CENOVÁ KONTROLA A DODATKOVÉ ODVODY

CENOVÁ KONTROLA

Dodatkové odvody

(1) Cenová kontrola zahrnuje kontrolu dodržování cenových předpisů, cenových rozhodnutí a předpisů souvisících s cenami, a to v organizacích, jim nadřízených organizacích a orgánech (s výjimkou ústředních orgánů) a u občanů dodávajících výrobky s povolením příslušných orgánů nebo provozujících činnost na základě oprávnění (dále jen „organizace“).

(2) Cenovou kontrolu v rozsahu podle odstavce 1 provádějí orgány a organizace oprávněné k tomu podle části osmé této vyhlášky. Orgány oprávněné k cenové kontrole podle zvláštních předpisů⁴³) provádějí cenovou kontrolu v rozsahu a způsobem podle těchto předpisů.

(1) U výrobků dodávaných pro tuzemskou investiční výstavbu je povinen provést odběratelskou kontrolu cen investor a u poddodávek i první odběratel.

(2) U dodávek odbytových organizací, které mají povolenou výjimku z předepsaných náležitostí faktury, provádějí odběratelé kontrolu v rozsahu vyplývajícím z této výjimky.

(3) Porušení cenových předpisů zjištěné při kontrole faktur a splátkových listů, které dodavatel nebo jemu nadřízená organizace na žádost odběratele neodstranila, je odběratel povinen hlásit cenovému úřadu, popřípadě národnímu výboru, příslušnému podle cenové působnosti.

(1) Orgány a organizace podle § 108 odst. 2 (dále jen „kontrolní orgány“) a kontrolované organizace se při cenové kontrole řídí zvláštními předpisy pro kontrolní činnost⁴³) a ⁴⁴) a ustanoveními této vyhlášky.

b) uložit nadřízenému generálnímu ředitelství a jemu naroveň postavené organizaci, popřípadě orgánu, zjistit v jím řízených organizacích celkový rozsah tohoto porušení v případech, kdy z kontrolního zjištění vyplývá, že jde o porušení, které se týká i ostatních organizací.

a) uložit jí zjistit celkový rozsah tohoto porušení,

(2) Cenové úřady republik a národní výbory při výkonu cenové kontroly⁴⁵) jsou oprávněny v případech zjištění konkrétního porušení cenových předpisů v kontrolované organizaci

(3) V případech, kdy cenové předpisy neporušilo generální ředitelství nebo jemu naroveň postavená organizace, popřípadě orgán, je oprávnění kontrolního orgánu podle odstavce 2 písm. b) podmíněno dohodou s uvedeným orgánem nebo organizací; nedojde-li k této dohodě, dohodou s jeho ústředním orgánem.

a) provést cenová opatření k nápravě, jako je změna nesprávně stanovené ceny a navazujících cen (stanovení srážky z ceny nebo nové ceny), je-li stanovení těchto cen nebo srážek v působnosti kontrolované organizace, nebo předložit příslušným cenovým orgánům návrh těchto opatření,

d) upozornit příslušný cenový orgán na možnost změny cen navazujících výrobků v důsledku cenových opatření k nápravě podle písmena a),

c) snížit rozpočet stavby a uvědomit o tom financující banku,

b) vrátit prostředky získané porušením cenových předpisů organizaci nebo občanu,⁴⁶) popřípadě je odvést do státního rozpočtu na účet okresní finanční správy nebo rozpočtu národního výboru,

(1) Organizace jsou povinny v případech porušení cenových předpisů neprodleně zabezpečit opatření k nápravě, a to zejména

ch) zjistit zavinění odpovědných pracovníků a uplatnit vůči nim postih podle příslušných předpisů.

h) předložit návrhy na změny finančních nástrojů, pokud vyplynou z cenových opatření podle písmena a) nebo c), a to zejména u daně z obratu, cenových srážek a přirážek v zahraničním obchodě a dotací,

g) upravit plnění dotčených ukazatelů plánu, popřípadě předložit nadřízenému orgánu návrh na takové opatření,

f) odstranit závady v cenové evidenci a statistice,

e) odstranit zjištěné závady v dodržování nebo ve vymezení předepsaných kvalitativních nebo dodacích podmínek,

(2) Opatření k nápravě uvede kontrolní orgán v písemném materiálu o prověrce včetně termínu jejich plnění, nebo uloží kontrolované organizaci vypracovat opatření k nápravě a v určitém termínu předložit příslušnému cenovému orgánu.

(3) Splnění úkolů k nápravě kontrolují ve své pravomoci nadřízené organizace a orgány a kontrolní orgány. Nezabezpečí-li kontrolovaná organizace opatření k nápravě, vyvodí z toho důsledky nadřízená organizace, popřípadě nadřízený orgán, včetně důsledků z odpovědnosti pracovníka, který opatření nezabezpečil.

(4) Nesplní-li organizace cenová opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. a), může příslušný cenový orgán na návrh kontrolního orgánu provést opatření ve vlastní pravomoci.

e) nedodržení závazných cenových opatření,

(1) Prostředky získanými porušením cenových předpisů (dále jen „neoprávněně získané prostředky“) jsou finanční prostředky, které organizace získala v důsledku

a) nesprávné ceny stanovené rozhodnutím vlastním, nadřízené organizace nebo generálního ředitelství, popřípadě sjednané podle § 76,

b) prodeje nebo nákupu za nesprávnou cenu, kterou stanovila nebo sjednala jiná organizace nebo orgán než uvedené v písmenu a) podle návrhu nebo nesprávných podkladů kontrolované organizace, nebo kdy kontrolovaná organizace o její nesprávnosti měla podle cenových předpisů vědět,

c) nedodržení platné ceny, nejde-li o slevu podle § 42 nebo o prodej zemědělských výrobků nákupní organizaci za vyšší než platnou cenu na základě ohodnocení těchto výrobků nákupní organizací,

d) nedodržení podstatných kvalitativních nebo dodacích podmínek, za kterých byla cena stanovena nebo sjednána,

f) účtování ve faktuře nebo ve splátkovém listě při dodávkách pro investiční výstavbu většího množství výrobků než bylo skutečně dodáno a dále účtování většího množství výrobků než je uvedeno v dohodě o odbytových nákladech, popřípadě ve schváleném odbytovém rozpočtu, není-li nezbytnost tohoto většího dodaného množství písemně potvrzena odběratelem.

g) prodeje za cenu nestanovenou příslušným orgánem nebo organizací nebo nesjednanou předepsaným způsobem a v případech nedodržení postupu podle § 69 odst. 5,

h) prodeje výrobku, u kterého nebyly při stanovení ceny pověřenou organizací vymezeny podstatné kvalitativní nebo dodací podmínky podle § 8, a nelze je vymezit ani podle cenové kalkulace výrobku,

ch) čerpání investičních prostředků z jiných než vlastních zdrojů nebo úvěru na úhradu neoprávněně získaných prostředků podle písmena b) až d),

i) porušení povinnosti předložit návrh cenového limitu nebo stanovit cenový limit v případě, kdy je to povinností organizace.

(2) Neoprávněně získané prostředky se vypočítávají z druhu ceny, u níž bylo zjištěno porušení cenových předpisů. U dodávek uskutečněných za obchodní ceny nebo za velkoobchodní ceny s daní z obratu se vypočítávají neoprávněně získané prostředky pouze z velkoobchodní ceny, jestliže se jí porušení týká. Neoprávněně získané prostředky podle odstavce 1 písm. d) se vypočítávají z rozdílu mezi cenou odpovídající podstatným kvalitativním a dodacím podmínkám dodaného výrobku a vyúčtovanou cenou. Neoprávněně získané prostředky podle odstavce 1 písm. ch) se vypočítávají z částky přesahující cenu podle cenových předpisů, a to podílem, jímž se jiné zdroje než vlastní a úvěr podílejí na celkových investičních prostředcích.

(3) Dnem, kdy byly prostředky neoprávněně získány, se rozumí den jejich připsání na bankovní účet organizace, doručení poštou, popřípadě převzetí oprávněnou osobou, pokud nestanoví příslušný cenový úřad jinak. Získá-li neoprávněně prostředky odběratel, je rozhodujícím den provedení úhrady. Dnem neoprávněného získání prostředků na základě celkové faktury je den jejího zúčtování na investičním účtě investora u financující banky.

(1) Organizace při vlastním zjištění neoprávněně získaných prostředků nebo v případech jejich zjištění kontrolou provedenou nadřízeným generálním ředitelstvím nebo nadřízeným družstevním nebo společenským orgánem určí jejich úhrn vyčerpávajícím způsobem, tj. u všech dodaných výrobků. Nelze-li zjistit neoprávněně získané prostředky tímto způsobem, určí se způsobem stanoveným nadřízeným ústředním orgánem v dohodě s příslušným cenovým orgánem.

(2) Úhrn neoprávněně získaných prostředků, zjištěných jiným kontrolním orgánem než uvedeným v odstavci 1, určuje kontrolovaná organizace vyčerpávajícím způsobem nebo podle rozhodnutí kontrolního orgánu výběrovým způsobem. Kontrolovaná organizace vyčíslí neoprávněně získané prostředky ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem; v případě dokladové revize nebo při zjišťování těchto prostředků výběrovým způsobem vyčíslí je nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy byla seznámena s protokolem o provedené kontrole.

(3) Zjištěním úhrnu neoprávněně získaných prostředků vyčerpávajícím způsobem se rozumí vyčíslení těchto prostředků podle všech proplacených faktur nebo jiných dokladů, na jejichž základě byly prostředky v kontrolovaném období neoprávněně získány. Zjištění tohoto úhrnu výběrovým způsobem se provádí na základě reprezentativního výběru případů určených ke kontrole z celkového objemu dodávek realizovaných v kontrolovaném období. Zjištěné procento neoprávněně získaných prostředků u vybraných případů se použije při výpočtu neoprávněně získaných prostředků z celkového objemu realizovaných dodávek.

(4) Neoprávněně získané prostředky zjištěné způsobem uvedeným v § 110 odst. 2, stejně jako neoprávněně získané prostředky, které kontrolovaná organizace zjistí nebo vyčíslí během kontroly prováděné orgánem uvedeným v odstavci 2 nebo které nevrátí, popřípadě neodvede do zahájení kontroly, se považují za prostředky zjištěné uvedeným kontrolním orgánem. Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy kontrola byla zahájena ve lhůtě splatnosti pro provedení dodatkového odvodu neoprávněně získaných prostředků, které organizace sama zjistila před zahájením kontroly a předložila o tom kontrolnímu orgánu průkazný písemný doklad.

(1) Organizace, která získala neoprávněně prostředky v případech podle § 112 odst. 1, je povinna je odvést jako dodatkový odvod ve výši a způsobem stanoveným zvláštním předpisem,⁴⁷) s výjimkou organizací, které dodatkový odvod neprovádějí.⁸⁶)

(2) Při určení dodatkového odvodu se v případech podle § 112 odst. 1 písmene a) nebo b) nepřihlíží k platnosti změny nesprávné vyšší ceny podle § 87 odst. 5.

(3) Od dodatkového odvodu se neodečítají, s výjimkou prostředků cenových rozdílů,⁴⁸) částky odvedené do rozpočtu z jiných důvodů,⁴⁹) ani rozdíly vyplývající z placení nesprávně vyšších cen nebo z fakturování nižších cen, ani částky, které organizace vynaložila na zlepšení kvalitativních nebo jiných podmínek výrobku a které nebyly do jeho ceny zahrnuty.

(4) Podkladem pro uložení dodatkového odvodu je protokol (záznam) o provedené kontrole. Vedoucí pracovník (ředitel) kontrolované organizace, který nesouhlasí s obsahem protokolu (záznamu), je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne seznámení s ním podat písemné vysvětlivky.

(5) Při dodávkách pro investiční výstavbu podléhají dodatkovému odvodu neoprávněně získané prostředky na základě celkové faktury za dodávky pro provozní soubor nebo stavební objekt. Dodatkovému odvodu podléhají i prostředky neoprávněně získané již při jednotlivých dodávkách pro provozní soubor nebo stavební objekt na základě splátkových listů za tříleté období. V těchto případech se od dodatkového odvodu odečítají částky, které byly nebo budou s odběratelem vypořádány v následující splátce nebo v celkové faktuře, nebude-li další splátka.

(1) Dodatkový odvod za výrobky technicky zastaralé nebo zařazené do třetího stupně jakosti nebo označené jako krmivo se sníženou jakostí může být uložen v případech uvedených v § 30 odst. 7. Podmínky a způsob tohoto odvodu stanoví zvláštní předpis.⁵⁰)

(2) Dodatkový odvod se počítá z celkového objemu dodávek dodaných ode dne účinnosti rozhodnutí o uložení dodatkového odvodu. Do tohoto objemu se započítávají i dodávky pro vývoz, na které je poskytována cenová přirážka v zahraničním obchodě. Základem pro dodatkový odvod u výlučně vyvážených výrobků je evidenční velkoobchodní cena podle § 5 odst. 3 písm. b).