A. Provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocení stavby

I. Úvodní ustanovení

(1) Účelem závěrečného technickoekonomického vyhodnocení stavby je:

a) posoudit průběh přípravy a realizace výstavby,

b) shrnout poznatky a zkušenosti z přípravy a realizace výstavby pro zkvalitnění úrovně řízení investiční výstavby,

c) posoudit technickou, technologickou a technickoekonomickou úroveň realizované stavby,

d) rozhodnout o opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků nebo ke zvýšení efektů realizované stavby, jestliže předpokládaných efektů nebylo dosaženo.

(2) Závěrečné technickoekonomické vyhodnocení stavby je též podkladem pro stanovení konečných závazků vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu a pro registraci dokončené stavby.⁷⁴)

(3) Základní metodou vyhodnocení stavby je porovnání skutečných údajů a ukazatelů realizace a provozu stavby s údaji a ukazateli uvedenými v bodě II/1 a z hledisek uvedených v bodě II/3.

II. Vyhodnocení stavby investorem

(1) Podkladem pro porovnání předpokládaného a skutečně dosaženého průběhu a výsledku výstavby jsou:

a) údaje a ukazatele výchozí dokumentace stavby,

b) v případě, že výchozí dokumentace nebyla zpracována podle této vyhlášky, též údaje a ukazatele srovnávací varianty sestavené ze schválených soustav THU,⁷⁵)

c) průměrné současné, popř. výhledové ukazatele oboru, VHJ, odvětví, resortu apod.,

d) údaje a ukazatele nejprogresívnějších tuzemských a zahraničních staveb (částí staveb) téhož druhu, popř. jejich projektů,

e) u rekonstrukcí a modernizací údaje a ukazatele charakterizující stav před výstavbou.

(2) Výchozí dokumentací podle bodu 1 písm. a) se rozumí:

a) u staveb, na něž se vztahují ustanovení vyhlášky č. 17/1970 Sb., o udělování souhlasu k zahajování staveb, projektová dokumentace, která byla podkladem pro vydání povolení k zahájení stavby,

b) u staveb, na něž se nevztahují ustanovení vyhl. č. 17/1970 Sb., dokumentace, která byla podkladem pro zahájení financování stavby,

c) u staveb, na které byla poskytnuta státní dotace (subvence), též dokumentace, která byla podkladem pro poskytnutí těchto dotací (subvencí).⁷⁶)

(3) Vyhodnocení stavby se provádí zejména z těchto hledisek:

a) zhodnocení efektivnosti stavby z nadpodnikových a národohospodářských hledisek (splnění předpokladů obsažených v přípravné a projektové dokumentaci), zejména
- vliv stavby na využití stávajících kapacit a základních prostředků,
- soulad stavby s úkoly střednědobých plánů a dlouhodobých výhledů rozvoje národního hospodářství, oborů a podniků,
- souvislost stavby se styčnými (navazujícími) podniky a obory, především vyvolané (podmiňující) zvýšení a snížení jednorázových nákladů (investic), počtu pracovníků, spotřeby paliva, energií aj., provozních nákladů, výkonů, vývozu a dovozu apod.,
- vliv stavby na změny struktury, meziodvětvové vztahy a proporce, na oblastní rozvoj, kooperační vztahy, specializaci výroby apod.,
- soulad stavby s přijatou koncepcí rozvoje území, osídlení, funkcí uvažovaných ploch a požadovanou komplexností výstavby,
- umístění stavby a její vliv na životní prostředí a na územní bilanci pracovních sil,
- mimoekonomické účinky a důsledky stavby;

b) zhodnocení přípravy a průběhu realizace výstavby, zejména
- projektové zajištění včetně změn projektové dokumentace v průběhu výstavby a jejich příčin,
- dodavatelské zajištění stavební a technologické části stavby,
- dovozy strojů a zařízení, stavebních, popř. montážních prací,
- náklady na výstavbu včetně změn rozpočtu a jejich příčin,
- financování výstavby,
- časový průběh výstavby a lhůty výstavby,
- zkušební provoz a jeho průběh,
- ztráty v důsledku prodloužení doby výstavby, popř. dodatečný efekt při uvedení stavby do provozu před lhůtou,
- kvalita realizovaných dodávek, druh a rozsah zjištěných vad a nedodělků;

c) zhodnocení technické a technologické úrovně stavby a organizace provozu, zejména
- porovnání se současnou technickou a technologickou úrovní ve světě,
- mimoekonomické vlivy techniky a technologie (pracovní prostředí, namáhavost, bezpečnost práce apod.),
- progresivita stavebního řešení z hlediska současných poznatků a vývojových tendencí,
- architektonicko-estetická úroveň stavby,
- organizace a řízení provozu ve srovnání se stávajícími obdobnými provozy, využití výpočetní techniky apod.;

d) zhodnocení dosažených technickoekonomických parametrů stavby a ukazatelů provozu, zejména
- kapacity,
- technickoekonomická úroveň výrobků (služeb),
- plochy a obestavěné prostory,
- základní a oběžné prostředky,
- pracovníci a jejich struktura,
- výkony (výroba) a ekonomická struktura odbytu,
- náklady na výkony a zisk,
- nároky na provozní materiálovou spotřebu,
- nároky na území a životní prostředí,
- ekonomická efektivnost stavby,
- důsledky stavby na finanční a důchodovou situaci investora, včetně potřeby provozních dotací, subvencí a intervencí a devizových prostředků na dovoz surovin, materiálů, náhradních dílů apod. pro provoz.

(4) Investor za účasti generálního projektanta vypracuje na základě vyhodnocení stavby podle předchozího bodu zprávu, jejíž součástí je:

a) přehled údajů a ukazatelů stavby (mimo stavby komplexní bytové výstavby) v pořadí a rozsahu shodném s nomenklaturou schválené soustavy THU na týž nebo nejblíže příbuzný druh stavby a dalších ukazatelů ekonomické efektivnosti stavby podle Zásad hodnocení efektivnosti investic a dalších údajů a ukazatelů registračního listu stavby;

b) u staveb komplexní bytové výstavby souhrnné údaje a základní ukazatele stavby;⁷⁷)

c) závěry provedeného vyhodnocení, zejména
- celkové zhodnocení průběhu realizace výstavby, hlavní klady a nedostatky, charakteristika činnosti jednotlivých účastníků výstavby,
- souhrnné zhodnocení efektivnosti stavby, základní pozitivní a negativní ekonomické i mimoekonomické účinky a důsledky stavby, vliv stavby na efektivnost oboru, odvětví a na efektivní oblastní rozvoj,
- návrh na opatření, která je třeba učinit zejména v případě, že nebylo dosaženo projektovaných parametrů stavby (technickoorganizační apod.),
- návrhy na dořešení otevřených problémů výstavby [např. závazků vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu (státním fondům)].

III. Vyhodnocovací řízení

(1) Investor předloží - nejde-li o případ upravený v odstavci 3 písm. d) - vypracovanou zprávu orgánu provádějícímu vyhodnocovací řízení, který v dohodě s investorem stanoví termín vyhodnocovacího řízení tak, aby mohlo být ukončeno včetně vypracování protokolu do dvou měsíců od předložení zprávy.

(2) Investor svolá ve stanoveném termínu vyhodnocovací řízení a současně rozešle zprávu účastníkům řízení a přizvaným orgánům.

(3) Vyhodnocovací řízení provádí:

a) ústřední orgán investora u staveb, na něž se vztahují směrnice FMTIR č. 1/1971 o režimech staveb;⁷⁸) u centrálně posuzovaných staveb, jestliže si to vyhradil;

b) krajský národní výbor u staveb komplexní bytové výstavby zajišťovaných národními výbory, pokud nepřenesl pravomoc na investora;

c) nadřízený orgán investora u ostatních staveb, pokud nepověřil investora podle bodu d);

d) investor u staveb komplexní bytové výstavby a bytových staveb, pokud na něho přenesl pravomoc krajský národní výbor nebo nadřízený orgán investora.

(4) Účastníky vyhodnocovacího řízení jsou:

a) investor,

b) generální projektant,

c) uživatel (provozovatel) stavby, není-li jím investor,

d) Státní banka československá,

e) nadřízený orgán investora, není-li současně orgánem provádějícím vyhodnocovací řízení,

f) krajský národní výbor u staveb komplexní bytové výstavby včetně podmiňujících investic, není-li současně orgánem provádějícím vyhodnocovací řízení,

g) rozhodující dodavatelé stavební a technologické části stavby.

(5) U centrálně posuzovaných staveb je investor povinen přizvat k vyhodnocovacímu řízení podle příslušnosti zástupce federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstva výstavby a techniky ČSR nebo ministerstva výstavby a techniky SSR, zástupce příslušného ústředního plánovacího orgánu a popřípadě zástupce ústředního orgánu investora, není-li orgánem provádějícím vyhodnocovací řízení.

(6) U staveb stanovených jako úkol státního plánu je investor povinen přizvat k vyhodnocovacímu řízení kromě orgánů uvedených v předchozím bodě i další orgány uvedené v § 6 odst. 5 směrnic FMTIR č. 1/1971 o režimech staveb.

(7) Nejde-li o stavby uvedené v odstavcích 5 a 6, může orgán provádějící vyhodnocovací řízení stanovit, že vyhodnocovací řízení se provede na základě předložených písemných stanovisek účastníků vyhodnocovacího řízení.

(8) Orgán, který provádí vyhodnocovací řízení, po projednání a posouzení zprávy vypracované investorem a stanovisek účastníků řízení ke zprávě vypracuje protokol o vyhodnocovacím řízení, který musí obsahovat:

a) závěry celkového vyhodnocení stavby,

b) průběh a výsledek vyhodnocovacího řízení,

c) stanoviska jednotlivých účastníků řízení,

d) u staveb, na něž byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu (státního fondu), vyhodnocení dodržení podmínek, za nichž byla dotace poskytnuta, včetně stanoviska Státní banky československé,

e) rozhodnutí o opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě návrhy na jejich provedení příslušným orgánům.

(9) Protokol o vyhodnocovacím řízení zašle orgán (organizace), který prováděl vyhodnocovací řízení, všem účastníkům řízení i orgánům uvedeným v odstavcích 5 a 6, které byly přizvány. Ústřední orgán investora obdrží protokol u všech staveb, na které byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu (státního fondu).

IV. Další opatření

(1) U staveb uvedených v odstavci 6 předchozí části je ústřední orgán investora povinen ve vedení orgánu projednat výsledky závěrečného technickoekonomického vyhodnocení stavby obdobně jako čtvrtletní zprávu podle § 7 odst. 5 směrnic FMTIR č. 1/1971 o režimech staveb.

(2) Investor po obdržení protokolu o vyhodnocovacím řízení vypracuje registrační list stavby a odešle jej svému nadřízenému orgánu.⁷⁹)