(1) Průměrné normy výnosnosti platí pro pozemky, na nichž se provozuje základní zemědělská výroba, s výjimkou pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur [§ 32 odst. 3 písm. a) zákona].

(2) Pro zjištění, které ze stanovených průměrných norem výnosnosti se použije pro výpočet příjmu podrobeného dani, je rozhodující přírodní stanoviště, v němž leží pozemky (jejich největší část) sloužící zemědělské výrobě.

(3) Příjem z příležitostné činnosti a vedlejší výroby se zdaní tak, že vypočtená daň se přiměřeně zvýší podle § 36 odst. 2 písm. a) zákona.

(4) Dani podrobeným příjmem z pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur a dani podrobeným příjmem ze specializované živočišné výroby (§ 33 odst. 4 zákona) jsou skutečně dosažené příjmy z jakéhokoliv prodeje (peněžní příjmy) a hodnota výrobků spotřebovaných poplatníkem a příslušníky jeho domácnosti anebo určených k jejich vlastní spotřebě (naturální příjmy) po odečtení výdajů vynaložených na jejich dosažení, a to v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje. Výdaji vynaloženými na dosažení příjmů nejsou výdaje na zlepšení a rozmnožení majetku a odpisy pro opotřebení nebo znehodnocení a ztráty na majetku.

(5) Výdaje vynaložené na dosažení příjmů, pokud je poplatník neprokáže, odečítají se u příjmů z pěstování vinné révy paušální částkou ve výši 40 %, z pěstování ostatních zvláštních kultur paušální částkou 30 % a ze specializované živočišné výroby (§ 32 odst. 3 zákona) ve výši 50 % skutečně dosažených příjmů (peněžních i naturálních).

(6) Pro ocenění naturálních příjmů jsou rozhodné nákupní ceny platné v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje. Jsou-li stanoveny nejnižší nebo rámcové ceny, platí cena nejnižší; jsou-li stanoveny nejvyšší, platí cena skutečně dosažená.