(1) Pojišťovna má právo na náhradu částek, které vyplatila z důvodu škody způsobené provozem motorového vozidla, proti pojištěnému, který

(2) Porušil-li pojištěný pravidly silničního provozu uloženou povinnost ohlásit orgánům Veřejné bezpečnosti nehodu,²) která je pojistnou událostí, má proti němu pojišťovna právo na náhradu až do poloviny částek, které vyplatila z důvodu škody způsobené provozem motorového vozidla. Stejné právo má pojišťovna proti pojištěnému, který bez vážných důvodů poruší povinnost uvedenou v § 11 odst. 1.

(3) Nastala-li skutečnost uvedená v odstavci 1 pod písm. a), c) až e) nebo v odstavci 2 při plnění úkolů organizace nebo v přímé souvislosti s ním, má pojišťovna právo na náhradu proti organizaci.

(4) Proti pojištěnému, který je v době pojistné události v prodlení s placením pojistného nebo zvláštního pojistného, má pojišťovna právo na náhradu 20% částek, které vyplatila z důvodu pojistné události, nejvýše však na náhradu 6000 Kčs.

(5) Výše náhrady, na kterou pojišťovně vznikne právo podle odstavců 1 až 4, nemůže přesáhnout úhrn částek, které pojišťovna vyplatila z důvodu pojistné události.

a) způsobil škodu úmyslně nebo ve stavu, kdy jeho schopnost řídit motorové vozidlo byla snížena po požití alkoholického nápoje nebo omamného prostředku;

b) způsobil škodu provozem motorového vozidla, které podle pravomocného rozsudku v trestním řízení soudním užil neoprávněně;

c) řídil motorové vozidlo bez předepsaného řidičského oprávnění;

d) způsobil škodu motorovým vozidlem, které užil k provozu na pozemní komunikaci, ačkoliv podle platných předpisů tak učinit nesměl;

e) svěřil řízení motorového vozidla osobě, která neměla předepsané řidičské oprávnění, nebo osobě, o níž věděl, že její schopnost řídit motorové vozidlo byla snížena po požití alkoholického nápoje nebo omamného prostředku.