PROPOČTOVÁ A ROZPOČTOVÁ ČÁST DOKUMENTACE STAVEB

Společná ustanovení

Propočet v investičním záměru a v přípravné dokumentaci
Propočet v projektovém úkolu

Rozpočtová část úvodního projektu

Rozpočtová část prováděcích projektů

(1) Celkové náklady stavby jsou veškeré náklady a výdaje investora souvisící s jejím pořízením.

(2) Celkové náklady stavby se vyjadřují v propočtové části investičního záměru, v propočtové části přípravné dokumentace a v rozpočtové části projektové dokumentace jednotným způsobem se zřetelem na dosaženou vyjasněnost stavby.

(3) Propočtovou částí investičního záměru a přípravné dokumentace je propočet celkových nákladů stavby (dále jen „propočet“).

a) rozpočty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a souhrnný rozpočet k úvodnímu (jednostupňovému) projektu (dále jen „souhrnný rozpočet“), zahrnující rozpočtové náklady uvedené v rozpočtech provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů;

(4) Rozpočtovou část projektové dokumentace tvoří

b) odbytové rozpočty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů (dále jen „odbytové rozpočty“) a kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby, zahrnující náklady uvedené v odbytových rozpočtech a rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů.

(5) Pro vyjádření celkových nákladů stavby se používá tiskopisů č. 1 až 3, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 12. Přitom tiskopis č. 1 se používá u všech staveb, tiskopis č. 3 u staveb komplexní bytové výstavby, tiskopis č. 2 u ostatních staveb.

(1) Celkové náklady stavby v propočtu, souhrnném rozpočtu a kontrolním sestavení rozpočtových nákladů stavby se člení na jedenáct hlav takto:

(2) Podrobné členění nákladů jednotlivých hlav je uvedeno v příloze č. 13.

(1) Celkové náklady stavby se v investičním záměru určí pomocí technickohospodářských ukazatelů³³) nebo porovnáním s jinými stavbami; není-li použití těchto způsobů možné, náklady se odborně propočtou.

(2) Náklady lze v propočtu v investičním záměru členit zjednodušeně; přitom se uvedou alespoň:

bb) náklady technologické části; z toho: náklady na montáž.

b) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby; v tom:

ba) náklady stavební části,

a) celkové náklady stavby,

(1) Celkové náklady stavby se určí jako součet nákladů provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků a výkonů a výdajů. Náklady se sestaví podle technickohospodářských ukazatelů, propočtových informací dodavatelských organizací nebo propočtovými, popřípadě rozpočtovými ukazateli odvozenými z dříve vyprojektovaných nebo realizovaných tuzemských i zahraničních staveb. Přitom se přihlédne k podmínkám staveniště a dosažitelné technické úrovni.

(2) V propočtu se náklady vyjádří v členění podle § 45; přitom náklady uváděné v jednotlivých hlavách nemusejí být rozčleněny s výjimkou hlavy II, kde musejí být vyjádřeny náklady celkem a z toho montáže.

(3) Jde-li o stavbu, která se člení na etapy podle § 17, sestavuje se propočet pro celou stavbu tak, že pro etapy, které nejsou technicky vyjasněny, se propočet určí jako v investičním záměru.

(1) Součástí propočtu je rezerva, která se použije v souladu s postupným zpřesňováním technického řešení ke zpřesnění rozpočtových nákladů v souhrnném rozpočtu. Nelze ji využít pro věcné rozšíření nebo jinou koncepční změnu stavby.

(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII propočtu a stanoví se u staveb pořizovaných nově (novostaveb) v rozmezí od 7 do 10 %, u staveb povahy rekonstrukce nebo modernizace a u staveb, které mají převážně povahu nástavby, přístavby a vestavby, v rozmezí od 10 do 14 %. U báňských staveb se zvýšeným rizikem smí být rezerva stanovena až do výše 30 %, u ostatních báňských staveb do výše 20 %. Základnou je součet nákladů provozních souborů a stavebních objektů (hlava II a III propočtu).

(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, popřípadě k rizikovosti a ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora (není-li zpracovatelem projektového úkolu) a jeho rozhodujících v úvahu přicházejících vyšších dodavatelů.

(1) Propočet se zpracuje jako součet propočtů jednotlivých staveb souboru.

(2) Propočet se provede zpravidla způsobem stanoveným pro projektový úkol (§ 47).

(3) V propočtu se součet nákladů na zařízení stavenišť všech územně souvisících staveb souboru rozvrhne na jednotlivé stavby tak, aby se dosáhlo nejhospodárnějšího využití zařízení stavenišť.

(1) V souhrnném rozpočtu se celkové náklady stavby určí jako součet rozpočtových nákladů provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků a výkonů a výdajů. Náklady se sestaví s použitím cen³⁴) a rozpočtových ukazatelů nebo informací (§ 52 odst. 2).

(2) Souhrnný rozpočet se zpracovává v členění podle § 45 a podle míry vyjasněnosti stavby dosažené v úvodním projektu.

(3) Jde-li o stavbu, pro kterou byly schváleny etapy podle § 17, souhrnný rozpočet se sestavuje vždy pro celou stavbu; přitom pro etapy, které nejsou dopracovány do úrovně úvodního projektu, se rozpočtové náklady určí podle § 52 odst. 2 písm. c). Náklady na zařízení staveniště celé stavby se zahrnují do rozpočtových nákladů první etapy.

(4) V příloze k souhrnnému rozpočtu odůvodní jeho zpracovatel odchylky od propočtu v projektovém úkolu a použití rozpočtových ukazatelů a informací.

b) na doplňkové rozpočtové náklady.

(1) Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů (hlava II a III) určují rozpočtové náklady, které se člení

a) na základní rozpočtové náklady,

a) návrhem souhrnné ceny provozního souboru nebo stavebního objektu vypracovaným podle zvláštního cenového předpisu;

bc) předběžnými cenami u nestandardních výrobků;

bb) konečnými cenovými limity nebo limity kupní ceny u výrobků z dovozu,

ba) velkoobchodními (maloobchodními) cenami, kupními cenami a sazbami,

c) rozpočtovými ukazateli a informacemi tehdy, nelze-li rozpočtové náklady určit způsobem stanoveným pod písmeny a) nebo b).

b) skupinovými cenami, pokud nejsou vytvořeny, cenami, sazbami a zvláštními druhy cen postupně v tomto pořadí:

(2) V rozpočtech se náklady podle míry vyjasněnosti úvodního projektu určují

(3) Rozpočty, u nichž jsou náklady určeny podle ustanovení písmena a) a b) předchozího odstavce, mají funkci odbytových rozpočtů.

(4) Zpracovává-li se jednostupňový projekt stavby nebo jednotlivých provozních souborů či stavebních objektů, určují se náklady v jeho rozpočtu cenami uvedenými v odstavci 2 písm. ba), bb), bc).

(1) Rozpočtové náklady na zařízení staveniště uváděné v hlavě VI souhrnného rozpočtu určuje generální projektant globálními sazbami a - pokud jde o objekty zařízení staveniště jmenovitě rozpočtované - zpravidla rozpočtovými ukazateli; přitom postupuje podle zvláštních předpisů.³⁵)

(2) Individuální metody rozpočtování zařízení staveniště může být výjimečně použito, jen dá-li k tomu při zpracování projektového úkolu souhlas podle příslušnosti investora federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR, a to v dohodě s příslušným cenovým úřadem. Souhlas mohou vázat na splnění zvláštních podmínek.

(3) Byla-li povolena pro první stavbu souboru staveb individuální metoda rozpočtování zařízení staveniště, je nutné si vyžádat pro další stavby téhož souboru rozhodnutí orgánů uvedených v předchozím odstavci o použití globální nebo individuální metody rozpočtování zařízení staveniště.

(4) Ostatní vedlejší rozpočtové náklady se určují podle zvláštních předpisů.³⁶)

(1) Součástí souhrnného rozpočtu je rezerva, která je určena především na krytí nákladů, jež nemohly být předvídány v úvodním projektu. Nejméně 50 % této rezervy je vyhrazeno ke krytí nepředvídaných nákladů nebo změn cen při realizaci stavby. Rezervu nelze použít pro věcné rozšíření nebo jinou koncepční změnu stavby.

(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII souhrnného rozpočtu a stanoví se u staveb pořizovaných nově (novostaveb) v rozmezí od 4 do 7 %, u staveb povahy rekonstrukce nebo modernizace a u staveb, které mají převážnou povahu nástavby, přístavby a vestavby, v rozmezí od 5 do 10 %. U báňských staveb se zvýšeným rizikem smí být přirážka stanovena až do výše 30 %, u ostatních báňských staveb do výše 20 %. Základnou je součet nákladů provozních souborů a stavebních objektů (hlava II a III souhrnného rozpočtu).

(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, popřípadě k rizikovosti a k ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora a jeho rozhodujících vyšších dodavatelů.

(1) Generální projektant projednává souhrnný rozpočet podle § 38 odst. 1 z hlediska technického i nákladového.

(2) Při projednávání podle předchozího odstavce mohou investor a dodavatelé dohodnout na podkladě rozpočtů sestavených podle § 52 odst. 2 písm. a) souhrnné ceny a na podkladě rozpočtů sestavených podle § 52 odst. 2 písm. b) odbytové náklady; jde-li však o rozpočty sestavené podle § 52 odst. 4, dohodnou vždy odbytové náklady.

(1) Odbytové náklady v úvodním projektu jsou rozpočtové náklady stanovené podle § 52 odst. 2 písm. b), u nichž došlo k dohodě o množství výrobků a výkonů a o jejich ocenění v souladu s výkresy a seznamy strojů a zařízení a s technickými zprávami.

(2) Má-li být odůvodněně provedeno vyšší množství výrobků a výkonů, než bylo dohodnuto podle předchozího odstavce, vyžaduje to změnu dohody; není-li přitom třeba změny projektové dokumentace, postačí ke změně dohody sesouhlasený zápis do stavebního (montážního) deníku.³⁷)

(3) Ceny, sazby a zvláštní druhy cen dohodnuté v odbytových nákladech se změní

(4) Změny podle předchozího odstavce promítne do odbytových nákladů zpracovatel rozpočtu.

a) dojde-li ke změně cen a sazeb do 30 dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu;

b) dojde-li ke stanovení cen nebo sazeb, jimiž je nutno nahradit zvláštní druhy cen [§ 52 odst. 2 písm. bb) a bc)]; v těchto případech lhůty pro stanovení cen nebo sazeb určí zvláštní předpis;³⁸)

c) jinak jen na podkladě rozhodnutí federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj vydaného v dohodě s Federálním cenovým úřadem.

(1) Odbytové rozpočty se jako součást prováděcích projektů zpracovávají jen pro provozní soubory a stavební objekty, pro které při projednávání souhrnného rozpočtu podle § 56 nebyly dohodnuty souhrnné ceny nebo odbytové náklady.

(2) Rozpočtové náklady se v odbytových rozpočtech určují cenami, sazbami a zvláštními druhy cen uvedenými v § 52 odst. 2 písm. b).

(3) Při zpracování odbytových rozpočtů jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů je nutno dodržet rozpočtové náklady stanovené pro ně v úvodním projektu. Nelze-li výjimečně dodržet u některých provozních souborů a stavebních objektů tyto rozpočtové náklady, je možno použít k jejich zvýšení úspor docílených při projednání odbytových rozpočtů ostatních provozních souborů nebo stavebních objektů. Nestačí-li tyto úspory, lze použít rezervy, a to se souhlasem investora po vyjádření generálního projektanta.

(4) Je-li zpracovatelem prováděcího projektu provozního souboru nebo stavebního objektu generální projektant, projedná návrh odbytového rozpočtu s vyššími dodavateli (dodavateli) investora, kteří podle potřeby přizvou své dodavatele. Investor pak za účasti generálního projektanta dohodne se svými vyššími dodavateli (dodavateli) na podkladě odbytového rozpočtu nejpozději do 30 dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu odbytové náklady obdobně jako v ustanovení § 57. Dojde-li však výjimečně k dohodě o odbytových nákladech později, použijí se vždy ceny a sazby platné 30 dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu. Zápis o projednání je nedílnou součástí prováděcího projektu.

(5) Je-li zpracovatelem prováděcího projektu vyšší dodavatel investora, projedná návrh odbytového rozpočtu s generálním projektantem a svými dodavateli. Dále se postupuje obdobně jako v předchozím odstavci.

(1) Rozpory, které vzniknou při projednávání odbytového rozpočtu podle § 58, se řeší podle ustanovení § 72 odst. 1 až 3.³⁹)

(2) Rozpory vzniklé při projednávání podle § 58, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby, nejsou překážkou odevzdání prováděcího projektu investorovi. Zpracovatel v takovém případě připojí k odevzdávanému prováděcímu projektu doklad o marném projednání rozporu.

(3) Po odstranění rozporů uvedených v předchozích odstavcích nadřízenými, popřípadě ústředními orgány je zpracovatel povinen neprodleně promítnout výsledek do prováděcího projektu (odbytového rozpočtu); jde-li o odstranění vady projektových prací, učiní tak bezplatně.

(1) Odbytové náklady výrobků a výkonů a výdaje zahrnované do hlav I, IV, V, VI, VII, IX, X a XI souhrnného rozpočtu, pokud již nejsou určeny cenami v úvodním projektu, se určí vždy cenami podle cenových předpisů platnými v den uzavření dohody o nich, popřípadě platnými 30. den před zahájením jejich dodávky a u vedlejších rozpočtových nákladů podle § 58.

(2) Odbytové náklady jmenovitě určených stavebních objektů zařízení staveniště sestavuje dodavatel, který zařízení staveniště zajišťuje nebo obstarává, podle zvláštních předpisů.⁴⁰)