VODNÍ TOKY A JEJICH SPRÁVA
Povinnosti a oprávnění správců vodních toků
§ 31
Vodní toky
§ 32
Správa vodních toků
(1) Vodní toky13) jsou vody trvale tekoucí po zemském povrchu mezi břehy buď v korytě přirozeném (popřípadě upraveném), jako bystřiny, potoky, řeky, nebo v korytě umělém, jako průplavy, vodní kanály, nádrže apod., nebo vody nacházející se ve slepých ramenech vodních toků, včetně jejich koryt.
(2) U vodních toků, jejichž koryta nejsou označena vlastním parcelním číslem a nejsou jako taková vedena v evidenci nemovitostí podle zvláštních předpisů,14) se za přirozené koryto považuje dno a břehy až po břehovou čáru, která je určena hladinou vody, která stačí protékat mezi břehy, aniž se vylévá do přilehlého území.
(3) Za pozemky, tvořící podle předchozích odstavců přirozené koryto, nepřísluší náhrada; jinak přísluší náhrada obdobně podle předpisů o vyvlastnění.
(4) Pozemky, tvořící přirozené koryto, které v době vydání tohoto zákona nejsou označeny vlastním parcelním číslem a nejsou jako takové vedeny v evidenci nemovitostí podle zvláštních předpisů, nebudou ani nadále takto označovány a evidovány vlastním parcelním číslem, pokud nejde o případy hospodářsky nebo jinak odůvodněné. O těchto případech zvláštního charakteru se dohodnou vodohospodářské orgány s příslušnými orgány pro geodézii a kartografii.
(5) Správce vodního toku, popřípadě organizace upravující vodní tok může užívat pozemků při vodním toku, pokud je to nezbytně nutné při zřizování, provozu a udržování vodohospodářských děl a zařízení, k provádění vodohospodářských prací a k jiným vodohospodářským účelům. Nedojde-li mezi správcem (vlastníkem, uživatelem) těchto pozemků a správcem vodního toku, popřípadě organizací vodní tok upravující, k dohodě o užívání pozemků a o náhradě, rozhodne vodohospodářský orgán v součinnosti s dotčenými orgány. Při stanovení výše náhrady přihlédne vodohospodářský orgán k prospěchu, který má správce (vlastník, uživatel) pozemků z provedené úpravy.
(6) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, ve sporech o hranici jeho koryta, popřípadě ve sporech o rozsahu oprávnění správce vodního toku (odstavec 5), rozhodne vodohospodářský orgán.
(7) Ústřední vodohospodářský orgán republiky může v dohodě s federálním ministerstvem financí, ústředním orgánem republiky pro geodézii a kartografii a ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy stanovit podrobnosti k provedení předchozích odstavců, upravit otázky, týkající se změn koryt vodních toků, vzniku nových ostrovů a náplavů, popřípadě úžeji vymezit rozsah vodních toků. Ústřední vodohospodářský orgán republiky může rovněž stanovit podrobnosti o určování rozsahu pozemků uvedených v odstavci 5.
(1) Vodní toky vodohospodářsky významné a hraniční vodní toky tvořící státní hranice spravují odborně a technicky způsobilé právnické osoby určené ústředním vodohospodářským orgánem republiky. Seznam vodohospodářsky významných vodních toků a hraničních vodních toků tvořících státní hranice stanoví ústřední vodohospodářský orgán republiky vyhláškou.
(2) Za správce ostatních vodních toků nebo v odůvodněných případech jejich vodohospodářsky ucelených úseků (dále jen „drobný vodní tok“) určí ústřední vodohospodářský orgán republiky právnické osoby nebo fyzické osoby, jimž drobné vodní toky převážně slouží nebo s jejichž činností souvisejí, pokud s tím vysloví souhlas. Za správce drobných vodních toků mohou být podle tohoto odstavce určeny i obce, jejichž územními obvody drobné vodní toky protékají a které s tím vysloví souhlas.
(3) Drobný vodní tok, jehož správce nebyl určen, je ve správě správce vodního toku, jehož je drobný vodní tok přítokem, a to až do doby, než bude jeho správce určen podle odstavce 2.
(4) Ústřední vodohospodářský orgán republiky rozhoduje, v kterých případech je správce vodního toku povinen předložit mu ke schválení návrh na koordinaci manipulačních řádů vodohospodářských děl, tvořících soustavu (dále jen „komplexní manipulační řád soustavy vodohospodářských děl“) na vodním toku jím spravovaném, a tento řád schvaluje.
§ 33
Správce vodního toku je povinen starat se o jeho řádnou správu. Podrobnosti o povinnostech a odpovědnosti správců vodního toku stanoví ústřední vodohospodářský orgán republiky v dohodě s federálním ministerstvem financí a ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy. Přitom může stanovit zvláštní povinnosti, popřípadě oprávnění správcům vodohospodářsky významných vodních toků vůči správcům ostatních vodních toků.
(1) Správce vodního toku je oprávněn:
(2) Ústřední vodohospodářský orgán republiky může v dohodě s dotčenými ústředními orgány státní správy upravit podmínky těžby říčního materiálu.
§ 35
V pochybnostech o rozsahu povinností, popřípadě oprávnění správců vodních toků, rozhodne vodohospodářský orgán.
a) při výkonu správy vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do cizích objektů, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů,
b) v zájmu správy vodního toku odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při něm,
c) v rozsahu, který připouští řádný výkon správy vodního toku, bez povolení vodohospodářského orgánu těžit z koryta vodního toku říční materiál, popřípadě tuto těžbu umožňovat těm, kteří k tomu získali povolení podle § 10 písm. b), za úhradu nákladů, které v souvislosti s tím vzniknou správci toku; tímto ustanovením nejsou dotčeny zvláštní předpisy, upravující vyhledávání a dobývání nerostů,15)
d) požadovat předložení povolení nebo souhlasu vodohospodářských orgánů, týkajícího se vodního toku, od každého uživatele vody a provozovatele vodohospodářských děl a zařízení, popřípadě činností, které takového povolení nebo souhlasu vyžadují,
e) dávat pokyny pro manipulaci s vodohospodářskými díly jejich uživatelům v rámci komplexního manipulačního řádu soustavy vodohospodářských děl na vodním toku, pokud to vyžaduje mimořádná situace.