ceny (dále jen „zvýhodněná cena“) musí být před zahájením dodávek stanovena i cena základní. Základní cena se nestanoví pouze u výrobků luxusního provedení.

(4) Uplatňování cenového zvýhodnění nesmí být v rozporu s opatřeními k centrální regulaci výrobků a materiálů ve výstavbě,⁷) k zabezpečování výroby a prodeje výrobků nižších cenových poloh a s dalšími opatřeními přijatými cenovými úřady a ostatními příslušnými orgány k podpoře optimální struktury dodávek požadované odběrateli. Cenové zvýhodnění může být vázáno na dodržení dalších podmínek, zejména na zabezpečení potřebného rozsahu dodávek stávajících výrobků běžné jakosti a technické úrovně, standardního provedení a nižší cenové polohy.

(3) Cenové zvýhodnění se uplatňuje jen při tvorbě cen nových výrobků a za podmínky, že rentabilita započtená do ceny výrobků uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) vytvořené některým ze způsobů podle § 23 až 26, nepřekračuje již relativně vyšší rentabilitu odpovídající cenovému zvýhodnění. U jednotlivého výrobku může být uplatněno cenové zvýhodnění jen z jednoho důvodu, s výjimkou uvedenou v § 38 odst. 5. V případech, kdy nový výrobek vyhovuje podmínkám pro cenové zvýhodnění z různých důvodů, uplatňuje se nejvyšší zvýhodnění. Byl-li výrobek již dodáván za stanovenou základní cenu, lze cenové zvýhodnění uplatnit jen tehdy, jestliže šlo o cenu prozatímní, nebo šlo-li o přechodně platnou cenu jen tehdy, jestliže zvýhodněná cena nebude vyšší než tato cena. U výrobků zahrnutých v rozpočtech provozních souborů nebo stavebních objektů, na něž byla uzavřena dohoda o odbytových nákladech, lze uplatnit cenové zvýhodnění při jejich dodávkách pro tyto soubory nebo objekty jen pokud nezpůsobí překročení dohodnutých odbytových nákladů. Cenové zvýhodnění nelze uplatnit u provozně nevyzkoušených strojů a zařízení.

(1) Výrobky, na které bylo příslušným ústředním orgánem vydáno osvědčení o technické pokrokovosti, 9) lze cenově zvýhodnit. Výrobky technicky zastaralé ⁹) se cenově znevýhodňují.

(2) Doba cenového zvýhodnění se stanoví u výrobních prostředků nejdéle na tři roky, u spotřebních výrobků nejdéle na dva roky od data účinnosti uvedeného v osvědčení podle odstavce 1. U výrobků, popřípadě souhrnu výrobků s dlouhým výrobním cyklem, zejména u provozních souborů a provozních jednotek technologického zařízení a stavebních objektů, může příslušný cenový úřad stanovit delší dobu cenového zvýhodnění, která se počítá ode dne, kdy byl výrobek, popřípadě souhrn výrobků poprvé fakturován.

(2) Velkoobchodní cena technicky pokrokového výrobku může být zvýhodněna

(1) U technicky pokrokových výrobků se uplatňuje

b) u spotřebních výrobků dodávaných též do tržních fondů, u nichž nelze přínos pro odběratele propočítat, až do výše 25 % základní ceny, a to na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu; výše přirážky k velkoobchodní ceně však musí zabezpečovat, aby i zvýhodněná maloobchodní cena odpovídala cenovým relacím a podmínkám realizace výrobků na vnitřním trhu.

a) přirážkou za cenové zvýhodnění odpovídající nejvýše částce propočteného ročního přínosu⁷⁶) vznikajícího odběrateli při použití nového výrobku, nejvýše však 25 % základní ceny;

b) výjimečně systém dvojích cen podle § 28 odst. 4; způsob úhrady rozdílů mezi oběma cenami a postup jejich sjednocení se stanoví po dohodě příslušných orgánů plánem vývoje cen podle podmínek jednotlivých výrobků.

a) zvýhodněná cena po dobu platnosti osvědčení o technické pokrokovosti, nejdéle však podle § 31 odst. 2,

(3) Po uplynutí doby platnosti osvědčení o technické pokrokovosti platí cena základní. Počátek její platnosti se stanoví podle § 30 odst. 11. Základní velkoobchodní cena platí také ode dne účinnosti rozhodnutí státní zkušebny, jímž se technicky pokrokový výrobek zařazuje do druhého stupně jakosti.

(3) Cenové znevýhodnění nebo uplatnění dodatkového odvodu podle § 30 odst. 7, nesmí být důvodem pro omezení výroby těchto výrobků,¹¹) pokud dodavatel neuspokojuje poptávku novým, technicky pokrokovějším výrobkem nebo pokud není uspokojena jinak (např. dovozem) v cenové poloze odpovídající dosud vyráběnému výrobku.

(2) K zabezpečení účinných cenových relací mezi technicky zastaralými a ostatními výrobky může příslušný cenový úřad zvýšit cenu technicky zastaralého výrobku pro odběratele. Rozdíl mezi sníženou cenou pro dodavatele a cenou pro odběratele odvádí dodavatelská organizace stanovenou formou. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro spotřební výrobky a výrobky dodávané pro investiční výstavbu.

(1) Výrobní organizace je povinna navrhnout slevu z velkoobchodní ceny, popřípadě snížení maloobchodní ceny, nejpozději měsíc přede dnem, od kterého se výrobek považuje za technicky zastaralý, nebo do jednoho měsíce po obdržení rozhodnutí příslušného orgánu. Sleva z velkoobchodní ceny se rovná skutečnému zisku výrobku podle výsledné kalkulace za poslední rok výroby, nejméně však 15 % z ceny. Pro návrhy snížení maloobchodních cen platí postup podle § 30 odst. 10. Poskytování slevy ze základní velkoobchodní ceny, popřípadě dodatkový odvod za technicky zastaralý výrobek, se uplatňuje od termínu podle § 30 odst. 11.

(1) Výrobky, jež byly při hodnocení příslušnou státní zkušebnou¹²) zařazeny do prvního stupně jakosti, se cenově zvýhodňují.

(4) Cenové zvýhodnění výrobků zařazených do prvního stupně jakosti nelze uplatnit u potravin, nerozhodne-li příslušný cenový úřad jinak.

(3) Velkoobchodní cena výrobku zařazeného do prvního stupně jakosti může být zvýhodněna podle § 32 odst. 2.

(2) Cenové zvýhodnění platí po dobu zařazení výrobku do prvního stupně jakosti, nejdéle však tři roky od data účinnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do prvního stupně jakosti pokud příslušný cenový úřad nestanoví jinak.

(5) Po skončení účinnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do prvního stupně jakosti nebo po uplynutí stanovené lhůty podle odstavce 2 platí cena základní. Počátek její platnosti se stanoví podle § 30 odst. 11.

(1) Výrobky, jež byly zařazeny příslušnou státní zkušebnou do třetího stupně jakosti, se cenově znevýhodňují formou slevy z ceny nebo formou dodatkového odvodu podle § 30 odst. 7.

(4) Slevy z ceny podle odstavce 1 a 2 písm. a) se uplatňují také v případech, kdy byl podle zvláštních předpisů výrobek označen za krmivo se sníženou jakostí.

(3) Sleva z ceny musí být poskytována u velkoobchodních cen po dobu účinnosti příslušného rozhodnutí státní zkušebny.

b) 30 % z velkoobchodní ceny, popřípadě základní velkoobchodní ceny, byl-li výrobek zařazen do třetího stupně jakosti při opakovaném hodnocení.

a) 15 % z velkoobchodní ceny, popřípadě základní velkoobchodní ceny, byl-li výrobek zařazen do třetího stupně jakosti při prvním nebo novém hodnocení, anebo byl-li výrobek zařazen do třetího stupně jakosti na základě kontroly,

(2) Sleva z ceny činí

(3) Jestliže návrh ceny je při dodržení podstatných podmínek nového výrobku vyšší než stanovený konečný cenový limit, příslušný cenový úřad stanoví

(2) Cenové zvýhodnění podle odstavce 1 se stanoví nejdéle na dobu dvou let od počátku dodávek; současně se zvýhodněnou cenou se stanoví cena základní.

(1) Při stanovení ceny nového výrobku může příslušný cenový úřad na návrh dodavatele projednaný s odběratelem stanovit zvýhodněnou cenu nového výrobku v závislosti na rozdílu mezi konečným cenovým limitem a nižší velkoobchodní cenou zjištěnou některým ze způsobů podle § 23 až 27 při dodržení podstatných kvalitativních a dodacích podmínek příslušného výrobku. Cenové zvýhodnění činí 50 % dosažené úspory, nejvíce však 20 % propočtové ceny, tj. ceny bez cenového zvýhodnění.

a) cenu ve výši cenového limitu, nebo

b) zvýšenou cenu, která však smí zahrnovat nejvýše 50 % zisku určeného podle § 20.

a) výrobků technicky pokrokových a výrobků zařazených do prvního stupně jakosti popřípadě výrobků technicky zastaralých a výrobků zařazených do třetího stupně jakosti,

(3) Rozsah výrobků podle odstavce 1 a podrobnější podmínky tohoto cenového zvýhodnění a znevýhodnění, popřípadě podíly pro výrobní organizaci a organizaci zahraničního obchodu, stanoví cenové úřady.

(4) Cenové zvýhodnění, popřípadě znevýhodnění, lze uplatnit i u nových tuzemských výrobků nahrazujících výrobky dosud výlučně dovážené, a to podle vztahu vnitřních a zahraničních cen. Podrobnější podmínky jeho uplatnění stanoví cenové úřady.

(2) Cenové zvýhodnění podle efektivnosti vývozu činí nejvýše 25 % z velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny a cenové znevýhodnění nejvýše 30 % velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny.

(1) Podle efektivnosti vývozu lze zvýhodnit popřípadě znevýhodnit ceny

b) dalších výrobků, které jsou předmětem vývozu, aniž byly hodnoceny příslušným orgánem nebo organizací podle § 31 až 35.

(3) Osvědčení o módní novince nebo výrobku luxusního provedení se uděluje u tuzemských výrobků na návrh výrobní organizace v dohodě s příslušným generálním ředitelstvím obchodu, u dovážených výrobků na návrh generálního ředitelství obchodu.

(1) Za módní novinky se pro účely cenového zvýhodnění považují výrobky oděvní a bytové kultury,¹³) o nichž pověřená státní zkušebna nebo jiná pověřená organizace vydá osvědčení, že jsou to výrobky zcela nového provedení (nového tvaru, střihu, zpracování, použitého materiálu, vzoru apod.) z hlediska výtvarného řešení (designu) a že slouží k obohacení trhu, jeho průzkumu a k rozšíření sortimentu standardního zboží.

(2) Za výrobky luxusního provedení se pro účely cenového zvýhodnění považují výrobky oděvní a bytové kultury, popřípadě další skupiny výrobků, o nichž pověřená státní zkušebna nebo jiná pověřená organizace vydá osvědčení, že jsou to výrobky vyznačující se mimořádným provedením, vynikající kvalitou, vysokou úrovní designu, které jsou vyráběny nebo dováženy zásadně v menším množství a nepředpokládá se jejich hromadná výroba (dovoz).

(1) Módní novinky mohou být dodávány za zvýhodněné ceny po dobu a v množstvích stanovených v příslušném osvědčení, nejdéle však jeden rok. Příslušný cenový úřad může se souhlasem ústředních orgánů nadřízených dodavateli a odběrateli stanovit jiné podmínky pro uplatnění cenového zvýhodnění.

(5) Dnem následujícím po ukončení platnosti osvědčení o módní novince mohou být tyto výrobky dále cenově zvýhodněny podle § 34. Změnou důvodu pro cenové zvýhodnění nesmí však být cena dále zvýšena.

(6) Jestliže při hodnocení jakosti nebude módní novince přiznán alespoň druhý stupeň a výrobku luxusního provedení první stupeň jakosti, končí platnost cenového zvýhodnění dnem účinnosti příslušného rozhodnutí státní zkušebny.

(2) Výrobky luxusního provedení mohou být za zvýhodněné ceny dodávány v rozsahu stanoveném v příslušném osvědčení bez časového omezení.

(3) Zvýhodněné ceny výrobků zařazených do módních novinek nebo výrobků luxusního provedení se sjednávají dohodou mezi dodavatelem a odběratelem s přihlédnutím k podmínkám realizace, zejména nabídky a poptávky.

(4) Základní velkoobchodní i maloobchodní ceny módních novinek musí být stanoveny před zahájením dodávek těchto výrobků za zvýhodněné ceny.

a) ministerstva průmyslu republik - přehledy o dodávkách módních novinek a výrobků luxusního provedení s vyčíslením jejich podílu na celkových dodávkách do tuzemska a rozdílů mezi základní a zvýhodněnou cenou (index),

b) ministerstva obchodu republik - přehledy o nákupu módních novinek a výrobků luxusního provedení s vyčíslením jejich podílu na celkovém nákupu v množství i hodnotovém vyjádření a s uvedením vývoje cenových rozdílů v maloobchodních cenách módních novinek a výrobků luxusního provedení podle jednotlivých generálních ředitelství.

(1) K zabezpečení žádoucího vývoje úrovně cen v oborech, kde se uplatňují módní novinky a výrobky luxusního provedení, mohou příslušné cenové úřady na návrh zainteresovaných ústředních orgánů stanovit rozsah módních novinek a výrobků luxusního provedení, na které se vztahuje cenové zvýhodnění.

(2) O vývoji dodávek a nákupu módních novinek a výrobků luxusního provedení podle oborů třímístné nomenklatury jednotné klasifikace ve hmotných jednotkách, velkoobchodních a maloobchodních cenách základních i zvýhodněných (u výrobků luxusního provedení jen ve zvýhodněných) předkládají souhrnné přehledy cenovým úřadům nejpozději do 31. srpna za I. pololetí a do 31. března za II. pololetí, a to

(3) Při nežádoucím vývoji úrovně cen mohou příslušné cenové úřady, popřípadě národní výbory, stanovit maximální výši cenového zvýhodnění módních novinek v procentech k základní ceně a výrobků luxusního provedení k ceně odpovídající cenové kalkulaci. Na návrh zainteresovaných ústředních orgánů mohou vyjmout některé výrobky nebo některé výrobce z obecného režimu pro výběr a zvýhodnění módních novinek a výrobků luxusního provedení.

(3) Objem celkového snížení cen v rámci jednotlivých doprodejových akcí se stanoví v rozsahu normativních zdrojů rizikových fondů obchodních nebo odbytových organizací; jestliže jsou vyčerpány, může být použito části prostředků z cenových rozdílů podle zvláštních předpisů nebo podle rozhodnutí příslušných orgánů.

(2) Snížení cen výrobků zařazených do doprodeje se stanoví s přihlédnutím k prodejním možnostem při zajištění žádoucí jednotnosti doprodejních cen.

(1) Doprodejem se rozumí prodej za snížené ceny u výrobků, které při stanovené výši cen jsou těžko prodejné. Do doprodeje lze zařadit takové těžko prodejné výrobky, jejichž dodávky do tuzemska již byly zastaveny, nebo nejsou obchodními, popřípadě odbytovými organizacemi dále nakupovány a vykazují za stanovenou dobu pomalou obrátku zásob, přičemž jejich prodej nelze efektivně realizovat prostřednictvím vývozu, výměnných akcí apod.

b) stanovení ceny nového výrobku v případě trvalých a obecně platných odchylek, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2.

(1) Při předem dohodnutých a přípustných odchylkách od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek, za nichž cena byla stanovena, může být cena výrobku přiměřeně zvýšena nebo musí být snížena, a to formou

a) přirážky k ceně nebo srážky z ceny při odchylkách od podstatných podmínek buď časově přechodných, nebo dohodnutých pro jednotlivé odběratele, s výjimkou případů uvedených v § 77 odst. 4,

(2) Systém přirážek a srážek pro různé obměny kvalitativních a dodacích podmínek výrobků ve vztahu k základnímu provedení výrobku je možno používat jako racionální způsob tvorby cen a uspořádání ceníků pro opakovaně se vyskytující rozdílné provedení výrobků nebo rozdílné podmínky dodávek.

(3) Přirážka nebo srážka za odchylky od kvalitativních podmínek se tvoří některým ze způsobů tvorby cen platných pro příslušný výrobek; pokud jich nelze použít, tvoří se individuální kalkulací s tím, že nepřímé náklady a zisk se kalkulují ve zdůvodněné výši maximálně podle sazeb uvedených v cenové kalkulaci výrobku, k jehož ceně se přirážka tvoří.

b) individuální kalkulace prokazující zvýšené nebo snížené náklady spojené s příslušnou odchylkou, sestavené pro vybrané výrobky.

Při obou způsobech tvorby přirážek a srážek za odchylky od dodacích podmínek se prokazuje jejich výše porovnáním s již schválenými obdobnými přirážkami v technologicky příbuzných oborech výroby obsaženými v platných cenících.
(4) Přirážka nebo srážka za odchylky od dodacích podmínek se tvoří na základě

a) propočtu, sestaveného z odhadu předpokládaných nákladů příslušné skupiny výrobků zvýšených o stanovenou rentabilitu (pokud není stanovena, zvýšených o skutečnou rentabilitu oboru v příslušné organizaci) a z odhadu předpokládaných výnosů,

(5) Za kratší dodací nebo objednací lhůtu, pokud ji odběratel požaduje, lze uplatňovat přirážku, jestliže v právních předpisech, zejména v základních podmínkách dodávek, dále v cenících nebo v rozhodnutích ústředních orgánů jsou uvedeny lhůty platné pro stanovené ceny a jestliže přirážky za jejich zkrácení nebo způsoby výpočtu jsou uvedeny v cenících nebo v cenových rozhodnutích. Úpravy dosud platných dodacích (objednacích) lhůt výrobků, stanovené jednotlivými ústředními orgány, se promítají do cen jen na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu. Uplatnění formy přirážek za kratší dodací (objednací) lhůty lze navrhovat příslušnému cenovému úřadu jen současně s uplatněním srážek za delší dodací (objednací) lhůty.

(6) Přirážku za delší záruční dobu než je stanovena příslušnými předpisy, lze k ceně připočítat jen v případech, kdy k prodloužení dochází na žádost odběratele; jestliže je již běžně tato delší záruční lhůta poskytována bez přirážky, není možno přirážku uplatňovat.

b) že je s odběratelem předem projednáno.

(7) Přirážku za menší než minimální expediční množství a přirážku za menší než minimální výrobní množství lze uplatňovat jen v rozsahu a výši, jak jsou stanoveny v cenících nebo v cenových rozhodnutích. Uplatnění přirážky za menší než minimální výrobní množství je dále podmíněno tím,

a) že minimálního výrobního množství nemůže být dosaženo ani spojením objednávek všech odběratelů,

(8) Při stanovení přirážek za menší než minimální výrobní množství pro skupiny výrobků, kde dosud platnými ceníky nebo cenovými rozhodnutími nejsou stanoveny, musí být současně stanoveny i srážky za vyšší výrobní množství v případech, kdy zvýšení výrobního množství proti množství uvažovanému při tvorbě cen, přináší snížení nákladů výroby.

a) cen výrobků, jejichž výroba a rozdělení jsou zahrnuty do závazných bilancí prováděcího státního plánu rozvoje národního hospodářství,

(1) Dodavatel může poskytnout slevu ze stanovené ceny, s výjimkou

b) maloobchodních cen a ostatních cen výrobků dále dodávaných za maloobchodní ceny, pokud příslušný cenový orgán nestanoví jinak,

c) případů, kdy poskytnutí slevy by zvýšilo dotace ze státního rozpočtu, pokud příslušné ústřední orgány nestanoví jinak.

(2) Příslušné cenové úřady, popřípadě národní výbory, mohou určit podrobnější podmínky pro poskytování slev.

(3) Výše slevy musí být průkazně vyznačena ve faktuře.

(4) Ustanovení odstavce 1 a 2 se netýká slev podle jiných ustanovení této vyhlášky a slev podle zvláštních předpisů.¹⁴)

c) dopravní podmínky dodávek výrobků a služeb,

d) přesné vymezení dodacích lhůt, pro které platí, že

e) určení množství dodávky vztahující se ke stanoveným sazbám odbytové přirážky v případech, kdy odbytová přirážka je diferencována podle velikosti dodávek,

f) další podmínky, které vyplývají z druhu dodávaných výrobků a poskytovaných služeb, požadovaných odběrateli, nebo podmínky, jež stanoví příslušný ústřední orgán.

1. odbytová přirážka se v zásadě vztahuje na pohotové dodávky výrobků ze skladu odbytové organizace v množství dohodnutém s odběrateli, včetně dodávek v množství, které z hlediska výrobce je označeno jako dodávky menší než minimální expediční nebo výrobní množství,

a) vymezení činnosti odbytové organizace, popřípadě dalších organizací, podle § 3 odst. 1 písm. c) (dále jen „odbytové organizace“) co do sortimentu dodávek a druhu poskytovaných služeb,

b) podrobný způsob plnění dodávek a jednotlivých služeb,

2. u výrobků, pro které nadřízený ústřední orgán schválí, že nemusí být dodávány pohotově (např. nestandardní výrobky, dovážené stroje a zařízení) je nutné uvést podrobné podmínky způsobu dodání, včetně dodacích lhůt, schválené tímto orgánem,

(1) Odbytové přirážky nebo odbytové srážky se tvoří na základě cenové kalkulace poskytovaných služeb pro skupinu výrobků, obor nebo pro více oborů, vymezených shodnými kvalitativními a dodacími podmínkami.

c) zisk stanovený příslušným cenovým úřadem se do jednotlivých odbytových přirážek nebo srážek rozvrhuje v poměru k nákladům na oběh.

b) do nákladů nelze duplicitně zahrnovat náklady na poskytované služby, které jsou již započteny ve velkoobchodních cenách,

a) kromě nákladů na oběh se kalkuluje příslušným cenovým úřadem normativně určený podíl obchodního rizika,

(2) Pro sestavení cenové kalkulace odbytové přirážky nebo srážky platí přiměřeně ustanovení § 14 až 22 s tím, že

b) nebo absolutní částkou k jiné určené základně, např. k jednotce množství.

(3) Odbytové přirážky se stanoví

a) procentní sazbou k platným velkoobchodním cenám sníženým o srážky za odchylky od kvalitativních podmínek výrobků, popřípadě zvýšeným o přirážky za odchylky od kvalitativních podmínek výrobků, pokud je požadují odběratelé, nebo výjimečně upraveným o přirážky (srážky) za odchylky od dodacích podmínek výrobků, pokud tyto odchylky platí i pro odběratele odbytových organizací; u dovážených výrobků procentní sazbou k velkoobchodním cenám vytvořeným podle § 53,

(4) Zahrnuje-li sazba odbytové přirážky souhrn služeb, které nemusí současně v plném rozsahu odběratel požadovat, je nutno určit sazby jednotlivých služeb.

(5) Traťové dodávky, pro něž příslušným rozhodnutím není stanoven způsob úhrady, se uskutečňují za platné velkoobchodní ceny. Odbytová organizace je oprávněna v takových případech sjednat s výrobní organizací odbytovou srážku z velkoobchodní ceny přiměřenou nákladům na odbyt započteným ve velkoobchodní ceně. V odůvodněných případech stanoví příslušný cenový úřad výjimky.

(6) Sazby nebo absolutní částky odbytových přirážek se stanoví jednotně pro shodné obory výrobků dodávaných více odbytovými organizacemi při shodném vymezení kvalitativních a dodacích podmínek poskytovaných služeb.

(1) Jestliže odbytová organizace nesplní pohotovou dodávku ve lhůtě podle odstavce 2 nebo, jde-li o výrobky, které nemusí být dodány pohotově, nesplní jejich dodávku ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem nebo nadřízeným orgánem nebo ve lhůtě sjednané s odběratelem, je povinna snížit stanovenou odbytovou přirážku o jednu pětinu. Povinnost pohotové dodávky neplatí pro výrobky, jejichž dovoz odbytové organizace zajišťují až na základě objednávky odběratele.

(2) Pohotovou dodávkou se rozumí splnění technicky jasné objednávky do šesti týdnů od jejího doručení. Ústřední orgán nadřízený odbytové organizaci může stanovit delší lhůtu pro výrobky uvedené v § 43 písm. d) bod 2 jen se souhlasem příslušného cenového úřadu; k tomu účelu předkládá ústřední orgán příslušnému cenovému úřadu spolu se zdůvodněním i stanoviska hlavních odběratelských orgánů.

(3) Od odběratele výrobku dodávaného odbytovou organizací lze požadovat úhradu jen jedné odbytové přirážky, a to přirážky dodávající odbytové organizace. V případech, kdy odbytová organizace dodaný výrobek nakoupila od jiné odbytové organizace, dohodnou si tyto organizace podíl z odbytové přirážky placené odběratelem úměrný vynaloženým nákladům. Ve výjimečných případech může příslušný cenový úřad stanovit odchylný postup.

(4) Odbytovou přirážku pro rozšíření služeb nebo pro nové odbytové organizace nelze stanovit, pokud by vyvolala zvýšení ceny pro odběratele bez odpovídajícího zlepšení jimi požadovaného uspokojování potřeb. Jestliže jsou s dodávkou poskytovány odběrateli další, dosud neposkytované služby, pro které se stanoví nová odbytová přirážka, musí příslušná výrobní nebo odbytová organizace i nadále plnit dodávky bez těchto služeb za ceny bez odbytové přirážky, pokud to požaduje odběratel.

(5) Odbytové organizace jsou se souhlasem příslušného cenového úřadu oprávněny stanovit odbytové ceny dodávaných výrobků; v takových případech vydávají příslušná cenová rozhodnutí a ceníky a vypořádají předepsaným způsobem cenové rozdíly vzniklé zejména zprůměrováním rozdílných cen některých dodavatelů.

(1) Cenové limity představují horní hranici ceny budoucího výrobku. Cenové limity jsou závazné pro stanovené nebo sjednané kvalitativní a dodací podmínky připravovaného výrobku.

a) předběžné cenové limity,

(2) Cenové limity se člení na

b) konečné cenové limity.

a) vyvíjeny a vyráběny pro vlastní potřebu výrobní hospodářské jednotky jako investice prováděné ve vlastní režii a nepředpokládá se, že budou dodávány i pro jiné odběratele,

c) díly a speciálním nářadím.

(3) Předběžný nebo konečný limit se v případech uvedených v § 47 a 48 neuplatňuje, jestliže v době, kdy má být vypracován návrh předběžného nebo konečného limitu, je již stanovena velkoobchodní, popřípadě maloobchodní cena, nebo jestliže příslušná organizace předloží k projednání přímo návrh velkoobchodní, popřípadě maloobchodní ceny, resp. cenu stanoví, má-li působnost. V podkladech pro zdůvodnění úkolů plánu technického rozvoje se pak uvádí místo návrhu předběžného limitu návrh velkoobchodní ceny. Povinnost vypracovat návrh předběžných a konečných cenových limitů se dále netýká výrobků, které jsou

b) vyvíjeny a vyráběny v souvislosti s řešením úkolů technického rozvoje technologického charakteru, aniž jejich vývoj je součástí zadání těchto úkolů a jestliže jsou pro vyvíjené technologie stanoveny nákladové limity,

(4) Jestliže rozhodující údaje (parametry) zadání úkolu plánu rozvoje vědy a techniky umožňují použít závazný způsob tvorby cen schválený příslušným cenovým úřadem, je zpracovatel návrhu předběžného limitu velkoobchodní ceny povinen navrhnout, popřípadě stanovit, velkoobchodní cenu místo předběžného limitu velkoobchodní ceny. Stejným způsobem se postupuje i v případě, že závazný způsob tvorby platí jak pro tvorbu velkoobchodních cen, tak pro tvorbu cenových limitů.

(5) Na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu se kromě předběžného limitu velkoobchodní ceny budoucího výrobku, určeného též pro vývoz, stanoví i předběžný limit kupní ceny.

b) u státních, resortních a oborových úkolů plánu standardizace pro nové výrobky vyráběné podle nových nebo změněných norem.

(1) Předběžný limit velkoobchodní ceny budoucího výrobku se stanoví

a) u státních, resortních a oborových úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, jejichž výsledkem má být nový výrobek, u úkolů uvedených v podnikových plánech rozvoje vědy a techniky v rozsahu určeném nadřízeným generálním ředitelstvím, a jde-li o organizace řízené ústředním orgánem, v rozsahu jím stanoveném,

(2) U budoucích výrobků významných ve spotřebě obyvatelstva, které určí příslušný cenový úřad nebo kde to bude požadovat příslušné ministerstvo obchodu republiky, se kromě předběžného limitu velkoobchodní ceny stanoví i předběžný limit maloobchodní ceny.

f) kombinace způsobů podle písmen a) až c), zejména v případech, kdy část budoucího výrobku je porovnatelná s již vyráběným výrobkem a část neporovnatelná; pro tyto a další vhodné případy lze využít i stavebnicového způsobu,

(3) Předběžný limit velkoobchodní ceny se tvoří na základě

g) ceny dovozu vycházející z cen rozhodujících zahraničních trhů nebo skutečné ceny opakovaného dovozu, je-li tato nižší v případech, kdy výlučně dovážený výrobek se má nahradit tuzemským.

e) rozboru efektivnosti použití budoucího výrobního prostředku ve srovnání s porovnatelným tuzemským, a není-li, s dovezeným výrobním prostředkem; tímto způsobem se u výrobních prostředků ověřuje výše předběžných limitů velkoobchodních cen vytvořených způsobem podle písmena a) až c) a ke stanovení předběžného limitu velkoobchodní ceny lze tento způsob použít jen v případech, kdy takto vytvořený limit je nižší nebo kdy tak určí orgány uvedené v § 122,

d) odvození z předběžného limitu maloobchodní ceny, jde-li o výrobek podle odstavce 2,

c) propočtové cenové kalkulace budoucího výrobku odvozené z kalkulace porovnatelného výrobku, s vyjádřením rozdílů v nákladech odpovídajících změnám v rozhodujících technickoekonomických parametrech porovnávaných výrobků; náklady na přímý materiál a náklady na přímé mzdy se určují pomocí ukazatelů vyjadřujících vztah mezi velikostí rozhodujících parametrů a výší nákladů těchto položek kalkulace porovnatelných výrobků patřících do stejné skupiny výrobků jako budoucí výrobek; nepřímé náklady, popřípadě ostatní přímé náklady a zisk se započítávají v procentní výši vyplývající z použité kalkulace porovnatelného výrobku; u nových výrobních prostředků je třeba zabezpečovat snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru při srovnatelných podstatných kvalitativních podmínkách budoucího a porovnatelného výrobku,

b) odvození ze zahraničních cenových relací výrobků rozhodujících zahraničních výrobců, zejména v případech, kdy u budoucího výrobku se předpokládá uplatnění zcela nových principů řešení, nových materiálů apod.,

a) ukazatelů charakterizujících vztah technických parametrů k platným cenám porovnatelných výrobků, zejména v případech, kdy jde o obměnu výrobků na dosavadní technické úrovni,

a) způsobem uvedeným v odstavci 3 písm. a) a b) vyjádřeným v maloobchodní ceně,

b) na základě předběžného limitu velkoobchodní ceny s připočtením ostatních složek maloobchodní ceny ve stanovené výši.

(4) Předběžný limit maloobchodní ceny se tvoří

(5) Pro použití způsobu tvorby předběžného limitu velkoobchodní nebo maloobchodní ceny platí pořadí uvedené v odstavcích 3 a 4 podle možnosti jejich uplatnění. Stanoví-li se předběžný limit maloobchodní ceny podle odstavce 4 písm. a), odvodí se vždy z něho předběžný limit velkoobchodní ceny.

(6) Předběžný limit velkoobchodní nebo maloobchodní ceny může být upraven po projednání s jeho navrhovatelem, budoucím výrobcem a odběratelem a se souhlasem příslušného cenového úřadu podle předpokládaných podmínek realizace tak, aby vyjadřoval plánované záměry ve struktuře spotřeby a odpovídal zásadám sociální, zdravotní a kulturní politiky státu.

(7) Při rozhodování o dani z obratu zahrnované do limitů maloobchodních cen se postupuje podle § 120.

(1) Konečný cenový limit se stanoví po ukončení výroby prototypu, zkušební série nebo jiného obdobného výsledku vývoje (dále jen „prototyp“) a po rozhodnutí o jeho zavedení do výroby.

b) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. b) nebo g), tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny stejným způsobem s tím, že se jeho výše zdůvodní propočtem obdobným způsobu uvedenému v písmenu a) nebo c) tohoto odstavce,

c) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. c) nebo e), se konečný limit velkoobchodní ceny tvoří na základě propočtové cenové kalkulace, náklady na přímý materiál a náklady na přímé mzdy se určují pomocí ukazatelů vyjadřujících vztah mezi velikostí rozhodujících parametrů a výší nákladů těchto položek kalkulace porovnatelných výrobků patřících do stejné skupiny výrobků jako budoucí výrobek; výše ostatních přímých nákladů, pokud se kalkulují podle § 18 odst. 1 písm. b), a výše nepřímých nákladů se započítávají pomocí sazeb za obor, popřípadě za skupinu výrobků, je-li tak pro tvorbu cen stanoveno, zjištěných ze skutečných nákladů výrobní organizace v minulém roce; zisk se započítává sazbou zjištěnou podle skutečného zisku výrobní organizace v minulém roce, pokud příslušný cenový úřad nestanoví jinak,

a) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. a) nebo f), tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny stejným způsobem; přitom se vychází z technickoekonomických parametrů dosažených u schváleného prototypu,

(2) Konečné limity velkoobchodních cen se tvoří, pokud rozhodnutím příslušného cenového úřadu není pro jejich tvorbu v příslušném oboru nebo skupině výrobků stanoven závazný způsob, takto:

d) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny nebyl stanoven, tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny některým ze způsobů podle § 47 odst. 3 písm. a), b) a c), a to v pořadí uvedeném v § 47 odst. 5.

(3) Použitý způsob tvorby konečného limitu velkoobchodní ceny výrobního prostředku musí zabezpečovat snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru budoucího výrobku ve srovnání s cenou vyráběného porovnatelného výrobku. Je-li nutno užitné vlastnosti budoucího výrobku vyjádřit více technickoekonomickými parametry, jejichž vliv na výši konečného limitu velkoobchodní ceny nelze s dostatečnou přesností určit, musí konečný limit velkoobchodní ceny zabezpečovat snížení nákladů u odběratele. Přináší-li budoucí výrobní prostředek mimoekonomické účinky, jako zvýšení bezpečnosti práce, snížení hlučnosti provozu, zlepšení pracovního prostředí, zvýšení ochrany životního prostředí, započítává se do limitu zdůvodněná výše nákladů spojených s jejich dosažením a ovlivňuje tím i ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru.

g) u nichž se tak dohodne dodavatel s odběratelem.

(4) Návrhy konečných limitů velkoobchodních cen se vypracovávají pro výrobky

a) které jsou výsledkem řešení státních, resortních a oborových úkolů plánu rozvoje vědy, plánu standardizace a techniky a úkolů podnikových plánů rozvoje vědy a techniky, pro něž měl být podle § 47 odst. 1 písm. a) stanoven předběžný limit velkoobchodní ceny,

b) v případech uvedených v § 47 odst. 1 písm. b),

c) které budou dodávány z nových výrobních kapacit získaných investiční výstavbou, a to v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,⁶⁸)

d) jestliže tak v jednotlivých případech stanoví příslušný cenový úřad, odvětvový ústřední orgán nadřízený dodavateli nebo příslušný národní výbor u budoucích výrobků, jejichž vývoj a příprava nejsou zahrnuty do plánů rozvoje vědy a techniky, a dále jestliže tak stanoví příslušný národní výbor u úkolů podnikových plánů rozvoje vědy a techniky organizací řízených nebo spravovaných národními výbory (dále jen „řízené“),

e) jestliže jejich stanovení požaduje hlavní odběratel rozhodujícího množství budoucího výrobku nebo výrobce finálního výrobku, pokud jde o konečný limit velkoobchodní ceny subdodávky, která významně ovlivňuje konečný limit velkoobchodní ceny, popřípadě velkoobchodní cenu finálního výrobku,

f) nestandardní, pokud jsou objemově významné a dodávají se pro stavby,⁸⁰)

a) kdy nebyl stanoven předběžný limit maloobchodní ceny a příslušný cenový úřad nebo ministerstvo obchodu republiky požaduje stanovení konečného cenového limitu; konečný limit maloobchodní ceny se tvoří způsobem uvedeným v § 47 odst. 4 s tím, že při postupu podle § 47 odst. 4 písm. b) se vychází z konečného limitu velkoobchodní ceny,

b) kdy byl stanoven předběžný limit maloobchodní ceny a je třeba případnou změnu výše konečného limitu velkoobchodní ceny posoudit i z hlediska vlivu na výši maloobchodní ceny.

Konečný limit maloobchodní ceny může příslušný cenový úřad dále upravit podle předpokládaných podmínek realizace.
(5) Návrhy konečných limitů maloobchodních cen se vypracovávají pouze v případech,

(7) Příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor může na základě návrhu konečného limitu velkoobchodní ceny stanovit přímo velkoobchodní cenu. U nestandardních výrobků může uplatnit stejný postup organizace pověřená působností stanovit velkoobchodní cenu, jestliže návrh konečného cenového limitu je vytvořen cenovým porovnáním, které prokazuje snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru, a jestliže s tím souhlasí odběratel. Takto vytvořené velkoobchodní ceny podléhají registraci⁶⁹) u příslušného cenového úřadu. V rozhodnutí o ceně se uvádí, že cena byla stanovena na základě návrhu konečného limitu velkoobchodní ceny.

(8) Stanovit konečný cenový limit vyšší než předběžný cenový limit nebo stanovit vyšší cenu než je konečný cenový limit může jen příslušný cenový úřad.

(1) Kupní ceny se používají ve formě běžných a ve stanovených případech dohodnutých kupních cen. Při jejich tvorbě se vychází z příslušného oborového kalkulačního vzorce,⁸¹) přičemž u běžné kupní ceny je základem operativní kalkulace, u dohodnuté kupní ceny propočtová kalkulace.

(2) Běžná kupní cena vychází ze skutečně dosažené zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulované výše zahraničních přímých obchodních nákladů. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny prokázat tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizaci odůvodněnost výše kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů.

(3) Dohodnuté kupní ceny lze použít pouze v rozsahu určeném Federálním cenovým úřadem. Dohodnutá kupní cena vychází z předpokládané výše zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů.

(4) V případech, kdy do doby fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací nelze stanovit ani běžnou kupní cenu, použije se prozatímní kupní cena podle § 5 odst. 2 písm. a). Nedojde-li k dohodě o výši prozatímní kupní ceny, fakturuje se jako prozatímní kupní cena velkoobchodní cena, a není-li stanovena, evidenční velkoobchodní cena.

(6) Kalkulace běžných i dohodnutých kupních cen mohou zahrnovat pouze položky odpovídající dodacím a platebním podmínkám dodávek. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny na žádost tuzemských dodavatelů nebo odběratelů předložit kalkulace běžných nebo dohodnutých kupních cen a podklady k položkám do těchto kalkulací zahrnutým. Tuzemské dodavatelské organizace jsou povinny předložit na požádání organizacím zahraničního obchodu platné velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny vyvážených výrobků a jejich cenové kalkulace a v případech, kdy cena není stanovena, její návrh.

a) k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací, nejpozději však k datu, kdy podle předpisů měla být faktura vystavena, nebo

b) k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a zahraničním dodavatelem nebo odběratelem, nebo

Způsob určení přepočítacích poměrů podle písmen a) až e) dohodne organizace zahraničního obchodu s tuzemskou odběratelskou nebo dodavatelskou organizací v hospodářské smlouvě, popřípadě v samostatné písemné dohodě. Pokud nedojde k dohodě, použije se přepočítací poměr podle písmena a).
(7) Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě na Kčs se použije přepočítací poměr stanovený Státní bankou československou, platný k datu kalkulace kupní ceny. Pro fakturaci běžné kupní ceny se použije přepočítací poměr platný

e) k datu předložení podkladů pro návrh maloobchodní ceny tuzemskému odběrateli.

d) v den přechodu výrobku přes čs. hranici, který bude prokázán potvrzením celních orgánů,

c) k datu uzavření hospodářské smlouvy, popřípadě k datu doručení dodávkového příkazu, nebo

(8) Pro fakturaci dohodnutých kupních cen mohou organizace dohodnout jakékoliv datum přepočtu; nedohodnou-li se o datu přepočtu nebo o jiných podmínkách souvisejících s uplatněním dohodnutých kupních cen, uskuteční se dodávky za běžné kupní ceny.

(9) Zahraniční přímé obchodní náklady se přepočítávají na Kčs podle přepočítacích poměrů platných k datu jejich kalkulace a v této výši se také fakturují, pokud příslušné orgány nerozhodnou o jejich zpřesnění podle změněných podmínek. Roční objem kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů za organizaci nesmí být vyšší o více než 20 % objemu skutečných zahraničních přímých obchodních nákladů.

(10) U reklamované dodávky, nebo její části, pro vývoz nebo z dovozu, se částka uznaná v zahraniční měně přepočte na Kčs přepočítacím poměrem platným ke dni, v němž organizace zahraničního obchodu vystavila vrubopis nebo dobropis. Tyto přepočítací poměry se použijí i v případech, kdy se dodávky fakturují za dohodnuté kupní ceny.

(1) U dodávek technicky složitých a objemově významných výrobků se mohou tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizace a organizace zahraničního obchodu před sjednáním ceny se zahraničním dodavatelem nebo odběratelem dohodnout na minimálním nebo maximálním limitu kupní ceny, za který je možno ještě výrobek pro vývoz dodat (spodní limit kupní ceny) nebo za který je možno výrobek dovézt (horní limit kupní ceny). Současně však musí dohodnout důsledky nedodržení tohoto limitu.

(2) Rozsah závazného uplatňování limitů kupních cen, způsob a postup při jejich tvorbě stanoví cenové úřady ve spolupráci s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.

(1) Obchodní přirážky a obchodní srážky organizací zahraničního obchodu se tvoří pro rozsah výkonů vymezený kvalitativními a dodacími podmínkami na základě

b) v porovnání s již stanovenými přirážkami anebo srážkami pro sortimentně blízké obory (skupiny výrobků) v ostatních případech.

a) cenové kalkulace zahrnující nutné náklady na oběh a stanovený podíl obchodního rizika a zisk v případech, kdy cenovou kalkulaci lze sestavit,

(2) Obchodní přirážky nebo srážky organizací zahraničního obchodu se stanoví procentní sazbou z ceny fco čs. hranice přepočtené na Kčs, není-li stanoveno jinak.

(3) U dodávek na zahraniční dodavatelský úvěr delší než jeden rok, u kterých je v tuzemsku sjednána promptní platba (inkaso), snižuje se základ pro výpočet obchodní přirážky nebo srážky o částku vnitřního úroku ve výši kalkulované v kupní ceně podle zvláštních předpisů.¹⁵)

b) zařazené do druhé skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní, popřípadě odbytové ceny vytvořené podle § 53 odst. 2 písm. a) nebo b), za něž jsou dodávány určenými organizacemi dalším tuzemským odběratelům.

(1) Pro dovážené výrobky

a) zařazené do první skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní ceny, za něž jsou dodávány organizacemi zahraničního obchodu tuzemským odběratelům, popřípadě velkoobchodní nebo odbytové ceny, za které je dodávají určené tuzemské organizace dalším tuzemským odběratelům,

(2) Zařazení výrobků do jednotlivých skupin regulace, způsob jejich tvorby a postup při cenovém řízení stanoví Federální cenový úřad.⁷⁰) Způsob vypořádání rozdílů mezi velkoobchodními cenami uvedenými v odstavci 1 a běžnými kupními cenami stanoví federální ministerstvo financí.

(1) Velkoobchodní ceny výrobků z dovozu se stanoví na základě kupních cen, upravených o stanovené cenové přirážky nebo srážky v zahraničním obchodě pokud nejsou stanoveny velkoobchodní ceny podle § 52 odst. 1.

b) způsob a rozsah jejich sjednocení s velkoobchodními cenami výrobků z tuzemské výroby v případech, kdy jde o výrobky významné pro spotřebu,

(2) Federální cenový úřad podle potřeby stanoví

a) způsob a rozsah jejich sjednocení v případech, kdy jde o dovoz totožných nebo porovnatelných výrobků z různých územních a měnových oblastí,

c) způsob vypořádání rozdílů vznikajících ze sjednocení cen s rizikovým fondem nebo s hospodářským výsledkem příslušné organizace.

(3) Výrobky z tuzemské výroby nakoupené pro vývoz za kupní ceny se při zpětném prodeji do tuzemska dodávají za platné velkoobchodní nebo obchodní ceny.

(5) Evidenční velkoobchodní ceny výlučně vyvážených výrobků [§ 5 odst. 3 písm. b)] se tvoří způsobem platným pro tvorbu velkoobchodních cen v příslušné skupině výrobků.

(6) Jestliže podle návrhu výrobní organizace se má nahradit tuzemská výroba dovozem výrobků s vyšší cenou, je tato organizace povinna před uzavřením smlouvy o dovozu předložit příslušnému cenovému úřadu návrh na řešení projednaný s odběratelem. Tento postup neplatí, jestliže jde o dovozy uskutečňované na základě vládou schválené specializace a kooperace výroby mezi členskými zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci.

(1) Podle odpovídajícího stupně vyjasněnosti, výstižnosti a závaznosti technické dokumentace se pro určení rozpočtových, popřípadě propočtových nákladů staveb, používá cen, zvláštních druhů cen a jiných nástrojů podle zvláštních předpisů.¹⁶)

b) dodávky výrobků nezahrnovaných do velkoobchodních cen stavebních a montážních prací, dodávky strojů a zařízení a případné další dodávky se oceňují velkoobchodními cenami, prozatímními cenami, konečnými cenovými limity u vyvíjených výrobků a předběžnými cenami u nestandardních výrobků; tyto ceny se zvyšují ve stanovených případech o náklady na pořízení,

c) projektové práce, inženýrská činnost, geologické práce, geodetické a kartografické práce a ostatní práce nezahrnuté v písmenu a) a b) se oceňují velkoobchodními cenami podle předpisů o jejich používání.

1. velkoobchodními cenami podle § 55,

2. sazbami doplňkových a vedlejších rozpočtových nákladů podle § 56, a pokud nejsou stanoveny, stanoví se doplňkové a vedlejší rozpočtové náklady předepsaným způsobem,¹⁷)

(2) Dodávky pro stavby realizované v tuzemsku se oceňují takto:

a) stavební a montážní práce se oceňují

a) odbytové náklady podle předpisů o dokumentaci staveb sestavené zpravidla s použitím cen uvedených v § 55, 56 a 57, nebo

(3) Pro stavební objekty a provozní soubory lze stanovit

b) ceny podle § 58.

(1) Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací se tvoří na základě cenové kalkulace sestavené na určené a prověřené reprezentanty organizace, mechanizace a technologie výrobních procesů, popřípadě jiným způsobem předepsaným pro jejich tvorbu.¹⁸)

(2) Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací jsou platné a jednotné na celém území Československé socialistické republiky bez zřetele na organizační formu, odvětvovou příslušnost dodavatelů a formu odběratelsko-dodavatelských vztahů.

a) sazbami doplňkových rozpočtových nákladů, vyjadřujícími výrobní podmínky jednotlivých druhů prací a dopravy,

(1) Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací se za podmínek stanovených zvláštními předpisy¹⁹) upravují

b) sazbami vedlejších rozpočtových nákladů, vyjadřujícími zvýšení nákladů vyvolané konkrétními podmínkami výstavby v místě a čase.

(2) Sazby doplňkových a vedlejších rozpočtových nákladů se stanoví přiměřeně způsobem uvedeným v § 41.

c) údaje o druhu, velikosti, složení, parametrech a vlastnostech výrobků nebo materiálů, které budou zařízením vyráběny, zpracovávány, dopravovány apod., jakož i požadovaný výkon, příkon, kapacitu, popřípadě druh a dobu provozu,

(1) Při vymezení podstatných kvalitativních podmínek nestandardního stroje nebo zařízení (dále jen „nestandardní výrobek“) se vychází z technických údajů požadovaných odběratelem (investorem nebo vyšším dodavatelem), popřípadě generálním projektantem, a navržených dodavatelem. Odběratel, popřípadě generální projektant sdělují dodavateli zejména

d) zvláštní požadavky na vybavení a provoz (na automatizaci, mechanizaci, ochranu životního prostředí, požární ochranu, hygienickou péči, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, obsluhu zařízení, potřebu náhradních dílů), popřípadě zvláštní technické a přejímací podmínky apod.,

e) požadavek na míru dohotovení z hlediska montáže u výrobce a případné další požadavky na montáž,

f) údaje o provozních podmínkách a prostředí, kde zařízení bude umístěno,

g) přibližnou hmotnost,

h) náčrt sestavy,

ch) jméno a sídlo dřívějšího dodavatele a jím fakturovanou cenu, je-li odběrateli známo, že byl již dodán výrobek v obdobném provedení nebo použit k obdobnému účelu, a rok, kdy dodávka byla fakturována.

a) název, požadovaný účel a charakteristiku výrobku,

b) počet, popřípadě množství (v měrných technických jednotkách),

a) závaznými způsoby tvorby cen, pokud byly příslušným cenovým úřadem pro daný obor (skupinu) výrobků stanoveny,

(2) Velkoobchodní cena nestandardního výrobku se tvoří

c) pomocí propočtové cenové kalkulace, v níž se uplatňuje stanovená stálá sazba zisku ze zpracovacích nákladů.

b) v ostatních případech jako konečné limity velkoobchodních cen podle § 48 odst. 2 písm. a), b) (bez zdůvodňujícího propočtu), podle § 48 odst. 2 písm. c) a odst. 3 s tím, že pro použití uvedených způsobů platí rozhodnutí o tvorbě cenových limitů,⁸²)

(3) Velkoobchodní cenu lze tvořit pro jednotlivé nestandardní výrobky specifikované v podkladech k prováděcímu projektu nebo pro jejich agregace, tj. funkčně ucelené sestavy strojů a zařízení (provozní jednotky nebo jejich části). Při tvorbě cen takové agregace je však nutno členit dodávku podle systému třídění dohodnutého pro jednotlivé celky mezi dodavatelem a investorem (generálním projektantem). V těchto případech se neuvádí číselné označení výrobku podle jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků.

(4) Při tvorbě velkoobchodní ceny nestandardního výrobku, pro který byl stanoven konečný limit velkoobchodní ceny se postupuje tak, že dodavatel ověří správnost konečného limitu velkoobchodní ceny, zejména v návaznosti na případné změny podstatných podmínek výrobku podle odstavce 1. Ověření provede některým ze způsobů uvedených v odstavci 2. Jestliže rozdíl mezi ověřenou a stanovenou výší konečného cenového limitu nečiní více než ± 5 %, stanoví se velkoobchodní cena ve výši stanoveného konečného limitu bez cenového řízení. V opačném případě se vypracovává návrh na cenu a projednává způsobem podle odstavce 5. Uvedené ověření je součástí dokumentace o stanovené ceně.

(6) Velkoobchodní cenu nestandardního výrobku nutno stanovit do doby uzavření dohody o odbytových nákladech a není-li dohoda uzavřena, nejpozději do 60 dnů od termínu, kdy měla být uzavřena dohoda o odbytových nákladech provozního souboru, pro který je nestandardní výrobek určen. Pro tyto ceny neplatí ustanovení § 98 odst. 3.

(5) Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku vypracovává dodavatel již v průběhu prací na prováděcím projektu, a to v návaznosti na technickém vyjasňování dodávky v tomto projektu. Projedná jej s prvním odběratelem (s investorem při přímé dodávce) a ve stanovených případech s generálním projektantem, popřípadě s hlavní projektovou organizací. Je-li prvým odběratelem vyšší dodavatel, projedná jej s vyšším dodavatelem. Vyšší dodavatel předloží jím schválené ceny nestandardních výrobků subdodavatelů investorovi (generálnímu projektantu) ke schválení v rámci projednávání ceny (odbytových nákladů) vyšší dodávky. Nesouhlasí-li investor (generální projektant) s návrhem ceny nestandardního výrobku, dohodne s vyšším dodavatelem a subdodavatelem další postup stanovení ceny.

(7) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro nestandardní výrobky jiných odvětví dodávané pro stavby. Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro tvorbu cen nestandardních výrobků dodávaných mimo investiční výstavbu.

c) vývozní investiční celky,

a) typové stavební objekty a typové provozní soubory, popřípadě jejich části,

d) další případy na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu.

b) stavební objekty a provozní soubory, popřípadě jejich části, dodávané podle opakovatelných projektů,

(1) Souhrnné ceny se stanoví pro

a) stavební soustavy a stavební díly (sestavy prací),

(2) Skupinové ceny se stanoví pro

b) montážní práce (sestavy prací).

(3) Souhrnné a skupinové ceny nezahrnují doplňkové rozpočtové náklady a vedlejší rozpočtové náklady.

(4) Tvorbu a stanovení souhrnných a skupinových cen upravuje zvláštní předpis cenových úřadů.

(1) Úroveň nákupních cen hlavních zemědělských výrobků vychází z nákladů družstevních organizací hospodařících v přírodních podmínkách, ve kterých se vyrábí rozhodující část produkce, s vyloučením nákladů ekonomicky zaostávajících družstevních organizací; náklady výroby převyšující tuto úroveň pro horší přírodní podmínky se uhrazují vedle nákupních cen dalšími ekonomickými nástroji.

(2) Jednotlivé nákupní ceny se tvoří na základě

a) průměrné výše nákladů reprezentativního souboru družstevních organizací za stanovené období,

b) výše rentability stanovené s přihlédnutím k záměrům státního plánu v oblasti výroby a spotřeby, míře rizikovosti produkce, sezónnosti výroby, fondové náročnosti a působení na tvorbu podnikových důchodů.

c) jiných příplatků a prémií.

a) stanovení nejvyšších, nejnižších nebo rámcových nákupních cen, zejména u výrobků vyráběných a spotřebovávaných v zemědělství; v rámci takto vymezené výše cen se jednotlivé ceny sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem podle § 76,

(3) V zájmu splnění naléhavých úkolů státního plánu se k ekonomické stimulaci rozsahu, struktury a časovosti výroby, nákupu a jakosti výrobků nebo jiných podmínek používá

b) dočasně platných příplatků k nákupním cenám, pro které platí stejné podmínky jako pro nákupní ceny,

(1) Tarif tvoří souhrn sazeb a podmínek jejich použití diferencovaných podle toho, k jakému účelu a za jakých podmínek se služby nebo výkonu používá.

(2) Tarify v dopravě a spojích se tvoří na základě průměrných nákladů, stanoveného zisku (ztráty) příslušného druhu dopravy nebo spojů a společensky odůvodněných relací jednotlivých druhů tarifů.

(3) Dopravní tarify stanovené pro železniční, silniční a leteckou dopravu jsou jednotné na celém území Československé socialistické republiky. Dopravní tarify pro vodní dopravu, potrubní dopravu, pro městskou hromadnou dopravu a pro lanové dráhy a výtahy, kromě lanových drah v provozu ČSD, se stanoví pro jednotlivé dopravce.

(4) Tarify za služby spojů jsou jednotné na celém území Československé socialistické republiky. Stanoví se stejnými sazbami pro všechny uživatele, pokud Federální cenový úřad nestanoví jinak.

(5) Dopravní tarify se člení na nákladní tarify, jejichž sazby mají povahu cen velkoobchodních, a tarify osobní přepravy, kde sazby mají povahu cen maloobchodních.

(6) V nákladní dopravě je cenou za přepravu zboží přepravné, které zahrnuje dovozné a vedlejší poplatky a náhrady. V osobní dopravě cenou za přepravu cestujících je jízdné, za přepravu zavazadel, spěšnin, psů a autobusových zásilek je dovozné.

(7) Dovozné je cenou za vlastní přepravu (přemístění) zásilky z místa odeslání do místa určení a za úkony spojené s vypravením a výdejem zásilky.

b) u neporovnatelných výrobků na základě velkoobchodní ceny zahrnutím příslušné daně z obratu a obchodní srážky; cenový rozdíl může být zahrnut pouze se souhlasem příslušného cenového úřadu,

(1) Maloobchodní ceny tuzemských výrobků se tvoří

6. v případech stanovených cenovými úřady na základě velkoobchodní ceny zahrnutím příslušné daně z obratu, obchodní srážky a cenového rozdílu jen podle § 65 odst. 1 písm. b) (tzv. přímé propojení).

5. v případech, kdy maloobchodní cenu stanoví odbytová organizace podle § 129 odst. 7, na základě velkoobchodní ceny zahrnutím stanovené základní sazbové a dodatkové daně z obratu, a pokud dodatková daň není stanovena nebo je nižší než odbytová přirážka, připočtením odbytové přirážky,

4. v případech stanovených cenovými úřady na základě velkoobchodní ceny zahrnutím příslušné daně z obratu, odbytové přirážky, obchodní srážky a případného cenového rozdílu,

3. na základě ocenění spotřebovávaných surovin a materiálů v maloobchodních cenách s tím, že zbývající část a ostatní složky maloobchodní ceny se tvoří podle bodu 1 nebo 2,

2. na základě obchodní ceny, tj. velkoobchodní (nákupní) ceny a základní sazbové daně z obratu, s připočtením stanovené obchodní srážky a při použití případného cenového rozdílu,

1. na základě stanovené (propočtené) velkoobchodní (nákupní) ceny zahrnutím rozdílové daně z obratu a stanovené obchodní srážky,

a) některým ze způsobů cenového porovnání k tuzemskému výrobku podle § 23 až 26, 26a, popřípadě podle § 28

c) jinými způsoby, pokud je jejich používání schváleno příslušným cenovým úřadem.

4. cenového rozdílu ve stanovené výši,

c) v případech podle § 129 odst. 7 na základě běžné kupní ceny s připočtením cenové přirážky (odečtením srážky) v zahraničním obchodě, rozdílu vnitřního trhu a dodatkové daně z obratu, a pokud není stanovena sazba dodatkové daně z obratu nebo je nižší než odbytová přirážka, připočtením odbytové přirážky; cenový rozdíl se zahrnuje pouze ve stanovených případech a ve stanovené výši,

(2) Maloobchodní ceny dovážených výrobků včetně dovozu při výměnných akcích tuzemských organizací, s výjimkou opakovaně dovážených výrobků s platnou maloobchodní cenou, se tvoří:

d) jinými způsoby, pokud je jejich používání schváleno příslušným cenovým úřadem.

a) porovnáním ceny a podstatných technických parametrů, užitných vlastností, kvality, vybavení a dodacích podmínek dováženého výrobku s porovnatelným tuzemským výrobkem a podle dalších hledisek uvedených v § 29; neexistuje-li tuzemský porovnatelný výrobek, je možno porovnávat s obdobným výrobkem dováženým,

b) na základě běžné kupní ceny s připočtením, popřípadě odečtením

1. cenových přirážek nebo srážek v zahraničním obchodě,

2. rozdílu vnitřního trhu,

3. stanovené obchodní srážky z maloobchodních cen tuzemských obchodních organizací,

5. případného cenového rozdílu ve výši odpovídající podmínkám realizace, který může být zahrnut pouze se souhlasem příslušného cenového úřadu,

(3) Použití způsobu tvorby maloobchodních cen podle odstavce 2 písm. a) nebo b), popřípadě jejich kombinace stanoví příslušný cenový úřad.

(4) Maloobchodní cena nezahrnuje daň z obratu (rozdíly vnitřního trhu) nebo obchodní srážku (přirážku) v případech, kdy je tak stanoveno.

(5) Pro tvorbu maloobchodních cen je možné určit širší skupiny cen jednotlivých výrobků než jaké byly použity ve velkoobchodních cenách a použít jiného porovnatelného výrobku než pro tvorbu velkoobchodních cen, jestliže porovnatelný výrobek určený pro stanovení velkoobchodní ceny nemá stanovenou maloobchodní cenu.

(6) Maloobchodní ceny ve veřejném stravování se tvoří na základě maloobchodních cen nakoupených a spotřebovaných výrobků, nebo v případech stanovených příslušným cenovým orgánem na základě upravených maloobchodních cen (např. průměrováním). K těmto cenám se připočte stanovená obchodní přirážka.

(1) Daň z obratu (rozdíl vnitřního trhu) se při tvorbě maloobchodní (obchodní) ceny zahrnuje sazbou, nebo ve zvlášť stanovených případech rozdílem mezi maloobchodní cenou sníženou o obchodní srážku a velkoobchodní cenou, bez ohledu na organizační příslušnost výrobce. Výši sazby daně z obratu, způsob zahrnování daně z obratu do cen (sazbou nebo rozdílem) a případné výjimky stanoví federální ministerstvo financí.

(2) Sazbovou daň z obratu pro skupiny (obory) výrobků, u nichž není dosud uplatněna, lze se souhlasem příslušných orgánů zavádět buď pro tvorbu cen nových výrobků, nebo v souvislosti se změnou cen výrobků již vyráběných.

a) uplatnění cenové porovnatelnosti při tvorbě cen podle § 63 odst. 1 a odst. 2,

b) zaokrouhlování a rozdílného skupinování maloobchodních cen proti cenám velkoobchodním,

(1) Cenové rozdíly v maloobchodních cenách nových výrobků vznikají v důsledku

g) sjednání maloobchodní ceny dohodou podle § 76.

f) použití jiného porovnatelného výrobku, popřípadě jiného způsobu tvorby maloobchodní ceny, než pro tvorbu velkoobchodní ceny,

e) uplatnění podmínek realizace výrobku podle § 30 až 39,

d) rozhodnutí příslušného cenového úřadu,

c) změny některé složky maloobchodní ceny při zachování maloobchodní ceny,

(2) V případech podle odstavce 1 písm. a), d) a f) se cenový rozdíl do maloobchodní ceny nového výrobku zahrne ve výši stanovené cenovým úřadem pro příslušnou skupinu (obor) výrobků, a pokud není stanovena, maximálně ve stejné výši (relativně k maloobchodní ceně) jako u porovnatelného výrobku, u dovážených výrobků popřípadě též ve výši vyplývající z rozdílu mezi dosaženou obchodní cenou a maloobchodní cenou podle § 63 odst. 2 písm. a) sníženou o obchodní srážku.

b) za odbytové a ostatní organizace do 8 týdnů po ukončení kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok.

(4) Ústřední orgány předkládají Federálnímu cenovému úřadu a příslušnému cenovému úřadu republiky za jimi řízené organizace, které zúčtovávají cenové rozdíly s rizikovým fondem, přehledy o tvorbě, použití a zůstatku cenových rozdílů, a to zvlášť za tuzemské a dovážené výrobky

(3) Prostředky z cenových rozdílů v maloobchodních cenách tuzemských i dovážených výrobků, zjištěné jako rozdíly mezi fakturovanými obchodními cenami a stanovenými (sjednanými) maloobchodními cenami sníženými o stanovené celkové obchodní srážky, se zúčtovávají, používají a vypořádávají podle zvláštních předpisů. ⁷¹) Ve stanovených případech se zúčtovávají s rizikovým fondem, v němž tvoří samostatnou složku.

a) za obchodní organizace státního a družstevního obchodu do 40 dnů po uplynutí čtvrtletí, a to za příslušné čtvrtletí a kumulovaně od počátku roku,

b) započítávají u ostatních výrobků ve výši odpovídající zvýšení užitných vlastností, jež přináší nový obal,

a) nezapočítávají u základních výrobků,

c) započítávají v plné výši u výrobků v luxusním a dárkovém balení.

(1) Obchodní srážky z maloobchodních cen a obchodní přirážky k maloobchodním cenám se pro rozsah výkonů vymezený kvalitativními a dodacími podmínkami tvoří na základě

b) porovnání s již stanovenými srážkami nebo přirážkami pro sortimentně blízké obory (skupiny) výrobků nebo výkonů v ostatních případech.

a) cenové kalkulace zahrnující nutné náklady na oběh, popřípadě na další zpracování, stanovený podíl obchodního rizika a zisk v případech, kdy cenovou kalkulaci lze sestavit,

(2) Obchodní srážky se stanoví procentní sazbou z maloobchodní ceny nebo ve stanovených případech absolutní částkou na jednotku množství prodávaného výrobku, a to pro skupiny výrobků, obory nebo více oborů v návaznosti na jednotnou klasifikaci výrobků. Obchodní srážka se člení na část velkoobchodní a maloobchodní, které odpovídají příslušným nákladům, obchodnímu riziku a zisku spojeným s velkoobchodní a maloobchodní činností.

(3) Dojde-li na základě dohody mezi dodavatelskou a obchodní organizací ke změně dodacích podmínek pro část dodávek nebo na přechodnou dobu, mohou obchodní organizace poskytnout dodavatelské organizaci podíl z velkoobchodní části obchodní srážky, odpovídající nákladům a případnému riziku dodavatele nebo úspoře odběratele, spojeným se změnou dodacích podmínek. Poskytnutý podíl se vypořádává mimo oblast daně z obratu.

(4) Obchodní přirážky k maloobchodním cenám se stanoví procentní sazbou, popřípadě absolutní částkou na jednotku množství v členění podle skupin výrobků nebo výkonů. Připočítávají se ve stanovených případech k maloobchodním cenám výrobků prodávaných v organizacích veřejného stravování, dále k maloobchodním cenám za ubytování v zařízeních přechodného ubytování a k maloobchodním cenám výrobků nebo služeb zprostředkovávaných občanům.

(1) Vymezení nového výrobku, jednotnost cen a způsob cenového porovnání se posuzuje podle podmínek výroby a realizace výrobků dodávaných organizacemi se sídlem na území národního výboru, do jehož působnosti stanovení cen přísluší. Přitom se nepřihlíží k tomu, zda stejné výrobky dodávají státní hospodářské organizace podřízené odvětvovým ústředním orgánům. Jestliže byly vydány celostátní ceníky platné i pro organizace, pro něž stanoví ceny národní výbory, je nutno nové výrobky porovnávat s výrobky uvedenými v těchto cenících.

(2) Cenové úřady republik ve vzájemné dohodě určí, které ceny výrobků organizací uvedených v odstavci 1 musí být jednotné na celém území Československé socialistické republiky.

(3) Při změnách v organizačním začlenění výrobců platí ceny jako při převodu výroby podle § 78.

(4) V případech, pro které platí jednotnost cen podle odstavce 2, stanoví příslušné národní výbory u nových, opakovaně poskytovaných služeb a prací přechodně platné ceny na omezenou dobu, zpravidla 6 měsíců a o jejich stanovení současně informují příslušný cenový úřad. Přechodně platné ceny se nestanoví v případech tvorby cen podle § 24 až 26.

a) včetně dodávky potřebných surovin, materiálů a polotovarů,

b) nebo jako cena práce bez částky za dodávku potřebných surovin, materiálů a výrobků, které se ke stanoveným cenám práce připočítávají samostatně; samostatnou položkou ceny mohou být některé z ostatních přímých nákladů, např. cestovné a diety při pracích prováděných mimo sídlo provozovny.

(1) Ceny služeb a oprav se tvoří

b) jednotka času (např. hodinová sazba),

(2) Jednicí, za niž se cena tvoří, může být

a) přesně vymezený rozsah prací,

c) paušální sazba za průměrný soubor prací obvykle se vyskytujících (např. cena za běžnou opravu nebo opravu prováděnou výměnným způsobem).

(3) Za odchylky od kvalitativních nebo dodacích podmínek se u služeb považuje i odstupňování provozoven podle cenových tříd a plnění služeb ve zkrácených lhůtách. Podmínkou pro uplatňování přirážek za tyto odchylky je poskytování služeb v obvyklých lhůtách za nezvýšenou cenu tak, aby odběratel měl možnost výběru. Maximální délka dodací lhůty platné pro nezvýšenou cenu musí být stanovena příslušným národním výborem nebo příslušným ústředním orgánem.

(4) Cena stanovená na přesně vymezený rozsah prací může být dodatečně změněna jen za podmínky, že odběratel souhlasí se změnou rozsahu nebo doby práce.

(5) Při přejímce objednávek na provedení služeb a oprav je nutno v případech, kdy předem není s dostatečnou spolehlivostí vyjasněn jejich závazný rozsah, sjednat s odběratelem předběžnou cenu.²²)

(6) Jestliže dodávající organizace během provádění služby nebo opravy zjistí, že její cena přesáhne předběžnou cenu o více než 10 % nebo o jinou výši stanovenou příslušným cenovým orgánem, je povinna projednat s odběratelskou organizací změnu předběžné ceny.

(7) Neprojedná-li dodavatelská organizace změnu předběžné ceny podle odstavce 6, má právo požadovat úhradu plného rozdílu mezi předběžnou a konečnou cenou, jen pokud s tím odběratelská organizace dodatečně výslovně souhlasí. V případech, kdy překročení předběžné ceny o více než stanovený limit není dodatečně schváleno odběratelskou organizací, je platnou cenou předběžná cena zvýšená o 10 %.

(8) Překročení předběžné ceny ve vztahu mezi organizací a občanem nebo mezi občany se řeší podle občanského zákoníku.²³)

(1) Díly pro náhradní spotřebu (dále jen „náhradní díly“) jsou pro cenové účely díly zařazené Federálním statistickým úřadem v příslušných oborech jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků do skupin 9 a 0, popřípadě do skupiny 8 a výrobky oborů určených příslušným cenovým úřadem po dohodě s Federálním statistickým úřadem. Určení pro náhradní spotřebu se uvádí v hospodářské smlouvě a ve faktuře. Určení pro náhradní spotřebu se nemusí prokazovat u dodávek dílů opravárenským a odbytovým organizacím, pokud cenový úřad nestanoví jinak. Cenový úřad může pro cenové účely stanovit další podmínky pro posouzení výrobku jako náhradního dílu.

(2) U stejných dílů, v závislosti na jejich určení buď pro výrobní nebo náhradní spotřebu, se uplatňují rozdílné ceny.

(3) Velkoobchodní ceny náhradních dílů i dílů vyráběných pro výrobní spotřebu dodavatelem, který vyrábí finální výrobek, se tvoří z dílčích kalkulací jednotlivých dílů, sestavených v položkách přímých nákladů z operativní kalkulace výrobku, k němuž jsou určeny, a pomocí stanovených sazeb v položkách nepřímých nákladů (popřípadě ostatních přímých nákladů) a zisku; u náhradních dílů se zisk započítává ve výši 100 % ze zpracovacích nákladů.

(4) Velkoobchodní ceny náhradních dílů i dílů vyráběných pro výrobní spotřebu dodavatelem, který nevyrábí finální výrobek, se tvoří individuální kalkulací; zisk u náhradních dílů se započítává ve výši 100 % ze zpracovacích nákladů.

(5) Maloobchodní ceny náhradních dílů se tvoří podle § 63 odst. 1 písm. b).

(6) Příslušný cenový úřad stanoví, v kterých případech se ceny náhradních dílů tvoří cenovým porovnáním nebo způsobem odchylným od ustanovení odstavců 3 až 5.

(7) Ceny renovovaných náhradních dílů, které se sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem, nesmí přesáhnout 80 % ceny nového náhradního dílu.

(1) Pro výzkumné a vývojové úkoly uvedené v plánech rozvoje vědy a techniky, s výjimkou úkolů plánu základního výzkumu sestavovaného Československou akademií věd, a pro ostatní výzkumné a vývojové práce prováděné socialistickými organizacemi (dále jen „výzkumné a vývojové práce“) se stanoví předběžné ceny

a) před rozhodnutím o zařazení úkolu do státního nebo resortního plánu rozvoje vědy a techniky,

b) před uzavřením hospodářské smlouvy v ostatních případech.

a) na základě dostupných podkladů a odborného odhadu jednotlivých nákladů v členění podle oborového kalkulačního vzorce platného pro kalkulaci cen výzkumných a vývojových prací,

(2) Předběžná cena podle odstavce 1 se tvoří individuální kalkulací, která se sestavuje

b) propočtem na základě hodinových zúčtovacích sazeb a předpokládané spotřeby přímého materiálu, kooperovaných dodávek a poddodávek, nejsou-li už v sazbách zahrnuty.

(4) Jestliže byla v předchozím roce používána k tvorbě cen výzkumných a vývojových prací u organizací uvedených v odstavci 3 nižší sazba zisku, započítává se do ceny tato nižší sazba.

b) 15 % ze zpracovacích nákladů u příspěvkových organizací.

a) 20 % ze zpracovacích nákladů u hospodářských organizací, pokud není příslušným ústředním orgánem se souhlasem příslušného cenového úřadu stanovena jiná sazba,

(3) Do kalkulace podle odstavce 2 se zahrnuje zisk ve výši
Výše zisku podle písmena a) a b) může být snížena dohodou dodavatele (řešitele) s odběratelem.

(6) Cílové prémie nebo mimořádné odměny vypisované a poskytované podle zvláštních předpisů²⁴) se do kalkulace podle odstavce 2 nezahrnují.

(5) Ustanovení odstavce 3 a 4 platí i pro hodinové zúčtovací sazby.

(7) Předběžná cena se nestanoví u výzkumných a vývojových prací s cenou do 25 tis. Kčs, jestliže cenu lze určit s dostatečnou přesností a dohodne-li se tak dodavatel (řešitel) se zadavatelem.

(1) Předběžná cena se zpřesňuje podle skutečných nákladů již řešené části výzkumné a vývojové práce a podle zpřesněného odhadu nákladů na zbývající část prací

a) před začátkem ucelené etapy výzkumné a vývojové práce nebo k začátku roku; případné zvýšení předběžné ceny je nutno projednat způsobem, jakým se stanoví předběžná cena,

b) při věcné změně vývojové a výzkumné práce, jíž se mění náklady o více než 3 %.

a) výslednou kalkulací, která se sestavuje v položkách přímých nákladů podle účetnictví nebo podle operativní evidence a v položkách nepřímých nákladů a zisku podle sazeb platných v době stanovení předběžné ceny,

(2) Jestliže cena je vyšší než 1 mil. Kčs, je povinen dodavatel výzkumné a vývojové práce do dvou měsíců po jejím ukončení ověřit výši ceny, a to

b) skutečným počtem odpracovaných hodin a skutečnými náklady na přímý materiál, kooperované dodávky a poddodávky nezahrnuté do hodinových zúčtovacích sazeb podle účetnictví nebo podle operativní evidence, jestliže cena byla tvořena pomocí hodinových zúčtovacích sazeb.

(3) Je-li ověřená cena podle odstavce 2

a) nižší o více než 5 % než cena podle odstavce 1, snižuje se o částku přesahující 5 % ceny; u výzkumných a vývojových prací, financovaných ze státního rozpočtu, vrací se tato částka bezodkladně do státního rozpočtu,

b) vyšší než cena podle odstavce 1, nezvyšuje se.

(4) Je-li výzkumná a vývojová práce zastavena před vyřešením úkolu bez viny řešitele, kalkulují se skutečně vynaložené náklady a zisk podle § 71 odst. 3 a 4.

(1) Jestliže výsledky výzkumných a vývojových prací potvrzené závěrečnou oponenturou významně přesahují předpoklady uvažované ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky nebo v hospodářské smlouvě, nebo jsou práce na žádost zadavatele ukončeny v kratší lhůtě, může orgán nebo organizace, která cenu stanovila, zvýšit po dohodě se zadavatelem cenu podle skutečně dosažených výsledků až o 20 %.

(2) Neodpovídají-li výsledky výzkumných a vývojových prací zaviněním řešitele předpokladům státního, resortního nebo oborového plánu rozvoje vědy a techniky nebo hospodářské smlouvě, sníží orgán nebo organizace na zdůvodněný návrh zadavatele cenu, kterou stanovila. Cena se sníží na částku odpovídající stupni použitelnosti výsledků pro zadavatele, u hospodářských organizací však nejméně o 15 % ceny.

(3) Jestliže se výsledky výzkumných a vývojových prací liší od předpokladů uvažovaných ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky nebo od předpokladů uvažovaných v hospodářské smlouvě jinak než jak je uvedeno v odstavci 1 a 2, ale jsou pro zadavatele použitelné, postupuje se jako při stanovení ceny nové výzkumné a vývojové práce.

(4) Podrobné podmínky pro zvýšení nebo snížení ceny podle odstavce 1 a 2 stanoví plánovací podklady nebo hospodářská smlouva.

(1) Ustanovení odstavce 2 až 6 se vztahují na movité základní prostředky (dále jen „základní prostředky“) předávané do dočasného užívání organizaci nebo občanu, s výjimkou základních prostředků, pro které je stanoven zvláštní způsob tvorby cen²⁵) nebo které se půjčují prostřednictvím půjčoven.

b) nákladů na generální opravy připadající na období dočasného užívání,

c) stanovené výše odvodů (daní) z výrobních fondů, pokud se na předávající organizaci vztahují,

d) pojistného, pokud je hradí předávající organizace.

(2) Výši úplaty stanoví organizace, která základní prostředek vlastní nebo má ve správě (dále jen „předávající organizace“) na základě

a) výše odpisů stanovené v obecných nebo zvláštních normách pro odepisování základních prostředků s přihlédnutím k podmínkám, za kterých bude uživatel základní prostředky užívat,

(4) Není-li předávající organizace povinna odpisovat základní prostředky, stanoví se výše úplaty podle odstavce 2 a 3; předávající organizace je však povinna odvést do státního rozpočtu částku odpovídající odpisům, pokud ročně převyšuje 10 tis. Kčs.

(3) V případech, kdy náklady na běžné opravy a údržbu hradí předávající organizace, úplata se přiměřeně zvýší. Hradí-li náklady na generální opravy uživatel, úplata se přiměřeně sníží.

(5) Předává-li základní prostředky do užívání občan, činí roční úplata částku odpisů vypočtených podle odstavce 2 písm. a) s tím, že uživatel hradí náklady na opravy a údržbu.

(6) Jestliže je předávaný základní prostředek odepsán, nebo neodpovídá-li jeho zůstatková hodnota skutečnému stavu opotřebení, je nutno hodnotu opotřebení stanovit odhadem.

(2) Dodávky výrobků podle odstavce 1 písm. a) a b) se uskutečňují za ceny platné v době uzavření hospodářské smlouvy, pokud není stanoveno jinak. Dodavatel může připočítat k velkoobchodní ceně výrobku⁸³) zaplacenou odbytovou přirážku, nakupuje-li tento druh výrobku výhradně prostřednictvím odbytové organizace a kromě toho

a) jako výpomoc při přechodných zásobovacích potížích odběratele, pokud tak odběratel uvede v objednávce,

b) jako výpomoc mezi dodavatelskými organizacemi zúčastněnými na jedné stavbě,

c) v dalších případech, zejména prodej přebytečných zásob.

a) buď skutečnou výši jím placených dopravních nákladů, pokud nejsou zahrnuty ve stanovené ceně, a náklady spojené s naložením výrobků na dopravní prostředek odběratele,

b) nebo procentní přirážku materiálové režie, nejvýše však ve výši 3 % z platné ceny.

(1) Příležitostným prodejem, tj. prodejem mimo obvyklé hospodaření, se rozumí prodej výrobků mimo stanovenou činnost dodavatele, a to

(5) U dlouho skladovaných plnohodnotných výrobků, jejichž ceny již nejsou uvedeny v cenících, se za platnou cenu považuje cena použitá v účetnictví organizace.

(6) Jestliže na základě požadavku odběratele zabezpečuje výrobce poddodávky, které dále nezpracovává ani nemontuje, může si připočítat přirážku ve výši 3 % k platné velkoobchodní nebo odbytové ceně.

(4) Maloobchodní ceny ani velkoobchodní ceny s daní z obratu výrobků dodávaných podle odstavce 1 nesmějí být zvýšeny.

(3) Dodávky výrobků podle odstavce 1 písm. c) lze ocenit nejvýše platnou cenou.

(8) Odběratel nesmí eventuální zvýšení nákladů podle odstavce 2 zahrnout do kalkulace cen svých výrobků.

(7) Ustanovení odstavců 1, 2 a 6 se nevztahují na výrobky nakoupené organizací zahraničního obchodu původně pro vývoz a dodávané tuzemskému odběrateli.

(2) Ceny lze sjednávat dohodou dodavatele s odběratelem jen ve vymezených případech, a to zejména kdy to vyplývá ze specifických podmínek řízení, rychle se měnících podmínek výroby a realizace (sezónnost výrobků), nebo kdy nelze stanovit racionálnější způsob tvorby cen.

(1) Zvláštním způsobem tvorby cen, zahrnujícím jak vyjádření podmínek výroby, tak podmínek realizace výrobků, je sjednání ceny výrobku nebo změny ceny dodávaného výrobku dohodou dodavatele s odběratelem.

(4) Pro výrobky podle odstavce 3 neplatí ustanovení druhé až páté části této vyhlášky, s výjimkou § 37 až 39, 49, 50, 61, 65, 70, 79 a 87.

(3) Seznam výrobků, u nichž je přípustné sjednání ceny nebo změny ceny dohodou dodavatele s odběratelem, i podmínky, které je nutno při sjednávání cen dodržovat, stanoví zvláštní předpis.²⁷)

b) navrhnout, popřípadě poskytnout, odpovídající srážku z ceny podle § 41, jde-li o změny časově přechodné nebo změnu pro jednotlivého odběratele,

(1) Dojde-li po stanovení ceny k úspoře přímého materiálu nebo efektivní záměně jednotlivých druhů přímého materiálu, jehož množství nebo druh jsou označeny jako podstatné podmínky výrobku podle § 8 odst. 2, musí dodavatel

a) předložit návrh na stanovení ceny nového výrobku, popřípadě stanovit cenu, jde-li o změnu obecné nebo trvalé povahy,

c) provést finanční vypořádání, pokud podle rozhodnutí příslušných cenových úřadů se nepoužije způsob uvedený v písmenu a) nebo b).

(2) Příslušné cenové úřady mohou stanovit pro obory nebo skupiny výrobků jednotlivé druhy přímého materiálu, jejichž úspora nebo záměna nemá sice vliv na podstatné kvalitativní a dodací podmínky výrobků, ale má významný vliv na snížení nákladů výroby; v těchto případech se postupuje podle odstavce 3 nebo 4.

(3) Při tvorbě ceny (srážky) výrobku, u něhož bylo docíleno úspor nebo efektivních záměn přímého materiálu podle odstavce 1 a 2, přičemž nedošlo ke zhoršení podstatných technických parametrů a užitných vlastností výrobku pro odběratele, se postupuje podle § 23 odst. 6 písm. b) a odst. 8.

(4) Příslušné cenové úřady v dohodě s příslušnými ústředními orgány mohou stanovit způsob finančního vypořádání²⁸) úspor vzniklých ze snížení nebo záměn materiálu podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 zejména v případech, kdy záměna se provádí na základě rozhodnutí ústředních orgánů, nebo kdy je omezena na krátké období.

a) odběratelé vyžadovat uplatnění postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a odstavce 3; jestliže dodavatel s tímto postupem nesouhlasí, řeší se případ jako cenový spor,

b) kontrolní orgány vyžadovat závazné vyjádření k těmto otázkám u odborně příslušných organizací nebo orgánů. Na základě těchto stanovisek posuzují správnost ceny výrobku z hlediska úspory nebo záměny přímého materiálu. Pokud tento postup nelze zajistit, jsou pro posouzení závazné údaje cenové kalkulace použité v návrhu ceny.

(5) Pokud u výrobků, jejichž ceny byly stanoveny od účinnosti této vyhlášky, schází vymezení kvalitativních a dodacích podmínek podle § 8, nebo není dostatečně vymezen vliv úspory nebo záměny na zachování podstatných technických parametrů a užitných vlastností výrobků a jestliže postup řešení v příslušné skupině výrobků není samostatně upraven podle odstavce 2, jsou oprávněni

(6) Platnost cen podle odstavce 3 se stanoví od 1. ledna příštího roku, kdy úspory nebo záměny jsou realizovány. Vliv stanovení těchto cen na vybrané ukazatele národohospodářského plánu se bilancuje v případech, kdy z hlediska dodavatele jde o významnější vlivy.

(1) Stanovená cena výrobku je závazná i bez jejího uvedení (odkazu na ni) ve smlouvě o dodávce tohoto výrobku.

(2) Písemnou dohodu o výši ceny jako podmínku vzniku smlouvy³⁰) je nutno uzavřít pro ceny, které se sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem podle § 76. Dohodu o výši ceny lze nahradit dohodou o způsobu, jakým bude cena určena s případným uvedením dalších známých údajů, které budou sloužit jako podklad pro výši ceny.

(4) Není-li uzavřena dohoda o výši ceny nebo není-li tato dohoda nahrazena podle odstavce 2 nebo 3, popřípadě podle zvláštních předpisů,³²) považuje se za dohodnutou nejnižší cena, za niž byl stejný nebo podobný výrobek dodáván v období od posledního snížení úrovně cen, týkajícího se příslušné skupiny výrobků nebo oboru. Toto ustanovení se nevztahuje na kupní ceny.

(3) Vzniká-li smlouva plněním dodavatele,³¹) platí za dohodnutou výši ceny nebo za dohodnutý způsob, kterým bude cena určena, cena nebo způsob uvedený odběratelem v návrhu smlouvy.