1. Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v jednom z obou států se domnívá, že opatření jednoho nebo obou států má nebo bude mít pro ni za následek zdanění, které není v souladu s touto smlouvou, může nezávisle na právních prostředcích, které poskytuje vnitrostátní zákonodárství těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu státu, ve kterém má bydliště či sídlo.