PŘÍPRAVNÁ DOKUMENTACE
Společná ustanovení
Projektový úkol
Účel a funkce projektového úkolu
Studie souboru staveb
§ 11
Druhy přípravné dokumentace. Výchozí podklady
§ 12
Zabezpečení výkonu funkce generálního projektanta
§ 15
Způsob vypracování projektového úkolu
§ 16
Spolupráce dodavatelských organizací při vypracování projektového úkolu
§ 17
Etapy
§ 18
Varianty
Projektový úkol nebo jeho část se zpracovává, je-li to účelné nebo stanoví-li to investiční záměr, ve variantách. V takovém případě investor projednává a předkládá k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a ke schválení nejvhodnější variantu s vyhodnocením ostatních variant.
§ 19
Výběr staveniště
§ 20
Projednávání projektového úkolu
§ 21
Vyžádání jednotného souhrnného stanoviska národního výboru
§ 22
Využití výsledků projednání
Výsledky projednání podle § 20 a výsledky obsažené v jednotném souhrnném stanovisku národního výboru musejí být zahrnuty do návrhu projektového úkolu před jeho schválením s uvedením, jak bylo vyhověno připomínkám zejména národního výboru.
§ 23
Vyžádání stanoviska generálního projektanta
Současně s vyžádáním jednotného souhrnného stanoviska národního výboru předloží investor návrh projektového úkolu před jeho schválením k vyjádření organizaci, která bude vykonávat funkci generálního projektanta, pokud nebyla zpracovatelem projektového úkolu. Tato organizace sdělí své stanovisko investorovi do 30 dnů po obdržení návrhu projektového úkolu; investor připojí stanovisko k návrhu.
(1) Přípravnou dokumentací stavby je projektový úkol; je-li stavba součástí souboru staveb, zahrnuje přípravná dokumentace též studii souboru staveb.
(2) Výchozím podkladem pro vypracování přípravné dokumentace stavby (souboru staveb) je investiční záměr, pokud se vypracovává a vydává. V ostatních případech se pro vypracování přípravné dokumentace použije stejných výchozích podkladů jako pro vypracování investičního záměru.
(1) Investor je povinen nejpozději do zahájení prací na projektovém úkolu vyhledat organizaci oprávněnou k projektové činnosti, která bude vykonávat funkci generálního projektanta, a sjednat s ní o tom písemnou dohodu,15) ve které se tato organizace zaváže
- zaujmout stanovisko k návrhu projektového úkolu (§ 23),
- uzavřít v dohodnuté lhůtě smlouvu o dodávce úvodního (jednostupňového) projektu včetně autorského dozoru.
(2) Nedojde-li ke sjednání dohody podle odstavce 1 a jde-li o úkol státního plánu (stavbu jmenovitě uvedenou ve státním plánu pro přípravu k zahájení), je příslušný ústřední orgán povinen k žádosti ústředního orgánu investora určit organizaci, která přichází v úvahu jako generální projektant.
(3) Nedojde-li k dohodě u ostatních staveb, postupuje investor podle ustanovení § 72 odst. 1 a 2.
(1) Projektový úkol vymezuje požadavky stanovené investičním záměrem komplexně pro celou stavbu do podrobností potřebných pro vypracování úvodního (jednostupňového) projektu. Jde-li o soubor staveb, musí být v projektovém úkolu každé stavby souboru přihlédnuto též k podmínkám a návaznostem vyplývajícím ze studie souboru staveb.
(2) Projektový úkol věcně a funkčně vymezuje a zdůvodňuje stavbu a její umístění, stanoví požadavky na její technickou, ekonomickou a architektonickou úroveň a vymezuje časový průběh výstavby. Přitom zejména
- dopravně technické parametry u směrových dopravních staveb;
- u výrobních a podle potřeby i u nevýrobních staveb též požadavky na technologii výroby, způsob provozu z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví a vliv na životní prostředí, PO, CO, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nároky na suroviny a podle potřeby na uvažovaný automatizovaný systém řízení (výrobního procesu, podniku apod.),
- požadovaný počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroje jeho krytí (z vlastních zdrojů, náborem apod.),
- podle potřeby nároky na dovozy,
- celkové náklady stavby (§ 47),
- použití technologických souborů16) u rozhodujících stavebních objektů,
- rozsah a orientační členění stavby na stavební objekty a provozní soubory umožňující jednání podle § 16,
- požadavky na provádění stavby, zejména zásady řešení zařízení staveniště a lhůtu výstavby, popř. na postupné uvádění stavby do trvalého provozu (užívání),
a) stanoví:
- uživatelské nároky a podmínky provozu (užívání) stavby včetně nároků na zajištění energií, vody, dopravy apod.,
b) prokazuje soubornou efektivnost stavby.
(3) Podle charakteru a rozsahu stavby jsou součástí projektového úkolu též potřebné studie (např. technologická, zastavovací, objemová).
(4) Pro zcela jednoduché stavby, pro které se zpracovává zjednodušená projektová dokumentace podle § 29, se zpracuje zjednodušeně též projektový úkol.
(5) Ekonomická zpráva se zpracovává jako oddělitelná část projektového úkolu; její obsah je uveden v příloze č. 1.
(6) Podrobný obsah projektového úkolu je uveden pro výrobní stavby v příloze č. 2, pro nevýrobní stavby v příloze č. 3.
(1) Projektový úkol slouží:
a) k ověření účelnosti, realizovatelnosti a efektivnosti stavby,
b) k plánování investiční výstavby,
c) k vyjasnění budoucího dodavatelského systému,
f) k uzavření smlouvy o dodávce projektové dokumentace,
g) k předběžnému zajištění finančních prostředků (včetně devizových prostředků),
h) k projednání dovozu licencí a jiných dodávek,
i) k výjimečnému upřesnění požadavků na vývoj,
j) k registraci stavby.
d) k vyjádření potřeby pracovních sil a k ověření zdrojů jejího krytí,
e) k uzavření smlouvy o přípravě dodávek nebo smlouvy o spolupráci na organizační a projektové přípravě stavby,
(2) Návrh projektového úkolu (popř. jeho část), projednaný podle § 20 a doložený souhrnným stanoviskem národního výboru podle § 21, je podkladem k návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby podle zvláštních předpisů.
(1) Projektový úkol se vypracovává samostatně pro každou stavbu; musí být vypracován v souladu s výchozími podklady podle § 11 odst. 2.
(2) Vypracování projektového úkolu včetně nezbytných průzkumů a studií zabezpečuje investor. Investor může zajistit vypracování projektového úkolu anebo jeho části u projektové nebo jiné odborné organizace.
(1) Pro vypracování projektového úkolu jsou dodavatelské organizace povinny poskytnout investorovi (zpracovateli) na jeho žádost informace o svých výrobních a dodavatelských možnostech, výrobcích a lhůtách dodávek a údaje pro vypracování propočtu nákladů.
(2) Investor je povinen na počátku prací na projektovém úkolu vejít ve styk s dodavatelskými organizacemi, projednat a dohodnout s nimi způsob a rozsah jejich spolupráce na vypracování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu a možnost i způsob dodavatelského zajištění stavby.
(3) Nedojde-li k dohodě podle předchozího odstavce nebo nemohla-li být dodavatelská organizace vyhledána a jde-li o úkol státního plánu (stavbu jmenovitě uvedenou ve státním plánu pro přípravu k zahájení), je ústřední orgán nadřízený dodavatelské organizaci povinen k žádosti ústředního orgánu investora určit organizaci, která přichází v úvahu jako dodavatel (vyšší dodavatel) a bude na projektovém úkolu a úvodním (jednostupňovém) projektu spolupracovat.
(4) Nedojde-li k dohodě nebo nepodařilo-li se investorovi dodavatelskou organizaci vyhledat u ostatních staveb, postupuje investor podle ustanovení § 72 odst. 1 a 2.
(5) Písemnou dohodu podle odstavce 2, popř. opis (výpis) rozhodnutí o určení dodavatelské organizace podle odstavce 3 investor připojí jako doklad k projektovému úkolu.
(1) V odůvodněných případech mohou být u rozsáhlých a složitých staveb v projektovém úkolu vymezeny etapy stavby, které umožňují postupné uvádění kapacit (stavby) do trvalého provozu (užívání). V rámci první etapy musí být zajištěno zařízení staveniště nezbytné k zahájení stavby, zejména sociální zařízení.
(2) Etapu může tvořit jen ucelená část stavby schopná samostatného provozu (užívání); etapa může být vymezena jinak, jen vyžadují-li to podmínky dovozu nebo výjimečně nutnost včasného zajištění části stavby potřebné k rozvinutí výstavby u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65).
(3) Stavbu je možno členit na etapy, jen dá-li k tomu souhlas ústřední orgán investora po dohodě podle příslušnosti se Státní plánovací komisí a federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s Českou plánovací komisí a ministerstvem výstavby a techniky ČSR nebo se Slovenskou plánovací komisí a ministerstvem výstavby a techniky SSR.
(1) V rámci prací na projektovém úkolu zabezpečuje investor výběr staveniště včetně provedení potřebných průzkumů v nezbytném rozsahu. Odůvodnění výběru staveniště je součástí projektového úkolu.
(2) Staveniště musí odpovídat společenským zájmům, zejména požadavkům územního plánování a umožňovat nejhospodárnější provedení i provoz (užívání) zamýšlené stavby.
(3) Zásady pro postup při výběru staveniště jsou uvedeny v příloze č. 4, obsah a rozsah průzkumů v příloze č. 5.
(1) Investor v průběhu prací na projektovém úkolu projednává - podle potřeby za účasti zpracovatele projektového úkolu - podle charakteru stavby
c) s organizacemi a s občany, jejichž zájmy mohou být stavbou dotčeny, umístění, účinky a důsledky stavby.
b) s orgány a organizacemi možnosti a podmínky zabezpečení realizace a budoucího provozu (užívání) stavby zejména z hledisek dodávek surovin, palivové základny, energií, vody, dopravy a pracovních sil, připojení na železniční, silniční, energetickou, vodovodní, kanalizační a telekomunikační síť, souvisících investic, mimořádných podmínek pro provádění stavby, kooperací s dosavadními, budovanými, popř. plánovanými závody (stavbami), odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě,
a) s orgány, které podle zvláštních předpisů hájí společenské zájmy, účinky a důsledky stavby, zejména požadavky na zajištění hygienické péče, požární ochrany, ochrany před korozí podzemních kovových zařízení, racionálního hospodaření palivy a energií, civilní obrany, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, péče o životní a přírodní prostředí včetně řešení otázek odpadů a exhalací, ochrany památkových objektů a chráněných částí přírody, obranyschopnosti státu,
d) s odborovými svazy svých rozhodujících v úvahu přicházejících vyšších dodavatelů zásady řešení sociálního zařízení staveniště u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65).
b) dovoz licencí, popř. dovoz strojů a zařízení včetně průkazu nutnosti dovozu,
c) upřesnění požadavků na vývoj,
(2) Investor dále projedná
a) předběžné zajištění finančních prostředků (včetně devizových),
d) podle potřeby technologii výroby s příslušným výzkumným ústavem,
e) odbyt výrobků včetně vývozu.
(3) Pokud nebude investor stavbu sám provozovat (užívat), projedná návrh projektového úkolu s budoucím provozovatelem (uživatelem). U staveb komplexní bytové výstavby a investic podmiňujících komplexní bytovou výstavbu zajistí způsob a podmínky převzetí a budoucího provozu (užívání) objektů občanské a technické vybavenosti s budoucími provozovateli (uživateli) též smluvně.
(4) V závěru prací na projektovém úkolu investor - podle potřeby za účasti zpracovatele, popř. generálního projektanta - projedná s dodavatelskými organizacemi zejména předpokládané řešení stavby, požadavky na její provádění včetně dodavatelského systému a propočet celkových nákladů stavby.
(5) Od projednání podle odstavce 1 písm. a) lze upustit, jde-li o věci, které budou projednány podle § 21.
(6) Doklady o projednání projektového úkolu jsou jeho součástí.
(1) Investor předloží návrh projektového úkolu ve třech vyhotoveních příslušnému krajskému národnímu výboru, Národnímu výboru hlavního města Prahy nebo Národnímu výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajský národní výbor“) nebo jím pověřenému okresnímu národnímu výboru k projednání a vyžádá vydání jednotného souhrnného stanoviska do šesti týdnů od obdržení návrhu projektového úkolu národním výborem.
(2) V jednotném souhrnném stanovisku se shrnují a koordinují stanoviska všech dotčených orgánů národního výboru, organizací jím řízených i národních výborů nižších stupňů, s výjimkou projektových a dodavatelských organizací. Jednotné souhrnné stanovisko nenahrazuje však rozhodnutí a jiná závazná opatření, vydávaná příslušnými orgány na základě zvláštních předpisů podle správního řádu.
(1) Studie souboru staveb řeší vzájemné urbanistické, výrobní, technické, funkční, provozní a ekonomické souvislosti jednotlivých staveb souboru včetně souvisících investic, požadavky na jednotlivé stavby a společné inženýrské sítě a objasňuje věcnou a časovou koordinaci postupné přípravy a realizace jednotlivých staveb. Jde-li o soubor staveb na souvislém území, obsahuje studie souboru staveb též základní koncepci zařízení stavenišť.
(2) Souborná efektivnost se vyjadřuje v ekonomické zprávě, která se zpracovává podle přílohy č. 1.
(3) Studie souboru staveb musí být vypracována nejpozději s projektovým úkolem první stavby souboru a musí být v souladu s územními plány; je podkladem pro návrhy projektových úkolů dalších staveb souboru, podle kterých se postupně upřesňuje.
(4) U komplexní bytové výstavby lze se souhlasem příslušného krajského národního výboru upustit zcela nebo zčásti od zpracování studie souboru staveb, jen je-li schválen podrobný územní plán vymezující zejména jednotlivé obytné soubory, podmiňující investice a společné inženýrské sítě a komunikace.
a) investor, jde-li o soubor jím připravovaných staveb,
(5) Zpracování studie souboru staveb zabezpečuje, pokud si to nevyhradí nadřízený orgán,
b) investor, jehož stavba vyvolala potřebu dalších staveb u jiných investorů, ve spolupráci s těmito investory, nedojde-li k jiné dohodě,
c) u průmyslových aglomerací investor s rozhodujícím podílem na výstavbě a pokud nedojde o tom k dohodě, investor určený dohodou nadřízených, popř. ústředních orgánů,
d) národní výbor, jde-li o soubor staveb různých investorů, tvořící ve svém souhrnu soustředěnou výstavbu (městské aglomerace, obytné soubory, administrativní a obchodní centra, soubory dopravních staveb apod.), jestliže si to z hlediska potřeby zpracování územních plánů vyhradil.
(6) Pro zpracování a projednávání studie souboru staveb, popř. pro vyžádání stanovisek k ní přiměřeně platí ustanovení oddílu druhého.
(7) Podrobný obsah studie souboru výrobních staveb je uveden v příloze č. 6, nevýrobních staveb v příloze č. 7.