130/1974 Sb. — Zákon České národní rady o státní správě ve vodním hospodářství

ČÁST 1

§ 1

Vodohospodářské orgány
Státní správu na úseku vodního hospodářství podle vodního zákona¹) a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené právními předpisy vydanými na jejich základě, vykonávají vodohospodářské orgány, jimiž jsou

a) orgány obcí,

b) okresní úřady,

c) kraje,

d) Česká inspekce životního prostředí (dále jen „Inspekce“),²)

e) ministerstvo životního prostředí České republiky jako ústřední vodohospodářský orgán České republiky (dále jen „ministerstvo“).

§ 2

Okresní národní výbory
Působnost, která podle vodního zákona přísluší vodohospodářským orgánům, vykonávají okresní národní výbory, pokud ji vodní zákon nebo tento zákon nesvěřuje jiným orgánům.

§ 3

Orgány obcí

(1) Orgány obcí

a) upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 5 odst. 3 vodního zákona obecné užívání povrchových vod, nejde-li o hraniční toky, o vody v rybnících nebo v jiných vodních nádržích rybářsky obhospodařovaných,

b) omezují nebo jinak upravují zásobování pitnou vodou, popřípadě její užívání při nedostatku pitné vody a rozhodují ve sporech o přednostní určení pitné vody z veřejných vodovodů podle § 30 odst. 3 vodního zákona,

c) ukládají tomu, kdo poškodí veřejnou kanalizaci nebo veřejný vodovod, anebo ohrozí jejich provoz, provést opatření k odstranění závadného stavu v případech, kdy tato opatření nevyžadují povolení.

(2) Pověřené obecní úřady²), nejde-li o hraniční toky,

a) povolují odběr a jiné užívání povrchových vod a podzemních vod podle § 8 odst. 1 písm. a) a b) vodního zákona pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) a zřizování, změny a zrušování vodohospodářských děl, která souvisejí s tímto odběrem,

c) rozhodují v případech, kdy jim přísluší povolovat vodohospodářské dílo, též o ostatních vodohospodářských záležitostech týkajících se tohoto vodohospodářského díla,

d) rozhodují ve sporech o zřízení, popřípadě zrušení přípojky k veřejnému vodovodu nebo k veřejné kanalizaci pro jednotlivé obytné budovy, pokud přípojka není vodohospodářským dílem,

e) vydávají souhlas podle § 13 vodního zákona ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem v zátopových územích, chráněných oblastech přirozené akumulace vod a v ochranných pásmech pro stavby jednotlivých obytných budov, drobné stavby, jakož i pro zemní práce a terénní úpravy neovlivňující odtokové poměry, nejde-li o stavby uvedené v § 13 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona,

f) vyjadřují se podle § 14 vodního zákona v případech, v nichž jsou příslušné k udělení povolení nebo souhlasu.

(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 si mohou vyhradit rozhodování okresní úřady, je-li to účelné nebo potřebné.

§ 4

Inspekce
Inspekce v rozsahu § 12

a) dozírá na dodržování vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných, jakož i na dodržování rozhodnutí vodohospodářských orgánů, vydaných podle uvedených předpisů,

b) vyžaduje odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a ukládá opatření k jejich odstranění a nápravě,

c) je oprávněna nařídit zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožují životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,

d) spolupracuje s ostatními vodohospodářskými orgány.

§ 5

Ministerstvo
Ministerstvo

a) řídí výkon státní správy na úseku vodního hospodářství,

b) pečuje o ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů, o ochranu vodních toků, o ochranu jakosti povrchových a podzemních vod a o odstraňování, dosavadního znečištění a zabraňování jejich dalšímu znečišťování,

c) provádí rozbor stavu využití vodních zdrojů, pečuje o udržování rovnováhy mezi kapacitou vodních zdrojů, potřebou a spotřebou vody a o nejhospodárnější a nejúčelnější využití vodních zdrojů a zajišťuje jejich evidenci,

d) usměrňuje hospodaření s vodami, sestavuje a doplňuje směrný vodohospodářský plán a zajišťuje uplatňování jeho zásad při hospodaření s vodami,

e) určuje správce drobných vodních toků a zajišťuje správu vodních toků vodohospodářsky významných státními vodohospodářskými organizacemi jím řízenými,

f) zabezpečuje hydrologickou službu a hydrologický průzkum,

g) pečuje o splavnost vodních toků a budování vodních cest s výjimkou vodních cest dopravně významných,

h) zabezpečuje přípravu odborných podkladů pro rozhodování ve správním řízení a ostatní opatření vodohospodářských orgánů včetně jednotného informačního systému prostřednictvím jím řízených státních vodohospodářských organizací spravujících vodohospodářsky významné vodní toky;³) obecně závazným předpisem může upravit podrobněji úkoly na tomto úseku.

i) vyjadřuje se podle § 14 vodního zákona k stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,

j) řídí v jím řízených organizacích základní a aplikovaný vodohospodářský výzkum,

k) vykonává vrchní vodohospodářský dozor,

l) schvaluje pokud si to vyhradí komplexní manipulační řády soustav vodohospodářských děl, které zásadním způsobem ovlivňují vodní hospodářství v územních obvodech několika okresů,

m) rozhoduje ve vodohospodářských věcech hraničních toků; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhoduje po projednání s ministerstvem vnitra,

n) činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při havarijním zhoršení jakosti vody, opatření příslušející podřízenému vodohospodářskému orgánu, a to v případech přesahujících území kraje nebo možnosti orgánu kraje v přenesené působnosti,

o) rozhoduje v pochybnostech o rozsahu povinností, popřípadě oprávnění správců vodních toků vodohospodářsky významných, pokud nejde o rozhodování podle správního řádu,

p) upravuje obecně závazným právním předpisem podrobněji úkoly jednotlivých vodohospodářských orgánů stanovené tímto zákonem,

r) plní další úkoly vyplývající z tohoto zákona,

s) stanoví podmínky pro získávání a vypracování odborných technických podkladů pro výkon státní správy a výkon vodohospodářského dozoru.

§ 5a

Orgán kraje v přenesené působnosti

a) vyjadřuje se podle § 14 vodního zákona k stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním,

b) rozhoduje ve vodohospodářských věcech hraničních toků po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhoduje též po projednání s Ministerstvem vnitra,

c) schvaluje, pokud si to vyhradí, komplexní manipulační řády soustav vodohospodářských děl, které zásadním způsobem ovlivňují vodní hospodářství v územních obvodech několika okresů,

d) činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při havarijním zhoršení jakosti vody, opatření příslušející podřízenému vodohospodářskému orgánu, a to v případech přesahujících území okresu nebo možnosti okresního úřadu.

§ 6

Místní příslušnost vodohospodářských orgánů

(1) Místní příslušnost vodohospodářských orgánů k udělení povolení k nakládání s vodami, k vodohospodářským dílům a k některým činnostem podle § 8 až 10 vodního zákona se řídí místem díla, popřípadě místem činnosti.

(2) Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolení je příslušný okresní úřad, na území více okresů, je příslušný ten okresní úřad, v jehož územním obvodu leží rozhodující část vodohospodářského díla. V pochybnostech o tom, v kterém okrese leží rozhodující část vodohospodářského díla, určí příslušnost okresního úřadu ministerstvo.

§ 7

Souběh povolení vodohospodářských orgánů různých stupňů
V případech, kdy týž žadatel požaduje současně vydání několika povolení, k jejichž vydání jsou příslušné vodohospodářské orgány různých stupňů, rozhodne o vydání těchto povolení vodohospodářský orgán nejvyššího stupně. Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem upravit podrobnosti.

ČÁST 2

§ 8

Sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu

(1) Směrný vodohospodářský plán sestavuje a doplňuje ministerstvo v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány tak, aby byl v souladu s perspektivou rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství a s ochranou životního prostředí.

(2) Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány zpracováním podkladů pro sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu včetně státní vodohospodářské bilance. Ministerstvo, popřípadě k tomu pověřené jím řízené organizace a vodohospodářské orgány mohou požadovat od těch, kdož mají požadavky na vodu nebo ovlivňují hospodaření s vodou nebo její jakost, aby jim bezplatně sdělovali data rozhodná pro sestavení a doplňování tohoto plánu, popřípadě mohou si tato data u nich zjišťovat.

(3) Ministerstvo sestavuje v rámci směrného vodohospodářského plánu státní vodohospodářskou bilanci, která obsahuje vyhodnocení zásob povrchových a podzemních vod, jejich jakosti a jejich současného i možného využití. Přitom stanoví zásady pro roční nebo víceleté hospodaření s vodou v jednotlivých povodích a určuje potřebné ukazatele, především ukazatele minimálních průtoků vody ve vodních tocích celkový odběr podzemních vod z hydrogeologického regionu s minimální přípustnou hladinou podzemních vod v určených bodech a ukazatele potřeby, spotřeby, popřípadě jakosti vody při nakládání s ní. Při stanovení ukazatelů minimálních průtoků ve vodních tocích bere zřetel na potřeby uživatelů vod, včetně potřeb plavby u splavných toků a na ochranu důležitých zájmů životního prostředí a společnosti.

(4) Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány, aby určily ukazatele pro jednotlivá dílčí povodí, popřípadě úseky vodních toků, podle jím stanovených zásad.

(5) Zásoby povrchových a podzemních vod a jejich jakost evidují a bilančně vyhodnocují organizace pověřené ministerstvem, a to podle směrnic vydaných ministerstvem po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy.

§ 9

Ochrana vodohospodářských a jiných důležitých zájmů společnosti
Vodohospodářské orgány jsou povinny vycházet při rozhodování, vydávání vyjádření a při provádění ostatních opatření ve vodním hospodářství ze směrného vodohospodářského plánu, zejména ze státní vodohospodářské bilance, dodržovat zásady pro roční nebo víceleté hospodaření s vodou v jednotlivých povodích respektovat ochranu provozu zařízení pro monitoring hydroekologických prvků životního prostředí a dbát ochrany životního prostředí a ostatních důležitých zájmů společnosti.

ČÁST 3

§ 10

Vodohospodářský dozor orgánů obcí a okresních úřadů

(1) Národní výbory dozírají na dodržování ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.

(2) Národní výbory jsou povinny v rozsahu své působnosti dozírat zejména, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, ustanovení vodního zákona k ochraně vod, včetně jejich jakosti, udržována vodohospodářská díla v řádném stavu a provozována podle schválených kanalizačních, manipulačních, popřípadě provozních řádů.

(3) Národní výbory si mohou při provádění vodohospodářského dozoru vyžádat spolupráci orgánů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, popřípadě dalších orgánů, a organizací působících na těchto úsecích. Po projednání s těmito organizacemi mohou pověřit jejich členy některými úkoly.

(4) Národní výbory jako součást vodohospodářského dozoru provádějí technickobezpečnostní dozor nad vodohospodářskými díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom zejména dozírají, jak vlastníci nebo uživatelé těchto děl zajišťují na nich odborný technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.

(5) Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem upravit způsob provádění vodohospodářského dozoru národními výbory, jakož i provádění odborného technickobezpečnostního dohledu v případech, kdy tento dohled není prováděn organizací pověřenou podle § 41 odst. 1 písm. c) vodního zákona nebo kdy jde o vodohospodářské dílo ve výstavbě.

§ 11

Vrchní vodohospodářský dozor

(1) Ministerstvo dozírá v rámci vrchního vodohospodářského dozoru, jak nižší vodohospodářské orgány provádějí ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných.

(2) V rámci vrchního vodohospodářského dozoru je ministerstvo oprávněno též dozírat, jak jsou dodržována ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných na ochranu vod, jak jsou dodržována rozhodnutí vodohospodářských orgánů, jak jsou plněny povinnosti správců (vlastníků, uživatelů) vodohospodářských děl a správců vodních toků a jak jsou plněny úkoly organizacemi jím pověřenými podle vodního zákona nebo tohoto zákona. Zjistí-li závady, může uložit potřebná opatření k jejich odstranění.

§ 12

Vodohospodářský dozor Inspekce
Inspekce vykonává vodohospodářský dozor nad

a) vypouštěním odpadních a zvláštních vod do vod povrchových, podzemních a do veřejných kanalizací,

b) výstavbou, provozem a údržbou čistíren odpadních vod a jiných vodohospodářských děl sloužících k zneškodnění, snížení nebo odstranění znečištění vod,

c) ochranou povrchových a podzemních vod před jejich ohrožením nebo znečištěním jinými látkami než odpadními vodami,

d) ochranou povrchových vod při plavbě,

e) ovlivňováním vodohospodářských poměrů a ochranou přirozené akumulace vod a vodních zdrojů před znečištěním,

f) plněním povinností uložených rozhodnutími vodohospodářských orgánů,

g) hospodárným a účelným nakládáním s vodami,

h) dodržováním ustanovení o úplatách za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,

i) uváděním vypouštění odpadních a zvláštních vod do souladu s požadavky vodního zákona a ukazateli znečištění podle § 26.

§ 13

Oprávnění osob vykonávajících vodohospodářský dozor

(1) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou oprávněni při výkonu své činnosti

a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky nebo vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů,

b) požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu kontroly.

(2) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni

a) vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného pracovníka,

b) před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.

(3) Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

(4) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem své činnosti.

ČÁST 4

§ 14

Řízení

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodohospodářské orgány při řízení o věcech upravených vodním zákonem nebo tímto zákonem (dále jen „vodoprávní řízení“) podle správního řádu,³) popřípadě podle stavebního řádu,⁴) jde-li o rozhodnutí o zřízení, změně nebo zrušení vodohospodářského díla.

(2) Žádost o rozhodnutí musí být doložena přílohami, obsahujícími údaje, které jsou směrodatné pro posouzení dosahu žádaného rozhodnutí na vodohospodářské poměry. Jde-li o žádost o povolení, které je současně rozhodnutím o přípustnosti stavby,⁵) musí být žádost doložena též doklady, kterých je třeba k žádosti o takové rozhodnutí podle stavebního řádu. Žadatel o rozhodnutí je povinen na vyzvání vodohospodářského orgánu doložit žádost dalšími doklady, popřípadě posudky o vlivu žádaného rozhodnutí na jiné právem chráněné zájmy.

(3) Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti, ve kterých případech a které doklady je žadatel o rozhodnutí nebo vyjádření povinen předložit, jakož i další podrobnosti vydávání povolení, souhlasů a vyjádření.

(4) Účastníkem řízení jsou obce v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodohospodářského orgánu k ovlivnění životního prostředí, pokud v téže věci nerozhodují jako vodohospodářské orgány.

(5) Účastníkem vodoprávního řízení o povoleních a souhlasech vodohospodářských orgánů, týkajících se vodních toků, je též správce vodních toků.

(6) V případech, kdy může rozhodnutí vodohospodářského orgánu ovlivnit vodohospodářské poměry v územních obvodech několika místních (městských) národních výborů, oznámí vodohospodářský orgán termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto národních výborů. K ústnímu jednání písemně pozve všechny jemu známé účastníky vodoprávního řízení.

(7) Pozvání k ústnímu jednání doručí vodohospodářský orgán do vlastních rukou účastníku nejméně 8 dnů, ve složitějších případech nejméně 30 dnů přede dnem ústního jednání. Po tuto dobu musí být vyvěšeny i vyhlášky o ústním jednání v případech podle odstavce 6. Vodohospodářský orgán v obou případech upozorní, že na námitky, které nebudou sděleny nejpozději při ústním jednání, nebude možno vzít zřetel.

(8) Ovlivní-li rozhodnutí vodohospodářské poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného vodohospodářského orgánu, nebo leží-li vodohospodářské dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodohospodářského orgánu, rozhodne věcně a místně příslušný vodohospodářský orgán po projednání s těmi vodohospodářskými orgány, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.

(9) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníkem vodoprávního řízení, rozhodne vodohospodářský orgán bezodkladně. V ostatních případech rozhodne nejdéle do šedesáti dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do tří měsíců. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v těchto lhůtách, může lhůtu přiměřeně prodloužit odvolací orgán.

(10) Vodohospodářský orgán může doručit rozhodnutí jiným účastníkům než je žadatel o povolení nebo než je správce vodního toku, popřípadě ten, kdo vznesl námitky, veřejnou vyhláškou v obcích, v jejichž územních obvodech jsou zájmy účastníků dotčeny.

(11) Vydává-li vodohospodářský orgán témuž žadateli současně několik povolení, může tak učinit v jediném rozhodnutí.

(12) Vyžadují-li to vodohospodářské nebo jiné důležité zájmy společnosti, může vodohospodářský orgán v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.

(13) Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení, zahájeném z podnětu žadatele o vodohospodářské povolení, hradí žadatel.

(14) Opatření vodohospodářských orgánů, učiněná podle § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 a § 30 odst. 3 věta první vodního zákona, se zpravidla vyhlašují a zrušují veřejnou vyhláškou nebo jiným v místě obvyklým způsobem.

§ 15

Vodohospodářská evidence

(1) Vodohospodářské orgány jsou povinny vést evidenci o jimi vydaných povoleních, souhlasech, vyjádřeních, popřípadě jiných rozhodnutích.

(2) Podrobnosti o způsobu vedení a rozsahu vodohospodářské evidence stanoví ministerstvo, které může též pověřit organizace jím řízené, popřípadě některé vodohospodářské orgány, vedením souhrnné vodohospodářské evidence.

(3) Kdo osvědčí oprávněný zájem o skutečnosti uvedené ve vodohospodářské evidenci, je oprávněn do ní nahlížet, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů.

ČÁST 5

§ 16

(1) Právnické a fyzické osoby, pokud provozují podnikatelskou činnost, které odebírají nebo jinak užívají vodu anebo vypouštějí odpadní nebo zvláštní vody v množství, popřípadě jakosti, nad míru stanovenou ministerstvem v dohodě s dotčenými ústředními orgány, jsou povinny k zajišťování odborného hospodaření s vodou a čištění odpadních vod, určit kvalifikované osoby (vodohospodáře). Obdobně určují kvalifikované pracovníky též právnické a fyzické osoby, pokud provozují podnikatelskou činnost a orgány těmto organizacím nadřízené a jejich ústřední orgány.

(2) Podrobnosti o určování, činnosti a kvalifikaci pracovníků uvedených v odstavci 1 stanoví ministerstvo obecně závazným právním předpisem v dohodě s dotčenými ústředními orgány státní správy.

ČÁST 6

§ 17

Všeobecné povinnosti při ochraně před povodněmi

(1) Správci vodních toků, vlastníci nebo uživatelé vodohospodářských děl ve vodních tocích, jakož i ti, jejichž majetek by mohl vznik povodně nebo její průběh ovlivnit, jsou povinni činit opatření na ochranu před povodněmi nebo při zmírňování jejich škodlivých účinků nebo následků v rozsahu rozhodnutí povodňových orgánů.

(2) V době nebezpečí povodně a v době povodně orgány, organizace a občané na příkaz příslušných povodňových orgánů jsou povinni zejména:

a) poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné hmoty, nářadí a jiné potřebné prostředky,

b) odstraňovat překážky, které mohou bránit průtoku velkých vod,

c) trpět odstranění staveb nebo jejich části anebo porostu,

d) zúčastnit se podle svých možností a sil zabezpečovacích a záchranných prací k ochraně před povodněmi.

(3) Povodňové orgány ukládají povinnosti podle odstavce 1 jen v nevyhnutelně potřebném rozsahu.

§ 18

Řízení ochrany před povodněmi

(1) Ochranu před povodněmi zabezpečují tyto povodňové orgány

a) orgány obcí, v hlavním městě Praze orgány městských částí,

b) okresní úřady, v hlavním městě Praze Magistrátní úřad hlavního města Prahy,

c) ministerstvo.

(2) Po dobu povodně ochranu zabezpečují tyto povodňové orgány
Oprávnění a povinnosti povodňových orgánů v případě vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu přecházejí na orgány krizového řízení podle zvláštního právního předpisu.¹³)

a) povodňové komise obcí, v hlavním městě Praze orgány městských částí,

b) povodňové komise okresů,

c) povodňové komise ucelených povodí,

d) ústřední povodňová komise České republiky (dále jen „ústřední povodňová komise“).

(3) Ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru nad ní přísluší ministerstvu. Ústřední řízení záchranných povodňových prací, pokud je provádějí sbory požární ochrany, přísluší ministerstvu vnitra České republiky ve spolupráci s Civilní obranou České republiky. Ochranu před povodněmi v celém rozsahu připravují, organizují, řídí, kontrolují a činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi koordinují ve svých územních obvodech příslušné povodňové orgány.

(4) Povodňovou komisi obce zřizuje obecní rada k plnění úkolů uložených předpisy o ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní. Předsedou povodňové komise je starosta obce. Povodňová komise obce je podřízena povodňové komisi okresu. Pokud při povodni převezme řízení ochrany povodňová komise okresu, provádí povodňová komise obce vlastní opatření podle pokynů okresní komise.

(5) Povodňovou komisi okresu zřizuje přednosta okresního úřadu. Předsedou povodňové komise je přednosta okresního úřadu. Povodňové komise okresů jsou podřízeny povodňové komisi uceleného povodí.

(6) Povodňovou komisi uceleného povodí zřizuje ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a Civilní obranou České republiky. Předsedou povodňové komise je ředitel krajského úřadu určený ministerstvem v dohodě s Ministerstvem vnitra. Povodňové komise ucelených povodí jsou podřízeny ústřední povodňové komisi.

(7) Povodňová komise uceleného povodí řídí, kontroluje a koordinuje ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující území více okresů, pokud povodňové komise okresů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.

(8) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda České republiky, která též schvaluje její statut. Předsedou je ministr životního prostředí České republiky a místopředsedou ministr vnitra České republiky.

(9) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje a koordinuje v celém rozsahu ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise ucelených povodí vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.

(10) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy na ochranu před povodněmi. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.

(11) Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat při zajišťování ochrany před povodněmi.

§ 19

Předpovědní a hlásná povodňová služba

(1) Orgány, organizace a občané jsou povinni neodkladně hlásit nebezpečí povodně povodňovým orgánům.

(2) Orgány a organizace, zejména ty, které zajišťují telekomunikační služby, jsou povinny přednostně zabezpečovat komunikaci zpráv a hlášení předpovědní a hlásné povodňové služby ve věcech ochrany před povodněmi.

(3) Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správami povodí. Na hlásné službě se podílejí i další orgány a organizace podle povodňových plánů a pokynů povodňových orgánů.

§ 20

Náklady na opatření k ochraně před povodněmi

(1) Orgány, organizace a občané nesou náklady, které jim vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku (majetku v jejich užívání) před povodněmi.

(2) Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí správci vodních toků. Vlastníci nebo uživatelé vodohospodářských děl hradí náklady na zabezpečovací práce na těchto dílech. Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 1, hradí obce a okresní úřady podle obecně závazného právního předpisu, který vydá ministerstvo financí České republiky.

§ 21

Náhrada škody způsobené opatřeními prováděnými k ochraně před povodněmi

(1) Obce, okresní úřady a ministerstvo hradí majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti, opatření nebo příkazů, kterou v zájmu ochrany před povodněmi uložily.

(2) Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodně povodňovou komisí obce hradí obec. Majetkovou újmu vzniklou v důsledku nařízení okresní povodňové komise v době povodně hradí okresní úřad. Majetkovou újmu vzniklou provedením opatření a činností nařízených v době povodně povodňovými komisemi ucelených povodí nebo ústřední povodňovou komisí hradí ministerstvo.

§ 22

Prováděcí předpisy
Podrobnosti o provádění ochrany před povodněmi, zejména o spolupráci a úkolech orgánů, organizací a občanů při povodních stanoví vláda nařízením.

ČÁST 7

§ 23

(1) Vodohospodářské orgány na návrh správců vodních toků nebo vlastníků nebo uživatelů vodohospodářských děl nebo z vlastního podnětu ustanovují k ochraně vod, vodních toků a k ochraně vodohospodářských děl vodní stráž. Vodní stráž může být ustanovena i na návrh sdružení občanů. Ve výjimečných případech, vyžaduje-li to ochrana důležitých zájmů společnosti, může příslušný vodohospodářský orgán uložit vlastníku nebo uživateli, aby předložil návrh na ustanovení vodní stráže.

(2) Vodní stráží může být ustanovena fyzická osoba, která

a) je občanem České republiky,

b) je starší 21 let,

c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,

d) má způsobilost k právním úkonům,

e) je zdravotně způsobilá,

f) prokázala znalost práv a povinností vodní stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,

g) složila před vodohospodářským orgánem slib tohoto znění: „Slibuji, že jako vodní stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany vod, vodních toků a ochrany vodohospodářských děl, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející vodní stráži.“.

(3) Vodní stráži vydá vodohospodářský orgán služební odznak se státním znakem a průkaz vodní stráže. V průkazu vodní stráže současně stanoví obvod její působnosti. Vodohospodářský orgán vede evidenci vodních stráží.

(4) Vodní stráž je povinna oznámit vodohospodářskému orgánu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 2.

(5) Vodohospodářský orgán ustanovení vodní stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala futo funkci vykonávat řádně, splňovat podmínky stanovené v odstavci 2 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Vodohospodářský orgán může ustanovení vodní stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh uživatele nebo vlastníka vod, vodních toků nebo vodohospodářských děl, z vlastního podnětu nebo na žádost osoby, která je ustanovena vodní stráží. Osoba, u níž vodohospodářský orgán zrušil ustanovení vodní stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto orgánu služební odznak a průkaz vodní stráže.

(6) Na řízení o ustanovování vodní stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(7) Vodní stráž je oprávněna při výkonu ochrany vstupovat na cizí pozemky a vodohospodářská díla, pokud k tomu není potřeba povolení podle zvláštních předpisů, zjišťovat osoby, které porušují ustanovení vodního zákona k ochraně vod, vodních toků a vodohospodářských děl, a oznamovat je vodohospodářskému orgánu, který ji ustanovil. Vodní stráž je oprávněna zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihla při porušování ustanovení vodního zákona a souvisejících právních předpisů, a odevzdat ji neprodleně orgánu Policie České republiky. Přistižené osoby jsou povinny uposlechnout. Vodní stráž je oprávněna ukládat pokuty v blokovém řízení podle zvláštních předpisů.

(8) Vodní stráž může požadovat při plnění svých úkolů součinnost Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud jejich plnění nemůže zajistit vlastními silami nebo prostředky.

(9) Ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra České socialistické republiky určí vyhláškou vodohospodářské orgány, které ustanovují vodní stráž a stanoví ostatní podrobnosti o ustanovení vodní stráže, zejména o složení jejich slibu, o vnějším označení a o výkonu ochrany. Ministerstvo stanoví v této vyhlášce též vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu vodní stráže.

§ 23a

Vodní stráž je při své činnosti povinna

a) prokázat se průkazem vodní stráže a nosit služební odznak,

b) dohlížet na dodržování povinností uložených vodním zákonem a souvisejícími právními předpisy,

c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.

§ 23b

(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc vodní stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.

(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou vodní stráži.

(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou vodní stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů.

(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou vodní stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.

(7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu orgán, který vodní stráž ustanovil.

ČÁST 8

§ 24

Inspekce a okresní úřady ukládají pokuty fyzickým osobám při provozování podnikatelské činnosti a právnickým osobám (dále jen „právní subjekt“), které

a) odeberou nebo jinak užijí povrchové nebo podzemní vody bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním (dále jen „nedovolené užití vod“),

b) vypustí odpadní nebo zvláštní vody do vod povrchových nebo podzemních, popřípadě do veřejné kanalizace bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním, popřípadě v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen „nedovolené vypouštění vod“),

c) znečistí povrchové nebo podzemní vody, nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním s látkami škodlivými vodám, které nejsou odpadními vodami, popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do veřejné kanalizace v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen „nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám“),

d) poškodí veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci,

e) poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem, tímto zákonem, nebo povinnosti podle nich uložené.

§ 24a

Pokuty za nedovolené užití vod

(1) Pokuta za nedovolené užití povrchových vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 2 Kčs za 1 m³ nedovoleně užitých povrchových vod celkovým množstvím těchto povrchových vod.

(2) Pokuta za nedovolené užití podzemních vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 7 Kčs za 1 m³ nedovoleně užitých podzemních vod celkovým množstvím těchto vod.

(3) Nejnižší pokuta podle odstavců 1 a 2 se stanoví ve výši 10 000 Kčs.

§ 24b

Pokuty za nedovolené vypouštění vod

(1) Pokuta za nedovolené vypouštění vod se stanoví na základě výpočtu podle závadnosti odpadních vod z jednotlivých druhů výrob nebo zdrojů znečištění (dále jen „výroby“) a podle množství surovin nebo hotových výrobků v těchto výrobách ročně, popřípadě v jedné kampani zpracovávaných nebo vyráběných.

(2) Podle závadnosti odpadních vod se jednotlivé druhy výrob člení do čtyř kategorií s uvedením technických jednotek výroby nebo zpracovávaných surovin (dále jen „technické jednotky“), uvedených v příloze tohoto zákona.

(3) V pochybnostech o zařazení výroby do jednotlivých kategorií a technické jednotce rozhodne orgán ukládající pokutu pro projednání s ministerstvem.

(4) Výše pokuty se stanoví násobkem sazby za technickou jednotku celkovým množstvím technických jednotek za poslední kalendářní rok provozu, popřípadě za poslední kampaň, u nově zaváděných výrob podle plánované roční nebo kampaňové výroby. Sazba za technickou jednotku a nejnižší pokuta v jednotlivých kategoriích činí:

v I. kategorii 5 Kčs	20 000 Kčs
ve II. kategorii 3 Kčs	15 000 Kčs
ve III. kategorii 2 Kčs	10 000 Kčs
ve IV. kategorii 0,50 Kčs	15 000 Kčs.

(5) Je-li týž druh výroby u jednoho právního subjektu rozdělen do několika výrobních objektů, je rozhodující pro výpočet pokuty počet technických jednotek dosažených jen v těch výrobních objektech, u nichž k nedovolenému vypouštění vody došlo.

(6) Výroba meziproduktů se považuje za samostatnou výrobu, je-li uvedena v příloze tohoto zákona. Jinak ji lze zařadit podle odstavce 3 do příslušné kategorie jen v případě, že jde o výrobu v samostatném výrobním objektu.

(7) Vodohospodářský orgán ukládající pokutu může snížit vypočtenou pokutu

a) udržuje-li právní subjekt řádně v provozu alespoň některé části čistírny odpadních vod nebo,

b) prokáže-li právní subjekt, že jde o zcela výjimečný případ a ani při vynaložení veškerého úsilí nemohl znečištění zabránit,

c) jde-li o první pokutu ukládanou v posledních třech letech před zjištěním důvodu k jejímu uložení.

(8) Vypočtená pokuta se v případě uvedeném v odstavci 7 písm. a) sníží o tolik procent, o kolik se snížila hodnota rozhodujícího ukazatele znečištění uvedeného v příloze tohoto zákona. Pokuta snížená podle odstavce 7 nesmí být nižší než nejnižší pokuta podle odstavce 4.

§ 24c

Pokuty za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám

(1) Pokuta za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám se stanoví ve výši od 10 000 Kčs do 1 000 000 Kčs podle závažnosti znečištění nebo ohrožení čistoty, popřípadě zdravotní nezávadnosti vod. Při ukládání pokuty se přihlíží též k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, a k tomu, jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.

(2) Při posouzení ohrožení jakosti vod se přihlédne zejména k množství a charakteru uniklé látky, jakož i k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo.

(3) Při posouzení stupně znečištění se přihlédne zejména k množství a charakteru škodlivé látky, která pronikla do vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění, k vlivu škodlivé látky na jakost povrchových nebo podzemních vod a ke stupni ochrany dotčeného toku.

§ 24d

Pokuty za poškození veřejného vodovodu nebo veřejné kanalizace
Pokuta se stanoví za poškození,

a) vodovodního potrubí o průměru 500 mm a větším nebo kanalizačního potrubí o průměru 800 mm a větším ve výši od 20 000 Kčs do 50 000 Kčs,

b) vodovodního potrubí o průměru menším než 500 mm nebo kanalizačního potrubí o průměru menším než 800 mm ve výši od 5000 Kčs do 20 000 Kčs,

c) veřejné části vodovodní přípojky ve výši od 1000 Kčs do 5000 Kčs,

d) veřejné části kanalizační přípojky ve výši od 1000 Kčs do 5000 Kčs.

§ 24e

Pokuty za porušení jiných povinností
Pokuta za porušení jiných povinností podle § 24 písm. e) se stanoví ve výši od 1000 Kčs do 200 000 Kčs podle závažnosti porušení povinností.

§ 24f

Při ukládání pokuty podle § 24d a 24e se přihlíží zejména k tomu, jaké následky porušení povinností způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem za nichž k němu došlo, a jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.

§ 24g

Pokuty za opakované porušení povinností

(1) Poruší-li právní subjekt v době jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty jakoukoliv povinnost, za níž se ukládá pokuta podle tohoto zákona, použije se při stanovení výše další pokuty dvojnásobná sazba, při ještě dalším porušení trojnásobná sazba. Je-li pro určení výše ukládané pokuty stanovena nejnižší hranice, zvyšuje se tato hranice na dvojnásobek, případně trojnásobek.

(2) Pokuta i v případě zvýšení podle odstavce 1 může činit nejvýše 3 000 000 Kčs.

§ 24h

Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se vodohospodářský orgán dověděl o skutečnostech podle § 24, nejdéle však do uplynutí tří let ode dne, kdy k nim došlo.

§ 24i

Řízení o uložení pokuty provede vodohospodářský orgán, který jako první zjistil porušení povinností. Pokud porušení povinnosti zjistil okresní úřad a Inspekce ve stejný den, rozhodne o uložení pokuty okresní úřad.

§ 24j

Při ukládání zvýšené pokuty podle § 24g se pokuty uložené podle nařízení vlády ČSR č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství, posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.

§ 24k

(1) Pokuta je splatná do patnácti dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(2) Z pokut uložených Inspekcí připadá 50 % do rozpočtu obce, v jejímž katastru došlo k porušení předpisů, a 50 % je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.⁴) Pokuty ukládané okresními úřady jsou jejich příjmem.

ČÁST 9

§ 25

Vodohospodářské orgány postupují při opatřeních podle vodního zákona a tohoto zákona, jakož i předpisů vydaných k jejich provedení, ve spolupráci s příslušnými orgány státní správy.

§ 26

V případech, kdy vypouštění odpadních nebo zvláštních vod do vod povrchových nebo podzemních je třeba uvést do souladu s ustanoveními vodního zákona nebo stanovenými ukazateli,⁵) rozhodne vodohospodářský orgán, zda a v jakém rozsahu a za jakých podmínek jejich vypouštění povoluje. V povolení současně stanoví jakost vypouštěných odpadních a zvláštních vod a lhůtu, v níž má být tohoto stupně dosaženo.

§ 27

(1) Organizace, spravující ke dni účinnosti tohoto zákona veřejnou kanalizaci, předloží návrh kanalizačního řádu⁸) vodohospodářskému orgánu, který je příslušný k jeho schválení, ve lhůtě jím stanovené.

(2) Ten, kdo vypouští do veřejné kanalizace odpadní nebo zvláštní vody znečištěné při svém vzniku nad míru stanovenou kanalizačním řádem, je povinen do šesti měsíců od schválení tohoto řádu požádat o povolení podle § 24 odst. 3 vodního zákona. Vydá-li vodohospodářský orgán povolení, postupuje se obdobně podle ustanovení § 26.

(3) Ministerstvo obecně závazným právním předpisem upraví po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy lhůty a postup vodohospodářských orgánů při vydávání povolení podle odstavce 2.

§ 28

Vodoprávní řízení zahájené před účinností tohoto zákona dokončí vodohospodářský orgán, který toto řízení zahájil jako příslušný podle předchozích předpisů.

§ 29

(1) Tímto zákonem nejsou dotčeny

a) působnost Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu,

b) působnost Magistrátního úřadu hlavního města Prahy podle zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.

c) zvláštní předpisy upravující výkon státní správy na úseku vodního hospodářství ve vyhrazených prostorách Československé lidové armády a ozbrojených bezpečnostních sborů.⁹)

(2) Ministerstvo zemědělství České republiky

a) řídí vodohospodářské meliorace zemědělských a lesních pozemků a hrazení bystřin, včetně závlahových a odvodňovacích staveb a jejich soustav, rybníků a malých vodních nádrží, pokud slouží zemědělství a lesnímu hospodářství,

b) řídí systémy veřejných vodovodů a veřejných kanalizací,

c) zajišťuje správu drobných vodních toků určených ústředním vodohospodářským orgánem prostřednictvím organizací ve své působnosti,

d) zabezpečuje dlouhodobou koncepci, základní a aplikovaný výzkum, monitorování a informační systémy v oblastech uvedených pod písmeny a) až c),

e) po dohodě s ministerstvem může stanovit obecně závazným právním předpisem podrobnosti na úsecích uvedených pod písmeny a) až d), pokud zákon o vodách nestanoví jinak,⁶)

f) uděluje právnickým osobám po prokázání jejich odborné způsobilosti povolení k provozování veřejných vodovodů a veřejných kanalizací.

§ 30

Zrušují se:

1. ustanovení § 29 zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, vztahující se na provádění ochrany před povodněmi, pokud ji upravuje tento zákon, popřípadě předpisy vydané k jeho provedení a pokud nejde o výkon povodňových záchranných prací prováděných požárními jednotkami,

2. zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl, pokud se vztahuje na přísežné hajné k ochraně vod a vodních děl,

3. vyhláška č. 622/1949 Ú. l., kterou se určuje vzor osvědčení o ustanovení přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl a o jejich vzetí do přísahy, pokud se vztahuje na přísežné hajné k ochraně vod a vodních děl,

4. vládní nařízení č. 65/1966 Sb., o změnách působnosti v oboru ochrany před povodněmi.

§ 31

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.

Příloha k zákonu ČNR č. 130/1974 Sb.
Rozdělení výrob podle jednotlivých kategorií

I. kategorie:		Technické jednotky:	Rozhodující ukazatel:
1.	výroba sulfitové celulózy (nebělené)	1 t výrobku	BSK₅
2.	výroba viskózových vláken	1 t výrobku	CHSK
3.	výroba klihu a želatiny	1 t suroviny	BSK₅
4.	tepelné zpracování hnědého uhlí	10 t prosazeného uhlí	fenoly
5.	prádla vlny	200 kg prané vlny	BSK₅
6.	výroba kyanovodíku a kyanidů	100 kg výrobku	CN-
7.	máčírny lnu a konopí	1 t suchého stonku	BSK₅
8.	koželužny	1 t suroviny	BSK₅
9.	galvanizovny a provozovny s tepelnou úpravou kovů	0,5 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících kyanidy nebo těžké kovy nebo 5 kg ostatních druhů spotřebovaných chemikálií	+
10.	dělení butadienu měďnými solemi	1 kg spotřebovaných měďných solí	CHSK
11.	suchá destilace dřeva	2 t zpracovaného dřeva	BSK₅
12.	chemická úprava uranové rudy	5 t rudniny	U
13.	výroba pesticidních látek na bázi organických látek s obsahem fosforu, chlorovaných uhlovodíků a na bázi pentachlorfenolu	100 kg vyrobeného prostředku	CHSK
14.	výroba biologicky neodbouratelných saponátů a saponátových detergentů	100 kg aktivní látky ve výrobku	CHSK
15.	výroba mazacích olejů	10 t suroviny	ropné látky
16.	výroba syntetického fenolu	1 t výrobku	fenoly
17.	výroba syntetického lihu	1 t výrobku	BSK₅
18.	výroba farmaceutických a čistých chemikálií organickou syntézou	100 kg výrobku	BSK₅
19.	výroba čistých chemikálií s obsahem těžkých kovů a radioaktivních látek	100 kg výrobku	+
20.	zpracování technických tuků	1 t zpracovaného tuku	BSK₅
21.	veterinární asanační ústavy	2 t zpracované suroviny	BSK₅
22.	fosfátovny	1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy nebo 10 kg ostatních druhů spotřebovaných chemikálií	+
23.	koželužská výroba kožešin ze zvířecích kožek	500 kg zpracované suroviny	BSK₅
24.	výroba výbušnin ve strojírenském závodě	1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy	+
25.	výroba slinutých karbidů, měkkých feritů apod.	10 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy nebo 100 kg ostatních spotřebovaných chemikálií	+
26.	výroba chromočinící lázně	1 kg zpracovaného dichromanu sodného	Cr
27.	výroba baterií (akumulátory, suché články apod.)	1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy	+
28.	chemické čistírny oděvů	25 kg vyčištěných oděvů	CHSK
II. kategorie:		Technické jednotky:	Rozhodující ukazatel:
1.	tepelné zpracování černého uhlí	10 t prosazeného uhlí	fenoly
2.	výroba chemické dřevoviny	1 t výrobku	BSK₅
3.	výroba sulfátové celulózy	1 t výrobku	BSK₅
4.	zpracování dehtu	1 t zpracovaného dehtu	CHSK
5.	výroba škrobu	500 kg zpracovaných brambor	BSK₅
6.	výroba kyseliny citronové	1 t zpracované suroviny	BSK₅
7.	výroba droždí	500 kg zpracované suroviny	BSK₅
8.	výroba krmiv kvasnou cestou	1 t suroviny	BSK₅
9.	výroba plastické kůže	100 m² vyrobené kůže	CHSK
10.	sýrárny	500 l zpracovaného mléka	BSK₅
11.	jatky	100 kg masa v živé váze	BSK₅
12.	zpracování drůbeže	100 kg zpracované drůbeže	BSK₅
13.	výroba umělých klihkových střev	200 kg zpracované suroviny	BSK₅
14.	výroba mýdla	1 t výrobku	ext. látky
15.	výroba jedlých tuků	3 t výrobku	BSK₅
16.	výroba biologicky odbouratelných saponátů a saponátových detergentů	100 kg aktivní látky ve výrobku	BSK₅
17.	chemická úprava rud	10 t suroviny	+
18.	výroba pesticidních látek (pokud nejsou uvedeny v I. kategorii)	100 kg vyrobeného prostředku	CHSK
19.	výroba organické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích	100 kg výrobku	+
20.	výroba dřevovláknitých desek	500 kg výrobku	BSK₅
21.	mokré odkorňování dřeva, paření dřeva	1 t suroviny	CHSK
22.	výroba chloroprenového kaučuku	1 t výrobku	BSK₅
23.	výroba antibiotik	1 t suroviny na živnou půdu	CHSK
24.	mokrá přádelna provozu lýkových vláken	1 m³ použité vody	CHSK
25.	vaječná výroba v drůbežářských závodech	50 kg nezahuštěného vaječného obsahu	BSK₅
26.	výroba cukru	1 t zpracované řepy	BSK₅
27.	infekční oddělení zdravotnických zařízení	5 m³ použité vody	BSK₅
28.	masná výroba	100 kg masných výrobků	BSK₅
29.	sušárny brambor	200 kg suroviny	BSK₅
30.	sídliště	0,5 připojeného ekv. obyvatele	BSK₅
31.	čokoládovny - výroba poločokoládového želé a žvýkací gumy	1 t výrobku	BSK₅
32.	strojírenská výroba - použití řezných a chladících emulzí	5 kg použitých ropných látek	ropné látky
33.	výkrmny vepřů	0,2 chovaného kusu	BSK₅
34.	lihovary	500 kg suroviny	BSK₅
35.	restaurace a ubytovací zařízení	1 připojený obyvatel (počet připojených obyvatel se vyjádří jako součet pětinásobku ubytovací kapacity a počtu hlavních jídel připravovaných průměrně za den)	BSK₅
36.	mísírny tekutých krmiv	100 l vyrobeného krmiva	BSK₅
37.	mrazírny (výroba předsmažených bramborových hranolků, smetanových krémů s čokoládovou polevou, zpracování ryb a zeleniny apod.)	1 t výrobku	BSK₅
38.	výroba krystalické glugózy a glukózového cukru	1 m³ použité vody	BSK₅
39.	výroba škrobu v obilných škrobárnách	500 kg zpracované mouky	BSK₅
40.	výroba pektinu	100 kg zpracované suroviny, tj. jablečných výlisků	BSK₅
41.	výroba skleněných vláken	1 m³ apretační emulze	+
42.	výroba škrobových lepidel	200 kg suroviny	BSK₅
43.	loupárny brambor	100 kg zpracované suroviny	BSK₅
44.	výroba sulfitové celulózy s regenerací varného louhu	1 t výrobku	BSK₅
45.	paření brambor	100 kg zpracované suroviny	BSK₅
46.	praní peří	500 kg zpracovaného peří	BSK₅
47.	výroba kostní moučky	100 kg výrobku	BSK₅
48.	lakovny s mokrými odlučovači	20 kg spotřebovaných barev	CHSK
III. kategorie:		Technické jednotky:	Rozhodující ukazatel:
1.	výroba lepenky (ze starého papíru nebo hadrů)	0,5 t výrobků	NL
2.	pivovary	1 m³ vystaveného piva	BSK₅
3.	sladovny	0,5 t výrobku	BSK₅
4.	konzervárny ovoce, zeleniny a masa	100 kg výrobků	BSK₅
5.	výroba polévkového koření	1 t suroviny	BSK₅
6.	výkrmny kachen	10 chovaných kachen	BSK₅
7.	mořírny barevných kovů	200 l použité vody	+
8.	mořírny železa	1 m³ použité vody	celkové Fe
9.	výroba anorganické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích	1 t výrobku	+
10.	výroba butadienového kaučuku	1 t výrobku	BSK₅
11.	výroba gumárenského regenerátu	1 t výrobku	BSK₅
12.	praní prádla	20 kg prádla	BSK₅
13.	rafinerie benzolu	1 t suroviny	CHSK
14.	výroba průmyslových hnojiv	10 t výrobku tel quel	+
15.	výroba papíru	0,5 t výrobku	NL
16.	výroba dřevité lepenky a bílé dřevoviny	1 t výrobku	NL
17.	válcovny kovů, tažírny drátů	10 t výrobků	ropné látky
18.	konzumní mlékárny	500 l mléka	BSK₅
19.	sušárny mléka	2 m³ mléka	BSK₅
20.	bělení celulózy	10 t bělené suroviny	BSK₅
21.	zušlechťování textilu a karbonizace vlny	20 kg výrobku	BSK₅
22.	mytí dopravních, stavebních, zemědělských strojů a jejich součástí	100 l použité vody	ropné látky
23.	gumárenská výroba	1 t směsi	CHSK
24.	výroba čistých chemikálií s výjimkou výrob uvedených v I. kategorii	100 kg výrobků	+
25.	výroba polymerů s výjimkou kaučuku	1 t výrobku	CHSK
26.	finální výroba a adjustace léků	100 kg výrobku	BSK₅
27.	neinfekční oddělení zdravotnických zařízení	5 m³ použité vody	BSK₅
28.	ošetření a tavení sýrů	500 kg výrobků	BSK₅
29.	rumplovny skla	100 kg rumplovaného skla	NL
30.	lodní doprava	20 kg spotřebovaných pohonných hmot	ropné látky
31.	výroba nealkoholických nápojů	5 m³ výrobků	BSK₅
32.	mlýnský provoz	1 t vypraného obilí	BSK₅
33.	alkalické odmašťování kovů	100 l použité vody	ropné látky
34.	opravny strojů kromě alkalického odmašťování kovů	200 l použité vody	ropné látky
35.	flotační úprava rud	5 t vsázky rudy	NL
36.	výroba hliníkových slitin	1 t výrobku	NL
37.	výroba olova a olověných slitin	5 t výrobku	Pb
38.	kotelny na kapalná paliva (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je technologicky odůvodněn)	1 t spotřebovaného kapalného paliva	ropné látky
39.	sklady ropných látek (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je technologicky odůvodněn)	10 t skladovací kapacity	ropné látky
40.	výroba panelů	1 m³ použité vody	NL
41.	dezinfekční stanice (ČSD)	1 m³ použité vody	ropné látky
42.	brusírny skla	200 l použité vody	NL
43.	broušení tmelu	1 m³ použité vody	NL
44.	strojírenská výroba (pokud není v jiných kategoriích)	1 m³ použité vody	+
45.	lahůdkářská výroba (výrobky studené kuchyně, zavináče, saláty apod.)	50 kg výrobků	BSK₅
46.	slévárenská výroba	1 t výrobku	NL
47.	lokodepo ČSD	100 l použité vody	ropné látky
48.	řezání a broušení kamene	1 t zpracované suroviny	NL
49.	pekárny a cukrárny	1 t výrobku	BSK₅
50.	výroba eternitu	1 m³ použité vody	NL
51.	výroba geoditu (kysličník železitý pro magnetofonové pásky)	100 kg výrobku	Fe
52.	výroba chmelového extraktu	500 kg zpracovaného chmele	BSK₅
53.	výroba technických plynů	100 kg acetylenu nebo 100 m³ kyslíku	ropné látky
54.	opravny akumulátorů	100 l použité vody	+
55.	odpadní vody z mléčnic	50 l nadojeného mléka	BSK₅
56.	zpracování ovoce (výroba moštů, sirupů a ovocných vín a koncentrátů)	200 kg výrobků	BSK₅
57.	výroba inkoustů, tuší, kancelářských lepidel, vodových, anilinových, razítkovacích, temperových a plakátových barev, průmyslových, krejčovských a školních kříd, modelovacích hmot apod.	1 m³ použité vody	+
58.	polygrafický průmysl	4 m³ použité vody	+
59.	výroba vín	100 kg zpracovaných hroznů	BSK₅
60.	lisování výrobků z plastů	500 kg zpracované suroviny	ropné látky
61.	výroba nábytku, lignátových a cembalitových desek	0,5 m³ zpracované základní suroviny	CHSK
62.	výroba tenkostěnných gumových výrobků	100 kg latexu v suché váze	CHSK
63.	skladování nitrocelulózy	1 m³ odpadní vody	NL
64.	výroba montovaných bytových jader	1 m³ použité vody	+
65.	stáčení vín	5 m³ výrobku	BSK₅
66.	výroba vína (od kvašení moštů)	1 m³ výrobku	BSK₅
67.	rafinace surového cukru	5 t rafinády	BSK₅
68.	výroba obvazové a buničité vaty rozdělení na:
	papírenská výroba	1 t výrobku	NL
	zušlechťování textilu	100 kg výrobku	NL
69.	výroba hliníkových fólií a obalů pro potravinářský průmysl	1 t výrobku	ropné látky
70.	mytí lahví v potravinářském průmyslu	1 m³ oplachové vody	+ (pH)
71.	eloxovny	500 l použité vody	+
72.	leštění skla (kyselé odpadní vody z adsorberů)	500 l odpadní vody	+ (pH)
73.	výroba lihovin (destilace ovocných kvasů a vína na destiláty, příprava lihovin, plnění do lahví)	1 m³ odpadní vody	BSK₅
74.	zpevněné odstavné plochy motorových vozidel	10 m² využívané odstavné plochy	ropné látky
75.	odpadní vody z kotelen	100 W instalovaného výkonu kotlů	rozpuštěné látky
76.	chemické matování a leptání skla	500 l odpadní vody	+ (pH)
77.	zpracování ropy na paliva	5 t zpracované ropy	CHSK
78.	těžba ropy	5 t vytěžené ropy	ropné látky
79.	strojní výroba skla	1 t výrobku	ropné látky
90.	výroba keramiky	1 t výrobku	NL
IV kategorie:		Technické jednotky:	Rozhodující ukazatel:
1.	briketárny	5 t výrobku	NL
2.	hydraulická doprava popílku a škváry	2 t prosazeného uhlí	NL
3.	granulace strusky	5 t suroviny	NL
4.	prádla uhlí	2 t suroviny	NL
5.	výroba železa	2 t výrobku	NL
6.	plavírny kaolínu a hlín	1 t suroviny	NL
7.	těžba uranu	1 t rudniny	U
8.	chemická úpravna vody	10 m3 upravené vody	NL
9.	magnetická a mechanická úprava rudy	1 t zpracované rudniny	NL
10.	odpadní vody ze skrápění uhlí při vykládce	10 t vyloženého uhlí	NL
11.	těžba a úprava slévárenských písků	1 t vytěženého a upraveného písku	NL
12.	odpadní vody z praní pískových filtrů	100 m³ upravené vody	NL
13.	živičné obalovny	1 t vyrobené směsi	NL
14.	výroba cementu	5 t výrobku (cementu)	NL
15.	těžba a praní kamene	3 t vytěženého kamene	NL
16.	příprava betonových směsí	1 m³ betonové směsi	NL
17.	odpadní vody z koupališť	1 m³ objemu koupaliště	+
18.	oteplené odpadní vody (změna jakosti spočívá pouze ve změně teploty)	1 m³ odpadní vody	nestanovuje se
19.	výroba elektrické energie v jaderné elektrárně
	- provozovaná elektrárna	5000 kWh vyrobené elektrické energie	+
	- odstavená elektrárna, případně blok	1 kW instalovaného výkonu	+