(1) Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; podzemními vodami jsou vody v zemských dutinách a zvodnělých vrstvách zemských. Práva k těmto vodám upravuje tento zákon.

(2) Za povrchové ani podzemní vody se nepovažují přírodní léčivé vody a přirozeně se vyskytující minerální stolní vody,¹) jakož i vody, které jsou podle horních předpisů²) vyhrazenými nerosty a vodami důlními (dále jen „zvláštní vody“).

(3) Na zvláštní vody se vztahuje tento zákon, jen pokud tak výslovně stanoví.