Financování závodního stravování a tvorba cen jídel v závodních jídelnách a kantýnách

(1) Věcné náklady na závodní stravování (dále jen „věcné náklady“) hradí rozpočtové organizace ze svého rozpočtu, příspěvkové organizace na vrub svých rozpočtových výdajů a ostatní organizace na vrub nákladů své činnosti.

(2) Zajišťuje-li organizace stravování svých pracovníků dovozem hlavních jídel ze zařízení organizace restauračního stravování, hradí věcné náklady na jedno hlavní jídlo částkou rovnající se průměru věcných nákladů, stanovenému ministerstvy obchodu na základě průměrů věcných nákladů na přípravu hlavních jídel v restauračním stravování.

(3) Náklady na mzdy, náhrady mzdy a ostatní osobní výdaje na pracovníky zařízení závodního stravování (dále jen „osobní náklady“), pořizovací cenu surovin spotřebovaných na přípravu jídel pro závodní stravování [dále jen „pořizovací cena surovin“⁵)] včetně ztrát vzniklých přirozeným úbytkem surovin a škod na zásobách, za něž nelze požadovat náhradu podle předpisů o hmotné odpovědnosti,⁶) nákupní cenu zboží pro závodní kantýny a náklady na suroviny pro pomocná hospodářství kryje organizace tržbami a ostatními výnosy závodního stravování. Případný rozdíl mezi těmito nákladovými a výnosovými položkami s případným příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb (§ 13) se posuzuje jako zisk nebo ztráta zařízení závodního stravování.

(4) Má-li organizace několik závodních jídelen nebo jiných zařízení závodního stravování, zahrnují se do jejich osobních nákladů také náklady na jejich společné řízení.

(5) Prostředků získaných při provozu závodní kantýny z obchodních srážek se používá k úhradě osobních nákladů na pracovníky zařízení závodního stravování, popřípadě i ke zlepšení hodnoty stravy v závodní jídelně, a to v rozsahu stanoveném tímto nařízením pro použití příspěvku z fondu kulturních a sociálních potřeb (§ 13 odst. 1), a ke zvýšení kultury stolování. Nesmí jich však být použito k úhradě nákladů na pomocné hospodářství.

(1) Plán hospodaření závodního stravování musí být vyrovnaný. Případného zisku z provozu zařízení závodního stravování (dále jen „zisk ze závodního stravování“) může být použito jen pro účely závodního stravování. Zisku nesmí být dosahováno na újmu strávníků. Docílený zisk ze závodního stravování se převede nejpozději při roční účetní uzávěrce do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(2) Zisku ze závodního stravování, převedeného do fondu kulturních a sociálních potřeb, se používá

(3) Vznikla-li z provozu zařízení závodního stravování ztráta, uhradí se při roční účetní uzávěrce především z nepoužitého zisku ze závodního stravování z minulých let, převedeného do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(4) Nelze-li ztrátu ze závodního stravování uhradit způsobem uvedeným v předchozím odstavci, uhradí se

(5) Je-li v organizaci zřízena pouze závodní kantýna nebo bufet (např. v místně oddělených závodech bez závodní jídelny), zahrnuje se jejich zisk nebo ztráta do hospodářského výsledku organizace.

(1) Organizace přispívá podle kolektivní smlouvy z fondu kulturních a sociálních potřeb, dovolují-li to jeho zdroje, na osobní náklady až do jejich celkové výše; jsou-li osobní náklady takto plně pokryty, může organizace přispívat z tohoto fondu také na pořizovací cenu surovin ke zvýšení kvality jídel v závodním stravování až do výše 1 Kčs na jedno hlavní jídlo přednostně pro pracovníky nočních a odpoledních směn; nepřispívá však na tyto účely při stravování osob uvedených v § 7 odst. 2, s výjimkou důchodců, kteří do odchodu do důchodu pracovali v organizaci.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i v případech, kdy organizace zajišťuje stravování svých pracovníků v závodní jídelně jiné organizace nebo dováží jídlo z cizí závodní jídelny. Zajišťuje-li organizace stravování svých pracovníků dovozem hlavních jídel ze zařízení organizace restauračního stravování, může přispívat z fondu kulturních a sociálních potřeb na osobní náklady na jedno hlavní jídlo nejvýše do průměru osobních nákladů, stanoveného ministerstvy obchodu na základě průměrů osobních nákladů na přípravu hlavních jídel v restauračním stravování.

(3) Příspěvku z fondu kulturních a sociálních potřeb nesmí být použito na snížení částky dosud placené strávníkem. Příspěvku poskytovaného organizací, která zajišťuje závodní stravování svých pracovníků prostřednictvím zařízení závodního stravování jiné organizace, může být použito k postupnému sjednocení částek placených strávníky zúčastněných organizací.

(4) Organizace nepřispívá na závodní stravování v místě přechodného pracoviště pracovníkům vyslaným na pracovní cestu, jestliže jim náleží za příslušný den stravné nebo paušalované stravné podle předpisů o náhradách cestovních výdajů.¹⁰)

(1) Organizace stanoví v dohodě se závodním výborem pro přípravu jídel průměrný roční finanční limit spotřeby surovin na jedno hlavní jídlo a materiálové spotřební receptury; přitom vychází z receptur jídel vyhlášených ministerstvy obchodu a zdravotnictví.

(2) Při dodávkách polotovarů, hotových jídel a opracovaných surovin v čerstvém stavu z výroben k tomu určených (dále jen „polotovary“) se do spotřeby surovin pro přípravu jídel započítává pouze pořizovací cena surovin spotřebovaných na výrobu polotovarů. Ostatní náklady spojené s výrobou polotovarů u dodavatele (včetně jeho zisku) hradí odběratelská organizace na vrub nákladů své činnosti jako věcné náklady. Dodavatel fakturuje cenu spotřebovaných surovin odděleně od ostatních položek.

(1) Cena jídla v závodní jídelně se tvoří z pořizovací ceny surovin, z věcných nákladů a z osobních nákladů.

(2) Pracovníci organizace, důchodci, kteří do odchodu do důchodu pracovali v organizaci, a pracovníci vyslaní na pracovní cesty, jestliže jim nenáleží za příslušný den stravné nebo paušalované stravné podle předpisů o náhradě cestovních výdajů (§ 13 odst. 4), platí z ceny hlavního jídla utvořené podle odstavce 1 částku, kterou stanoví organizace v dohodě se závodním výborem v souladu s ostatními ustanoveními této části o financování závodního stravování. Ostatní strávníci uvedení v § 7 odst. 2 platí za jídlo cenu utvořenou podle odstavce 1.

(3) Doplňková jídla poskytovaná strávníkům v zařízení závodního stravování prodává organizace za pořizovací cenu surovin, nebo pokud nepřispívá z fondu kulturních a sociálních potřeb na osobní náklady, za pořizovací cenu surovin a poměrnou část těchto nákladů. Na pořizovací cenu surovin spotřebovaných na přípravu těchto jídel organizace nepřispívá.

(4) Nakupované potravinářské zboží prodávané v závodní kantýně v nezměněném stavu a tabákové výrobky se prodávají za maloobchodní ceny; připravované nápoje se prodávají za maloobchodní ceny použitých surovin.

(5) Pracovníci zaměstnaní v zařízeních závodního stravování, kteří se v nich stravují, platí za hlavní jídlo pouze částku odpovídající pořizovací ceně surovin. Přispívá-li však organizace na tuto pořizovací cenu surovin z fondu kulturních a sociálních potřeb, platí tito strávníci za hlavní jídlo stejnou částku jako ostatní pracovníci organizace.

(1) Organizace může požadovat od jiné organizace, jejíž pracovníci se stravují v jejím zařízení závodního stravování, za stravenky pro tyto strávníky cenu utvořenou podle § 15 odst. 1; přitom ve faktuře za prodané stravenky uvede odděleně finanční limit spotřeby surovin, poměrnou část věcných nákladů a poměrnou část osobních nákladů na jedno hlavní jídlo. Rozpočtové organizace však nepožadují úhradu věcných nákladů od jiných rozpočtových organizací.

(2) Organizace, jejíž pracovníci se stravují v zařízení závodního stravování jiné organizace, postupuje při úhradě věcných nákladů podle § 11 odst. 1 a při poskytování příspěvku z fondu kulturních a sociálních potřeb podle § 13 odst. 1 a 2.

a) na úhradu ztráty z provozu zařízení závodního stravování (dále jen „ztráta ze závodního stravování“),

b) na příspěvek na osobní náklady zařízení závodního stravování,

c) na příspěvek na pořizovací cenu surovin,

d) na doplňkové vybavení⁷) zařízení závodního stravování, s výjimkou pomocných hospodářství, předměty postupné spotřeby a jinými neinvestičními předměty trvalé povahy,

e) jako doplňkového zdroje financování investic pro závodní stravování.

a) v hospodářských organizacích s relativními odvody (daní) z jejich nerozděleného zisku;⁸) částka potřebná ke krytí ztráty se převede do fondu kulturních a sociálních potřeb nad stanovený limit;⁹)

b) v hospodářských organizacích, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem, z podílu jejich hmotné zainteresovanosti na zisku (podíl z nadplánového zisku apod.), převedeného do fondu kulturních a sociálních potřeb nad stanovený limit, popřípadě při ročním finančním vypořádání;

c) v rozpočtových organizacích z jejich rozpočtů;

d) v příspěvkových organizacích snížením jejich výsledného odvodu do státního rozpočtu, popřípadě zvýšením výsledného příspěvku ze státního rozpočtu.